FotoAparát.cz

Před pár týdny jsme si představili novou DSLR Sony Alpha200, která velmi mile překvapila vynikající kvalitou snímků a nízkou cenou. Dnes se podíváme na další typy v této řadě, kterými jsou Alpha A300 a Alpha A350, které se na rozdíl od A200 chlubí navíc výklopným LCD, funkcí živého náhledu a A350 ještě navíc čipem o rozlišení více jak 14,5Mpix. A právě na tento typ se dnes podíváme blíže.

Konstrukce a ovládání

Ať již z Alphy200 vychází, nebo byly Alpha300 i Alpha350 projektovány naráz, výsledkem jsou v podstatě identická těla jen s drobnými odchylkami. U A300 a A350 jsou naprosto stejná. Proto bude dnešní recenze i tak trochu opakováním A200. Hlavním rozdílem od Alphy200 je výklopný zadní LCD s možností živého náhledu (Live View - LV) a přibyl jeden přepínač pro aktivaci LV a tlačítko na zoomování LV. Tělo A350 je středně velké a těžké, padnoucí do průměrných fotografických rukou. Design je příjemně zaoblený.

Základním materiálem je kvalitní tvrzený plast s prvky z ocele a hliníku. Povrch má jemně zdrsněnou strukturu (o něco hrubší než u A200) s matným provedením černé barvy, kterou doplňuje výrazné oranžové logo „Alpha“ a kovový široký kroužek bajonetu. Pogumované je pouze masivní madlo z přední strany. I když je prostor nad bajonetem velký, neskrývá pětiboký skleněný hranol, ale pouze soustavu zrcadel – typ pentamirror. Blesk se vyklápí pomocí tlačítka na boku. Stejně jako u předchozích DSLR zůstal na horní části pouze jeden kruhový ovladač na levé straně a funkce z druhého ovladače známého z první DSLR A100 se přestěhovaly do samostatných tlačítek na horní, nebo zadní stěně, případně do menu. Tlačítko přepínání AF/MF je také opět tradičně vpředu pod objektivem, ale bohužel tlačítko kontroly hloubky ostrosti již chybí. Tlačítka na horní i zadní straně mají lehce kulový design a jsou mírně utopená, což může některým uživatelům působit problémy při jejich spínání. Je to ale o cviku a dá se na to zvyknout. Všechny ovládací prvky jsou na dosah prstů levé a zvláště pravé ruky a jejich ovládání se dá velmi rychle naučit bez nutnosti dávat fotoaparát od oka a umožňuje vám tak se plně soustředit na to, co se před objektivem děje.

Na zadní straně kromě tradičních ovládacích prvků i tlačítko Fn, umožňuje nastavení a ovládání všech funkcí zobrazených na zadním LCD. U A350, stejně jako je již u A200, udělali v možnosti ovládání určitou inovaci, která však pro zkušenější fotografy spíše znamená krok vzad. Po zmáčknutí Fn se nejprve objeví menu, kde ve formě tabulky vybíráte jednu z 6 oblastí, kde je daná funkce, kterou chcete upravit uložená a teprve potom se vám nabídne možnost změny nastavení. Chápu snahu výrobce usnadnit uživateli hledání, protože každá oblast má kromě grafického symbolu i český název, ale po určité době může tento mezikrok zdržovat.

Tělo je o oproti předcházejícím DSLR (A100) o 5mm vyšší, takže malíček pevně drží a již nesklouzává pod fotoaparát. Madlo je dostatečně vysoké i široké, i když lidé s velkými prsty nohou mít trochu problémy. Nevím, co vedlo výrobce k tomu, že tvar madla zjednodušil a již není tvarované prolisem pro prostředníček, ale je rovné až dolů. Osobně mi tento prolis na A200 vyhovoval. Krytka baterie je ve spodní části a podobně propracovaná jsou i dvířka na pravém boku, pod kterými se schovává slot pro CF kartu a USB konektor. Jediná gumová dvířka jsou pro dálkovou spoušť a konektor pro připojení nabíječky AC-VQ900AM pro dva akumulátory. Na obrázcích níže vidíte porovnání A350 s A200.

