V dnešní recenzi se podíváme opět na jeden ultrazoom, tentokrát pod značkou Kodak. Než se zeptáte – ano, firma Kodak stále funguje a stále dělá do fotoprůmyslu, ale je to složitější. O tom však až dále. Pod její značkou najdete třeba testovaný ultrazoom s 52× rozsahem, což znamená těžko představitelný zoom 24-1248 mm. Jaký je fotoaparát s takovým rozsahem prodávaný mezi 7-8 tisíci korunami?
Na otázku z úvodníku si odpovíme hned na začátku – velmi univerzální, velmi jednoduchý a samozřejmě nemůže dosáhnout kvality obrazu, rychlosti či vybavenosti fotoaparátů vyšších tříd – ale to platí pro všechny ultrazoomy podobné třídy, nejen pro testovaný Kodak.
Pro koho tedy je? Cílí na nenáročného uživatele, který nechce dělat umění, ale potřebuje přístroj pro rodinné snímky jako zápisník na cesty či potřebuje dokumentovat svou každodenní práci – a proč chodit kolem horké kaše – potřebuje dělat to, co se dnes běžně dělá mobilem.
Tak proč to nedělat mobilem? Důvod je hlavně jeden, a to je zoom. Ten dnešní mobily nenabídnou a fotí jen širokoúhle.
Někdo ocení i „opravdový“ (xenonový) blesk místo LED bludičky. Viz ukázky:
 |
 |
 |
 |
Mobilní telefony to pěkně zavařily základním kompaktům s krátkým zoomem; snímky z nich jsou dnes podobně kvalitní a máte je vždy při sobě, fotky se na nich snadno prohlížejí a snadno z nich posílají dál.
Jedna třída kompaktů si svou pozici ale drží, a to jsou právě ultrazoomy. Nabízejí sice podobnou kvalitu obrazu, jako špičkové mobily či běžné kompakty, ale s výhodou obřího rozsahu zoomu. Není tak problém vyfotit s nimi cokoliv od širokoúhlého záběru po detail na obzoru. Jsou tak oblíbené třeba na cesty, kdy ne jednom záběru máte třeba celé přímořské městečko a na druhém plachetnici v dálce na horizontu. To s mobilem či běžným kompaktem nedokážete.
Se zrcadlovkou (či bezzrcadlovkou) teoreticky ano, ale už s sebou musíte brát druhý (třetí…), dostatečně dlouhý objektiv. A ten nebude ani lehký, ani levný.
Ultrazoomy se tedy mohou leckomu hodit – a najdete je v mnoha cenových třídách. Posledně jsem zabrousil do té nejvyšší, dnes tu máme pro změnu základní model.
Kodak Pixpro AZ527
Kodak je ve fotografii pojem – u nás třeba ne tolik, jako v domovských Spojených státech, ale přesto.
Kdo však trochu sleduje fotografický trh, možná si vzpomene, že Kodak před pár lety po finančních těžkostech ukončil výrobu vlastních fotoaparátů. Tak jak je to tedy?
Je to tak, že Kodak ukončil výrobu sám a delegoval ji jinam, jak je to dnes poměrně běžné. Tento model pro něj tedy vyrábí smluvní partner JK Imaging, což může být koncovému uživateli vlastně jedno – dokud dostane kvalitní produkt. A to si řekneme v dalších kapitolách:
Konstrukce a design
Design přístroje je poměrně konzervativní, je to prostě fotoaparát s madlem, vystupujícím objektivem a „hrbem“ pro blesk. Mezi konkurencí v tomto směru nevybočuje – jediným výraznějším prvkem jsou stříbrné pokovené doplňky po obvodu fotoaparátu, kolem spouště a na objektivu.
 |
 |
 |
|
Držení je dobré, přístroj má poměrně výrazný grip a je lehký.
Kvalita konstrukce není špatná, je třeba se smířit s tím, že přístroj tvoří hlavně plasty a nebude utěsněn proti nepřízni počasí. Což je s přihlédnutím ke třídě v pořádku.
