Etiopie, sopka Erta Ale: fotografování živé lávy

Ethiopie, Sopka Erta Ale, Danakilská proláklina je jedním z několika míst na světě, kde můžete fotografovat exploze lávy v neustále obnovujícím se jezeře tekuté lávy uvnitř kráteru. Danakilská nebo také Afarská proláklina se nachází v severovýchodní Ethiopii, blízko hranic s Eritreou a Džibuti. Vzniká tlakem podmořské desky Rudého moře a Adenského zálivu na desky po obou stranách Východoafrického příkopu. Uvnitř prolákliny se pak působením těchto sil zemská kůra rozevírá rychlostí 1 až 2 cm za rok. Geologové předpokládají, že za 10 miliónů let voda z Rudého moře zaplaví proláklinu a celý Východoafrický zlom v jeho délce 6000 km a Afrika tak ztratí svůj Roh. V Afarské proláklině byly nalezeny kostry nejstarších homoidů. Kostra Lucy Australopithecus afarensis, stará 3,2 miliónu let, se dodnes nachází v trezoru Národního muzea v Addis Abebě. Předpokládá se, že právě vznik Východoafrického zlomu sehrál klíčovou roli pro vývoj člověka. Danakilská proláklina je dnes velmi suchá oblast, ve které ročně spadne jen mezi 100 až 200 mm srážek. V Danakilské proláklině leží dnes nejnižší město Afriky s výškou –140m. Oblast je obývána Afary, muslimskými kočovníky, kteří chovají převážně velbloudy, na které často narazíte v poušti jako na polodivoké. Afaři nemusí být k fotografům vždy přátelští.

Sopka Erta Ale

Erta Ale znamená v afarštině “kouřící hora“. V krajině vypadá jedna z nejaktivnějších sopek světa vysoká 612 m jen velmi nenápadně. Základna kopce se nachází ve výšce kolem –70 metrů. Je to totiž takzvaný štítový vulkán, což znamená, že má velmi širokou základnu s jen mírným stoupáním vulkanického svahu. Štítové vulkány vyrůstají nad horkými skvrnami (anglickcy hotspot), což jsou místa, kde dlouhodobě vystupuje magma z hloubky Země. Horkých skvrn je na světě asi 50 (Yellowstone, Island, Havajské ostrovy). Jsou různé teorie, jak tato místa vznikají. Výhodou štítových vulkánů je, že nemají explozivní charakter. Plyny totiž mohou volně unikat a láva volně vytékat.

Teprve po západu Slunce můžete zachytit vulkán v jeho pravé podobě.
(Canon EOS 5D Mark II, objektiv 24–70mm/f 2,8 L, ohnisková vzdálenost 24mm, ISO 400, f 5.6, čas 1/10 sec)

Na vrcholu vulkánu Erta Ale jsou dvě kaldery, z nichž alespoň jedna je vždy naplněna jezerem tekuté lávy. Záznam o lávovém jezeře na vrcholu pochází již z roku 1906. Současná aktivita začala už v roce 1967, 25. září 2005 pak došlo k velkému výbuchu, v jehož důsledku uhynulo asi 250 velbloudů v okolí a kmeny Afarů se musely odstěhovat dále. K větším výtokům lávy došlo i v srpnu 2007 a 4. listopadu 2008. Od té doby je zde celkem klid. Erta Ale vyvěrá  bazaltickou (čedičovou) lávu, která má nízkou viskozitu. Plyny vystupující z kráterů obsahují oxid siřičitý, chlorovodík a fluorovodík, tedy nic, co zrovna potřebujeme dýchat.

(Canon EOS 5D Mark II, objektiv 24–70mm/f 2,8 L, ohnisková vzdálenost 28mm, ISO 800, f 8, čas 1/6 sec)

Bezpečnost na sopce

Erta Ale se nachází ve špatně přístupné oblasti. Jste proto odkázáni na místní informace o aktivitě sopky, které je třeba brát vážně a v případě zvýšení aktivity nepodstupovat riziko výstupu na vrchol. Před cestou si prostudujte informace o aktivitě sopky pomocí Googlu. Vše je v angličtině.

Nutností je mít místního průvodce z kmene Afarů, který najde cestu lávovými poli i v noci a na sopku vystupuje pravidelně a umí posoudit riziko (alespoň relativně).

K místu odkud lze fotografovat lávu se dostanete jen přes čerstvě ztuhlou lávu (je stará maximálně 5 let). Je třeba následovat průvodce z kmene Afarů. Utuhlá láva je ostrá a lámavá. Potřebujete proto  kvalitní pevnou obuv. Určitě budete potřebovat i čelovou svítilnu. Vulkán je nejkrásnější za šera a v noci.

Hlavním rizikem jsou sopečné plyny vystupující z lávových jezer. Je nutné chránit se maskou se speciálním filtrem na kyselé plyny, která zachytí oxid siřičitý, chlorovodík i fluorovodík (vyrábí například firma 3M). V případě stálého počasí, kdy vane lehký vítr, který nemění směr, vstupují někteří lidé na okraj kaldery bez masek. Je to riziko a hlavně, zde budete moci zůstat jen velmi krátkou dobu. Upozorňují, že fotoaparáty a hlavně ty filmové, nemají silné koncentrace oxidu siřičitého (redukční činidlo) a kyselé plyny zrovna v lásce a může dojít k poškození záznamů.

Sopka s tryskající lávou je něco absolutně mimo lidskou kontrolu a i při sebevětší opatrnosti se vždy bude jednat o riziko. Proto doporučuji pobyt zkrátit na minimum a na noc raději sestoupit z kráteru a to i přes to, že jsme tam viděli lidi, kteří spali na vrcholu kaldery. Výhodou je, že sestup není s dobrou čelovkou a zkušeným místním průvodcem obtížný ani nebezpečný a to ani v noci. Bez průvodce se však v lávových polích na 90% ztratíte.