FotoAparát.cz FotoInstitut.cz FotoAkademie.cz Setkání fotografů Centrum FotoŠkoda: digitální fotoaparáty objektivy blesky stativy fotokniha fotoobrazy

Přihlásit se

Registrovat uživatele

Staňte se fanouškem FotoAparat.cz na Facebooku
Fomei - Digital ProX
Google



  • Asociace profesionálních fotografů
  • EIZO
  • TOPlist

Fotografování polárních září

17.10.2011 8:00 Andrej Macenauer, FotoRádce - Foto krajina

Podle statistik jsou nejlepšími měsíci pro pozorování polárních září, říjen a březen a doba od dvou hodin před místní půlnocí do dvou hodin po půlnoci. Dobré měsíce jsou i září a duben. Těžko říci proč. Na severu je v prosinci a lednu-únoru hodně zima a fotografové budou asi více zalezlí v teple... Vždy musíte mít však trochu štěstí. Sluneční vítr se pohybuje různými rychlostmi a i při velké aktivitě Slunce nemusí vůbec natrefit na naši maličkou planetu a místo, kde se zrovna nacházíte...

Z hlediska polohy byste mohli očekávat, že na severní polokouli uvidíte nejvíce polárních září na severní části oblohy. To úplně neplatí. V průběhu silných erupcí je vidíte i směrem na jih (viz naše pozorování 9. a 10. září 2011). Největší pravděpodobnost podle statistik je však mezi severozápadem a jihovýchodem.

Mraky působí rušivě a jsou noční můrou lovců polárních září.

Obr. 6 - Aurora borealis v mracích

Obr. 6 - Aurora borealis v mracích

Obr. 7 - Aurora borealis v mracích

Obr. 7 - Aurora borealis v mracích

Na snímcích na pravé straně jsou patrné typické záclonky. O deset minut později se celá obloha pokryla oblačností.

Fotografická technika

Fotoaparát

Potřebujete klasický nebo digitální fotoaparát s plnou kontrolou závěrky, t.j. režimem Bulb a plně manuálním režimem nastavení expozice. Díky problémům s ostřením v noci je velkou výhodou živý náhled, který umožní přesně zaostřit na Měsíc, nejjasnější hvězdu, či například světélko domu v dálce.

Objektivy

Důležitý je objektiv s vysokou světelností. Může být zoom i pevné ohnisko. Doporučuji širokoúhlé objektivy od ultra-širokých ohniskových vzdáleností. Nejdelší ohnisko kolem 50 mm. Na Islandu jsme používali s manželkou Canon EOS 16-35mm/f2.8 a 24-70mm/f 2.8 na tělech Canon EOS 5D a Canon EOS 5D Mark II. Ohnisko 24 mm je asi nejlepší volba v případě, že se rozhodnete pro objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností. Distorze perspektivy ještě není extrémní a máte dostatečně široký záběr, abyste zachytili celý výron světla. S kratšími ohniskovými vzdálenostmi budou vidět mnohem výrazněji hvězdy. U 30-ti vteřinových expozicí se však již bude projevovat rotace Země, a hvězdy budou vytvářet čárky, což se mi příliš nelíbí.

Stativ

Pevný stativ je klíčový. Bohužel vesměs platí, že čím těžší a robustnější, tím lepší. Velmi důležitá je však i dostatečně kvalitní hlava, aby při delší expozici hlavně ve vertikální poloze fotoaparátu neujížděla. Já jsem nakonec skončil u Arca Swiss H1.

Kabelová spoušť

Polární záře se pohybují. Pokud kabelovou spoušť nemáte s sebou, kompromis je rychlá samospoušť 2 vteřiny s ideálně předsklopeným zrcátkem, pokud to váš fotoaparát umí.

Fotografování Aurory borealis

Polární záře jsou vlastně světelné pruhy, které se pomalu pohybují po obloze, někdy se však mohou po několik vteřin úplně zastavit. Co udělá záře v následujících dvou vteřinách však nikdy nevíte. Proto se tolik hodí kabelová spoušť, abyste přesně splnili kompozici, kterou chcete.

