I kdyby to bylo pro jednoho posluchače, tak to udělá radost.
Sice minimální, ale lepší než nic. :-)
V

Můžeme třeba přemýšlet na čí straně byla větší radost, jestli na straně dárců, či příjemce. Šťastnější bývají zpravidla dárci, tak se to alespoň traduje. J

Pokud to bylo "Zadarmo" tak určitě ..... :-)
V

Je to asi takto: Účinkující dostanou od města zaplaceno a diváci chodí zadarmo. Takže z tohoto úhlu pohledu měly radost obě strany. Za takových okolností se musí nutně vytratit radost z radosti darované. J

To, že za něco dostanu zaplaceno, je věc jedna.
Ta druhá strana radosti ale taky potěší. :-)
V

pokud by zvenku nakukoval nějaký divák, dával by ten otevřený prostor vpravo smysl. Takto jen odvádí pozornost. Tady to chtělo úkrok vlevo, odsadit diváka od kutálky víc do úhlopříčky

A nemyslíš, že obsah fotky je v něčem úplně jiném? Žádný další divák tam nemá co pohledávat. A ten otevřený prostor tam smysl má a docela důležitý, alespoň v mém pojetí a záměru. A abys neřekl, že zase jenom žvaním, tak má smysl ten, že symbolicky vyjadřuje – prázdno, nikde nikdo, nikdo další už nepřijde. Těším se na smajlíka.

aha

Možná je to jen zkouška před vystoupením a divák tam byl dřív...

Maruško, mohu zodpovědně prohlásit, že zkouška to nebyla. Pokud jsem chtěl udělat tuto fotografii, musel jsem samozřejmě vyloučit vše nežádoucí. Děkuji za návštěvu.

Pan starosta si přišel zkontrolovat investici :-)
Zajímavý záběr...

ne. tady bohuzel nemohu rict, ze by z toho na me neco hlubsiho lezlo. cvak z akce, ktera se temer nekonala. to uz jsem se vic bavil u susenych ptaku. Co me ale bavit neprestane, je pruvodni slovo. Takhle se tu naposled diskutovalo hadam tak pred patnacti lety. Tehdy to sice byla diskuse pod fotkou a o fotce, ale tohle je taky sranda.

Vyloučit se to nedá, ale v tomto případě by to již byl pan starosta na odpočinku.

Sranda v prvé řadě je, když někdo něco spatlá na monitoru, Print Screenem to vyfotí a dá si to do galerie jako autorské dílo. A pak prolézá ostatní galerie a trousí slabomyslné řeči. Ona to vlastně zase až tak sranda není, spíš politováníhodné.

no ano, spravne, vyborne. ja zasnu. musim rict, ze jsi me prijemne prekvapil. poprve. tolik uprimne sebekritiky jsem od tebe vazne necekal.

Zajímavé jak přísloví o potrefené huse spolehlivě funguje.

uplny zazrak :D .... kdyz ho ale pouzijes v situaci, kde to ne uplne sedi, strilis se zase a znovu jenom do sve vlastni nohy. Neboli te to? vzdyt ty uz ji musis mit na cucky.

Asi dobrá kapela?

Jj, když jdu z transfúzky... tak jsem šťastnější a koukám na lidi, jestli to poznají, že jsem si nechala pustit žilou... nepoznají...

Přečti si, prosím tě, co jsi tu nablábolil. Copak nevidíš že už tu plácáš úplné nesmysly? Každý se může podívat do tvé galerie, co jsi tam za posledního půl roku předvedl. To nemá s fotografováním prakticky vůbec nic společného. Tak už toho nech a zameť si před vlastním prahem.

Ano, dobrá, hrála samé evergreeny.

To je o vnitřním pocitu a ten většinou není vidět. Můžeš se třeba usmívat nad svým štěstím, ale v tomto geografickém prostoru i bezdůvodný úsměv na ulici může vypadat podezřele. Takže s tím bych si tedy nezahrával.

chucpe

Naštěstí jezdím na kole... i když se pak trochu motám, když se nenadopuju magnézkem... a úsměvu si málokdo všimne :) manžel jde zítra...
A fotka... pro mě smutná...

K vnitřnímu pocitu štěstí máte určitě dvojnásobný důvod, ale pozor na to motání, policajti jsou schopni dát pokutu i za požití švestkového kompotu.

Milé a poklidné...

Děkuji, Juhunko,...a trochu smutné.

Ano, ten smutek tam je, díky za povšimnutí.

Pro mne je fotka dobrá, sice sděluje nezájem o kapelu, ale vžívám se do pocitu nebo si ho představuji) jak kapely, tak i posluchače.
Když dovolíš, budu zde sdílet svůj příběh. Před pár lety jsem cestou na lékařskou kontrolu vešla do kostela Panny Marie Sněžné v Olomouci. Byli jsme tam celkem tři, během chvilky jsem zbyla sama. Sedla jsem si do lavice, že si tam v klidu odpočinu, měla jsem o čem přemýšlet. V tu chvíli začaly hrát varhany. V úžasu jsem seděla jako uhranutá a poslouchala. Varhaník hrál jen pro mě, když jsem se otočila vstal od varhan a uklonil se mi. Zahrál pět nádherných skladeb, bylo to pro mne posvátné a já v tu chvíli věděla, že kontrola na mamografu tentokrát dopadne dobře. Bylo to tak. Tvoje fotka kapely a naslouchajícího muže, mi tento zážitek připomněla. Děkuji.

Moc hezký příběh, děkuji za sdílení. Jako autor fotografie si nemohu více přát, než že v divákovi vyvolá tak hluboké, osobní asociace. Je opravdu velmi pozoruhodné, jak situace někde zachycená, dokáže nést pomyslného společného jmenovatele s něčím neznámým, vzdáleným a vstoupit jím do dalšího života. Na světě se odehrávají v našich životech tisíce nejrůznějších příběhů a je velkým tajemstvím, jak dokáží být někdy propojené nezávisle na nás samých.