Jak fotografovat pouště a kaňony jihozápadu USA

V březnu tohoto roku jsem se přidal ke skupině fotografů, která se zúčastnila FotoExpedice Fotinstitut.cz - Pouště a kaňony jihozápadu USA. Jihozápad USA je rájem pro krajinářské fotografy. Kaňony, skalní útvary a pouště v této lokalitě jsou skutečně jedinečné a fascinující. I proto byly americkými fotografy vyhledávány již od vzniku fotografie. A jsou dodnes.

A nejenom americkými, nýbrž krajináři celého světa. A i když je cizinec ve strategické nevýhodě oproti domácím fotografům – limitován krátkým časovým úsekem a snahou toho vidět a nafotit co nejvíc (což nikdy nesvědčí dokonalé krajinářské práci), je snem snad každého fotografa tam vyrazit. Nebylo tomu jinak ani u mě.

Foto 1: Kolonie poštovních schránek, Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 24-70mm f/2,8 L, 24mm, ISO

Svůj článek nezačnu nějakým legendárním přírodním útvarem, nýbrž jiným typicky americkým fenoménem, který našince nepochybně zaujme. A to jsou kolonie poštovních schránek (Foto 1) u větších silnic. Zvláště četné v pouštních oblastech Kalifornie a Arizony. Na fotografii je jedna z mnoha na silnici Amboy Road v Kalifornii spojující Mohavský národní park a národní park Joshua Tree. Schránky jsem fotografoval z mnoha úhlů téměř hodinu. Bylo již odpoledne, takže jsem se snažil využít stínů, které tyto schránky a sloupky na kterých byly postaveny vrhaly. Nicméně nudné pozadí a prázdná modrá obloha mě dost omezovaly a nedávaly moc velkou šanci na zajímavou fotografii. Až ke konci toho času se na části oblohy objevili zajímavé tvary oblaků. Prostě štěstí fotografa. Stíny sloupků schránek jsem zakomponoval tak, aby byly horizontálně a se sloupky tvořily 90° úhel. To dalo spodní části fotografie řád. Na zvýraznění zajímavé oblohy jsem použil polarizační filtr. Slunce jsem měl přesně z pravé boční strany, pod kterým je polarizační filtr na oblohu nejúčinnější.

Foto 2: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 70-200mm f/4 L, 200mm, ISO 400, clona f8, 1/500s

Den, který jsme strávili u legendárního Grand Canyonu (Foto 2), se zdál být vhledem k počasí nejprve zklamáním. Šedivá obloha a mizerná viditelnost. Sny o nafocení sluncem ozářených vrcholků kaňonu byly ty tam. Už jsme kaňon opouštěli po východním okraji a jen ze zoufalosti jsme se zastavili na poslední vyhlídce před tím, než naše silnice opustí jeho okraj. Na opačném konci se najednou objevily dramatické bouřkové mraky, které dali vzniknout této fotografii. Protisvětlo dalo vyniknout konturám skalních útvarů v kaňonu a stlačená perspektiva teleobjektivu je zploštila do lineárního grafického efektu. Rámování tmavou oblohou fotografii vhodně tonálně uzavřelo.

Foto 3: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 16mm, ISO 200, clona f6,3, 1/50s

Ranní světlo hned po východu slunce, takzvaná zlatá hodinka, je oblíbené krajinářské světlo. Nejsem sice milovník brzkého vstávání, nicméně několikrát jsem si ho v USA mimořádně dopřál. Přece jenom, čistý ranní vzduch a sluncem osvícené vrcholky skalních útvarů jsou téměř zárukou zajímavé fotografie. A to i v případě ne moc fotograficky známé lokality, jako je i tato (Foto 3). Severovýchodně od města Moab, podél legendární řeky Colorado, na silnici 128 směrem na Fisher Towers. Fotografie je horizontálně úzkým sluncem osvětleným pruhem skal rozdělena na dvě poloviny. Spodní ve stínu dominuje prašná cesta se smyčkou a horní zase zajímavý tvar oblaků, a sice nenápadný, ale důležitý srp měsíce.

Foto 4: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 70-200mm f/4 L, 200mm, ISO 400, clona f4, 1/160s

V této lokalitě jsem několikrát využil i teleobjektiv (Foto 4). Třeba na tuto až graficky působící fotografii. Tuto oblast vidíte i na předešlé fotografii napravo od středu. Vznikla jen několik minut po té předešlé z téměř toho samého místa. Je to dobrá ukázka, jak je důležité mít sebou vždy dostatečný rozsah objektivů různých ohniskových vzdáleností a taky neustále sledovat fotograficky zajímavé motivy i v dálce. U tohoto mě zaujalo několik horizontálních světelných i barevných vrstev v prostoru teleobjektivem stlačených do plošné „grafiky“.

Foto 5: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 70-200mm f/4 L, 109mm, ISO 400, clona f4, 1/200s

Na konci tohoto ranního výletu jsme dorazili k již vzpomenutému místu Fisher Towers (Foto 5). Na celky bylo již slunce příliš vysoko, nicméně jak se postupně dostávalo přes vrcholky okolních vysokých skal, začalo postupně nasvěcovat drobné skály dole. Mělo to velice rychlý průběh. Pokud jste zrovna nestáli v blízkosti jedné takové, neměli jste moc šanci. Efekt pouze na pár minut. Než jste ke skále doběhli, elegantní plastické světlo a hra světel a stínů byly pryč. U této jsem to stihl a osvětlenou skálu zakomponoval do zlatého řezu s ještě sluncem osvětlenou levou spodní třetinou záběru. Zaujalo mě také fialové zbarvení skal ve stínu, tak časté v této lokalitě.

