Fotografování světových velehor - 3. díl - lidé
Pyramida Manaslu zde bude stát i za pět miliónů let. O lidech a jejich prostředí však s jistotou můžeme říci, že již za deset let to bude úplně jinak. Do různých oblastí Himálaje jezdím již patnáct let. Moje zkušenosti s fotografováním zdejších lidí i technikou, kde jsem mezitím zaměnil středoformátový Pentax 645 za Canon EOS 5D Mark II.
Teleobjektiv
Reportážníci a dokumentaristé takhle nefotografují, protože mizí prostředí kolem a hloubka. Dokumentární snímky se stanou portréty. Rozostření pozadí však zároveň neruší hlavní motiv.
 |
Starší žena procházela svoji ranní kóru kolem chórtenů a modlitebních kamenů, kde zapálila i trochu jalovcových větví. Přestože ohnisková vzdálenost 100mm není dost dlouhá, aby objekt tzv. přitáhla, bylo to v roce 2004 to moje nejdelší ohnisko pro Pentax 645. U tohoto záběru mi pomohlo. Bodově jsem si změřil tvář a okamžitě exponoval. Žena si mne vzápětí všimla díky úderu závěrky a bylo po dalším fotografování.
První den pojídáte banány, třetí den jablka a nakonec už ani nenajdete zelené listy v tradičním nepálském dal bhatu. Díky příjemnějším přírodním podmínkám je i hluboko v údolích mnohem více příležitostí pro fotografování lidí. Vždy je to však okamžik, který nedokážete předem odhadnout. Díky optické kvalitě nejsem vyznavačem univerzálních zoomových objektivů typu 28–200mm. Musím prostě udělat rozhodnutí, mezi širokoúhlým pohledem a delším ohniskem. Myslím, že to vlastně nevadí. Při hledání motivů vás to přinutí hledat jiné motivy a soubor pak není jednotvárný. Při fotografování za pochodu, kde taktiky zamaskovat se nebo navázat kontakt nepřicházejí v úvahu, je krátký teleobjektiv asi nejproduktivnější způsob, jak „ulovit“ bezprostřední okamžik.
 |
 |
 |
Digitální snímek je levný a to umožňuje zkoušet a nafotografovat více. Ranní sluníčko zahřálo vesničky v hlubokém údolí mezi srázy hor. Přímo to vybízí sednout si ven. Gurungská babička se usadila před svým kamenným domem, kolem kterého vede cesta, aby si dala něco dobrého. Měl jsem nasazený objektiv 70–200mm. Stál jsem kus od domu uprostřed cesty. Zazoomoval jsem na nejdelší ohniskovou vzdálenost a exponoval. Jak vidíte, opravdu jí chutnalo. Pak mne ale zpozorovala…
Co tedy na závěr. Fototechnika je stále dokonalejší, ale ve skutečnosti při fotografování lidí zase moc nepomůže. Jako vždy je to o fotografovi, motivech a jak je zpracujete. Je stále obtížnější najít místa, která jsou nedotčena globální civilizací a honbou za materiálními statky. Platí to i tam, kde vládne Buddhismus, který hledá osvobození od materiálního chtíče. Máme štěstí, že stále ještě můžeme vidět lidi a jejich původní mizející kultury, které ti po nás, s mnohem dokonalejší technikou, již asi neuvidí.
Do Himálaje připravil FotoAparát.cz pod vedením Andreje Macenauera fotoexpedici „Trek okolo osmitisícovky Manaslu“ pro všechny zájemce o treking a fotografování ve velehorách. Více informací můžete najít na FotoExpedice 2013.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruTo: Konce světa
Musím vás upozornit, že když chcete s fototechnikou přelézt pětitisícová himálajská sedla, peníze vám moc nepomůžou. Snad s výjimkou Thorong La na okruhu kolem Annapuren. Tam již mají oslíky, na kterého naloží nebohého turistu, kterého převezou. Prostě je to o aklimatizaci, životosprávě a trochu pevné vůle..
Andrej - máte pravdu. Já tam byl taky částečně na treku - v Ladáku, pětitisícových sedel s batohem a fotobrašnou bylo několik, po pravdě jsem v horách moc lidí nevyfotil, navíc jsem měl co dělat sám se sebou, natož něco fotit, 5 kg fotobrašna + batoh se pronesou.
PL
To: Petr
Ladak je magický. Vysokohorská poušt´. Nejvíce příležitostí na fotografování lidí je v klášterech, kde je větší šance zachytit okamžiky. Mám i fotky changpů- nomádů v jejich táborech. Je to dobré dokumentačně, ale člověk by tam s nimi musel chvíli žít, aby zachytil okamžiky. Třeba časem, až nevylezu ty sedla..
Zdravím, než se skrývat s teleobjektivem, mám mnohem raději snímky širším sklem s atmosférou a okolím fotografovaného. raději jdu trek více dnů, aby zbyl i čas na focení lidí, velmi se osvědčila i klasická 50ka pro detailní portréty. Samozřejmě souhlasím, výbavu do hor je ale třeba volit s rozumem :)
To: Pavel Svoboda
Určitě souhlasím.Zůstat na místě delší dobu. Ještě lepší je jet na jedno místo více krát. Po první návštěvě člověk teprve ví, jak to udělat lépe. Prostě cestovatelská fotografie..
Článek jsem napsal jako fotorádce s příklady 4 strategií focení lidí tak, aby nereagovali na fotoaparát nebo alespoň ne tak křečovitě. Teleobjektiv jsem dal jako čtvrtý způsob. Možnost to je. Výhoda je rozostření pozadí, ale ztrácíte hloubku. Při focení tímhle velkým "krámem" si vás stejně dost rychle všimnou. 70-200mm/2,8 je užitečný univerzál, který je na hraně, co se dá ještě nést- zvládne detaily v krajině, portréty, zvířata (s konvertorem 2x).
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.