Existuje mnoho portrétních objektivů. Můžete se zeptat jakéhokoliv Nikoňáka na portrétní objektiv, po kterém touží. Snad každý odpoví, že chce pevnou stopětku. Dokonce jsme se o ní málem poprali i u nás v redakci, protože ji chtěl do rukou každý. Je opravdu v případě Nikonu 105mm f/1.4 o co stát? Jednoznačně!
Nikon 105mm f/1,4 AF-S E ED lze pořídít v českých e-shopech za cenu od Kč do Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>
Úvod
Na první pohled se může zdát, že je Nikon 105mm f/1.4 jen další normální objektiv. Jenže kombinace dlouhého ohniska a velmi dobré clony je poměrně jedinečná. Se světelností f/1.4 mají nejdelší objektivy ohnisko 85 mm. Potom následují delší objektivy, ale s horší clonou – 135mm a f/1.8 až f/2. Jenže kombinace Nikonu může sloužit jen k jedinému účelu – portrétům. Je to minus? Nikoliv, protože je zvládá dokonale.
Už když objektiv dostanete do rukou, je jasné, že držíte poctivý kus optiky. Na pevné ohnisko je celkem těžký a objemný, ale ještě to není přes hranici. Stále se dobře drží a běžného fotografa z něj nebudou bolet ruce. Na těle je jen přepínač automatického/manuálního ostření – (do)ostřit lze velkým pogumovaným prstencem.
Parametry:
- Clona: f/1.4–16
- Úhel záběru: 23°10' (pro FX)
- Průměr filtrů: 82 mm
- Nejkratší zaostřitelná vzdálenost: 100 cm
- Zvětšení: 0,13×
- Optická stabilizace: Ne
- Počet lamel clony: 9
- Rozměry (délka×průměr): 106×94.5 mm
- Hmotnost: 985 gramů
- Konstrukce: 14 členů v 9 skupinách (3×ED, člen s nanokrystalovou a fluorovou vrstvou)
Test
Konec osahávání, ta pravá pohádka přijde, když začnete fotit. Optická kvalita je na výborné úrovni. Protože se jedná o portrétní objektiv, není důležité, jestli je oproti tomu nebo jinému objektivu mírně méně ostřejší v rozích nebo ostřejší ve středu. Podstatné je, že je snímek ostrý od rohu do rohu i při plně otevřené cloně – f/1.4. To potřebuje každý portrétní fotograf. Viditelné není ani zkreslení nebo chromatická aberace a další vady.
Menší problém představuje jen vinětace při otevřené cloně, ale to není problém odstranit při postprocessingu. Po přiclonění mizí.
Hodně dobré hodnoty clony mají hned dva důležité následky. Pokud fotíte na slunci na otevřenou clonu, ISO 50 a čas 1/4000 s zkrátka nebudou stačit. 1/8000 s může vyřešit řadu situací, ale ani já jsem nefotil za úplně přímého slunce. Potom by možná nebylo od věci přemýšlet o lehkém ND filtru pro všechny situace.
Dalším důsledkem je opravdu malá hloubka ostrosti. Ano, to je jedna z věcí, kterou fotograf chce. Rozmazané pozadí, zkrátka hezký bokeh. Jenže zde se pohybujeme v řádu centimetrů – v těch lepších případech. Při focení na metr a půl to jsou asi dva centimetry. Takže se musíte opravdu snažit, abyste zaostřili přesně na oči a každý drobný pohyb, ať modelu či foťáku, zhatí úpornou snahu o dokonalost.
Rozostřené pozadí je na druhou stranu opravdu parádní. Ani nevadí, pokud si fotograf trošku přicloní. Naopak se mi stalo, že v určitých situacích je f/1.4 zkrátka moc a šel jsem s clonou na vyšší hodnoty. Třeba na fotce níže by jinak z pampelišek zůstal jen nažloutlý flek.
K bokehu nemám výtek. Však se přesvědčte sami.
 |
 |
Noční fotografie je s tímto objektivem celkem kumšt. Pokud jej tedy neumístíte na stativ. Portréty za tmy jsou náročné hlavně na správné zaostření. To si nezkontrolujete přes hledáček a jedinou možností je nechat portrétovanou osobu zavřít oči a posvítit pomocným světlem autofokusu. Potom nezbývá než doufat, že nezaostřil třeba na nos. Pokud se ovšem fotka povede, je to skvost.
S odlesky problémy nejsou. Někomu však může chybět optická stabilizace. V noci by se hodit mohla. Ve dne je jednoznačně zbytečná. Pokud by navíc znamenala nárůst hmotnosti, rozměrů i ceny, raději bych ji s poděkováním odmítl.
Ostření je u tohoto objektivu nadmíru důležité. Je celkem rychlé a přesné. I když v druhém bodě bych mohl polemizovat sám se sebou, protože hodně fotek bylo zaostřených špatně. Důvodem spíše než špatné zaostření byly příliš velké body autofokusu. Když vyberete oko, do jednoho celkem malého políčka se bohužel vejde třeba kousek nosu. To je však pár centimetrů, které mohou znamenat neostré oko.
Na makro se objektiv vůbec nehodí. Metr minimální zaostřovací vzdálenosti je opravdu hodně. Na portréty to nepředstavuje problém, ale 0,13násobné zvětšení je bídné.
PODROBNÁ TECHNICKÁ RECENZE NIKKORU 105MM
Závěr
Nikoňáci se rozdělují na dvě skupiny. Na ty, kteří jej mají, a ty, kteří jej chtějí. Objektivu v podstatě není moc co vytknout. Opticky je povedený, takže se fotograf nebude muset otravovat s odstraňováním aberací nebo zkreslení. Zároveň s ním ale musí umět fotit, jinak bude mít jen kupu špatně zaostřených fotek, nebo musí fotit na horší clony, aby si udržel hloubku ostrosti.
Otázkou zůstává, zdali si obhájí cenu přes 60 tisíc korun. Jeho konkurence je často levnější. Například opticky výborná Sigma 85mm f/1.4 ART. Ta stojí dokonce polovinu, mimo to má třeba rychlé ostření.
Sigma útočí na více vlnách, nově modelem 135mm f/1.8 ART s cenovkou nastavenou na 37 tisíc korun. Stále podstatně méně, ale tento objektiv už je znatelně těžší a větší. Navíc pro portréty může být jeho ohnisko už trošku moc.
Konkurenci představují i Nikkory 85mm f/1.8 a f/1.4, stabilizovaný Tamron SP 85mm f/1,8 za příjemných 25 tisíc korun nebo manuální zeissy a samyangy. I přesto zůstává Nikkoru 105mm f/1.4 jakýsi punc výjimečného objektivu. Pokud jej vezmete do ruky a zafotíte si s ním, nejspíše nebudete chtít koupit nic jiného.
Hlavně kvůli dobrým optickým vlastnostem a kombinaci clony f/1.4 a 105 mm je to velmi dobrá volba, pokud vybíráte portrétní objektiv. Za svou cenovku se tedy může sebevědomě postavit a vyhlížet, kdo si jej z obchodu odnese.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších portrétních objektivech, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze portrétních objektivů.
Za zapůjčení Nikkoru 105mm f/1.4E děkujeme společnosti Nikon.