Hledáček, LCD a „živý náhled“

Hledáček

Optický hledáček je dostatečně jasný se standardní matnicí „Spherical Acute Matte“ a 9 zaostřovacími body rozmístěnými do dvojitého kříže. Velikost je výrazně menší než u předchozích A100 a A200, což není zrovna šťastné. Jedná se asi o nejmenší hledáčky mezi současnými DSLR. Má zvětšení jen 0,74x se zorným polem pokrývajícím 95% snímané scény ( Alpha A200 - 0,83x, Alpha A700 - 0,9x ). Takovýto hledáček vás nutí více se spoléhat na AF, protože případné manuální zaostřování je velmi obtížné. Pro představu: Po několik dní jsem DSLR testoval i v kombinaci se světelným teleobjektivem MF 200mm/2,8, kdy byl fotografovaný objekt vzdálen 10 - 30m. Výsledek byl zhruba 1:2 - z celkového počtu fotografií byla pouze polovina ostrá, ostatní byly zaostřené buď „před“ nebo „za“ fotografovaný objekt. Znamenalo to po každé expozici kontrolovat snímek, jestli je ostrý, nebo není. V malém hledáčku prostě těžko odhadnete přesné zaostření pro malou hloubku ostrosti. I když většina dnešních objektivů je AF, přece jen nastanou případy, kdy jste nuceni používat manuální ostření. Dá se jen odhadovat, co nutilo výrobce k tak nezvyklému kroku. Pravděpodobnou příčinou je asi nová funkce LV a její konstrukční provedení v těle fotoaparátu. Pak je ale tato nová funkce „vykoupena“ celkem bolestně za cenu zhoršení jedné z podstatných věcí fotoaparátu, protože právě velikost a kvalita optického hledáčku je jedním z důležitých faktorů zrcadlovky. Vzdálenost oka je přibližně 17,6 mm od okuláru, při nastavení dioptrické korekce -1 se změní na 13,5mm.

V hledáčku se pod obrazem zobrazují údaje o režimu blesku a jeho nastavení i korekcích, údaje o typu AF a jeho aretaci, údaje o expozici a případné korekci na stupnici EV, počet zbývajících snímků pokud je jich méně jak 9, grafický symbol, který vás blikáním upozorní na dlouhé časy, při kterých by mohlo dojít k roztřesení snímku a doporučuje vám tak použít blesk, stativ nebo stabilizátor. Dále je tu ještě stupnice stabilizátoru Anti-Shake. Dioptrická korekce na pravé straně hledáčku umožňuje změnu v rozsahu –2,5 až +1 dioptrie. Z vnější části je hledáček chráněn odnímatelnou gumovou očnicí, která chrání i snímače pod hledáčkem. Tyto snímače, vypínají posvícení LCD v okamžiku, kdy přiložíte fotoaparát k oku, aby vás neoslňoval.

LCD

Zadní LCD zůstalo stejné velikosti s úhlopříčkou 6,7cm a rozlišením 230.000 pixel. Jednou z novinek je, že LCD je možné vyklápět v horizontálním směru a to o 40° dolů nebo 130°nahoru. Výrobce tak nabídnul uživateli možnost lepšího pohledu na LCD v případě, že fotíte v kombinaci s LV „nad hlavami v davu“ a nebo naopak, kdy můžete fotit od země bez nutnosti provádět akrobatické kousky. K této novince však budu poměrně kritický, protože mi připadá konstrukčně nedotažená. Pro focení nad hlavou je vyklopení 40°celkem málo, zde by se více hodila možnost vyklopení až o 90° směrem dolů. I samotná konstrukce výklopného LCD trochu překvapí. Je kvalitní, kovová s dobrou tuhostí, kdy nehrozí, že by jste jej omylem vyklopili při vyndávání z brašny či batohu a hrozilo tak jeho poškození, ale přenos elektroniky přes velmi tenký (0,1mm) a široký kabel, který není v délce skoro 1,5cm vůbec chráněný před případným poškozením zvenčí nepůsobí moc dobře. LCD v základním postavení vystupuje cca 5mm ze zadní stěny, takže při fotografování si o něj neustále „otíráte“ nos i tvář, což je na lesklém povrchu LCD hned vidět a tak máte neustále pocit, že jej musíte otírat a leštit.

Dobu podsvícení LCD je možné ovlivnit v uživatelském nastavení a šetřit tak energii akumulátoru. Fotoaparát automaticky reaguje na polohu přístroje a informace o nastavení při záznamu se tak překlopí o 90° doleva či doprava, tak aby byly vždy vodorovně a tím dobře čitelné. Platí to ale pro zobrazení v režimu záznam, ne pro MENU. Snímky lze prohlížet samotné, s informacemi nebo i s novým RGB histogramem umožňující ověřit expozici kanálů červené /zelené/modré barvy. Při tomto prohlížení se také zobrazují informace o rozložení jasů. Znamená to, že místa, která jsou buďto černá, nebo čistě bílá na LCD blikají a vy máte hned přehled o tom, jak se snímek povedl.

Při prohlížení naexponovaných snímků si stiskem tlačítka Display na zadní straně fotoaparátu můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Lze zobrazovat 4, 9 nebo 25 náhledů najednou. Můžete si také zobrazit pruh s pěti naposledy pořízenými záběry nad právě zobrazeným záběrem – to je ideální možnost, jak kontrolovat nástřely nebo záběry pořízené sekvenční expozicí.

možnosti zobrazení údajů na LCD