Canon EOS 650D

Při prvním pohledu na technickou specifikaci 650D a její porovnání s předchozí 600D nebo i 550D bych zjednodušeně řekl, že jsou téměř shodné. Ale začněme od začátku. Po mechanické stránce, velikostí a designem se od sebe 650D a 600D skoro neliší, jak je patrné z následujících obrázků.

Ono slůvko skoro je však na místě. Když se podíváte pozorněji, tak sice počet a typ ovládacích prvků je shodný, ale (a to mne osobně docela překvapilo) tvarem a rozměrem jsou odlišné. Zde trochu výrobce nechápu. Např. konkurenční Sony pokud používá stejné funkce, tak ovládací prvky nemění a použije stejné (je to pochopitelné pro levnější výrobu), kdežto Canon udělal vlastně úplně nový tvar jak těla, tak i ovládacích prvků, ač to bylo, z mého pohledu, naprosto zbytečné. To je ale věcí výrobce.

Na přední straně najdeme tlačítko na kontrolu hloubky ostrosti, blesku, indikátor samospouště a snímač dálkového ovládání pod spouští. Kovový bajonet a tlačítko pro jeho uvolnění je samozřejmostí. Co nám zmizelo je mikrofon, který se přesunul na horní stranu. I když je stereo, jeho nová pozice není zrovna šťastná, protože občas zachytí vlastní dýchání – funění :o). Na horní straně kromě již zmíněného mikrofonu a patice pro blesk, je ovládací kolečko pro výběr programů, ISO, hlavní vypínač rozšířený o samostatné zapínání záznamu videa. Zadní strana je s předchozím model co se týče ovládacích prvků shodná. Tělo nepatří mezi velikány, ale dobře sedí v ruce, madlo je dostatečně velké pro uchopení a pevné držení, kterému pomáhá poměrně velká plocha pogumování a zdrsněného povrchu.

Hledáček a LCD

Hledáček je stejný, velmi jasný, se zvětšením 0,85×. Rozhodně by neuškodilo, kdyby byl větší, ale to je „nectností“ mnoha DSLR. Hledáček je zrcadlový typu pentamirror. Jeho pokrytí je cca 95% s možností korekce –3 až +1 dioptrie. V hledáčku se zobrazují základní údaje jako je clona,čas,korekce expozice, aretace expozice, korekce blesku, dálkové ovládání blesku, hodnota ISO a vyvážení bílé. Dále počet snímků pokud je menší jak 9. Musím říci, a teď mne jistě mnoho ortodoxních konzervativců bude oponovat, že jak jsem již zvyklý na elektronický hledáček u Sony, tak mi tento „návrat“ ke klasice zpočátku trochu vadil, hlavně tím že člověk nevidí aktuální stav „světla a stínu“. Ale to vše je věcí zvyku. Myslím si, že i Canon nakonec, tak jako to již někteří výrobci udělali, sáhne z ekonomických důvodů po elektronickém hledáčku. Má to své výhody i nevýhody.

LCD je tak jako u předchozího typu s úhlopříčkou 3“ (7,7cm) a vysokým rozlišení cca 1040kpix a poměrem stran 3:2. Je však novinkou, že je i dotykový typu Clar View II TFT. Povrchová úprava je antireflexní a celý je uložen v poměrně pevném a masivním těle, které je k fotoaparátu připevněno na kloubu s možností vyklopení doleva. Zobrazení je možné v mnoha režimech a živém náhledu.

Pro zobrazení naexponovaných snímků je možné si vybrat z několika typů zobrazení. Zobrazit samostatný čistý snímek, s informacemi o expozici, a s histogramem. Každé místo je možné cca 10× zvětšit pro kontrolu zda bylo dobře zaostřeno. Zobrazení Menu je rozděleno barevně do tří skupin, červeně funkce pro nastavení expozice, modře pro nastavení pro přehrávání, a žlutě pro nastavení fotoaparátu.

Osobně si myslím, že dvě největší zbraně tohoto LCD jsou dotykové ovládání, které funguje jak při vybírání a nastavování funkcí, tak i při prohlížení neexponovaných snímků a hlavně pro samotnou práci před expozicí, kdy jednoduchý dotyk na LCD znamená rychlé zaostření na toto místo vyznačené bílým obdélníkem. Také je zde možnost že kromě zaostření dojde i okamžité expozici. A druhou velmi dobrou vlastností je možnost rychlého zvětšení pro případné MF ostření, jak ukazují následující ukázky. Dotykem a posunem prstu po LCD lze jakékoliv místo označit a až 10× zvětšit. V tuto chvíli se velmi vyplatí dotykové ovládání, když výběr místa a jeho zvětšení je extra rychlý a není třeba na něj složitě „najíždět pomocí tlačítek“.