Univerzální objektiv pro každou situaci a k tomu za dobrou cenu. Tak by se dal popsat nový fullframový Tamron 24-70mm f/2.8 G2. Bude z něj bestseller nebo zůstane ve stínu svého oblíbeného předchůdce?
Úvod
Tamron 24–70mm f/2.8 byl vždy spolehlivý objektiv, který si lidi rádi kupovali. Jenže starší verze je na trhu už nějaký ten pátek, a tak inženýři Tamronu neváhali a přišli s vylepšeným modelem. Ten se navíc oblékl do nového kabátku, jenž je typický pro všechny objektivy s označením „G2“.
Předchůdce Tamron 24–70mm f/2.8 v testu naší redakce dopadl velmi dobře a navíc díky příchodu dalšího modelu zlevnil. V době psaní recenze na začátku roku 2018 se dal koupit o 15 tisíc korun levněji než novější kousek. Proto jej podrobíme i pečlivému srovnání právě s jeho předchůdcem.
Testovaný objektiv se řadí do kategorie univerzálních objektivů pro full frame digitální zrcadlovky. Tato kategorie je velmi nabitá. Mimo předchůdce se na tomto poli do boje pustila i Sigma 24–70mm f/2.8 ART a potom tu mají svá skla i výrobci těl Nikon a Canon – Nikkor 24–70mm f/2.8 a Canon 24–70mm f/2.8. Zapomínat nesmíme ani na podobné objektivy s horší světelností jako třeba Sigma 24–105mm f/4 ART.
Jako univerzální objektiv má Tamron velké využití mezi nejrůznějšími fotografickými žánry. Nejširší ohnisko lze ideálně využít pro krajinku nebo architekturu, prostřední ohniska v kombinaci s dobrou světelností zase uspokojí fotografy reportáže nebo street fota. Nejdelší ohniska zase poslouží pro portrétování.
Testováno na:
- Nikon D610
Poznámka – všechny pořízené fotografie jsou pořízeny bez zapnutých korekcí (vinětace, zkreslení) ve fotoaparátu a bez dodatečných úprav v softwaru. Všechny fotky byly vyvolány z RAWu. Při focení do JPEGu foťáky většinu optických chyb opravují.
Design a ergonomie
Jak jsem psal výše, Tamron mění design svých objektivů, což se projevilo i u tohoto modelu. Zatímco předchůdce byl tak trošku šedá myš, novinka vypadá hezky k světu. Podle mě nejdůležitější změnou související s redesignem jsou ale nové přepínače ostření a optické stabilizace. U minulého modelu šla špatně nahmatat a trošku se zadírala, kdežto u novinky jsem podobné problémy nezaznamenal.
Když objektiv dostanu do ruky, první věc, kterou hodnotím, je jeho hmotnost. Hlavně univerzální objektiv, který fotograf bude brát téměř vždy s sebou, by neměl vážit přespříliš. Tamron se v tomto ohledu vydal správnou cestou a objektiv ještě více odlehčil od minulé verze, takže váží o skoro 200 gramů méně než konkurence a to už jde poznat.
Tubus objektivu se vysouvá, pokud fotograf zoomuje, nicméně to nemá zásadní vliv na rozložení hmotnosti. Zoomování je příjemné. Mnoho fotografů potěší i zámek, kdy nelze měnit 24mm ohnisko. To je dobré pro případy, kdy by se tubus samovolně vysouval, ale to se mi za dobu testování nestalo.
Mimo zoomovacího je na těle i ostřící prstenec. I jeho chod je dobrý, ale jako většina moderních objektivů nemá na konci pevné zarážky. Alespoň jde podle chodu poznat, že jste narazili na minimální zaostřovací vzdálenost nebo nekonečno. Při ostření se přední člen neotáčí. Průměr závitu je 82mm.
Přepínače ovládají optickou stabilizaci a ostření. Stabilizace se dá vypnout a zapnout, ostření může být manuální nebo automatické. Přičemž automatické lze ještě ručně změnit, pokud se zaostří špatně.
Parametry:
- Ohnisko: 24–70 mm
- Úhel záběru: 84° – 34,2° (FX)
- Počet lamel clony: 9
- Rozsah světelnosti: f/2.8–22
- Minimální zaostřovací vzdálenost: 38 cm
- Maximální zvětšení: 1:5
- Průměr filtru: 82 mm
- Konstrukce: 17 optických členů v 12 skupinách
- Rozměry (průměr×délka): 88,4×108,5 mm
- Hmotnost: 900 gramů
- Pro bajonety: Nikon F, Canon
- Cena: 36 000 Kč
Pluska
- Nízká hmotnost
- Bytelná konstrukce
- Hezký design
Minuska
- Průměr filtru 82 mm už je trošku moc
Testy optického výkonu
Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.
 |
 |
Na nejširším ohnisku je střed snímku velmi ostrý už od plně otevřené clony. Po přiclonění na f/4 se ještě trošku zlepší kontrast, ale situace je zde celkově velmi dobrá.
