Neostrý slepýš. Foto pro soukromý šuplík

A nejsi slepýš náhodou ty? Je zaostřeno na tu nejdůležitější partii.

Neostrý slepýš. Foto pro soukromý šuplík ...přesto nás, i sebe můžeš přesvědčovat, jak dlouho je ti libo

věřím, že jsi tam ostřil, ale ....

V prvé řadě si zkontroluj jestli nemáš zamlžený brejle.

Ale co? Co je důležitějšího než hadí oko? I když je slepýš ještěrka.

Zasotreno to bylo urcite fajn, nez jsi do toho zacal hrabat v PS a doprasil to. nebyt tve impertinence v psanem projevu, zapadly by tve fotky nekam na uroven autoru co jsou tu uz dlouho a foti rok od roku stejne a obcas i hure. ti proti tobe maji ale vyhodu, ze si casem vychovali loajalni nenarocne publikum. jedine co te cini ,,jinym,, je tva zretelna arogance, drzot a nevim odkud brana potreba poucovat i tam kde na to ( jak jsi ostatne ukazal nekolikrat a pak to radeji i s fotkou smazal) nemas. Muzes kolem sebe sirit auru umelce a chytrolina, kdyz se ale pak trikrat za sebou strelis do vlastni nohy, pusobi to dojmem tveho kolegy cezanna po tydnu na absinthu.

U těchto fotek mi vadí ty ruce, prsty... lepší by byl slepýš v přírodě. A... opravdu, neostrý je. Budu se těšit na další foto...

Ty stále píšeš bez diakritiky? To nemáš pár pětek na českou klávesnici? Musím ale uznat, že i s tímto handicapem jsi mě vystihl dokonale, sám Zola by to nenapsal lépe. O drzosti znám jedno pěkné přísloví: "Lepší drzé čelo, nežli poplužní dvůr." Víš co je to poplužní dvůr? Když tak napiš, vysvětlím. Chci tě také uklidnit, nepropadej panice nad mojí vyprázdněnou galerií. Občas je potřeba restart, ze staré slávy se věčně žít nedá a změna je život. Připravuji inovaci, tak zůstaň na příjmu. À propos, Cézanne není žádný můj kolega a ty ho urážíš jak komolíš jeho jméno a s jakým despektem si ho bereš do úst. Trochu respektu k těm, kterým nesaháme ani do výše jejich podpatků.

Děkuji za názor, proti gustu žádný dišputát. O ostrosti píši Rumovníkovi, ale nikomu nic nevnucuji. Někomu stačí oko, někdo chce ostré všechno. I ty prsty mohou mít nějaký význam, nebo také ne. Záleží jak se na to kdo podívá. Pravidlo v tom žádné není.

Fotiť neviem, ale mám sklony k poučovaniu a k drzosti, a v tomto komentári to budem aj názorne ilustrovať.

Svoje fotografie ste Jirko vymazali. Keby som bol tak bohatý, že by som mohol mať koníčka vydavateľstvo na poéziu, niektoré z nich by som chcel mať na obálkach. Ďalšiu kategóriu tvorili obrázky, ktoré tiež mali podľa mňa v sebe poetiku, ale svetelné podmienky či technická stránka mi prišli také, že by som si prial, aby mohli byť urobené znovu; občas by som si možno prial mierne inú kompozíciu záberu. Iste, to všetko z môjho pohľadu a ja nie som ani znalec umenia ani fotograf. A potom tie obrázky, najmenšia časť, a to som Vám už písal, neboli pre mňa a mal som sklon ich chápať tak, že ani Vy ich nepotrebujete mať vo svojom portfóliu básnika s fotoaparátom.

Nikto sa do kritiky romanticky nezamiluje. Ani v druhom momente nebude pôsobiť tak prínosne, ako by si autor, každý autor, možno prial. Fantázie o konštruktívnej kritike sú pekné, všeobecne uznávané, ale na svetlé konštruovanie je autor.

Moja intuícia, a tá sa iste často mýli, mi vraví, že sa možno niekedy pokúšate fotiť to, čo vnímate ako symbolický motív, ale či fotografia nemá symboliku vytváranú fotografickými prostriedkami a bez ich dobrého výberu potom žiadny motív nie je dosť fotogenický. Sám sa v tomto potrebujem tak veľa poučiť, že sa bojím, že je to viac, než moja kapacita fotiča dokáže prijať.