Jako u každé fotografie je vedle atraktivního motivu, o který máte v případě polární záře postaráno, klíčové zdůraznit hlavní objekt snímku kompozicí. Snímky auror bez měřítka nejsou tím pravým ořechovým.

V ideální případě byste měli mít dopředu promyšlenou kompozici snímku a v okamžiku kdy vypukne erupce jste na místě, nebo alespoň v autě řítícím se na vybrané místo, kde budete do několika minut. Najdete spousty krásných fotek s jezery, majáky, kostelíky apod.. Tihle chlapci však většinou žijí na Aljašce či na severu Norska. I oni musí mít štěstí na počasí, neboť i jeden mrak na obloze může působit hodně rušivě.

Existují různé názory, zda je lepší fotografovat s Měsícem v zádech či bez něj. Jisté je, že díky světlu Měsíce se osvětlí obloha a tím klesne kontrast záře vůči obloze, což je nepříjemné. Výhodou je naopak pěkně prosvětlená krajina v popředí. Fotografie č. 3 až 7 byly pořízeny s Měsícem v zádech.

Expozice a nastavení fotoaparátu

Jako výchozí expozici pro objektivy 16-35mm/f 2.8 a 24-70mm/f 2.8 jsme použili v manuálním režimu nastavenou dobu otevření závěrky 30 vteřin, clonové číslo f 4.5 při ISO 400. Toto nastavení se dobře shoduje s tím, co jsem našel u fotografů ze severu na jejich webech, a mohu jej doporučit. Samozřejmě vše fotografováno v RAW. Při tomto clonovém čísle již tyto objektivy dobře kreslí a získáte i trochu hloubky ostrosti pro popředí, které jsem potřeboval kvůli měřítku. Toto nastavení jsem držel i druhý den, kdy byla noc bez Měsíce. Zde by to sneslo o půl clony více otevřít objektiv (f 3,5).

Volba expozice je vždy tak trochu alchymie. Při kratších expozičních časech budou mít linie polárních září ostřejší okraje. Delší expoziční časy dovolují přiclonit popředí a zachytit více z pohybujících se září. Hlavně u digitálních zrcadlovek s velkým senzorem tzv. full framů je možné zvýšit citlivost ISO na 800 až 1600. Musíte však hlavně ve tmavých místech snímku počítat se zvýšením obrazového šumu. Z těchto důvodů se doporučuje snímat v režimu dlouhých expozic, kde je potlačen barevný šum, pokud to váš fotoaparát umožňuje.

Hlavním fotografickým problémem je přesné zaostření v hluboké tmě. Ideální je zaostřit přesně na vzdálený obzor. Někteří fotografové dokonce tvrdí, že ostří obzor či vzdálený strom ještě za světla a pak páskou mechanicky zafixují zaostření na objektivu. Rozostření objektivu v průběhu fotografování je totiž velké riziko. Pozn. O tomto problému jsem se bohužel přesvědčil i na vlastní kůži. Přišel jsem tak o několik zajímavých snímků, než jsem na drobné pootočení ostřícího kruhu přišel. Pokud svítí Měsíc, není přesné zaostření velký problém. Při zaostřování na jasnou hvězdu se už bez možnosti vyzvětšovat živý náhled asi neobejdete. Pečlivým fotografům, nebo tam, kde oči už moc neslouží, doporučuji použít lupu pro prozkoumání displeje. Problémem hlavně v chladném počasí je kondenzace na přední čočce objektivu po přechodu z tepla. Dejte si však pozor, abyste nedýchli na hledáček!

Úprava fotografií

Důležité je snímat do formátu RAW. Dobře exponované snímky nevyžadují většinou větší úpravy v konvertoru než je obvyklé. Zvýšení kontrastu v obloze pomůže zvýraznit polární záři. Je třeba být opatrný při zesvětlování obrazu aby příliš nevystoupil šum.

Přeji všem mnoho štěstí při fotografování Aurory borealis. Budu rád za všechny připomínky.

