Paragrafy kolem fotek III.

Royalty free

Praxe ovšem bývá trochu jiná – fenoménem dneška bývá Royalty free, neboli neomezené užití. Ze strany kupce (a nebývají to většinou koneční uživatelé) jsou velmi vyhledávaná díla s neomezenou (nevýhradní) licencí. Sestavy jako příroda, motivy, pozadí, nebo textury přímo lákají k sesbírání a vydání fotek s nevýhradní licencí. Takové projekty bývají vázány speciálním režimem odměny – za prodaná CD, za počet stažených náhledů, atd… Je pravdou, že zde platí rčení „kousek ke kousku, a je na housku“ – když je kvalitní fotografie často nabízena, často se i prodá… Takový snímek písečné duny, cihlové zdi nebo zelené trávy s květy, či dlažba s kanálem nesmí být příliš drahý, ale měl by se dostat všude…
Vedle lisovaných CD na principu Royalty Free dnes fungují také mikrofotobanky. Velká část z nich jsou v podstatě fotogalerie, do kterých autoři nacpou tisíce svých snímků a ve kterých si zákazník (grafik) registrací zajistí právo stahovat a platit (mini platbou) nalezený snímek či snímky. Ceny se pohybují od čtvrtdolaru výše. Více se dovíte na www.mikrofotobanky.cz/.

Co vždy letí a jak neuletět

Ale nejvyhledávanější kategorií jsou snímky lidí s rozeznatelnou podobou ve všech možných situacích a náladách. (Dvě poslední rešerše, které mi zaklepaly na dveře, byly snímky – plačící muž, pokud možno dobře zajištěný a spoře nebo lehce oděná dívka s vánočním motivem.) Takové snímky ale vyžadují tzv. ModelRelease, což je souhlas fotografované osoby typu: jo, dávám souhlas fotografovi, aby fotografie (určit, nebo rovnou přiložit) se mnou nebo mou podobou použil pro… jakýkoliv účel, vyjma pornografie…. pouze na firemní kalendář Pirelli…. doplňte si sami.
Součástí ModelRelease by také mělo být ujednání o finančním vyrovnání, například takovéto: …..nepožaduji finanční vyrovnání… odměna bude ve výši x % z odměny za prodej, splatné do 1 měsíce po obdržení odměny…. finančně jsme se vyrovnali jednorázovou částkou (1 USD) při fotografování dne…..
Většina fotobank ani jiné snímky nebere a nenabízí, i když jim často stačí prohlášení autora, že souhlas fotografovaných osob mají. Ostatně rizika většinou nese autor, což bývá také skoro ve všech smlouvách „o poskytnutí práva užít autorské dílo jinou osobou“ tedy smlouvách s fotobankami či nakladateli.

(Pozn. redakce: následující odtavec neplatí, viz. diskuze pod článkem).
Stejný režim by měl mít i tzv. ObjectRelease, což je souhlas vlastníka objektu (nemovitost, interiér, výtvarné dílo). V praxi příliš často požadován není, ale například známý Tančící dům na pražském nábřeží NELZE bez souhlasu použít ani na pohlednici (jde o architektonické dílo jiného autora).
ObjectRelease a ModelRelease není nutný pro zpravodajské, výzkumné, vědecké užití, nebo k účelům úředním na základě zákona.

Zaměstnaný fotograf

Zvláštním režimem se řídí tzv. zaměstnanecké dílo, ale ani tady neplatí, že zaměstnavatel je vlastníkem autorských práv. Zaměstnavatel ale může upravovat výkon majetkových práv (například v pracovní smlouvě) a tak se podívejme, co platí a na co máte nárok, jestliže jste svým podpisem nepotvrdil něco jiného (třeba v dodatku pracovní smlouvy, nebo jiném smluvním ujednání se zaměstnavatelem).
Přesně se autorském zákonu č. 121 Sb. § 58, uvádí, že: „Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které zaměstnanec vytvořil v rámci svých pracovních povinností….“ – „Zaměstnavatel může postoupit výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu 3. osobě jen se souhlasem autora.“
„Autorovi náležejí osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu.“
„Po zániku zaměstnavatele bez právního nástupce, přecházejí majetková práva na autora.“
Pokud tedy vaše noviny nebo reklamní agentura skončí, vydavatel nebo zaměstnavatel nemá právo vaše snímky dál nabízet bez nějakého dalšího ujednání. Označení snímku jako „archiv redakce“ já osobně považuji za výsměch a překládám si jako „dlabu na autory“ „Práva a povinnosti, vyplývající ze zaměstnaneckého díla, trvají i po skončení pracovně právního či služebního poměru“ I když skončí váš pracovní poměr, vaše fotky za Vás pracují v agentuře dál a vy máte nárok na odměnu při dalším použití.
„Autor má právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, pokud se mzda či obdobný příjem, vyplacený autorovi jako zaměstnanci zaměstnavatelem, dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnanec­kému“.
Je otázka, co je zjevný nepoměr, ale polopatě: pokud se agentuře podaří prodat jednotlivý snímek (ne nápad, nebo celou kampaň) za násobek mzdy autora, měl by autor dostat alespoň „mimořádnou prémii“.

Jan Škvára