Tahrir square, Káhira: fotografická reportáž

Arabská revoluce je nejvýznamnější geopolitickou událostí roku 2011. Náměstí Tahrir v centru Káhiry se stalo její hlavní arénou. Média zde mají své stálé zástupce, aby byla hned při tom, jakmile se něco šustne. 8. července zde revoluční jádro zahájilo tzv. sit in strike. Na náměstí jsem se dostal se svým Canonem 5D Mark II ještě před tím, než tento happening minulé pondělí 1. srpna rozehnaly nové úřady s pomocí tanků. Kdo vytáhl fotoaparát, zásahové jednotky mu jej prý rozbily…

Fotografování je o hledání atraktivních motivů. Proto je fotografická reportáž něčeho, kde se něco děje, adrenalinem fotografů. Motivů jsou zde totiž milióny. Jen pozor, když na něco sáhnete, musíte vědět, co si můžete dovolit. Jinak by to nemuselo dopadnout úplně dobře s vámi, nebo v lepším případě s vaším fotoaparátem. V těchto věcech se nedá úplně radit. Prostě chcete ty fotky. Na nich totiž teprve objevíte, co jste nestačili spatřit v průběhu lovu. Prostě digitální zrcadlovka je úžasný nástroj občas mnohem výkonnější než naše smysly.

Egypt je v červenci v Káhiře doslova peklo: 40 stupňů skoro každý den. Byly čtyři odpoledne, dojezd do hotelu na předměstí. Co s načatým večerem. „Let us go to Tahrir square“, řekl jsem svému kolegovi. Ten má podobné výlety rád. Je myslím méně opatrný než já, což mu občas vyčítám. Bude to akorát: od pěti do sedmi bude slušné světlo a také už ne tak to vedro. Takže univerzální klasika připravena: Canon 5D Mark II, 24–70mm/f 2.8, nabitá baterka, naformátovaná karta 32 GB a vyráží se. Kamarád prý bude fotografovat pomocí svého Blackberry, zbytek prý zůstává v hlavě…

Dorážíme taxíkem k náměstí. Všude klasický káhirský chaos. Revolucionáři kontrolují vstup na náměstí. Chlapci po nás chtějí vidět pas. To jsem samozřejmě odbyl širokým úsměvem. Pas není. Jsem Čech a přijel jsem se podívat, jak to tu chodí… Výhodou je, že už nejsem „urostlý mladík“, a to v kombinaci se slovanským kukučem na Středním východě funguje. Takže jsme na náměstí. Welcome. Lidé se na mne usmívají, zastavují mne a ptají se. Jak se vám to tu líbí? Říkám, že jsem tu byl naposledy v lednu, ještě za Mubaraka, a že se mi to zde všechno zdá v pohodě… Rozhodně Šibíkovo drama v prvních dnech egyptské revoluce je pryč. Teď v sobotu odpoledne je to vlastně normální politický happening.

Egypt je srdcem arabského světa. Je proto nesmírně důležité, aby tato země zvládla přechod z diktatury, a neupadla do chaosu. Demografie je zde nesmírně složitá. V zemi žije přibližně 20 až 25% křesťanů. Muslimská většina zahrnuje široké spektrum názorů od městských liberálů až po velmi ortodoxní muslimy včetně extrémních salafistů, kteří sní o zavedení přísně islamistického státu. Vzhledem k tomu, že Irán je dostatečně odstrašujícím příkladem, Muslim brotherhood, coby hlavní organizovaná politická síla v zemi, kterou zocelila perzekuce se strany Mubarakova režimu, se snaží distancovat od extrémního islámu. Revoluci totiž provedla mladá generace ve velkých městech, hlavně studenti frustrovaní mizernými vyhlídkami do budoucnosti, korupcí a podobně. Zemi přísných náboženských tabu, kde polibek či dokonce sex před svatbou je zcela neakceptovatelný, dnes po internetu zaplavují hollywoodské love stories. Pro uspokojení těchto potřeb musíte mít solidní příjem a zaměstnání, a to je tady obrovský problém. Prostě jeden z hlavních motorů revoluce.

Sit in strike iniciovalo tvrdé jádro revolucionářů. Chtějí se pomstít, a odsoudit diktátora Mubaraka, který je údajně vážně nemocen. Gigantická budova Mogamma, kde pracuje kolem 18000 státních úředníků, a kterou v Egyptě postavil v roce 1952 Sovětský svaz, byla v době stávky pomalována řadou politických graffiti. Fungování úřadu bylo pozastaveno.

Lidé na náměstí diskutují své názory. Na vlastní oči zde vidíte a fotografujete střety lidí s různými hodnotami a pohledem na svět.

Vmísil jsem se do davu a fotografoval. Ve fotografické reportáži se mi velmi líbí černobílé podání. Odstraní se tak spousty rušivých prvků. Pro Vaše posouzení jsem proto ve čtveřici záběrů z diskuze dvě fotky nechal barevné a dvě černobílé.