Sice vím. že budeš nesouhlasit, ale kdybys uřízl tak polovinu oblohy a vyrobil trochu jako nudli, byla by pro mne ta fotka skvělá. Líbí se mi to symbolické oživení krajiny člověkem.

Pěkné s atmosférou.

Díky za koment. Ne, není problém souhlasit s tvým názorem. Co navrhuješ vypadá dobře, ale víš jak to je. Každý má nějakou představu a sleduje nějaký cíl, a to bývá často odlišné. Je zajímavé podívat se v tomto případě na obě verze a porovnat, jak budou obsahově výrazně rozdílné. Stačí ubrat (nebo přidat) kus oblohy a hned je to o něčem jiném. Mě zaujala velká plocha v podstatě monotónní oblohy, která vnesla do snímku rozměr prázdnoty a ticha a právě v tom jsem našel vazbu na scénu níže.

Děkuji, Maruško. Nebylo by to trochu málo, jen s atmosférou?

za mě je naopak oblohy (která trpí chromatickým rozpadem) málo. Ostrý horizont v polovině nepůsobí příjemně. Jinak opět taková turistická romantická památeční, co tam vyfotí každý jen trochu zdatnější majitel aparátu a partnerky, která zapózuje

:)

Nejdříve jsem si řekla, že to by asi nebylo ono. Ale když pak jsem to zkusila jenom posunem, líbilo se mi to.
Líbí se mi i vložená fotka, je taková tichá, sama jen s mořem a nicotná proti vesmíru.
Moc pěkná fotka.

Taky jsem to zkusil posunem. Je to taková moje mánie. U krajinek se mi líbí méně oblohy. Taková jednolitá je nudná a případné romantické obláčky jsou pro mne laciná stafáž. :)

Uměla bych si docela představit úplně jiný účinek fotografie, kdyby byl použit zlatý řez v kompozici, a to jak vertikálně, tak horizontálně, Snímek je dost nostalgický až melancholický a zase střídmě jemně posmutnělý. Má krásné zachycení podvečerního sluníčka.