Himálaje - Mera Peak, díl IV.
Mera Peak (6658 m) vyžaduje aklimatizaci. Není náročný technicky, ale pozor na počasí. Na cestě nebudete mít zázemí lodží jako v sousedním údolí řeky Dudh Kosí. Budete potřebovat stany, potraviny na cestu a většina smrtelníků i dost vůle překonat sám sebe.
Patnáctý den (4/28/1998)
Čekáme celý den v Lukle. Plán byl sice vyrazit ještě odpoledne do tábora pod Zatrwa La, ale nosiči s Lídou, Jirkou a Milošem nikde. Přicházejí až ve 14.00 hodin. Připravují se věci na Mera Peak - jídlo, stany, mačky.
Šestnáctý den (4/29/1998)
Tawa přivedl dva nové nosiče. Jeden je němý a hluchý. Ale tahouni jsou to výborní.
Vystupujeme rododendronovými lesy do výšky asi 3500metrů. Prší. Jdeme v čele skupiny spolu se Šerpy. Ihned po příchodu na místo tábořiště rychle stavíme stan.
Máme hlad a myslíme, že Šerpové díky dešti zmizeli - šli dolů. Petr vykukuje ze stanu a uvidí kouř. Šerpové se usadili pod skalním výklenkem, rozdělali oheň a vaří rýži. Vrháme se k pytlům s jídlem, vybíráme čokoládu a salám. Večer vaříme a připravujeme čaj na zítřejší přechod.
Sedmnáctý den (4/30/1998)
Ráno v 6:00 vyrážíme na sedlo. Lída má silnou virózu a vrací se. Po jedné hodině se dostáváme na sníh. Je krásné počasí. Asi po třech hodinách dosahujeme sedla 4500 metrů. Za prvním sedlem následuje traverz do druhého a třetího podsedla. Pak následuje sestup k čajovně asi o 400 metrů níže. Je inverze a mraky sedí ve výšce asi 4000 metrů. Myšlenka, že nás čeká již jen sestup do údolí, je zcestná. Následuje dlouhý traverz s množstvím výstupů a sestupů. Konečně jsme na posledním sedélku a následuje cesta dolů do rododendrono-jedlového pralesa. V 18 hodin dorážíme unaveni na lesní loučku s potůčkem a obrovským padlým stromem. Stavíme stany a vaříme jak jinak polévku a těstoviny z pytlíku. Byl to nejnáročnější den celého treku.
Osmnáctý den (1/5/1998)
Ráno je jasno. Jdeme pralesem. Šerpové trhají na lesní loučce listy nějaké rostliny - prý je to výborná zelenina. Když to zkouším s rýží - trochu pálí. Piji asi dva litry nepříliš dobrého čaje u dvou bambusových chatrčí v místě Tashing Ongma. Za ten hnusný čaj dvě šerpské podnikatelky chtějí 200 Rp. Počasí se zhoršuje. Vystupujeme podél řeky o cca jeden výškový kilometr. Tanang - skupina kamenných lodží, kde jsme u jedné postavili stan je již ve výšce asi 4500 metrů. Domlouváme se se Šerpou Tawou, že s námi půjde na vrchol a po zdolání vrcholu pomůže odnést stany a jídlo z high campu. Cena je 6000 Rp včetně zajištění - karabin, lana, cepínu atd. Jiné volby není. Jde o vrchol a na Meře bychom v případě změny počasí bez člověka, co to tam zná, neměli šanci.





