Doba otevření závěrky, lek.17
Výrobci často soutěží v tom, kdo umí osvětlit film po nejkratší dobu. Zatím vede Dynax 9 s 1/12000 sec. Tyto časy v praxi většinou vůbec neuplatníte. V tomto článku si probereme dobu otevření závěrky jako základní parametr, kterým ovlivňujeme vzhled výsledné fotografie a ukážeme si to na příkladech. Pokud fotografujete z ruky, je zvolená doba otevření závěrky asi nejdůležitějším parametrem, který ovlivňuje ostrost vašich snímků. Tohle se týká samozřejmě i digitálních přístrojů, jejichž uživatelé mají často tendenci stativ vůbec nepoužívat.
Fotografování je umění o tom otevřít závěrku v pravý okamžik. Doba otevření závěrky spolu s velikostí clonového otvoru v objektivu určují expozici filmu t.j. množství světla, které na film dopadne.
Stejného osvitu je možné docílit různými kombinacemi časů závěrky a clonových čísel.
Nastavení 1/125s, f/8 je z hlediska množství světla shodné jako 1/60s, f/11 nebo 1/250s, f/5.6. Výsledné fotografie však budou rozdílné. Ve FotoŠkole jsme již probírali pojem hloubka ostrosti a její ovlivnění clonou v objektivu.
Svět je v pohybu. Automobil jede, strom se hýbe v důsledku náporu větru, voda teče atd. Na fotografiích bude zobrazení těchto předmětů v pohybu záviset na čase, po který bude závěrka otevřená. Doba otevření závěrky umožňuje zmrazit pohyb v případě krátkých časů (1/250s a kratších) nebo naopak zobrazit pohybující se části neostře.
Někdy chcete co nejostřejší zobrazení pohybujícího se předmětu: potřebujete zmrazit pohyb. Příkladem je snímek malého chlapce na tržišti. Chlapec neustále honil okolní holuby a vůbec si mne nevšímal. Protože mi záleželo, aby nebyl rozmazaný, použil jsem času 1/500 sec, clona f 5,6.
Pokud fotografujete detaily v přírodě, dejte pozor na vítr. To je problém u snímků rostlin, kde stačí jen nepatrný vítr a květ nebo listy jsou rozmazané. Někdy se ho prostě nezbavíte. Pak často musíte zkrátit čas a zmenšit hloubku ostrosti t.j. snížit clonové číslo objektivu. U větších objektů to nemusí být problém, neboť odpíchnete objekt od pozadí. Tak tomu je u snímku hořce panonského, kde byl použit objektiv ohniskové vzdálenosti 70mm, čas 1/250sec, f4,5.
U makrosnímků takové řešení většinou nepřichází v úvahu. Zde je většinou nutno dosáhnout maximální hloubky ostrosti. Aby se eliminovala pohybová neostrost, používají se různá umělá závětří např. z igelitové fólie. Snímek vážky byl pořízen jednoho podzimního rána. Bylo dokonalé bezvětří a vážka byla ztuhlá po chladné noci. Použil jsem čas 1 sec, clona f 16. Vážka byla přisvícena bílou odrazovou deskou, která ji zároveň chránila před větrem.