Rohy snímku jsou na f/2.8 solidní, clona f/4 jim znatelně pomůže ve vykreslení detailů. Problematická je zde ale chromatická aberace, která je na okrajích velmi viditelná a bude ji potřeba odstraňovat v post processingu. Všímaví také zaznamenají náznaky zkreslení.
 |
 |
Na 50mm ohnisku je situace odlišná. Kresba ve středu snímku je opravdu hezká už od otevřené clony a neregistrujeme zde žádné další problémy.
I na okrajích je to mnohem lepší než širší ohniska. Kresba je slušná od otevřené clony, aberace zmizela stejně jako známky zkreslení. Pro velmi ostré okraje bych raději doporučil trošku přiclonit, od f/4 jsou výsledky velmi dobré.
 |
 |
Na nejdelším ohnisku je situace obdobná jako na tom nejkratším. Střed je velmi dobrý už od otevřené clony a zase k němu nemám výtek.
Okraje se na 70 mm mírně zhoršily, zase je lepší je přiclonit na f/4, aby vykreslovaly hezčí detaily. V malé míře se zde vrátila i chromatická aberace. V tomto případě ji už ale nebude potřeba odstraňovat – maximálně v ojedinělých případech.
Pluska
- Velmi dobré výsledky na středu už od otevřené clony
- Solidní výsledky i v okraji uprostřed zoomu už od plně otevřené clony
Minuska
- Chromatická aberace na 24 mm
- Náznaky zkreslení na 24 mm
- Pro hezčí kresbu v rozích je lepší clonit na f/4
Optické vady a vlastnosti
Vinětací neboli ztmavením rohu snímků objektiv mírně trpí. Na nejširším ohnisku a plně otevřené cloně (první snímek) však situace není špatná a s dalším zacloněním f/4 (druhý snímek) se ještě zlepšuje. V praxi na 24 mm s vinětací problémy nejsou, a pokud by se nějaké vyskytly, dají se jednoduše korigovat při úpravě fotek v počítači. Na 70mm ohnisku při cloně f/2.8 (poslední výřez) není vinětace špatná. Obecně objektiv moc nevinětuje a v praxi s touto vadou nejsou problémy.
Odlesky při protisvětle jsou další problematickou oblastí. Tímto testem prošel i Tamron 24–70mm f/2.8, nicméně jsem nenarazil na problém. Zvládá je výborně.
Zkreslení může být u tohoto objektivu trošku problematické. Na 70mm ohnisku a vyšších ohniscích obecně je zcela v pořádku, respektive mírné a v mnoha situacích nerozpoznatelné. Nicméně na 24mm ohnisku se objevuje silnější soudkovité zkreslení, které hlavně při focení architektury může nadělat nějakou neplechu. Pravděpodobně bude potřeba buď poodstoupit a využít méně problematických ohnisek okolo 35 mm nebo následně fotky upravit v počítači.
Širokoúhlé ohnisko v praxi
U světelných objektivů se hodně cení práce s hloubkou ostrosti a tím, jak rozmazávají popředí a pozadí hlavního objektu fotografie. Clona f/2.8 umožňuje už solidní práci s hloubkou ostrosti a popředí i pozadí umí nechat hezky rozostřené. Zároveň se zde neprojevuje aberace na rozostřených částech fotky.
 |
 |
Pro reportážní objektiv jako tento je zásadní spolehlivé ostření. Tamron 24–70mm f/2.8 je v tomto ohledu velmi dobrý společník a spíše narazíte na limity svého foťáku. Ostření je obecně rychlé a tiché.
Stejně tak dobře sloužila i optická stabilizace obrazu. Naměřil jsem její účinnost přes 3 EV, jinými slovy umožní fotit na osmkrát delší časy než bez ní. To je v této třídě velmi solidní standard.
Tento objektiv, ale i všechna skla v kategorii univerzálních zoomů nejsou stvořené pro makro. S malým poměrem zvětšení pravé makro neumí, ale na focení detailů stačí.