Na přednášku Heleny Macenauerové o FotoExpedici na Island můžete přijít v neděli 27.11.2011 v rámci Setkání fotografů v Praze na Chodově. Více na www.setkanifotografu.cz.

Hodnocení

Článek má 3 hodnocení, průměr je 1.0.

Komentáře

- Pavel Svoboda, 17.10.2011 8:57
Fajn článek, ohledně statistiky výskytu polární záře, jestli je podle toho, kdy ji někdo vyfotil, tak je dost zavádějící. výskyt v září mě aji překvapil, ideální jsou samozřejmě zimní měsíce, viz moje foto v únoru
http://www.fotoaparat.cz/index.php?r=25&rp=695844&gal=photo
- Pavel Svoboda, 17.10.2011 11:12
Jinak v tomto případě, kdy byla záře docela slabá (myslím intenzitu, vždycky se super ji vidět:) projíždějící auto možná jo, jinak mě to ale přijde spíš jako rušivý prvek, určitě jsou vhodnější kompozice, třeba s horami na obzoru, osobně bych chtěl udělat snímky se svítícím stanem v popředí
rammon - Roman Hanes, 17.10.2011 19:39
Keď je silná polárna žiara, tak stačí aj 5-10 sekúnd na 400 ISO s clonou 4.5. A vtedy krásne vyniknú záclonové štruktúry. Taktiež, čím je bližšie k pozorovateľovi tým sa pohybuje rýchlejšie a keď je nad vami a silná, tak do slova rýchlo tancuje a mení farby.
Jan Dostál - Jan Dostál m, 19.10.2011 22:03
No já si myslím, že na teplejší čočce objektivu (po přechodu z tepla do zimy) vlhkost nekondenzuje. Jinak jsem si článek rád přečetl.
Andrej - Andrej, 24.10.2011 14:23
To: Jan Dostal Koukám na to. První věta je nesprávně.Dýchnul jsem si nějak do hledáčku a ten se zamlžil. To byl ten problém, na který jsem chtěl zde upozornit. Pak jsem asi zachýchal trochu i objektiv při práci v panice, kdy vám nad hlavou létají polární záře...Díky za korekci.

Problémem hlavně v chladném počasí je kondenzace na přední čočce objektivu po přechodu z tepla. Dejte si však pozor, abyste nedýchli na hledáček!
Andrej - Andrej, 24.10.2011 14:38
To: Pavel Svoboda
Určitě souhlasím že právě v možnosti připravit si předem kompozici je největší výhoda fotografů co žijí delší dobu na severu. Koupil jsem si na Islandu publikaci místního fotografa, který žije v Reykjaviku a shodou okolností jsme v průběhu naší expedice viděli poslední den i několik míst, kam jezdí fotit polární záře. Nejezdí daleko.. Při cestovní fotografii jsou situace jako naše úplně normální. Zastávám názor, že fotograf by měl umět vytěžit maximum z příležitosti kterou dostane a maximálně se přizpůsobit. Fotky s rozsvíceným stanem vypadají zajímavě. Dobrý nápad.
Nordenstam, 12.1.2012 17:49
Dobrý den, v nejbližších 14 dnech si chci kupovat svůj první fotoaparát a jelikož jsem fanda Skandinávie a hodlám tam brzo znovu vyrazit, tak jsem se chtěla zeptat zda-li byste mi mohl poradit nějaký konkrétní digitální fotoaprát, který by dokázal nějak zachytit i tu auroru... a zároveň třeba dobře zvládal detailní fotky (kvítek apod.). Doma jsme nikdy foťák neměli, takže o foťácích fakt nic nevím :-) Pro začátek ale hledám něco, co by bylo možné běžně tahat na cesty (tedy nic drahého a se vším vybavením o váze 5 kilo) a zároveň to splňovalo 2 uvedené požadavky (ovšem samozřejmě že nepočítám s tím, že by kompakt dokázal zachytit polární záři nějak špičkově - ale taky chci, aby prostě uměl fotit i ve tmě a ne že budu mít černou fotku :-).
Moc bych ocenila radu. :)
Děkuji!

S pozdravem
Kristýna S.
kalibrace
Fomei - studiové vybavení