Ovládání
Jednoduchost je motto celého přístroje a je to to nejlepší i nejhorší na jeho ovládání.
Pokud vás přístroje s přemírou tlačítek, páček a koleček spíše děsí, pak je Kodak AZ527 přístroj pro vás; pokud jste zvyklí na používání rollerů a „tlačítko pro každou funkci“, nebude vám ovládání vyhovovat.
Musím ale pochválit, že přístroj, byť je myšlen pro amatéry, nabízí celou škálu expozičních režimů, tedy jak plnou automatiku, tak poloautomatické a manuální režimy (P, S, A, M). Clona jde nastavovat samozřejmě v menším rozsahu, než třeba u zrcadlovek.
Čip a objektiv
Senzor typu BSI CMOS má klasickou velikost ½.3“ a rozlišení 20,6 MPx. Video umí nahrávat ve Full HD. Sériové snímání stíhá až do 6 sn./s.
RAW není podporován.
Objektiv má objektiv ekvivalentní ohnisko 24–1248 mm na kinofilmu. To dělá slušný 52× zoom. Světelnost je solidních F2.8 na širokém konci a průměrných F5.6 na dlouhém. Také je stabilizovaný.
Objektiv je v hlavní – v podstatě jediné – lákadlo celého fotoaparátu. Nabídne dokonale univerzální rozsah, ovšem za cenu nižší kvality obrazu než fotoaparáty s větším senzorem (které ovšem tak velký rozsah zoomu z praktických důvodů mít nemohou).
To samé platí pro všechny fotoaparáty této třídy.
Záznamová média
Přístroj používá běžné SD karty (1 slot). Co mě nemile překvapilo je nepodpora SDXC karet. Musíte se smířit s „pouze“ SDHC kartami, tedy kapacitami do 32 GB. To by mohlo u foťáku „na cesty“ být nepříjemné překvapení. Logicky pak nečekejte ani podporu UHS-II.
Konektivita
Přístroj spojíte s PC přes micro-USB či s chytrým zařízením pomocí Wi-Fi. Přes USB se přístroj i nabíjí; baterii jde sice vyndat, ale externí nabíječka v balení chybí. Přístroj tak nabíjíte jako smartphone, což má výhody i nevýhody. Jmenovitě je super, že vám stačí jedna nabíječka na mobil a foťák, na druhou stranu je nabíjení složitější v případě, že chcete nabít několik baterií. Což byste u mimo jiné cestovního fotoaparátu mohli chtít.
Přes WI-Fi lze přístroj i ovládat, což trochu vynahradí spíše podprůměrný displej (3“, 460 000 bodů) a absenci hledáčku.
Testy
Níže se podíváme na několik komentovaných snímků či jejich výřezů. Měli byste si na základě nich udělat představu o možnostech a limitech fotoaparátu.
Rozsah zoomu
52× zoom nabídne enormní rozsah, viz ukázka:
Makro
Na širokém konci lze ostřit už od 1 cm, na dlouhém pak od 60 cm. Zvětšení si prohlédněte na ukázkách:
 |
 |
 |
| telemakro - největší zvětšení | širokoúhlá fotografie se stejným zvětšením | širokoúhlá fotografie s max. zvětšením |
Ostrost objektivu
V limitech daných rozsahem transfokátoru není kresba úplně špatná, jak můžete vidět na 100% výřezech níže:
24mm
360mm
1248mm
Při nejdelším ohnisku je radno dívat se na fotky bez přibližování, ale to je známá věc. Jinak to není špatné na kompakt.
Šum senzoru
Malé senzory šumí obecně víc, Kodaku pomáhá technologie BSI. Na základní citlivost ISO 100 je obraz pěkný i po přiblížení. Ostrost zůstává slušná do ISO 800, vyšší citlivosti 1600 a 3200 ISO už šum (a jeho softwarová redukce) poznamenává příliš.
