Test Canon EOS 5D Mark III - pokračování

Od uvedení na trh a první části testu uplynuly přes tři měsíce. Canon EOS 5D Mark III má dle očekávání velmi tvrdého konkurenta: Nikon D800. Oba vládci trhu zrcadlovek však zvolili trochu jiné strategie.

V srpnu se koná v Londýně olympiáda. Redakce před takovou událostí často obnovují svůj fotografický park. Canon to dával již od uvedení 5D Mark III nepokrytě najevo. Šel tak daleko, že dost komplikované režimy autofokusu vysvětluje třeba na základě typů sportu. O zaměření na sport na olympiádě se nedá mluvit v případě Nikonu D800, kde nový model uděl radost hlavně fotografům, kteří se zabývají velkými tisky a cílí na maximální kvalitu obrazu – krajina, studiová portrétní či produktová fotografie atd.. Nikon dost logicky v porovnání s předchozím „FF“ modelem D700 zvýšil rozlišení z 12,1MPix. Překvapil však skok rovnou na 36Mpix. Canon považuje za jakýsi zlatý kompromis mezi velikostí souboru na kartě a rozlišením velikost kolem 22MPix. Přestože inovoval senzor, rozlišení se zvýšilo jen nepatrně z 22,1 na 22,3MPix.

Na českém trhu se tělo Canonu EOS Mark II prodává za 47990Kč, Canon EOS Mark III stojí o 30000Kč víc, tj. 77990Kč. Nikon D800 se velmi logicky posadil na 67990Kč (ceny na internetu 6/2012 ve dvou největších českých obchodech). Předchůdce D800 Nikon D700 se prodává za přibližně stejnou cenu jako Canon EOS Mark II – kolem 47000Kč.

Obrazová kvalita

Fotoaparáty s „full frame“ sensorem kupujeme zejména kvůli obrazové kvalitě. Rozdíly mezi fotoaparáty se nejvíce projeví při vysokých hodnotách ISO. Když budete fotografovat z ruky například reportáž v nočním městě nebo třeba mnichy osvícené olejovými lampičkami v Ladaku, je to to, co rozhoduje.

Za hlavní považuji praktické srovnání šumu při vysokých hodnotách ISO a zároveň dynamickou pružnost sensoru (rozsah v EV, které sensory u Canonu 5D Mark II a 5D Mark III dokážou zobrazit.)

Pro praktické testování jsem použil radnici v Kašperských Horách na Šumavě, ke které jsem si přinesl obě těla, stejný stativ, jen jsem na stativu vyměnil objektiv. Na částečně přepálené svítilně jsem porovnal dynamickou pružnost obou senzorů. Pro srovnání rozlišení spojeného se šumem při vysokých hodnotách ISO jsem si z obrázku vybral hodiny, které se nacházejí ve stínu. Srovnání jsem provedl ve formátu JPEG i ve formátu RAW. Soubory RAW jsem převedl do DNG formátu pomocí Adobe konvertoru verze 7.1.

Radnice a srovnání ISO na třech výřezech:

Pro vizuální porovnání šumu jsem ještě použil standardní barevnou tabulku.

Z přiložených snímků uděláte následující závěr. Canon zásadně zlepšil u 5D Mark III obrazovou kvalitu ve formátu JPEG. Odhadem bych řekl, že u 5D Marka III je v JPEG stejná při ISO 6400 jako u 5D Marka II při ISO1600. Rozdíl v JPEG je tak markantní, že jsem si v začátku porovnávání myslel, že jsem udělal chybu při zaostření, kde se v důsledku vysokého šumu u Marka II ztrácí kresba (viz výřez se znakem republiky). Za tím zřejmě stojí mnohem výkonnější procesor Digic 5+ u 5D Mark III a lepší matematický algoritmus zpracování. Rozdíly jsou patrné jak na snímku radnice, tak na barevné tabulce. Dobrou zprávou pro vlastníky Canonu Mark 5D Mark II jsou naopak velmi malý rozdíl praktické obrazové kvality ve formátu RAW. To potěší zejména nás, co skladujeme velké DNG soubory s vírou, že je možná ještě někdy v budoucnu lépe zpracujeme. Tady bych připsal k dobru 5D Mark III maximálně půl clony. Zásadní zkvalitnění JPEG u Mark III je samozřejmě klíčové pro profesionální reportéry, kteří posílají fotky přímo do redakcí. Hodně lidí, co se fotografováním živí dnes prostě fotí do JPEG, protože nemají čas, a na ty Canon cílí.

Co se týče dynamické pružnosti obou senzorů, žádný rozdíl jsem nenašel a to jak na densitometrickém klínu, tak ani na přepálené svítilně.