Foto 6: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 35mm, ISO 3200, clona f4, 1/13s

Asi nejznámější „oranžovo-fialové“ skály najdete v legendárním Antelope Canyonu (Foto 6). Byli jsme v tom větším z nich, Upper Antelope Canyon, který je také hojněji navštěvován, takže je tam provoz jak na „frekventované dálnici“. Všude kolem vás spousty lidí. A pokud nejste součástí fotografické výpravy ani nemůžete mít s sebou stativ. Což byl i můj případ. V kaňonu je hodně málo světla. V takovém případě rozhodně oceníte stabilizátor v objektivu (v mém případě stabilizovaný širokáč Canon 16–35 F4). Umožní vám to fotografovat s časy, které byste bez něj neudrželi z ruky. A je to nepochybně lepší volba, než vysoko světelný objektiv bez stabilizace. I když většinou vzhledem k malému prostoru fotografujete na nejširší ohnisko, které máte k dispozici, při vysoké světelnosti by už hloubka prostoru, kterou máte před sebou, byla ostrá pouze v zaostřené rovině. A před ní a za ní už skály v neostrosti.

Foto 7: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 70-200mm f/4 L, 176mm, ISO 200, clona f8, 1/640s

Kaktusy jsou v pouštních oblastech všude kolem vás. Asi největší koncentraci jich najdete v lokalitě Cholla Cactus Garden uprostřed národního parku Joshua Tree (Foto 7). Bohužel jsme zde nebyli v době jejich kvetení, takže fotograficky vděčný květ nebyl ani jeden. Slunce v protisvětle je ideální pro zvýraznění jejich chlupatosti a prostoru, to zrovna ale také nesvítilo. Musel jsem se spokojit s tlumeným protisvětlem zatažené oblohy. Fotit celky v této turisty hojně navštěvované lokalitě je poněkud problém. Stále máte někoho v záběru. Nicméně nafotit zajímavou fotografii se dá i za takových podmínek. Třeba tento detail kaktusů v dvou rovinách ostrosti-neostrosti, následně ještě nahoře doplněnou o horizont nedalekého kopce v neostrosti, který vhodně doplňuje kompozici.

Foto 8: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 35mm, ISO 200, clona f8, 1/640s

Hlasité krkavce v těchto končinách vidíte, ale hlavně slyšíte poměrně často (Foto 8). Ne tak často vám ale některý takto vhodně zapózuje – a rozhodně ne nadlouho. Pro ideální úhel záběru se musíte přesunout velice opatrně a pomalu abyste ho prudkým pohybem nevyplašili. Tentokrát mi to vyšlo. Typické skalní útvary v pozadí i se zastřeným zapadajícím sluncem. Protisvětlo slunce zvýrazňuje kontury větve a ptáka a dává snímku nádech dramatičnosti. Tak trochu jako z legendárního Hitchcockovho filmu Ptáci.

Foto 9: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 16mm, ISO 200, clona f11, 1/160s

Lidé
(Foto 9) Domorodců žijících v národních parcích moc nepotkáte. A protože jste zaměřeni hlavně na přírodní krásy, tak je ani nevyhledáváte. Velká chyba – stojí to zato. Žije jich tam sice málo, a že tu-a-tam nějaký asi žije, poznáte hlavně podle cedule: Soukromá silnice. Nevstupovat! Nám k následujícímu setkání vlastně taky dopomohlo nedopatření. Národní parky jsou rozlehlé a většinou bez benzinek. Uprostřed Canyonlands v části Needles jsme zjistili poněkud nižší hladinu benzinu. A nejbližší benzinka nějakých 80 kilometrů od nás. Tak nám v infocentru doporučili malou soukromou benzinku pouhé 3 kilometry od nás. Paní domácí byla na nás zpočátku dost nepříjemná, pravděpodobně protože jsme nevěděli, jak ty její prehistorické pumpy vlastně použít. Nebo jsme ji vytrhli od nějakého oblíbeného televizního seriálu? Nicméně za pár minut pookřála a s nadšením pózovala pro naše fotoaparáty. Překvapivá reportážní vložka do jinak spíše krajinářského fotografování.

Foto 10: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 23mm, ISO 200, clona f8, 1/320s

(Foto 10)Zážitek na celý život. Myslím, že i z této fotky je jasné, že paní byla „zajímavý typ“. Prý byla za mlada modelkou a pochází z Kalifornie.

Foto 11: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon 16-35mm f/4 L IS, 16mm, ISO 200, clona f5,6, 1/200s

Kromě póz ve stylu modelíny nám třeba pouštěla bubliny z bublifuku, předváděla své talismany a ukázala celý pozemek s vraky svých bývalých aut (Foto 11) i soukromou jeskyni. Naštěstí jsme byli v přesile, jinak by to mohlo být i trochu děsivé. Zdrželi jsme se víc jak dvě hodiny a byl to zážitek!

… pokračování příště.


FotoExpedice USA na webu FotoInstitut.cz
Další FotoExpedice s FotoInstitut.cz

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram