Jak je to s vadami objektivů
Víte co je asférický člen nebo co je chromatická vada? Mnozí výrobci široce reklamují, že používají apochromatické členy ze speciálního nízko-disperzního skla. Abyste se v těchto pojmech trochu vyznali, přečtěte si tento článek, kde se dozvíte o některých hlavních optických vadách objektivů a jak se tyto vady korigují.
Objektiv je optický systém skladající se z čoček uspořádaných do skupin, který má vytvořit co nejméně zkreslený obraz pozorovaného předmětu. Požadavek na minimální zkreslení je hlavním důvodem, proč se konstruují složité optické soustavy s mnoha čočkami. Světlo usměrněné objektivem dopadá na světlocitlivou vrstvu filmu, kde se obraz zaznamená.
Ideální objektiv má následující vlastnosti:
- dokonale ostrý obraz (bod je přenesen na rovinu filmu jako bod nikoliv jako
Bohužel ideální objektiv neexistuje.
Vady dělíme na monochromatické a chromatické (barevné).
Monochromatické vady
Do této skupiny patří vady, které snižují ostrost nebo deformují obraz. Vady způsobující deformací obrazu ( deformaci rovin nebo prohnutí přímek ležících mimo optickou osu) bývají u většiny objektivů velkých značek dostatečně kompenzovány. Nemluvíme zde samozřejmě o levných kompaktech, které mnohdy mají čočky z umělé hmoty. Větším problémem jsou vady, které způsobují ztrátu ostrosti.
„1.1. Vada otvorová (sférická), astigmatismus“
Zjednodušeně lze říci, že tyto vady jsou způsobeny tím, že rovnoběžné světelné paprsky různě vzdálené od optické osy protínají optickou osu objektivu v různých místech. Tuto vadu lze korigovat optickými členy zvláštního tvaru, které se nazývají asférické. Někteří výrobci upozorňují na přítomnost těchto prvků přímo v označení objektivu (Sigma používá zkratku ASPH).
1.2. Asférické prvky
Tyto optické prvky zvyšují obrysovou ostrost, zlepšují kvalitu na okrajích obrazu a omezují přesvětlení středu snímku, které bývá nejčastější u širokoúhlých objektivů. Vyrábějí se různými technologiemi, které se liší kvalitou a cenou:
- skleněné broušené
Jsou nejdražší, najdete je v profesionálních objektivech jako Nikkor 20–35/2,8, Nikkor 28/1,4D nebo Minolta 17–35/3.5.
- hybridní
Jedná se o členy, kdy skleněná čočka je vytvarována do asférického tvaru „nalepením“ plastového povrchu. Najdete je např. v Nikkoru 24–120/3.5–5.6D, Nikkoru 28–70/3,5–4, Sigmy 28–105/2.8–4 atd.
Vedle použité technologie závisí rovněž na tom, kde je asférický člen umístěn. Nejlepší širokoúhlé objektivy mají tento člen v přední skupině čoček, z čehož plyne požadavek na větší průměr a tudíž i vyšší cenu. Zajímavé je, že jeden z nejlépe hodnocených širokoúhlých zoomů Carl-Zeiss T 28–85/3.3 nemá asférický člen. Z toho je vidět, že kvalita objektivů je dána především konstrukcí (druh, počty a způsob jejich uspořádání čoček) a kvalitou provedení (přesnost vybroušení a uložení čoček, kvalita antireflexních vrstev atd.).
1.3. Plovoucí prvky
Někdy se můžete setkat s pojmem plovoucí (floating) prvky. Slouží k zlepšení kvality zobrazení při zaostřeních na nejkratší vzdálenosti – dochází zde ke ztrátě ostrosti zejména na okrajích obrazu. To platí i u vysokých clonových čísel. Tyto prvky jsou součástí kvalitních makroobjektivů jako Minolta , Sigma EX 50/2,8, 100/2,8 nebo Minolta 200/2,8G. Najdete jej i v konstrukci superširokoúhlé Tokiny 17/3.5 ATX Pro. Levné makroobjektivy jako např. 70–300/4–5,6 plovoucí členy nemívají. Proto ostrost zobrazení při zvětšení 1:4 na minimální vzdálenosti zaostření nebývá ideální.
Chromatické (barevné) vady
Viditelné světlo je složeno z paprsků různých vlnových délek, které
se lomí na rozhraní vzduch/sklo pod různým úhlem. Tím dochází
k rozkladu bílého světla a vzniku barevné t.j. chromatické vady. Projevuje
se to tak, že na hranách zobrazovaných objektů se objevují různé barevné
kontury.
Na černobílých snímcích se tyto vady projeví také, ale nebývají na
snímku tolik viditelné.
2.1. Apochromatické prvky
Existují speciální optická skla, kde je rozdíl v úhlu lomu minimální. Takovým materiálem býval v minulosti pouze monokrystalický fluorid vápenatý, jehož velkou nevýhodou je citlivost na vlhkost. V současné době téměř všichni velcí výrobci objektivů mají technologie na výrobu nízkodisperzních optických skel na bázi silikátů, kde problém s vlhkostí odpadá.
Přítomnost těchto členů si jednoliví výrobci značí u svých objektivů různě. Nikon má ED skla, Sigma APO, Canon LD atd.. Tyto členy vedle minimalizace barevné vady zlepšují i ostrost a přenost kontrastů. Kvalita těchto členů se u různých výrobců liší.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruSkoro bych řekl, že ty dva obrázky jsou prohozené. Takto nedávají dobrý smysl. Nemyslím si, že by monochromatická vada měla co do činění s různým lomem barevného světla.
obrázky jsou prohozené
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.