Krajina očima Rudolfa Junga

Profesionálního fotografa Rudolfa Junga jsme vám dříve představili jako fotografa portrétu a také jako hlavního fotografa 1. workshopu Fotografické akademie. Dnes vám přiblíží svůj pohled na krajinu a objevíme s ním krásy schované v Polsku. Brzy najdete na našem webu pozvánku na dva nové workshopy pod vedením Rudolfa Junga: Fotografování dun v Polsku a Fotografování české krajiny na Vysočině.

Rudolf Jung (1954)

Rudolf Jung

Narodil se v Praze, kde stále žije. Začal fotografovat cca v 16 letech, aby dokumentoval život okolo sportovního létání. Později rozšířil témata na krajinu, dokument a portrét. Absolvoval Institut výtvarné fotografie (IVF) a FAMU. Dnes se věnuje figurální fotografii (Sochy a létavci), uměleckému portrétu a letecké fotografii, dokumentuje nenápadné změny města Prahy (Vnější a vnitřní periferie Prahy). Od roku 1995 pracuje v České televizi jako vedoucí fotooddělení.

S Rudou Jungem připravujeme dva nové workshopy na téma Fotografování dun v Polsku a Fotografování české krajiny. A tak tématem při dalším setkání byl mistrův pohled na krajinu. A jaký je? Odpověď najdete v následujícím rozhovoru.

Portálu FotoAparát.cz se říká, že je baštou fotografů krajiny. Jaký je tvůj vztah ke krajině, zvláště k fotografování krajiny?

Krajinu mám rád, jsem v krajině nejradši chodcem a cyklistou (teda občas i letcem). Krajina je pro mne estetickým etalonem. Inspiruje mne a moje vnímání krajiny je v rovině podvědomí, i když si už umím některé svoje pocity rozumně vysvětlit.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Fotografuješ ji často? Pověz nám více o specifikách fotografování krajiny.

Zase ne tak často, jak bych si přál. Neumím Ti odpovědět na otázku „specifikace fotografování krajiny“. Takhle hned mne napadla replika Švejka, jak se vyjadřuje o fotografování nádraží. Ten motiv Tě musí donutit vytáhnout ruce z kapes, ale je to obecně u všech oborů fotografie.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Krajináři mají většinou svá oblíbená místa? Ty také?

Jezdím často do Zbraslavic, jsou mezi Kutnou Horou a Zručí nad Sázavou (je tam můj aeroklub). Mírné pahorky a lesy. Rozeklané štíty mne neoslovují. Mluvím jednoduše a patetický kecy mne míjejí bez účinku, stejně jako ty štíty velehor. Na mne to nefunguje. Kromě Zbraslavic mne uchvacuje Slovenské rudohoří, taky tam mají kulaté kopečky, nežije tam mnoho lidí, ačkoli jejich práce je na krajině patrná. Stalo se mi však několikrát, že jsem tam jel s plnou taškou filmů a neosvícený je zase přivezl domů.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Jakou techniku na krajinu používáš a jakou doporučuješ?

Krajina si zaslouží ten největší možnej formát. Používám na cestách svitkový filmy a pokud by to šlo, vzal bych si i větší, ale to bych neunesl. Protože používám několik kazet a cca 4 objektivy. Celé to váží okolo 15–20kg. Musel jsem si koupit na záda fotobatoh. Krajina je na tom obdobně jako zátiší. Je možné se k obrazu vracet a při jiných náladách a duševních rozpoloženích ji divák vidí jinak. Proto si zaslouží bohatou kresbu v detailech. To umí jen velkej formát.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Měla jsem možnost vidět celý tvůj soubor fotografií z polských dun, ze kterého aspoň zlomek přinášíme našim čtenářům (bohužel jen v elektronické podobě). Přiznám se, že teprve tvé fotografie mi ukázaly, jak nádherné Polsko umí být. Vůbec by mne nenapadlo, že tam dokonce najdu malou Saharu. Můžes nám tuto část Polska trochu přiblížit? Kde se vlastně nachází a co tě zde nejvíc přitahuje?

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Byly to fotografie z mých posledních výprav na Balt. Většina byla ze Slowinského národního parku. Pro nás suchozemce má přímořská oblast velké kouzlo. I ve starých pohádkách se stále mluví o půlnoční tajemné zemi, tj. zemi na severu. To místo se nachází cca 120 km západně od trojměstí Gdyně, Sopoty, Gdaňsk. Je to tak v polovině polského Baltu u městečka Leba. Ty duny jsou tak 10km na západ od městečka podél pobřeží. Podle nějakých materiálů by tam mělo být cca 50km čtverečních pohyblivých dun, přičemž nejvyšší duna má 45merů výšky (už jsem si skočil dolů). Kromě toho je tam neuvěřitelně nádherné nebe, které se každou vteřinou mění a moře přebírá jeho barvy. Moře je na sever od pobřeží a slunce máte většinu dne za zadkem. Pokaždé, co jsem tam byl, jsme večer co večer měli takovej rituál, že jsme se šli podívat na západ slunce (do moře). Při tomhle nebeským představení jme byli na břehu moře sami, na západ a na východ, kam vidíte (tak 10 km pobřeží), to bylo představení jen pro nás.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Jaké lákadlo bys nabídl účastníkům workshopu v Polsku? ….modelku??

Lákadel bylo řečeno již mnoho, když budou chtít modelku, tak jim ji dopřejeme. Ale taková čerstvá mořská ryba na rožni :)

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Co písek – jak proti němu bránit fotoaparát?

Písek je mrcha!! Byl tam se mnou před 2 rokama můj brácha a vzal si sebou svou malou DV kamerku. Pustil na krátký okamžik stativ, aby vyndal cosi a vítr mu stativ i s kamerou podkopnul. Během vteřiny se kamerka naplnila po okraj pískem (v poloze SB – kudy se tam dostal?). Na objektivu měl polarizační filtr a během té jedné vteřiny do něj písek vybrousil rýhy hluboké několik desetin mm. Písek tam při silném větru létá do půl metru nad zemí. Každopádně nic nepokládat na zem. Raději být ověšený jako vánoční stromeček.

© Rudolf Jung © Rudolf Jung

Nestačilo by fotit krajinu jen v Čechách? Proč Polsko? V čem vidíš dominanty?

Fotit zem českou – to samozřejmě. Baltem si osvěžíte svoje vidění přes matnici. A dominanty? Třeba v tom, že bistro, kam jsme chodili na večeři, mělo na jídelním lístku tak 8 druhů mořských ryb.

© Rudolf Jung

Pan ředitel Horácké galerie na zámku v Novém Městě na Moravě nám nabídl spolupráci při uskutečnění workshopu fotografování krajiny na Vysočině. Jsem moc ráda, že jsi přijal roli vedoucího fotografa workshopu už proto, že kromě fotografování krajiny si zde můžeme prohlédnout a vyzkoušet i dnes „historické“ přístroje používané pro klasickou fotografii.

Jak je to s tebou? Jsi zastáncem pouze klasické fotografie nebo akceptuješ digitální fotografii? V čem vidíš výhody každé z nich?

Fotoaparát je nástroj. Podle toho, co jdu dělat, si volím fotoaparát. Pro snadnější pochopení, budu – li sázet fialky, uspokojím se s lopatkou, musím – li položit ropovod, budu potřebovat bagr. U dig. kamer mám jistotu, že nesu jistý výsledek mé práce domů, že pokud udělám chybu, hned ji napravím. Film a hlavně ve velkém formátu mne uspokojuje svou dokonalostí. Ten proces se dá řídit od začátku až po zvětšeninu.

Jaký fotoaparát používáš nejčastěji? Nějaká další doporučení pro účastníky workshopu v Polsku a co pro Vysočinu?

Nejčastěji Canon EOS 1Ds, před tím EOS 1N, pro své věci hlavně Hasselblad 500CM a technickou kameru Cambo 13×18cm. Pro účastníky workshopu doporučuji digitály. Budeme diskutovat nad fotografiemi, které tam budou pořízeny a v tom případě jiná jednoduchá cesta není.

Poslední otázka – jaké jsou tvé fotografické plány v nejbližší budoucnosti?

Připravuji několik výstav. Jsem kurátorem výstavy „Krajina jako odraz fotografovy duše“, což je kolektivní výstava Asociace profesionálních fotografů ČR, která bude od ledna měsíc v Ostravě v galerii Chaggal, pak by měla být na jaře v galerii K. Pippicha v Chrudimi.

Mezi tím bych měl udělat s výběrem svých fotek výstavu v Basileji a s výstavou „Osoby a jiné“ zajet do Vodňan. Na začátek léta tuto výstavu přestěhovat ještě do Ostravy. A v létě? To přece létám!

Děkuji za rozhovor a těšíme se na společné workshopy.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram