Ako nezručný začiatočník by som možno mal byť opatrný aspoň v technickom aspekte, ako svetelná tonalita, ostrosť. Pocitovo mi tu tento aspekt nesedí. Vďaka svojej nezručnosti si ale uvedomujem, aké ťažké, často nemožné, môže byť vytvoriť fotku, ktorá je pôsobivá technicky, kompozične aj myšlienkou, že je v hre aj pani Náhoda/Šťastena.

Pocitovo mi trochu nesedí aj celková kompozícia, zarámovanie. Akoby niečoho bolo trošku viac a možno niečoho, čo by viac pridávalo do obsahu menej. Možno by som si prial (uznávam, drzé slovo) menej chodníku a možno viac steny domu horizontálnym smerom. Alebo by mi stačila len iná presnosť tu daného optického uhlu a vertikály.

Čo ale plne oceňujem/vítam je koncept, vnímanie sveta. Mágia, kde zdanlivo z ničoho vznikne niečo. Iste, to všetko môže existovať len v nejakom ráme/zábere, expozícii, nejakej vizuálnej ostrosti; kontrast, zrkadlenie alebo harmónia kognitívna je najprv vizuálna.

Občas duch/myšlienka/uhol pohľadu v dobrom zmysle slova víťazí nad hmotou, ak je svetlo aj hmota a viac mi dá takáto fotografia, než najostrejšia fotka vtáčika, s krásnym svetlom, farbou, textúrou (ale milujem a nie som proti krásnym fotkám prírody).

Slovo koncept alebo myšlienka môže byť iným slovom pre pocit. Za každým pocitom je obraz, či už ide o naše vnútro alebo svet, ktorí cez toto vnútro vôbec vidíme, a vidieť znamená už nejako stvárňovať.

Syrové zákoutí... fotografie se mi líbí.

Jo, ten hranol je tam konstrukčně dost důležitejj, a už je i dost prohnutej... Hezky jsi zaznamenal... třeba si takhle všimne i majitel domu... :-)

Přeskočím kompozici, kterou už probírají jiní a postěžuju si na vinětu a "šedost" fotky. Ať máš něco k zamyšlení

Děkuji za věcný a konkrétní komentář. Kéž by takových reakcí bylo více. Aniž bych chtěl jakkoli a za každou cenu polemizovat s Tvými názory, které vycházejí z Tvého úhlu pohledu, chci říci jen to, že se snažím všemu, co je ve fotografii obsaženo, dát logický smysl, každému detailu dát obsahový význam, úlohu, byť se to často odehrává na úrovni jemných nuancí. Podíváš-li se na mé další fotografie, ve většině případů je přítomen člověk, ovšem ne přímo, nýbrž ve své personifikované podobě a kolem něj je rozehrán příběh za pomoci nejrůznějších rekvizit. A nejsou to jen zcela konkrétní předměty, ale též stavební a skladebné prvky z nichž některé zmiňuješ – světlo, kompozice, rámování, ... Z tohoto úhlu pohledu přestávají být předměty tím, čím ve skutečnosti jsou a berou na sebe úplně jiné vlastnosti, stávají se metaforou. Proto ani pohled mírně ze strany, do levého rohu výklenku, kde se krčí popelnice, není náhodný a popelnice přestává být pouhou popelnicí. Též primitivní podepření neodborně zhotovené klenby má svůj dějový význam. Stejně tak oprýskaná zeď a plevelem zarůstající vchod. Více stěny horizontálnám směrem? Nestal by se z vchodu, který je takto obecným symbolem, vchod do již konkrétního domu? Nežádoucí! Snad to takto stačí, v případě zájmu více do zprávy.

Ano, syrové, jako sám život. Díky za návštěu.

Děkuji za návštěvu i zamyšlení. No, ono o tu statiku ve skutečnosti moc nejde.

Je už docela komické jak se mnozí vyjadřují ke kompozici, ale nikdo nenapíše nic konkrétního, včetně tebe. A pokud se mám o něčem zamýšlet, tak není o čem. Vše na co si stěžuješ, jsem provedl vědomě, záměrně a bez všech pochyb.

Ja ďakujem za trpezlivosť s mojím komentárom a poskytnutie/formulovanie autorského prístupu.

Až neskôr, keď už som mal komentár vlastne napísaný (písal som ho osobitne, v textovom editore), so som si uvedomil, že sa celý čas pozerám iba do výšky dverí a z chodníka vidím iba taký kúsok, ktorý na mňa pôsobil, že je v kompozícii naozaj skôr náhodou. Zhodu okolností som mal tento web v prehliadači zväčšený oproti normálu, pretože som si nejakú fotku niekoho predtým zväčšoval a rôzmer a geometria môjho monitora, plus vertikálnosť fotografie, plus či násobené tým, že náhodou som mal tak stránku naskrolovanú, že nad dvere som veľmi nevidel, skrátka bol som tak zabraný do písania komentáru, že až ku koncu mi napadlo, či fotografiu vidím celú, ale to už som bol na ceste k iným veciam mimo počítač a v rýchlosti som už nevidel nejaký veľký rozpor v tom, čo som napísal.

