Nejmodernější objektivy bezzrcadlovek kombinují optiku se softwarem, který koriguje optické vady ještě předtím, než fotografii uvidíme na display. Jaké jsou výhody a nevýhody této strategie pro nás uživatele? Objektivy jsou menší, určitě ne levnější, ale jak to bude s kompatibilitou v budoucnu?
V roce 2004 jsem v domě u Boloňského lesíku v Paříži navštívil laboratoře dnes věhlasné formy DXO. Jsou to matematici. V domě měli dlouhé chodby, na konci kterých byly tabule s černými puntíky osvětlené dvěma softboxy. Fotili tabule a počítali korekce. Už tehdy mi manažer říkal, že se živí korekcemi objektivů v mobilech. Mohli jste si také za cca 2000Kč koupit software na korekci některých vybraných objektivů. Optické korekce (chromatická aberace, zkreslení poduškovité/válcovité, vinětace) přebraly postupně RAW konvertory. Více o vadách objektivů zde. Ve Photoshopu, Lightroomu nebo Zoneru stačí zakliknout, zda korekci chcete zapnout. Zpočátku bývaly v databázi jen objektivy značek výrobců jako Canon/Nikon/Sony, ale postupně se zde objevily Sigmy, Tamrony a další. Jednoduše jsme si na to zvykli a určitě se stalo prioritou výrobců, dostat do Lightroomu korekci toho svého objektivu.
Dům v Sidi Bibi, Maroko
Sony A7mark iii, objektiv Tamron 20–40mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 20mm, f/9 bez korekce
Dům v Sidi Bibi, Maroko
Sony A7mark iii, objektiv Tamron 20–40mm f/2,8, ohnisková vzdálenost 20mm, f/9 s korekcí – je vidět zmenšení vinětace v rozich a narovnání soudkovitého zkreslení ve svislicích domu
Mešita v Rose valley, Vysoký Atlas, Maroko
Sony A7mark iii, objektiv Sony FE 24–70mm f/4 ZA OSS, ohnisková vzdálenost 24mm, f/9 bez korekce
Mešita v Rose valley, Vysoký Atlas, Maroko
Sony A7mark iii, objektiv Sony FE 24–70mm f/4 ZA OSS, ohnisková vzdálenost 24mm, f/9 s korekcí – patrné je zejména narovnání svislic stavby
Snímek je z první fotoexpedice Fotoinstitutu.cz do Maroka.
Dá se říci, že ještě na začátku tohoto tisíciletí se výrobci snažili konstruovat objektivy tak, aby byly opticky co nejlepší, aniž by potřebovali korigovat své optické vady pomocí software. Jenže i v zrcadlovkách, které v té době vládly, se zvyšoval výkon procesorů. V zrcadlovce vidíme v hledáčku e obraz pomocí zrcátka a optického hranolu. Díky tomu nemá zrcadlovka žádné zpoždění (narozdíl od levných bezzrcadlovek, kde je obraz v hledáčku elektronický). Plný rozvoj softwarových korekcí nastal až v posledním období. Než bezzrcadlovka promítne obraz do hledáčku nebo na display, stačí ho ještě software ve fotoaparátu zkorigovat (některá těla umožňují tuto korekci vypnout v menu).
Má cenu se bránit softwarovým korekcím objektivů?
Můj názor je ne. Důležitý je výsledek. To samé se týká i uživatelských testů objektivů. Vypínat korekce tak, aby se ukázalo, že objektiv za moc nestojí, je z hlediska uživatele nesmysl. Ve skutečnosti byl objektiv od začátku konstruován tak, že výrobce s matematickou korekcí počítal. Důvodem je jednoduše cena. V případě, že budete chtít vyrobit opticky maximálně kvalitní objektiv, bude jeho konstrukce složitá a díky tomu i drahá. Negativem bude i vyšší hmotnost. Komu se chce tahat těžké objektivy?
Korekce optických vad softwarem však má i svou negativní stránku. Tou je kompatibilita s tělem fotoaparátu. Všimněte si, že výrobci jako Tamron nebo Sigma mají na tělech svých bezzrcadlovkových objektivů USB konektory. Není totiž jasné, zda v budoucnu výrobci těl neudělají takové změny, že objektivy bude třeba překonfigurovat.
Nové elektronické “features – fíčury” bezzrcadlovek jako focus peaking (obarvení hran zaostřených oblastí obrazu) však nahrávají i nasazení starých objektivů bez jakékoliv elektroniky, na moderní bezzrcadlovku. Stačí jen vhodná redukce, tak aby fungoval přenos obrazu. Pokud je objektiv čistě mechanický, budete ovládat clonu přímo na objektivu. Tohoto faktu dnes využívají méně sofistikovaní výrobci objektivů z Číny nebo Jižní Korea s nabídkou čistě mechanických objektivů (Artisan, Laowa atd..).
Závěr
Software je dnes nejvíce se rozvíjející část fotografie. Třeba v astrofotografii hlubokého vesmíru tady na Zemi je hlavním problémem chvění atmosféry. Obří dalekohledy používají tzv. adaptivní optiku. To je hlavně software, který toto chvění koriguje. Dnes už existuje project, jak tuto technologii přenést do podmínek amatérské astronomie. Když sledujeme vývoj ve smartphonech, což jsou miniaturní výkonné počítače a ve Photoshopu (je vždy o krok zpátky za smartphony), můžeme počítat s tím, že některé technologie se časem přenesou i do bezzrcadlovek. Z tohoto pohledu je kombinace hardware/software hned od začátku vývoje objektivu logická.