Pluska
- Dobře korigovaná vinětace
- Zvládnuté odlesky
- Spolehlivé ostření
- Solidní stabilizace obrazu
Minuska
- Vyšší zkreslení na 24mm ohnisku
Srovnání s Tamronem 24–70mm f/2.8 (starší generací objektivu)
Přesně před rokem jsem testoval minulou generaci tohoto objektivu a dopadl velmi dobře. I verze G2 má našlápnuto k tomu, aby se stala podobným hitem jako předcházející model. Ten je momentálně i jedním z největších konkurentů G2, protože je k sehnání za cenu přes dvacet tisíc korun, kdežto novinka stojí okolo pětatřiceti. Proto je nasnadě otázka, který z objektivů se více vyplatí koupit. Také bych chtěl poděkovat kolegovi Pavlu Macenauerovi za hezké srovnání, které mi připravil.
 |
 |
Střed na 24mm ohnisku je na první pohled podobný a při zmenšování fotky a komprimaci se rozdíly úplně ztratí. Nicméně nová verze oproti té starší má lepší mikrokontrast, takže lépe vyniknou detaily.
 |
 |
Okraj na 24 mm je však místem, kde se láme chleba. Nový Tamron 24–70mm f/2.8 má opravdu dobré výsledky už od plně otevřené clony a v podstatě ani nemusíte clonit, i když clona f/4 ještě zpřesní detaily a trošku zvýší kontrast. Stará verze výrazně zaostává. Vyšší úroveň detailů má paradoxně i svá negativa, protože více zdůrazní chromatickou vadu.
 |
 |
Uprostřed snímku na nejdelším ohnisku 70 mm není rozdíl mezi oběma objektivy významný, ale novinka má o chlup lepší vykreslování detailů.
 |
 |
Velké rozdíly jsou zase na okrajích. Starší verze na nich ztrácí dech a jsou v nich jasné rozdíly. I když bych nové G2 vytkl, že rohy nejsou na f/2.8 dokonalé a bylo by lepší zaclonit na f/4, tak v porovnání se starou verzí bych používal clonu f/2.8 běžně a neostrostech v rozích bych se vůbec nebál.
Celkově se jedná o obří pokrok, kterého Tamron s novou verzí univerzálního zoomu dosáhl. Rozhodně si novinka svou cenu obhájila a stále nabízí velmi dobrý poměr cena/výkon. Ale na rozdíl od minulé verze není už jen „dobrou alternativou“ k univerzálním zoomům Nikonu a Canonu, už je jejich nejvážnějším konkurentem a troufám si říct, že za mnohem nižší cenu podává i lepší výsledky.
Závěr a konkurence
Tamron 24–70m f/2.8 G2 se povedl. Zásadně překonal minulou generaci a řekl bych, že i konkurenci. Celkové hodnocení bude velmi stručné – Tamron má dobrou kresbu v podstatě na všech ohniscích a fotograf se nemusí bát používat ani plně otevřenou clonu. Optické vady zvládá velmi dobře – jedinou výtku bych měl u zkreslení na 24 mm.
Jak si stojí proti konkurenci? Že je jednoznačně lepší než minulá generace, jsme si názorně ukázali. Starší objektiv však stále zůstane vhodnou volbou pro ty, kdo mají hlouběji do kapsy.
Jeho nejpřímějším konkurentem je Sigma 24–70mm f/2.8 ART, nicméně ani ta není tak ostrá jako tento Tamron a hlavně je mnohem těžší. Celkově mi Tamron v tomto souboji přijde jako spolehlivější řešení.
O hmotnosti budu mluvit i ve srovnání s Nikonem 24–70mm f/2.8, který je oproti Tamronu nejen těžší, ale i větší. Navíc testovaný objektiv se s ním může plně měřit z hlediska optického výkonu, pokud jej tedy nepřekoná. Nemluvě o tom, že Nikon stojí zásadně více peněz.
Musím zamířit i do tábora Canonu, jejich 24–70 už má nějaký ten pátek za sebou a cenově se podobá Nikonu, takže je celkem drahá. Tamron v tomto případě nabídne srovnatelné nebo lepší optické vlastnosti. Jeho jediným větším minusem je jen větší zkreslení na 24 mm, ale v podstatě každý objektiv trpí jinou nedokonalostí a vždy nějakou má.
Celkově si tak Tamron 24–70mm f/2.8 G2 stojí v konkurenci velmi dobře. Doporučil bych jej nejen zvážit ve výběru (jak jsem učinil u starší verze), ale přímo bych jej doporučil jako hlavního kandidáta na koupi.
Plusy
- Výborná kresba uprostřed snímku od f/2.8
- Dobrá kresba v rozích od plně otevřené clony
- Nízká hmotnost
- Dobře korigované optické vady
- Zajímavý poměr cena/výkon – levnější než konkurence v podobě Nikonu a Canonu
Minusy
- Výraznější zkreslení na 24mm ohnisku
- Chromatická aberace v okrajích snímku
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších základních zoomovacích objektivech pro full frame zrcadlovky, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se porozhlédnout ve všech našich recenzích univerzálních zoom objektivů pro full frame.
Za zapůjčení objektivu děkujeme oficiálnímu distributorovi Tamronu do ČR společnosti Penta!
Galerie
 |
 |
 |
 |
 |
 |
