"Bezzrcadlovka" Nikon 1 J1

Trošku překvapivě vstoupil na pole „nezrcadlovek“ nebo chcete-li „bezzrcadlovek“ také Nikon a to zcela novou modelovou řadou označenou jako Nikon 1. V nabídce tohoto výrobce tak vznikl celý nový systém fotoaparátů, objektivů a řady příslušenství. V tomto tradičním redakčním článku se podíváme podrobněji na model Nikon 1 J1.

Úvod

Tentokrát se výjimečně nepustím rovnou do obvyklé první kapitoly v podobě hodnocení a popisu mechanického provedení fotoaparátu, ale dovolím si malou odbočku, jakožto takovou celkovou úvahu nad rozmáhající se novou kategorií digitálních fotoaparátů. Ona to vlastně až zase taková novinka není, protože již před mnoha desítkami let se běžně vyráběly filmové přístroje podobné koncepce a pamětníci si jistě vzpomenou i na některé doslova legendární fotoaparáty ve své době renomovaných značek. Dnes se nám tento koncept opět vrací na trh v digitální podobě a jeho nepopiratelný obchodní úspěch potvrzuje, že si i dnes najde řadu zájemců, ale také, jak už to dnes bývá, také řadu skeptiků. Přiznám se, že i mě tato nová vlna přístrojů nechávala dlouho v klidu a příliš jsem se jimi nezabýval. Když už se ale touto cestou vydal i dnešní fotografický gigant Nikon, tak jsem si řekl, že na tom asi opravdu něco bude. V úvodu je potřeba si především uvědomit, komu je vlastně tento systém určen. Někteří uživatelé špičkových zrcadlovek na něj sice asi budou i nadále pohlížet s despektem, ale je tu přeci jen také velmi početná skupina lidí, kterým kompaktní fotoaparát tak nějak nestačí a zrcadlovka je pro ně zase prostě příliš velká, těžká, ale také drahá – a to je přesně ta cílová skupina fotografů, kteří by se o tyto přístroje měli zajímat a také zajímají. Jistě se ale také najde nejeden „zrcadlovkář“, který krom své objemné fotovýbavy ocení také něco, co bude přeci jen trošku „kapesnější“ (což je přesně můj případ). Ne vždy je přece nutné s sebou tahat celý fotobatoh, že …. ;o)

Důvod, proč to tu ale celé rozebírám je především to, že si myslím, že v tomto případě je opravdu důležité si uvědomit právě to, komu je takový přístroj určen a zda spadám do této kategorie. Pokud máte k fotografování hlubší vztah a hodláte se mu věnovat opravdu dlouhodobě a současně požadujete opravdu nekompromisní kvalitu snímků a nabídku příslušenství, pak asi opravdu jděte raději do plnohodnotné zrcadlovky. Pokud chcete naopak něco skutečně kapesního, tak raději zvolte některý z kompaktních přístrojů, protože „nezrcadlovky“ zase tak úplně kapesní opravdu nejsou. Pokud jste ale někde mezi tím (a z vlastní praxe vím, že je vás opravdu hodně), tak opravdu vřele doporučuji o nezrcadlovce začít vážně uvažovat. Stejně tak doporučuji se nad tím zamyslet i kovaným zrcadlovkářům, kteří stejně dřív nebo později přijdou na to, že něco menšího se prostě hodí – ať už na denní nošení anebo prostě jako záložní fotoaparát.

Mechanické provedení a ovládání

Když jsem doma položil na stůl krabici se základním setem Nikon 1 J1 a objektivem 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 VR, tak první co mě napadlo, bylo „už ta krabice je opravdu docela dost malá“. Když jsem pak balení otevřel a vytáhl samotné tělo, tak druhou myšlenkou bylo „to je ještě menší, než se to původně zdálo“. Když jsem pak vytáhnul a nasadil objektiv, tak mi zase blesklo hlavou „není to zase tak úplně mrňavé“. No a mezi těmito pocity jsem pendloval ještě několik dnů, protože byly chvíle, kdy jsem si říkal, že by to přeci jen mohlo být trošku menší a stejně tak nastaly i okamžiky, kdy bych byl raději, kdyby byl Nikon 1 J1 přece jen o trochu větší. Když jsem to tak po pár dnech všechno shrnul, tak jsem musel uznat, že je přeci jen opravdu tak akorát. Pokud jde o ergonomii, tak asi v tomto případě opravdu není o čem hovořit, protože tělo je opravdu příliš malé na to, aby se na něm dalo z tohoto hlediska něco smysluplného vymyslet. Přesto ale naopak nemohu říct, že by se snad drželo špatně, úchop prostě odpovídá rozměrům.

Samotné provedení těla fotoaparátu je ale až překvapivě robustní. Když jej vezmete do ruky, tak rozhodně nemáte pocit, že byste drželi nějakou lacinou plastovou hračku. Je tomu spíše naopak, konstrukce je solidní, založená na kovovém korpusu a působí opravdu bytelně. Totéž platí i pro základní objektiv 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 jehož konstrukce je také z části kovová. Z plastu je pouze část dílů objektivu, ale základ je kovový a to včetně upínacího bajonetu a to na objektivu i na těle fotoaparátu. Spolu tak tvoří velmi solidní celek. Objektiv je také vybaven standardním filtrovým závitem s průměrem 40,5 milimetru, takže nic nebrání použití obvyklého příslušenství, především v podobě fotografických filtrů. Objektiv také disponuje systémem optickým stabilizátorem VR. Sluneční clona je jako u většiny současných objektivů bajonetová, bohužel ale není součástí balení, což je docela zklamání, protože u Nikonu jsem to již bral jako standard. Takže v případě zájmu musíte sluneční clonu dokoupit samostatně a nějakou tu stokorunu bude ten plastový výlisek jistě stát. Další zajímavostí je, že objektiv se poměrně hodně vysouvá a v zasunutém stavu je zaaretován pomocí samostatného tlačítka na zoomovacím prstenci. Pro uvedení do pracovní polohy je nutné tlačítko stisknout a pootočit prstencem, čímž se fotoaparát současně automaticky zapne, takže to příliš nezdržuje. Snad jen škoda, že to nefunguje i naopak, že by se zpětným zaaretováním fotoaparát zase vypnul – to již musíte provést ručně stiskem hlavního vypínače. Samotné zoomování je pohodlné, protože prstenec chodí velmi plynule a je dostatečně široký. Manuální ostření je také možné, ale pouze elektronické pomocí kolečka na těle fotoaparátu.

Nyní ale zpět k samotnému tělu přístroje. Obsahuje až překvapivě málo samostatných prvků, což je dáno především snahou výrobce o maximálně jednoduché ovládání. Na druhou stranu ale nelze říci, že by něco vysloveně chybělo. Potěší zejména samostatná spoušť pro nahrávání videosekvencí, která je umístěná na horní straně fotoaparátu hned vedle hlavní spouště pro fotografování. Kéž by to takto bylo i u klasických digitálních zrcadlovek, kde bývá videospoušť na zadní stěně přístroje, což není úplně nejšťastnější řešení. Jinak jsou všechny ovládací prvky Nikonu 1 J1 velmi rozumně provedené i rozmístěné (včetně označení a popisu), takže pokud jste už někdy nějaký digitální fotoaparát v ruce drželi, tak pro vás bude ovládání opravdu snadné a logické. Skvěle vyřešené je i hlavní ovládací kolečko, se kterým je radost pracovat a to i přes jeho doslova miniaturní rozměry. Za zmínku stojí i ručně ovládané vyskakování vestavěného blesku. Jsou sice uživatelé, kteří preferují jeho automatické vysunutí, ale mě osobně připadá ruční vysouvání (nebo v tomto případě spíše doslova vyskakování) lepší, protože máloco mě tak naštve, jako když blesk vyskočí automaticky v okamžiku, kdy to rozhodně nechci.

