Jak je to s vadami objektivů

Víte co je asférický člen nebo co je chromatická vada? Mnozí výrobci široce reklamují, že používají apochromatické členy ze speciálního nízko-disperzního skla. Abyste se v těchto pojmech trochu vyznali, přečtěte si tento článek, kde se dozvíte o některých hlavních optických vadách objektivů a jak se tyto vady korigují.

Objektiv je optický systém skladající se z čoček uspořádaných do skupin, který má vytvořit co nejméně zkreslený obraz pozorovaného předmětu. Požadavek na minimální zkreslení je hlavním důvodem, proč se konstruují složité optické soustavy s mnoha čočkami. Světlo usměrněné objektivem dopadá na světlocitlivou vrstvu filmu, kde se obraz zaznamená.

Ideální objektiv má následující vlastnosti:

  1. dokonale ostrý obraz (bod je přenesen na rovinu filmu jako bod nikoliv jako
kroužek)b) dokonalý přenos barev i při velkých kontrastechc) tvary objektů nejsou deformované (nedochází k distorzím)d) v rozích nedochází k ztmavnutí a rozostření obrazu – k vinětaci

Bohužel ideální objektiv neexistuje.
Vady dělíme na monochromatické a chromatické (barevné).

Monochromatické vady

Do této skupiny patří vady, které snižují ostrost nebo deformují obraz. Vady způsobující deformací obrazu ( deformaci rovin nebo prohnutí přímek ležících mimo optickou osu) bývají u většiny objektivů velkých značek dostatečně kompenzovány. Nemluvíme zde samozřejmě o levných kompaktech, které mnohdy mají čočky z umělé hmoty. Větším problémem jsou vady, které způsobují ztrátu ostrosti.

„1.1. Vada otvorová (sférická), astigmatismus“

Zjednodušeně lze říci, že tyto vady jsou způsobeny tím, že rovnoběžné světelné paprsky různě vzdálené od optické osy protínají optickou osu objektivu v různých místech. Tuto vadu lze korigovat optickými členy zvláštního tvaru, které se nazývají asférické. Někteří výrobci upozorňují na přítomnost těchto prvků přímo v označení objektivu (Sigma používá zkratku ASPH).

Chromatická vada

1.2. Asférické prvky

Tyto optické prvky zvyšují obrysovou ostrost, zlepšují kvalitu na okrajích obrazu a omezují přesvětlení středu snímku, které bývá nejčastější u širokoúhlých objektivů. Vyrábějí se různými technologiemi, které se liší kvalitou a cenou:

  1. skleněné broušené

Jsou nejdražší, najdete je v profesionálních objektivech jako Nikkor 20–35/2,8, Nikkor 28/1,4D nebo Minolta 17–35/3.5.

  1. hybridní

Jedná se o členy, kdy skleněná čočka je vytvarována do asférického tvaru „nalepením“ plastového povrchu. Najdete je např. v Nikkoru 24–120/3.5–5.6D, Nikkoru 28–70/3,5–4, Sigmy 28–105/2.8–4 atd.

Vedle použité technologie závisí rovněž na tom, kde je asférický člen umístěn. Nejlepší širokoúhlé objektivy mají tento člen v přední skupině čoček, z čehož plyne požadavek na větší průměr a tudíž i vyšší cenu. Zajímavé je, že jeden z nejlépe hodnocených širokoúhlých zoomů Carl-Zeiss T 28–85/3.3 nemá asférický člen. Z toho je vidět, že kvalita objektivů je dána především konstrukcí (druh, počty a způsob jejich uspořádání čoček) a kvalitou provedení (přesnost vybroušení a uložení čoček, kvalita antireflexních vrstev atd.).

1.3. Plovoucí prvky

Někdy se můžete setkat s pojmem plovoucí (floating) prvky. Slouží k zlepšení kvality zobrazení při zaostřeních na nejkratší vzdálenosti – dochází zde ke ztrátě ostrosti zejména na okrajích obrazu. To platí i u vysokých clonových čísel. Tyto prvky jsou součástí kvalitních makroobjektivů jako Minolta , Sigma EX 50/2,8, 100/2,8 nebo Minolta 200/2,8G. Najdete jej i v konstrukci superširokoúhlé Tokiny 17/3.5 ATX Pro. Levné makroobjektivy jako např. 70–300/4–5,6 plovoucí členy nemívají. Proto ostrost zobrazení při zvětšení 1:4 na minimální vzdálenosti zaostření nebývá ideální.

Chromatické (barevné) vady

Viditelné světlo je složeno z paprsků různých vlnových délek, které se lomí na rozhraní vzduch/sklo pod různým úhlem. Tím dochází k rozkladu bílého světla a vzniku barevné t.j. chromatické vady. Projevuje se to tak, že na hranách zobrazovaných objektů se objevují různé barevné kontury.
Na černobílých snímcích se tyto vady projeví také, ale nebývají na snímku tolik viditelné.

Sférická vada

2.1. Apochromatické prvky

Existují speciální optická skla, kde je rozdíl v úhlu lomu minimální. Takovým materiálem býval v minulosti pouze monokrystalický fluorid vápenatý, jehož velkou nevýhodou je citlivost na vlhkost. V současné době téměř všichni velcí výrobci objektivů mají technologie na výrobu nízkodisperzních optických skel na bázi silikátů, kde problém s vlhkostí odpadá.

Přítomnost těchto členů si jednoliví výrobci značí u svých objektivů různě. Nikon má ED skla, Sigma APO, Canon LD atd.. Tyto členy vedle minimalizace barevné vady zlepšují i ostrost a přenost kontrastů. Kvalita těchto členů se u různých výrobců liší.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Duke Vam Piere 0 7
    Duke Vam Piere 0 7
    03.05.2003 23:55

    Skoro bych řekl, že ty dva obrázky jsou prohozené. Takto nedávají dobrý smysl. Nemyslím si, že by monochromatická vada měla co do činění s různým lomem barevného světla.

  • rolnas
    rolnas
    07.10.2005 00:21

    obrázky jsou prohozené

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram