Loňské prázdniny, konkrétně od půlky června do konce srpna 2008, jsme s kamarádem strávili v Chile, Bolívii a Peru. Všechny tři země jsou charakteristické krásnou a pestrou krajinou. V závěru našeho cestopisu se podíváme opět do Chile a cestu zakončíme v Peru.
Zpátky v Arequipě jsme při odpočinkovém dnu naplánovali výlet do
vesničky Yura. Inspirací nám byl zájezd místní cestovky, nám se ale
stejný program podařilo uskutečnit za 3 USD oproti jejich 48. Yura je malá
vesnička v sopečné krajině, s mozaikou zelených políček,
zavlažovaných systémem kanálů, které přivádějí vodu ze sněhových
čepic vulkánů. Nikde nebyl žádný turista, o to více jsme si tuto
nádhernou a neznámou oblast užívali.
Pokusili jsme se také o výstup na Nevado Chachani (6 075 m n. m.). Přes
suché období a celkový charakter klimatu se nám ale v base campu (5 400 m
n. m.) „poštěstilo“ zažít sněhovou bouři zrovna tu noc, kdy jsme
vyrazili na vrchol. V takových podmínkách jsme se podívali jen do sedla a
museli se vrátit. Odměnou byl sice pohled na altipláno pocukrované sněhem,
raději bychom ale stanuli na vrcholu.
Povinnou zastávkou každého návštěvníka Peru je bezesporu Nazca. My
jsme byli jen na vyhlídkové věži, a obrazce nás docela zklamaly – moc
zřetelné nebyly, a kromě toho byly protkané síti cest a stezek rušící
celkový dojem. Více nás zaujaly akvadukty Cantayoc – z kamenů
vyskládaní šneci k podzemní řece.
Obrovské písečné duny tvoří Atacamu u města Ica, které je ale
bohužel po většinu roku zahaleno do pobřežní mlhy. Ta pokrývá
i nedaleké Pisco, východisko výletů na poloostrov Paracas a Islas Balestas.
Spolu s pozůstatky loňského zemětřesení tak působí samotné město dost
pochmurně, ale okolní atrakce stojí za vidění. Na ostrovech žije spousta
druhů ptactva – kormoráni, plameňáci, tučňáci Humboltovi nebo kachny.
Je zde i kolonie lvounů. Poloostrov Paracas je charakteristický vysokými
pestrobarevnými útesy, a do zemětřesení i skalní bránou, zvanou La
Cathedral. Z té bohužel zbyl už jen jeden pilíř.
 |
 |
 |
 |
Podstatně méně známou oblastí jsou centrální Andy v okolí Ayacucha.
Vznikla zde nejslavnější peruánská teroristická organizace Světlá
stezka, nicméně v dnešní době již zde je bezpečně a vláda se snaží
nalákat turisty k návštěvě. Moc se jí to nedaří, cizinců sem stále
moc nejezdí. Přitom je to pěkný kraj, a hlavně se nám líbila města. Na
peruánské poměry čistá a uklizená, s pěknými kostelíky, dlážděnými
ulicemi a příjemnou atmosférou. V Huancayu měli nasvícené náměstí
s vodotrysky, ke kterým pustili hudbu.
Nejdříve jsme navštívili jeskyni Pikimachay, místo nejstarších
archeologických nálezů v celém Peru, a pak zříceniny hlavního města
impéria Wari, kde v předincké době žilo přes 50 tisíc lidí. Jeden den
jsme věnovali zaledněnému masivu Cordillera del Huaytapallana, klasické
vysokohorské krajině s čistě modrými jezery.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruRB a KN: nebojte, už je to poslední díl (kromě toho teda - a už jsem to jednou psal - není povinné na ty články klikat a číst to).
a k fotkám - já netvrdím, že to je to nejlepší co z těchto zemí je, a ani nepopírám, že je spousta "lepších" fotek, respektive jiného žánru, který se zas líbí někomu jinému. Fotím krajinu, protože to aspoň trochu umím, a zajímá mě to i profesně - např. na focení lidí na ulici prostě nemám náturu, kor když neumím pořádně jazyk a tudíž si ani s nima nemůžu pokecat, a proto to rád přenechám jiným (můžu doporučit třeba www.jansochor.com, toho mám hodně rád...)
no dobre, kdyz uz nechcete jit cestou sledovani osudu lidi, tak ty obrazy alespon trochu rozhoupejte. Dejte do toho rytmus.
pridejte detail, ktery vam tam naprosto chybi, stridejte motivy.
Takhle nahazene (vetsinou) panoramaticke ach krajiny vazne jsou v souhrnu silene nudne.
a nenechte se od mych slov odradit Pavlem Szabo :-)
rabur: v některých názorech máš pravdu, ale stejně myslím, že jakékoliv snahy jsou utopické... co se týče krajinářské fotografie...
Díky Honzo, některý fotky se ti dost povedly...
Vďaka za pekné obrázky a info,je to lákavé.Možno niekedy...
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.