Panasonic DMC-FZ50

V úvodu musím napsat, že fotoaparát nebyl ještě zcela ostrý vzorek. Proto tento test vezměte spíše jako test uživatelský a snímky spolu s komentáři v závěru tomu odpovídají.

Stručná charakteristika

Panasonic DMC-FZ50 je kompaktní 10,1 Mpx (efektivně) fotoaparát s 12× optickým zoomem se stabilizací obrazu, s hledáčkem o rozlišení výborných 235 000 bodů a výklopným a otočným displejem. V základním balení najdete fotoaparát, speciální Li-Ion baterii, nabíječku, řemen na zavěšení na krk, CD se softwarem, tištěný manuál a 32 MB SD kartu. V tuto chvíli není cena stále stanovena (srpen 2006). K dispozici budou v barvě černé a stříbrné.

Zaměřím se na rozdíly mezi FZ30 a FZ50 a především na snímky z této novinky. Jiné je LCD, rozlišení čipu a zpracování obrazu (Venus Engine III).

Tělo a ovládání fotoaparátu

Aparát je v tomto směru prakticky shodný s předchůdcem FZ30. Ovládání je také shodné a více se o něm dočtete v testu FZ30. Zásadní rozdíl je v kompletním počeštění.

Jestliže jsem u FZ30 napsal, že pružinka pro vysunutí baterie ji spíše vyhazuje z těla, pak u tohoto modelu to již neplatí. Vše je, jak má být.

LCD, hledáček a CCD

2" LCD má rozlišení 207 tisíc bodů (tedy méně než FZ30). Jeho čitelnost odpovídá současným potřebám – je velmi dobrá. A protože jej lze nejen otáčet, ale i vyklápět v podstatně větších úhlech než u FZ30, tak neexistují již úhly, při kterých docházelo k nepříjemným odleskům. Existuje však jisté omezení – při focení shora je možné si LCD zastínit rukou, což je dáno umístěním „kloubu“ LCD. Dost mě překvapilo, i když je to rozumná vlastnost, že nešlo přepínat obraz do hledáčku při vyklopeném LCD. (Musíte nejdřív LCD dostat k tělu a pak teprve přepnout. Naopak to nelze). 

Elektronický hledáček velikosti 0,44" má rozlišení 235 tisíc bodů (nepodstatné navýšení počtu) a osobně jsem jej používal více než LCD. Očnice byla přepracována. 

CCD je 10,4 (10,1 efektivně) Mpx čip velikosti 1/1,8" s maximálním rozlišením 3648×2736 bodů (4:3). Snímat lze v poměrech stran 4:3, 3:2 i 16:9.

Objektiv a ostření

Objektiv je zcela shodný. Přesto zde jeho parametry uvedu. Objektiv Leica se 14 členy v 10 skupinách (3 asférické, 1 ED člen). Světelnost je F2,8-F3,7. Maximální clona je f/11. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je 35 mm – 420 mm. Při použití nižších rozlišení se (díky výřezu z čipu a nikoliv přepočtu z celého políčka čipu) dosahuje optického zvětšení ekvivalentního až 21,4 při 3Mpx rozlišení. Lze říci, že stejného efektu dosáhnete výřezem z plného pole. Optický zoom lze doplnit 4× digitálním. Ten se aktivuje ihned, nikoliv jako doplněk na „konci“ optického. Objektiv má závit o průměru 55 mm.

Nejkratší ostřící vzdálenost (makro) je cca 5cm (W) a cca 2m (T). Nejmenší plocha je tak přibližně 54×41 cm. Veškeré možnosti ostření jsou shodné s FZ30. Standardně je k dispozici sluneční clona, která se na objektiv „nacvakává“ a to pouze v jediné poloze. Na to jsem si nezvykl. Raději bych bajonet, nebo alespoň možnost záměny nahoře-dole.

Mezi dostupné příslušenství patří telepředsádka LT55, která má zvětšení 1,7× a širokoúhlá předsádka LW55, která má zvětšení 0,7×. S nimi tedy dosáhnete rozmezí ohniskových vzdáleností 24,5 mm až 714 mm. Jejich hmotnost je 260 g u telepředsádky a 195 g u širokoúhlé předsádky.