Test tiskárny Epson L800 s doplňovatelnými inkousty

Systémem uživatelsky doplnitelných inkoustů se Epson snaží bojovat proti neoriginálním inkoustům a také proti domácí úpravě tiskáren na tento „hadičkový“ systém. Poprvé si Epson tento systém v domácích tiskárnách vyzkoušel Asii, kde byl trh s neoriginálními inkousty daleko silnější než v Evropě. Pravděpodobně i v důsledku krize a tím i větší poptávky po levných inkoustech, jsme se nakonec dočkali i u nás, v regionu střední a východní Evropy.

Aktuálně spadá většina takovýchto tiskáren do kategorie „kancelářské multifunkce“ s CMYK inkousty. Výjimkou je právě testovaná L800, která má k obvyklému CMYK navíc světlemodrý a světlefialový inkoust. Také nemá kopírku ani skener. Patří tedy do kategorie fotografických A4 tiskáren.

Zajímavostí je, že v regionech, které ještě nejsou „dostatečně chudé“ aby si nemohly dovolit malé inkoustové náplně, se místo L800 prodává P50 – prakticky stejná tiskárna, pouze bez hadičkového systému.

Vlastnosti Epson L800:

• formáty A4, A5, A6, B5, C6, DL, No. 10, Letter, 9×13 cm, 10×15 cm, 13×18 cm, 16:9, Legal
• velikost kapky 1,5 pl
• Black, Cyan, Light Cyan, Yellow, Magenta, Light Magenta inkousty Epson Dye Ink
• rozlišení 5.760×1.440 dpi
• 37 čb stran a 38 barevných stran za minutu na běžný papír
• tisk 10×15cm na Epson Premium Glossy Photo Paper 12 sekund
• automatický podavač, bezokrajový tisk, potisk CD / DVD
• rozměry 537†x 289×188 mm
• hmotnost 6,2 kg

Hned při prvním pohledu na tiskárnu vidíte na pravé straně nádržky na inkoust. Vypadají jako by byly k tiskárně přilepeny dodatečně a téměř tomu tak i je. Při bližším pohledu zjistíte, že velština tiskárny je shodná s P50 s běžnými inkousty. Nádržky na L800 drží jen díky jinému bočnímu plastu, po odklopení víka je v prostoru tiskárny volné místo na výměnu inkoustů (které ale L800 nemá) a tisková hlava má rozměry stejné jako P50, jen v jí místo inkoustů končí gumové hadičky v něčem, co prakticky vypadá jako inkousty. Humorně pak působí tlačítko se symbolem kapky pro výměnu inkoustů. Na tiskárně je, lze ho stisknout, ale tiskovou hlavou do polohy pro výměnu inkoustů nevyjíždí.

Pocit, že vlastníte jen dodatečně upravenou běžnou inkoustovku je ještě intenzivnější po instalaci tiskárny. Rozhraní ovladače je naprosto totožné s ostatními tiskárnami a dokonce se pokouší hlásit hladiny inkoustů. Protože jsou ale inkousty v nádržce, kde chybí jakýkoli senzor, je kontrola zbývajícího inkoustu vizuální. Když vám tiskárna ohlásí, že inkoust došel, podíváte se na nádržku a odkliknete, že zatím nedošel… a pokračujete v tisku.

Zajímavé to je, když inkoust opravdu dojde (poznáte podle hladiny v nádržce, která se dostane pod rysku). Dolít inkoust je jednoduché, odšpuntujete nádržku a z lahvičky nalijete inkoust. Pokud nejste vyloženě neopatrní, ani kapka se nedostane mimo nádržku. Jen kontrola zda lijete správný inkoust je na Vás, inkousty můžete nalít kamkoli, u klasických náplní nešla špatná barva nasadit na špatné místo. Také, přestože podle Epsonu je doplnění inkoustu velmi čisté, buďte opatrní abyste nepřelili (pokud doplňujete ne úplně prázdnou nádržku). Pokud dostáváte z lahvičky poslední zbytky inkoustu, tvoří se u hrdla bublinky. Když pak prasknou, jsou v nejbližším okolí malé kapičky inkoustu. Výhodou je, že pokud nedoplníte celý obsah lahvičky, můžete ji znovu zašpuntovat odlomeným koncem víčka.

Jak ale tiskárně sdělit, že jste inkoust doplnili, a že tedy nemá hlásit, že dochází? Sama to nepozná. Příslušné tlačítko se jmenuje „Návod…“ na okně se stavem inkoustů. Spouští samostatnou aplikaci My Epson Portal, kterou sice instalovat k používání tiskárny nemusíte, ale inkousty bez ní „nedoplníte“. V okně které na vás vyskočí vyberete, které inkousty jste dolili, a vyplníte kód, který je na lahvičce každého inkoustu. Tak software pozná, že jste doplnili originální inkoust, ukáže plnou nádržku a následný úbytek pak odhaduje podle tisku.