Nakonec je v této kapitole nutno zmínit ještě displej, nebo dnes už spíše LCD monitor. Tady bych rád výrobce pochválil, že konečně přizpůsobil poměr stran LCD monitoru poměru stran fotografie. Nechápu, proč se třeba u digitálních zrcadlovek stále ještě používá displej s poměrem stran 4:3, když poměr stran fotografie je 3:2. Tady je to však již vyřešeno, protože poměr stran je stejný, tedy 3:2. Displej je dostatečně velký 3“ (tedy 7,5 centimetru) a zabírá tak naprostou většinu zadní stěny fotoaparátu. Jeho rozlišení je však na dnešní dobu poměrně nízké, tedy 460.000 pixelů, přičemž se dnes již celkem běžně používá rozlišení dvojnásobné. Nicméně bych přesto LCD monitor hodnotil jako velmi dobrý, protože i přes relativně nižší rozlišení je obraz opravdu velmi kvalitní a to včetně rychlosti reakce a pozorovacích úhlů.

Celkově bych tedy mechanické provedení, ergonomii i ovládání fotoaparátu Nikon 1 J1 hodnotil jako velmi dobré. Celek, včetně objektivu, je až překvapivě solidní, robustní a v rámci možností (vzhledem k celkovým rozměrům) se dobře drží i ovládá. Použité materiály jsou kvalitní a převažuje kov, který tvoří větší část fotoaparátu, menší část základního objektivu a kovové jsou také všechny podstatné části, jako je například bajonet těla, objektivu nebo stativový závit. Vytknul bych určitě absenci sluneční clony objektivu v základním balení a hodilo by se i to, kdyby se dal fotoaparát vypnout zpětným zaaretováním objektivu. To jsou ovšem spíš jen drobné vady na kráse.

Obrazová kvalita

Základem fotoaparátu Nikon 1 J1 je zcela nový snímací čip rozměru 13,2 × 8,8 mi­limetru. Crop factor je tak x2,7, což znamená, že objektiv 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 má ekvivalentní rozsah přepočtený na kinofilmový standard zhruba 27–81mm. Nikon tento formát označil jako CX, čímž se rozšířila nabídka velikostí čipu na tři varianty – CX, DX (APS-C) a FX (Full frame). Snímací čip využívá technologii CMOS a má rozlišení 10,1 milionu pixelů, což odpovídá maximální velikosti fotografie 3872×2592 obrazových bodů. Podstatný je také rozsah citlivosti ISO, který je ISO 100 až 3200, přičemž lze uživatelsky povolit navýšení ještě o jeden krok směrem nahoru, tedy až na ISO 6400. Zajímavým detailem je také to, že samotný čip je chráněn proti prachu ochranným sklem, které si snadno můžete vyčistit sami, a není nutné navštěvovat servis. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD (případně SDHC nebo SDXC).

Na zkušebním nočním snímku č.8 si můžete prohlédnout ukázkovou noční fotografii, pořízenou při citlivosti ISO 100. Snímek je v plném rozlišení zcela bez úprav, je pouze složen ze dvou polovin, pořízených při různém nastavení vyvážení bílé barvy. Z výsledku je viditelné, že rozdíl mezi automatikou a předvolbou na žárovku je poměrně zřetelný a proto opět doporučuji věnovat správnému vyvážení bílé barvy pozornost. Na ukázce č.9 jsou pak seřazeny 100% výřezy z totožných snímků, jen pořízených při všech dostupných citlivostech ISO. Z výsledku je zřejmé, že fotoaparát Nikon 1 J1 si dost dobře poradí i s vyššími hodnotami citlivosti. Pouze u nejvyšších citlivostí je zřetelný pouze mírný nárůst nežádoucího šumu. O něco patrnější je ztráta detailů kresby. Naopak desaturace je úplně minimální. Snímky byly pořízeny při vypnuté redukci šumu pro vysoké hodnoty ISO i pro dlouhé expozice. Při praktickém nasazení pak doporučuji nechat tyto funkce deaktivované, protože šum je i tak minimální a aktivace těchto funkcí způsobuje spíše jen softwarové vyhlazení, tedy ztrátu detailů kresby a na samotný šum příliš velký vliv nemají.