Slepý i když má oči.
Možná jsem pochopil, co jsi chtěl vyjádřit.
V
Add.
I po restartu tu budou stejní lidé.

ty jsi mel nejakou galerii?

Nazdar Vašku, docela bych si vsadil, že se hodně blížíš pravdě. Díky za návštěvu. J

Představ si že jo. Vidím, že s tvojí pamětí už to také nebude dvakrát růžové. No, každý máme něco.

Chyť si mě...hezká fotografie.

Děkuji, Petře, za příspěvek. Ano, vyčistil jsem galerii a nebylo to poprvé. Někdy přijde nutkavý pocit začít s prázdným stolem, postavit se znovu na startovní čáru. Přináší to i jistou katarzi tvůrčích sil. Asi každý občas zažije pocit, že to a to by šlo udělat jinak, lépe, něco raději nedělat vůbec. Takže jakýsi osobní restart. Ostatně jak říká jedno rčení: "Co je staršího než včerejší noviny?" V tomto případě fotografie. Ta zde má životnost několika málo dní. Jestli správně rozumím Tvé formulaci – vyjadřovat symboliku fotografickými prostředky v jakémkoli námětu. To je velmi zajímavé téma a tuto metodu osobně považuji za vyšší úroveň. Ano, mám rád symboliku, ale sahám po motivech, kde je symbolický obsah již přímo přítomen v daném objektu. Někdy je to velice zasunuté, ale fotím dle svého cítění a neuvažuji dopředu, zda divák onen skrytý obsah rozpozná či nikoli. Jistě, je třeba počítat s tím, že fotografie zůstane nepochopena a často se tak stává. To ale nemůže být nikdy důvodem k jakékoli rezignaci. Spíše k cizelování fotografického jazyka. Proces, který nikdy nekončí.

Díky Petře za návštěvu.

souhlas.. neostré bez contrastu.atd... do šuplíku nebo smazat.

Příště neopisuj, popř. se přejmenuj na "Echo".

Jirko, nie som fotograf, ani umelec nie. Čas, ktorý pravý obrázkovec študuje diela starých európskych majstrov som ja trávil štúdiom čínskeho písma (ten pravý vizuálny koníček pre človeka orientovaného na písmo), aby som vedel rozpoznávať aj znaky napísané tým najexpresívnejším štýlom v čínskej a japonskej kaligrafii; napriek tomu nie vždy tak úspešne, ako by som si prial, hoci si viem v hlave predstaviť stovky znakov v ich vzorovej podobe. Niekedy akoby autor ani nechcel, aby bola kaligrafia čítaná, ale skôr tancovaná, minimálne mentálnym zrakom.

Čo chcel autor tu? Alebo, čo tu chcem ja. V mojom vnímaní, z ľavého rohu vytvára jednu diagonálu tvor z danej ríše a tvar "V" dotvára prst tvora z inej ríše, z tej našej. Toto "V" vnímam ako fotografický prostriedok "zarámovanie". Tento rám mi sústredí/vedie pozornosť, a teda zdôrazňuje, silno ukazuje na ďalšiu časť z tvora, ktorá opúšťa optické zaostrenie a prechádza akoby do abstraktného vzoru. Ten mi príde v rezonancii s istým zaostrením na papilárne línie prsta, ktorý dotvára toto "V". Je tu témou hmat? Vnímanie? Oko, podobne ako hmat, potrebuje na svoju funkciu pohyb (aby sme videli, oči sú neustále v mikro-pohybe). Príde mi, že ruka nezaberá nijak menej priestoru vo fotografii než tvor, a tak majú vizuálne rovnakú váhu/dôležitosť pre tému, ako ju vnímam. Ostré vnímanie hmatom, nie je už skôr bolesťou než tancom?

Shodneme se, že i já jsem si pohrával s myšlenkami na setkání dvou světů, možná spíš konfrontaci, střetnutí ... Také smyslové vnímání a prožívání v daném okamžiku nemohlo zůstat bez významu a povšimnutí. Nedomýšlel jsem však přesné závěry, spíš vnímám tento snímek v jeho neustálém pohybu a proměně. Cíle je dosaženo pokud dokáže vyvolat i u druhých zajímavé asociace a jakoukoli formu sebuvědomění. Díky Petře za Tvé zamyšlení.