Dynamický rozsah
Dynamický rozsah je slabší stránkou podobných kompaktů. Je Kodak v tomto směru pozitivní deviací od normy? Bohužel není, takže se budete muset smířit s občasným přepalem už při mírné přeexpozici či světelně náročnější scéně:
 |
 |
Chromatické aberace
Složitá konstrukce zoomu nahrává barevným vadám, takže se s nimi vcelku očekávatelně setkáte:
Hvězdičky a prasátka
V názvu nehledejte žádný jinotaj – prostě se podíváme, zda a jaké dělá objektiv difrakční hvězdičky a jak trpí na reflexy v protisvětle („prasátka“). Obojí je důležité pro focení se sluncem v záběru:
Difrakční hvězdičky jsou šesticípé, díky šestilamelové cloně. V protisvětle dělá optika sestávající z 15 členů ve 13 skupinách logicky komplexní odlesky, ale to je normální – antireflexní vrstvy pracují, jak mají.
Zkreslení
Zkreslení je dobře korigováno, jak vidíte na snímku na nejdelším ohnisku níže (zde a na širokém bych čekal nejsilnější zkreslení):
Otázkou je, zda je zkreslení korigováno opticky nebo softwarově. Na tu nám odpoví video níže, kde jsme prozoomovali celým rozsahem ohnisek:
Ve videu si můžete všimnout „cukání“ v rozích obrazu, což značí, že korekce je (vcelku očekávatelně) minimálně z velké části softwarová.
Zároveň si můžete všimnout činnosti průběžného AF, který rychlejší zoomování tak úplně nestíhá, a také problému se zvukem servomotorků objektivu. Čímž se doskáváme k…
Video
Ukázkové video nahrané na YouTube je k vidění níže. Kvalita je zcela dostatečná pro rodinné záznamy, nemožnost použít externí mikrofon či nahrávat do bezztrátových záznamů samozřejmě nebude nic pro profíky.
Snímková frekvence je 30p při Full HD a 60p při HD Ready rozlišení.
Další vlastnosti
RAW
RAW zde bohužel chybí, takže kdo si s fotkami rád hraje v editoru, měl by se raději podívat o třídu výše.
Panorama
Panoramatický režim skládáním snímků zde je.
Timelapse
Timelapse režim zde nenajdeme.
HDR
Režim HDR Kodak umí.
Závěr
Pokud Kodak Pixpro AZ527 mám zhodnotit jednou větou: Univerzální, nenáročný přístroj třeba na cesty za rozumnou cenu.
Daná třída přístrojů těžko někoho nadchne obecně a testovaný Kodak z ní v podstatě nijak nevyčnívá. Má své klady, ale někomu by mohl chybět hledáček či pokročilejší ovládání. To samé může jinému zase překážet – co nejjednodušší ovládání je pro uživatele „nefotografy“ často výhoda. Stejně tak hledáček mnoho lidí nevyužívá a tak jeho absencí ušetříte třeba na rozměrech přístroje.
Pro ty, kdo si s nastavením rádi hrají jsou na trhu zajímavější alternativy, jmenovitě Panasonic Lumix DMC-FZ82 – nabídne více ovladačů včetně klasického rolleru či elektronický hledáček. Také by měl mít díky DFD technologii rychlejší ostření (Kodak má klasické kontrastní bez DFD). Jeho objektiv je také širokoúhlejší.
Kodak nabídne zmíněné nižší rozměry a váhu, jednodušší ovládání, o něco vyšší rozlišení (20,6 vs 18 Mpix) a zejména BSI senzor, tedy technologii větších fotodiod pro lepší snímání za šera.
To, na čem ve finále záleží, je kvalita snímků a tam ani jeden přístroj nad tím druhým výrazně nevyniká, takže volba mezi těmito – a dalšími – přístroji dané kategorie se bude odvíjet nejspíš právě podle ovládání, rozměrů a dílčích funkcí a výhod.
Kodak Pixpro AZ527 můžete koupit přes web oficiálního distributora, kde najdete i kompletní specifikace, nebo můžete využít třeba cenový rozcestník Heureka:
Galerie ukázkových snímků v plném rozlišení
(expoziční a další informace zjistíte najetím myši nebo rozklikem, možný druhý rozklik do plného rozlišení)
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|