Chcem povedať iba to, že som si omylom "vystačil" vlastne iba s dverami a popolnicou, aby na mňa fotografia zapôsobila, čo podľa mňa nie je zlá správa pre autora. Aj to podopretie som vlastne nevidel, lebo som ani nevidel vrch, takže moja pozornosť a predstavivosť bola sústredená inde.

Tak či onak, som začiatočník aj v teoretickom štúdiu fotografie, čo sa týka histórie, estetiky, filozofie. A to najhoršie, vždy môžem ponúknuť len svoj pohľad, teda svoje schémy videnia, chápania, svoju predpojatosť. Díky.

Děkuji za vysvětlení, ano, stávají se takové situace, které posunou úhel pohledu jiným směrem a zároveň zprostředkují úplně jinou informaci. Nestalo se vůbec nic fatálního, pouze další dobrá zkušenost. Určitě bych nenazval tím nejhorším svůj pohled, svoje schéma vidění, chápání či předpojatost. Ba právě naopak. Každý z nás jsme samostatnou originální entitou a je velice dobře, že tomu tak je, neboť setkání s jiným, třeba i velmi odlišným názorem, nás může někam dál nasměrovat, posunout, může pomoci zkorigovat či přehodnotit naše přesvědčení, nastavit zrcadlo našim vlastním omylům. Máš zajímavé vyjadřovací schopnosti, tak jich využívej. Stejně tak se dokážeš zamýšlet a přemýšlet, a to je bez všech pochybností skvělý začátek i když Ti snad prozatím chybí, podle Tvého pocitu, více zkušeností. Jsem rád, že jsi v závěru zmínil i takové věci jako historii, teorii fotografie, estetiku, filozofii. Sám určitě víš, v čem je těžiště těchto oborů ve vztahu k volné tvorbě, o kterou se zde pokoušíme. Snad mohu říct, tam leží první krůčky k vlastnímu poznávání a sebevyjádření. Přeji Ti hodně zdaru ve všem, spoustu motivace a motivů a vždy dobré světlo. Díky za návštěvu i komunikaci.

No vidíš, na mne to právě působí jako že o tu statíku jde a to dost...
Ale taky mne napadlo - tak obydlený nebo neobydlený? Pokud obydlený, tak těmi dveřmi radši opatrně... :-) A pokud neobydlený, na co ta popelnice?
Ale jo, zajímavé "zákoutí"...

Kdybych byl dokumentarista, tak by o tu statiku bezesporu šlo. Já se ale snažím fotit úplně něco jiného. Například, že vše má svoje životy, příběhy a že ne vždy vše musí být tím, čím zdá se být. Podíváš-li se do historické malby, tak malíři namalovali v obrazech spoustu doprovodných prvků jejichž reálný význam je odsunut do pozadí a hovoří k divákovi novým obsahem. Symbolem. Geniálním způsobem takto pracoval například Pieter Bruegel nebo Hieronymus Bosch. Nemá všechno jednu rovinu, jak by se na první pohled zdálo. Díky za reakci.

Já hledám ve fotografii realitu života, zachycení momentu, zdokumentovaný okamžik či pocit, obraz kupuji proto že se mi líbí a hodí, a sedí mi barvy a styl... ano, zcela jiný pohled na třeba tutéž fotografii... Asi i o tom to je...

Umění je v prvé řadě o svobodné volbě. Jestliže se někdo rozhodne něco tvůrčím způsobem sdělit, je to o jeho pocitech, o jeho oslovení něčím, čemu přikládá důležitý význam, o jeho vnímání okolního světa, života, vztahů atd. Následně pak volí formu jakou to sděluje. Může to být co nejvěrnější otisk reality, ale také poezie (nejen literární), jinotaj, ... Každý podle svého naturelu. Ne pro každého je realismus, stejně tak i abstrakce a vše co je mezi tím. Proto jak píšeš – "...zcela jiný pohled na třeba tutéž fotografii."

Veľmi ďakujem za milé a podnetné slová.

Pěkně poskládané cihly nad překladem, nedivím se, že jsi fotil. Mně by stačila horní půlka, ale s ní, proč ne.

Děkuji, Mahu, možná zdvižený prst, že nám každou chvíli může něco spadnout na hlavu.

takový se mi líběj zaujala klenba prostě dřív uměli