Na zkušebním denním snímku č.10 pak najdete ukázkovou denní fotografii v plném rozlišení, pořízenou při citlivosti ISO 1600. Na ukázce č.11 pak opět najdete 100% výřezy z jednotlivých fotografií pořízených při dostupných citlivostech ISO. Z výsledku je zřejmé, že kvalita fotografií je ještě lepší, než u noční verze a šum je naprosto minimální při všech hodnotách ISO. Viditelná je opět pouze ztráta detailů kresby při nejvyšších hodnotách ISO. Desaturace je v tomto případě také téměř zanedbatelná.

Na další sérii obrázků č.12 až 14 najdete grafy laboratorních výsledků asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. V grafech naleznete popis Nikon 1 V1, ale jedná se o prakticky totožný fotoaparát, jako Nikon 1 J1, jediným rozdílem je to, že V1 má navíc hledáček a větší možnosti příslušenství, jinak jsou ale V1 a J1 totožné fotoaparáty. Pro porovnání jsem vybral parametry konkurenčního fotoaparátu Pentax Q. Z výsledků je viditelné, že s ohledem na úroveň šumu je na tom Pentax mírně lépe a stejně tak i s ohledem na odstup samotného obrazového signálu od šumu. Naopak Nikon je na tom lépe z hlediska dynamického rozsahu. Pro pořádek ještě dodávám, že Pentax Q je přibližně o 15% dražší.

Celkově bych tedy hodnotil obrazovou kvalitu fotoaparátu Nikon 1 J1 jako velmi dobrou. Vzhledem ke kategorii je šum minimální a to při všech citlivostech ISO. Také desaturace, tak častá u jiných fotoaparátů při vysokých hodnotách ISO je téměř zanedbatelná. Viditelnější je pouze ztráta detailů kresby při vysokých citlivostech ISO, ale to dnes také není nic výjimečného a tímto neduhem více či méně trpí většina digitálních fotoaparátů a to i v kategorii digitálních zrcadlovek.

Funkce

Velmi zajímavou kapitolou jsou také funkce. Na první pohled by se mohlo zdát, že nový Nikon 1J1 příliš mnoho funkcí nenabízí. Je to proto, že celá koncepce fotoaparátu je řešena tak, aby vše bylo jednoduché, přímočaré, přehledné a především snadno pochopitelné. Právě proto se zdá menu přístroje až stroze jednoduché, ale je to opravdu jen první dojem. Najdete zde všechno podstatné a také mnoho věcí navíc. Rozebírat běžné funkce už snad dnes nemá smysl, tak snad alespoň heslovitě – fotoaparát je vybaven obvyklou paletou funkcí od plně automatického až po plně manuální režim, k dispozici je několik druhů měření expozice, korekce expozice, automatika citlivosti ISO, několik režimů blesku, automatického ostření nebo snímání a další a další drobnosti. V kostce by se prostě dalo říct, že obvyklá nabídka odpovídá levnějším digitálním zrcadlovkám. Je tu ale i několik velmi zajímavých funkcí navíc. Přístroj je totiž vybaven doslova bleskurychlým obrazovým procesorem Expeed 3 a od toho se odvíjí právě řada nových funkcí, založených především na rychlosti. Začneme například systémem automatického zaostřování. Pokud výběr zaostřovacího bodu necháte na automatice, je k dispozici 41 ostřících bodů. Pokud jejich výběr děláte raději ručně, pak je k dispozici doslova neuvěřitelný počet 135 zaostřovacích polí. Také zaostřování je velmi rychlé a k dispozici jsou všechny režimy, jinak obvyklé u plnohodnotných zrcadlovek – tedy jednorázové zaostření, kontinuální zaostřování, automatická volba a také plně manuální zaostřování, které je však kvůli absenci zaostřovacího prstence na objektivu možné pouze elektronicky, pomocí ovladače na těle fotoaparátu. Až neuvěřitelně rychlé je také sériové snímání, které zvládne až 60 snímků za vteřinu v plném rozlišení.

Podobně je na tom také režim videosekvencí. Samozřejmostí je dnes již záznam videa v plném Full HD rozlišení, ale v tomto případě je to rychlostí až 60 snímků za vteřinu. I pohyblivá videa jsou tak krásně plynulá a na Full HD televizoru je radost na ně koukat. Ještě zajímavější je ale možnost vytvářet videosekvence rychlostí 400 nebo dokonce 1200 snímků za vteřinu. Při těchto rychlostech je už ale samozřejmě rozlišení podstatně sníženo a to na 640×240 pixelů při 400 snímcích za vteřinu a nebo 320×120 pixelů při 1200 snímcích za vteřinu. Video se pak uloží a přehrává rychlostí 30 snímků za vteřinu, takže získáte docela efektní zpomalený záběr.

Při zkoušení jsem pro vás připravil na ukázku tuto krátkou ukázku:

Zkušební video rychlostí 400 snímků za vteřinu

Krátkou ukázku běžného Full HD videa pak najdete zde:

Zkušební Full HD video rychlostí 60 snímků za vteřinu

Úplně nejzajímavější novinkou ale je možnost fotografování ještě před samotným stisknutím spouště. Výrobce tuto možnost nazval „Režim inteligentního výběru snímku“ a na otočném voliči expozičních režimů má samostatnou polohu. Funguje to jednoduše, namáčknutím spouště do poloviny se začnou snímky ukládat do vyrovnávací paměti, když pak domáčknete spoušť na doraz, uloží se ještě několik dalších snímků. Systém pak automaticky vyhodnotí pět nejpovedenějších a ty pak uloží na paměťovou kartu. Musím uznat, že tohle je opravdu výborný nápad a hodit se bude zejména při pořizování momentek, protože pomocí téhle vychytávky už opravdu jen těžko propásnete ten správný moment. Trošku podobně funguje také funkce „Pohyblivých momentek“, která má na hlavním voliči také svoji samostatnou pozici. Funguje to podobně, namáčknutím spouště do poloviny se začne natáčet Full HD video, které se však zatím ukládá jen do vyrovnávací paměti. V okamžiku stisknutí spouště se ještě okamžik pokračuje v záznamu videa. Nakonec se uloží video dlouhé jen asi jednu vteřinu, ale bude se přehrávat jako zpomalené zhruba 2,5 vteřiny a nakonec přejde ve statický snímek. Pojmenování funkce opravdu odpovídá výsledku a dobře vystižený moment může být v tomto provedení opravdu efektní. Trošku to připomíná animované fotografie v novinách, jak je známe třeba z filmů o Harry Potterovi. ;o)

Zajímavou funkcí, které známe i ze skutečných zrcadlovek je funkce časosběrného snímání, kdy fotoaparát dokáže zcela automaticky pořizovat fotografie v předem stanovených časových intervalech. Pokud tedy chcete sledovat nějaký pomalejší děj, stačí si nastavit časový interval, třeba 5 minut a fotoaparát pak zcela automaticky pořídí každých pět minut jeden snímek. Snad jen škoda, že takovou sérii fotografii neumí i rovnou převést do videosekvence, čímž by vznikl zajímavý zrychlený záběr.

Po stránce vybavenosti funkcemi bych tedy Nikon 1 J1 také hodnotil jako velmi dobrý. Z tradičních funkcí nic podstatného nechybí a novinky jsou opravdu velmi zajímavé a atraktivní. Jednu drobnou vadu na kráse to ale má a je jí výdrž baterie. Absence hledáčku, kvalitní LCD monitor a superrychlý procesor si vyžádaly daň v podobě zvýšené spotřeby energie. Ne že by výdrž baterie byla vysloveně špatná, ale přeci jen je to jedno z mála slabších míst tohoto fotoaparátu a pokud rádi cestujete mimo dosah elektřiny, tak rozhodně doporučuji pořídit si minimálně jednu záložní baterii.

Příslušenství, cena a závěr

Zajímavou kapitolou je samozřejmě také příslušenství. V případě fotoaparátu Nikon J1 je dostupné příslušenství poměrně skromné. Chcete-li tedy využívat více příslušenství systému Nikon 1, tak případně pouvažujte o modelu V1, který je skoro stejný jako J1, ale krom hledáčku má navíc i speciální konektor, umožňující připojení dalšího příslušenství, jako je například systémový blesk, GPS jednotka pro záznam informace o poloze přímo do dat fotografií a podle informací z poslední tiskové konference Nikonu se spousta dalšího příslušenství teprve chystá.

