to je zase fakt dobrý

Bych vzala nůž a ojela ty šlupky, neplýtvám a tohle mě vždy nakrkne, jím i bílou dřeň, ale kdybych meloun podle mých představ zkonzumovala já, fotce by to neprospĕlo :))
PS: trochu víc podexponovaná než bych chtěla...

Nic moc... i ten ručňajs... neměls hezčí? šlupky jsi tak krásně srovnal a ten ručník, no... :-)

Původně jsem tuto fotografii chtěl nazvat (hlavně pro ty, co by napsali koment – "A co má bejt zase tohle?") "Zátiší se snědeným melounem". No a vidíš jak bych se seknul. Všechno je relativní. Takže speciálně pro tebe – "Zátiší s nedojedeným melounem".:)
Pokud jde o expozici, foto je v originále světlejší, ale rád si hraji se vším, včetně změny světlosti, pokud mám pocit, že by to mohlo přispět k obsahu či významu. Tady jsem ten pocit měl. Ale čistě můj úhel pohledu, proto šla snaha o správné parametry správně exponované fotografie stranou.

Tak moment, Karen, tomuhle se ve fotografické praxi říká "nalezené zátiší". To jdu takhle náhodou kolem jednoho stolku a tam tenhle lidský čurbes a nikde nikdo. Prostě snědli (nechci to napsat expresívněji i když by to bylo výstižnější) co mohli a zvedli kotvy. Ty hadry na židlích, ani nevím co to bylo, něco tam sušili. Ničeho jsem se malíčkem nedotkl. Někdo by odolal, já ne, protože tyto lidské stopy rád dokumentuji. Ještě škoda, že tam nebyl vrchovatý popelník vajglů a nedopité pivo. Snad příště.

DOBRÝ...S ATMOŠKOU.

těším se na dokumentování dalších lidských "stop". Tyhle šlupky melounu by mohly uvést další do série

Díky, také jsem to tak vnímal.

Líbil by se mi meloun jen malilinko červenější... Podexponované bych to nechala...
A ještě k těm mým šlupkám... Můj kokr Arto ty mnou maximálně ořezané vyhozené na kompost dojídal, takže se meloun zužitkoval dokonale, jen sestra kvůli Artovi dostala špatnou známku ve druhé třídě, kdy na otázku - Co jí pes? odpověděla: Šlupky od melounu. No to NE! Ale náš pes je jí! On žral úplně vše, mámě snědl pytlík mouky... A jak slintal, vytvářel si na hrudi a uších těsto :D

Tak musím upřímně říct, že jsi mě pobavila. Bohužel je třeba se spokojit s představou, když není možný zážitek v reálu. Ale musely to být kurozní situace.

:)

zdá se, že tvoje rodina trpí hladem, včetně toho nebohého zvířete :D

Jeden čas jsem žila u manželových rodičů a oni takovéto šlupky házeli slepicím! To mě strašně vytáčelo :D a to nebohé zvíře už 23 let netrpí :) a děcka dostanou jen to, co snĕdí, případně si přidají. Babička jim navalí plné talíře a pak je strašně zbytků. Sežere je sice Buta, ale podle toho pak vypadá... a trpí!!!

Jo, a proč je ta fotka taková pošmourná?

No, ber to třeba jako soumrak melounu.:):)