Fotoaparát.cz

PhotoHint 4: Hloubka ostrosti

Pravděpodobně už vzhledem k tomu, že hloubka ostrosti je důsledkem základního technického principu fotografie, patří její tvořivé využití k základním kreativním prostředkům všech fotografů. Ve čtvrtém PhotoHintu zjistíme, co to hloubka ostrosti je, jak ji lze měnit a jak a kde ji využít v praxi.

Pravděpodobně už vzhledem k tomu, že hloubka ostrosti je důsledkem základního technického principu fotografie, patří její tvořivé využití k základním kreativním prostředkům všech fotografů.

Ale začněme od začátku: čas, clona a citlivost jsou tři faktory, které ve vzájemné kombinaci určují výslednou expozici. Už jedna z nich, clonové číslo (v praxi otvor v objektivu, kterým prochází světlo na citlivou vrstvu) má vliv na tzv. hloubku ostrosti. Pracuje s ní, i když občas nevědomky, každý fotograf. Její účelné a kreativní využívání by mělo být jedním z prvních dovedností začínajícího fotografa.

Hloubka ostrosti je oblast mezi dvěma vzdálenostmi ve směru objektivu, kde se všechny objekty jeví jako ostré. Že se něco „jeví jako ostré“ zjevně nezní jako fyzikální termín. A taky není. Je otázkou dohody. Nebudu na tomto místě zabíhat do technických detailů dohody. V odborné literatuře je to dostatečně popsáno pod termínem rozptylový kroužek (Circle of Confusion). Z praktického hlediska má vliv pouze na velikost obrazového snímače. Pokud si ale koupíte konkrétní fotoaparát, máte velikost senzoru danou a uvedený faktor už neovlivníte. Zato další faktory ano.

Volba clonového čísla je asi nejznámějším a v praxi nejčastěji používaným způsobem práce s hloubkou ostrosti. Její výhodou je, že s její změnou se nemění kompozice obrázku. Volbou nižších clonových čísel: 1,8; 2; 2,8; 4; (větší otvor v objektivu) snižujeme hloubku ostrosti a vyššími clonovými čísly: 16; 22; 32; (menší otvor v objektivu) zase hloubku ostrosti zvyšujeme.

Nízké clonové číslo a hloubka ostrosti u různých ohniskových vzdáleností objektivů - (c) Pavel Bokr
Vysoké clonové číslo a hloubka ostrosti u různých ohniskových vzdáleností objektivů - (c) Pavel Bokr

Změna ohniskové vzdálenosti objektivu je dalším významným faktorem majícím vliv na hloubku ostrosti. Objektivy s dlouhou ohniskovou vzdáleností (teleobjektivy) snižují hloubku ostrosti a objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností (širokoúhlé objektivy) ji zvyšují. S ohniskovou vzdáleností souvisí i faktor zvětšení, důvěrně známý všem fotografům fotografujícím extrémně malé objekty (makrofotografie). Dosáhnout ostrost v celé hloubce mimořádně malého objektu je často nad možnosti fotografické techniky.

Objekt o velikosti cca 3 mm. Ohnisková vzdálenost 50 mm. Clona f 22. - (c) Ester Bohunická

S termínem hloubky ostrosti je nejčastěji s tématem krajiny nebo architektury spojována tzv. hyperfokální vzdálenost. Je to využití ideální zaostřovací roviny pro efektivní využití maximální hloubky ostrosti v obraze se zaostřením až po nekonečno. Tabulku pro výpočet hyperfokální vzdálenosti najdete třeba na http://cs.wikipedia.org/…ální_tabulka

nákres převzat z knihy Fotografická praxe, autor: Helmut Stapf

Pro exaktně smýšlející a anglicky mluvící doporučuji stránky http://dpfwiw.com/exposure.htm#dof, kde najdete všechny vzorečky a tabulky týkající se hloubky ostrosti.