Pro Nikon 1 J1 je k dispozici především čtveřice objektivů. Kromě již zmíněného základního objektivu 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 VR je to i teleobjektiv 1 Nikkor 30–110mm f/3,8–5,6 VR a také rozměrově velmi úsporný a vysoce světelný objektiv s pevným ohniskem 1 Nikkor 10mm f/2,8. Především pro fandy videa je pak k dispozici ještě objektiv s velkým rozsahem 1 Nikkor 10–100mm f/4,5–5,6 VR, který je vybaven motorickým zoomováním, což je mimo jiné právě pro video velmi výhodné. Dalším příslušenstvím pak je infračervené bezdrátové dálkové ovládání ML-L3, které je univerzální mimo jiné i pro většinu amatérských digitálních zrcadlovek. Zapomenout nesmím ani na redukci bajonetu FT-1, pomocí která je možné k fotoaparátu připojit objektivy, které jsou určené pro běžné zrcadlovky. Tato redukce zároveň obsahuje samostatný stativový závit, takže v případě větších objektivů je připojení a upevnění na stativ stabilnější.

V neposlední řadě musím ještě zmínit firemní software, který je dodáván spolu s fotoaparátem. Především je to prohlížeč a editor Nikon View NX2, pomocí kterého lze snímky snadno přenášet do počítače, prohlížet, třídit a k dispozici jsou i základní editační funkce (pro dokonalé zpracování snímků je již nutný placený SW Nikon Capture NX2). Na přiloženém CD najdete také Short Movie Creator, pomocí kterého můžete snadno vytvářet videosekvence z vašich videí, ale i ze statických snímků a případně je můžete také proložit řadou přechodových efektů. V přibaleném příslušenství najdete samozřejmě také baterii, nabíječku, krytku těla, USB kabel a také popruh. Bohužel zde nenajdete HDMI kabel (ten ale v základním balení nenajdete prakticky u žádného fotoaparátu) a v případě setu s objektivem 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 VR ani sluneční clonu.

Pokud jde o cenovou relaci, tak nejzajímavější je asi set s již zmíněným základním objektivem 1 Nikkor 10–30mm f/3,5–5,6 VR, který aktuálně (11/2011) stojí kolem 12.990,– Kč včetně DPH. S ohledem na kvality tohoto fotoaparátu lze říci, že cena je tak akorát. Nedá se sice říci, že by byl tento set vysloveně levný ale ani drahý, protože existují i dražší „nezrcadlovky“. K dispozici je samozřejmě i několik dalších setů a potřebné informace jistě snadno najdete v každém solidním fotoobchodě.

Závěrem tedy ještě jednou shrnu základní výhody i nedostatky fotoaparátu Nikon 1 J1. K výhodám jistě patří to, že fotoaparát je přes svoje malé rozměry velmi solidně konstruovaný, dokonale vybavený nejenom tradičními, ale i některými opravdu zcela novými a atraktivními funkcemi. Také obrazová kvalita fotografií i videa je opravdu vynikající. Vyzdvihnul bych také opravdu povedený koncept ovládání, který je opravdu jednoduchý, intuitivní a snadno pochopitelný i pro začátečníky. Na druhou stranu jsem na fotoaparátu odhalil snad jen jediný nedostatek, který stojí za řeč a tím je výdrž baterie. Jak jsem již uvedl výše, tak ne že by byla výdrž špatná, ale dobrá určitě také ne a rozhodně doporučuji minimálně jednu záložní baterii doobjednat. Druhým nedostatkem je již také zmíněná absence sluneční clony v balení základního objektivu.

Na stránkách českého zastoupení výrobce Nikon CZ najdete celou řadu dalších informací o sortimentu, nabídce a technických parametrech nejen tohoto fotoaparátu. Na záložce technické podpory si pak můžete svůj fotoaparát také zaregistrovat podle výrobního čísla, což se může hodit zejména v případě jeho ztráty či krádeže.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek.