pekny

kompoziční haluz

Hezké --- líbí dost.

asy hlubší smysl, co my víme .(

asy hlubší smysl, co my víme .(

Dík.

Co znamená "kompoziční haluz"? To spojení se mi líbí, ale nevím co si mám pod tím představit.

Děkuji, Maruško.

haluz - nepovedené.
Na to, že tam jsou jen 2 stébla, jistě nebyl problém uhlídat, aby byla celá, neuřízlá

Hm, díky za vysvětlení. Problém ovšem není v tom něco neuhlídat. Ano, kompozice má několik základních pravidel, ale ještě více je toho, co v kompozici autor řeší vlastním citem a vědomým rozhodnutím, třeba porušováním pravidel. Tady například šlo o to, vytvořit fotografii s otevřeným koncem. Divák si může klást otázku – co dál je za hranou fotografie? V této souvislosti mě napadá jedno pěkné japonské přísloví – "Když je vše řečeno, co ještě zbývá?"

okecat nedostatky umíš... :-D

Dobrá, tak jinak. Kolik myslíš, že toho v záběru není? Když řeknu, že ještě jednou tolik, nebo i více, co v záběru je, jaký bys mi poradila formát, aby to stále byla detailní fotografie? 1:5 (7,10,...)? Případně se mohu zeptat ještě jinak. Z čeho usuzuješ, že tam ta dvě stébla mohla být celá? Není přípustné dělat zajímavé výřezy? A tak bych mohl pokračovat. Můžeme přihlédnout i k tomu, že fotografie má v zásadě dvě složky – stavební a skladebnou. Jinými slovy technickou a tvůrčí. Tak jaké okecávání? Kompozice patří jednoznačně do skladby. Mám prostě hranice jinde než někdo jiný.

Nepovedené, doufám, že to zase nesmažeš. To sem pak nemusíme nic psát.

Neboj, nesmažu, to ani náhodou. A když už tak rád píšeš, co je na této fotce nepovedené? Pominu-li ryze subjektivní pocit některých z vás, že je špatně komponovaná, potažmo uřízlá.

Vadí to uříznutí. Takže kompozice. Převod ok. Měj se.

Je to pořád dokolečka – kompozice, uříznutí. Opakuji, kompozice je do velké míry věcí citu autora a zdaleko ne všechno se dá vměstnat do pouček o kompozici. To se dočteš v každém pojednání. Jinak by byla kreativní fotografie ochuzena o velmi důležitou součást svobodné tvorby. O uříznutí platí v plné míře co jsem napsal jeptišce. Není důvod na tom měnit jediné písmenko. Odhlédni od své subjektivity a snaž se na to podívat i pod zorným úhlem – "Řez jako prostředek k lepšímu vyjádření se ve fotografii."

jak řekl kdysi Miloš Jakeš : ta perestrojka je složitá věc, ne každý ji chápe....

tady jsi vskutku rafinovaně zatajil, že stéblo končí o kus výš. To je celé tajemství. nevím jestli stojí za zmínku

Myslíte si snad, že jsem tak blbý a neviděl jsem v hledáčku, že chybí kus stébla? A teď si tady za pochodu vymýšlím a okecávám nedostatky? Vaše komentáře spíš svědčí o tom, že nejste schopni překročit hranice zažitých konvencí a nemáte odvahu hledat svůj osobitý výraz. Jste ve vleku konzervativních, tradičních postupů a pravidel a dělá vám problém přijmout myšlenku, že každý, kdo jakýmkoli způsobem tvoří, je ve svém rozhodování naprosto svobodný. Myslíte si, že je za všech okolností nutné dodržovat poučky a jim dobrovolně obětovat svá "křídla", když bych to měl říci metaforou. Doufám, že si nemyslíte, že mě svými kritickými, negativními komentáři a donekonečna omílanou mantrou o světle a kompozici, nějak srovnáte do vaší lajny. To ani náhodou.
Je politováníhodné, že v chybějícím kusu stébla vidíte právě jen ten chybějící kus stébla a nic víc.

jen mávej, mávej a leť svobodně (ne) světlu vstříc, spoutat se nenechej a na duchu neklesej

líbí

Když chceš psa bít, hůl si najdeš.
A je třeba hledat pořád nějaké nedostatky, hlavně u druhých.

Mně se fotografie líbí a ta jemnost mě u Tebe překvapila a potěšila,
vybočil si z řady (svých fotek).

Krásná fotka, krásná kompozice. Styl minimalismu. Moc se mi líbí!

pes se holí bije ...... mno někomu se líbí, někomu nikoliv, není potřeba v tom víc hledat Casablanco

Děkuji, už jsem tu hrubku (ostuda jedna!) opravila.
Možná i to Tvoje "asy" by stálo za opravu.

Elo, díky za koment, naštěstí tyto věci mám docela vyřešené. I když mám často pocit, že píši svá slova do větru a některým i pro legraci, nevadí mně to a nějak není v mé povaze to vzdávat. Tady jsem se kupříkladu pokusil vysvětlit svůj záměr s uříznutým stéblem, že fotografie může pokračovat (ve fantazii diváka) i za hranou. To vnáší do fotografie další rozměr. Není to nic nesmyslného. Když italský malíř Lucio Fontana hledal své cesty, dospěl do bodu, kdy uchopil nůž a prořízl svůj obraz. Záměrně. A stal se malý zázrak. Součástí obrazu byl najednou i prostor před i za obrazem. Vznikl mocný impulz pro divákovu fantazii. Je to určitá analogie toho, o co jsem se pokusil.

Díky za návštěvu.

Děkuji, potěšilo.

asy samozřejmě používám z recese, pro odlehčení vážného tematu. Ale děkuji za pozorné povšYmnutí :)