Z výše uvedené technické části v zásadě vyplývá také to, že majitelé kompaktních fotoaparátů (malý senzor a obvykle nízká světelnost objektivu) budou mít na svých přístrojích problém docílit efektů malé hloubky ostrosti, ale žádný problém s velkou hloubkou ostrosti. Naopak majitelé velkoformátových přístrojů (určitě menšina) budou mít problém opačný. Asi nejlépe na tom budou vlastníci klasických zrcadlovek, hlavně v kombinaci s vysoce světelným objektivem.

Je dobré si uvědomit, že všechny fotoaparáty, i když máte nastaveno nejvyšší clonové číslo (tj. největší hloubku ostrosti), zobrazují ve svém hledáčku nebo na displeji situaci s nejnižším možným clonovým číslem objektivu. Takže vlastně nesprávnou hloubkou ostrosti. Nastavené zaclonění se aplikuje pouze v okamžiku expozice. Důvodem je výrazné ztmavení obrazu v hledáčku po zaclonění na vysoké clonové číslo. To si můžete sami vyzkoušet na zrcadlovce. Na přední straně těla přístroje, obvykle vpravo dole, je tlačítko, jehož stlačením se clona v objektivu nastaví do zvolené hodnoty. A viděli byste skutečnou hloubku ostrosti, kdyby ovšem u vysokých clonových čísel obraz v hledáčku neztmavl natolik, že téměř nevidíte ani obraz. Většina fotografů s sebou obvykle na focení nenosí tabulky na výpočet hloubky ostrosti ani pásmový metr. Snaží se hodnoty na základě svých zkušeností odhadnout anebo v éře digitální fotografie ostrost zkontrolovat po nafocení na displeji. Zjednodušeně se dá říci, že když zaostříte na nějaký objekt, ještě bude ostrá 1/3 hloubky před objektem a 2/3 za objektem. A to nezávisle na ohniskové vzdálenosti nebo clonovém čísle.

(c) Pavel Bokr (archiv FotoInstitut.cz)

Praktické využití malé nebo velké hloubky ostrosti je možné, ba přímo žádoucí v různých oblastech fotografie. Třeba u portrétu v exteriéru můžeme volbou malé hloubky ostrosti eliminovat rušivé pozadí. Nebo využít obrysově výrazné rozostřené pozadí jako výrazný kompoziční prvek. V souvislosti s estetickou kvalitou neostrosti v obraze se často mluví o termínu „bokeh“. Je v podstatě subjektivní, závislý na technické konstrukci objektivu a počtu lamel irisové clony. Čím větší počet, tím obvykle lépe.

Vlevo s clonou 2,8. Vpravo s clonou 16. (archiv FotoInstitut.cz)

portrétní fotografii v exteriéru může ovšem nastat i potřeba velké hloubky ostrosti. Typickým příkladem jsou památkové portrétní fotografie z různých míst, kde kromě portrétovaného v popředí potřebujeme mít ostré i budovy nebo kopce charakterizující danou lokalitu v pozadí. Maximální hloubka ostrosti je u živé fotografie vždy limitována množstvím světla v dané lokalitě. Přesněji řečeno, pokud použijete vysoké clonové číslo, objektivem projde méně světla a budete muset prodloužit dobu expozice (princip reciprocity času a clony). Pro zjednodušení opomíjím možnost zvýšení citlivosti, která ale stejně vede ke zvýšení nežádoucího šumu. Prodloužení expozice-času ale má u živé fotografie vzhledem k možnému pohybu portrétovaných své limity. Rychlost pohybu je vždy individuální, ale orientačně můžete používat princip obrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti objektivu. Třeba u základního objektivu s ohniskovou vzdáleností 50 mm to bude 1/50 sekundy.

foto: archiv FotoInstitut.cz

krajinářské fotografii většinou volíme velké hloubky ostrosti. Jednak chceme mít obvykle ostré jak popředí, tak pozadí. A po stránce technické nejsme limitováni pohybem krajiny (výjimka=vítr) a rozmazání krajiny vlivem pohybu fotoaparátu můžeme vyřešit stativem.

(c) Kamil Varga (archiv FotoInstitut.cz)

Využitelná je i malá hloubka ostrosti. Většinou ostrého popředí a tvarově výrazného pozadí, které je i po rozostření poznatelné a kompozičně významné. Anebo pouze rozostřením pozadí eliminujeme rušivé pozadí.

(c) Ester Bohunická (archiv FotoInstitut.cz)

produktové a reklamní fotografie podobně jako u výše zmíněných oblastí závisí na záměru autora. V zásadě by se ale dalo říct, že u technicky orientované produktové fotografie se vždy volí vysoká hloubka ostrosti, aby byl objekt ostrý v celé hloubce a informace o něm byla úplná.

(c) Marika Suchyňová (archiv FotoInstitut.cz)

reklamních, dekorativních a efektových fotografií produktů fotografové naopak často volí malou hloubku ostrosti, která jim umožňuje intenzivnější emotivní účinek a větší stylizaci.

(c) Kateřina Orságová (archiv FotoInstitut.cz)

V tomto PhotoHintu jsme si popsali technické principy a závislosti hloubky ostrosti a také na fotografiích ukázali její možné praktické, kreativní využití. Věřím, že ty z vás, kteří dosud hloubku ostrosti ve svých fotoaparátech cíleně nepoužívali, inspiruje a posune do nových kreativních rovin.

Úkol 4. – hloubka ostrosti:

Nafotografujte portrét s co nejzajímavějším kreativním využitím malé hloubky ostrosti. Těším se na Vaše fotografie a hlavně nápady a kreativitu. Výsledky své práce nám pošlete. Autory tří snímků s nejlepším nápadem, zpracováním a využitím našeho PhotoHintu vyhlásíme a dostanou od nás malé ocenění.

Fotografie na téma „Hloubka ostrosti“ můžete posílat do 31.5.2010, 24:00 na adresu: fotoaparat@fo­toaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: autor tohoto PhotoHintu
Můžete doplnit také váš komentář (jak a čím jste fotografii pořídili, váš záměr, …)

Do konce dubna můžete stále posílat snímky k 3. PhotoHintu na téma „Fotografické filtry a systém Cokin“.

Těšíme se na vaše snímky!

Aktualizace:

Vyhodnocení vašich snímků zaslaných k 4. PhotoHintu

(c) E. V.

Nejtypičtější, nejlogičtější a v každodenní praxi nejčastěji využívané použití efektu malé hloubky ostrosti. Přesně zaostřené vyvíjející se listy stromu, který vidíme v druhém plánu a tedy neostrosti v pozadí. Ve třetím plánu a největší neostrosti ještě tušíme střechu rodinného domu a jeho okolí. A celé je to klasicky, plasticky nasvíceno.

(c) daesu

Fotografie asi z přestávky sportovního podujetí, takže příspěvek z oblasti reportážní fotografie, kde jsou rozhodnutí o místě zaostření a jeho přesnosti otázkou často několika vteřin. V tomto případe správně a přesně vyhodnoceno. Hlavní prvek této fotografie je jednoznačně pijící kluk otočený přímo na fotografa. I jeho pátravý pohled stranou dává fotce dynamiku. V popředí a v neostrosti pijící sportovec přidává fotografii nejenom prostor, ale i informaci, že jde o nějaký kolektivní sport. Snad jenom škoda toho náklonu fotografie doprava. Dynamiku fotografie nezvyšuje, takže se považuje za chybu.

(c) Robert

Asi nejzajímavější příspěvek, který k PhotoHintu přišel. Fotografie zajímavá nejen svým využitím hloubky ostrosti. Portrét, který v popředí využívá dva odlišné prvky optické neostrosti. Geometricky jasnou a pro kompozici významnou mříž a poloprůhledný, mně neznámý materiál, který částečně zakrývá tělo portrétované. Tím umožňuje plnou koncentraci diváka na to hlavní a zaostřené – tvář dívky. Ta je zajímavá i svým výrazem, ve kterém pracují zejména oči. Z fotografie cítíme tajemství, důležitý to prvek celého výtvarného umění.

V seriálu PhotoHintů již vyšlo: