Konečně!!! - asi to dalo zabrat, než došlo k nabídce, .... parádní oko a postřeh, takové foto mě baví

V našem nákupním středisko udělal majitel z několika zaběhnutých obchodů více malých obchůdků.
Chodím okolo a říkám si- Tomu dávám tři měsíce, maximálně dva.
A opravdu se to střídá, nebo zeje prázdnotou.
Tady bych udělal placené WC. To je potřeba víc než novinový stánek. :-)
Vašek
A ty hnusný dlaždičky by tomu odpovídaly.
Jinak jako fotka nechytlo, ale jako se pozastavit a zamyslet se jak to vypadá u nás, zase jo.
dopisuji. Takže to asi splnilo účel. .-)

Zdravím, Bucci, díky za návštěvu, rád si všímám takových situací. I když už jsme si na ledacos zvykli, přece jenom občas je něco silnější káva. Tento stánek na hlavní třídě a v bezprostřední blízkosti autobusové zastávky, nabízí již několik měsíců tuto nevšední podívanou. Někdy si říkám, kde je hranice snesitelnosti.

Ahoj, Vašku. Že se obchůdky střídají jako ponožky, známe asi všichni ze svých měst. Jak se zdá, ruka trhu to ne a ne vyřešit. Můžu Ti říct, že tento stánek pozoruji již delší dobu a byly tam nejen noviny, ale i to WC, ovšem neplacené.
P.S. Fotka si neklade jiné ambice než být náhodným svědkem naší vyspělé civilizace. Také bych si ji do obýváku nepověsil. J

Jiří, sbírám časosběry. Jezdím na kole stejnou trasu a fotím si proměny města a přírody.
Tady by se to taky hodilo.
Jinak bych dal místu více prostoru. A na ledničku bych si to nedal. .-))
Vašek

Vašku, časosběry, to je skvělá věc. Vyzývám Tě jménem i dalších chtivých diváků, abys nás co nejdříve obdařil svými úlovky. J

Jiříku, mám hodně takových fotek.
Jde spíš o fotky na moji památku.
Bo lidé okolo nepochopí tu nostalgii.
I když se snažím,
Vašek

Určitě bychom Ti nechtěli vstupovat do Tvého soukromí. Ale něco bys snad vybral, zkus to s námi. Za sebe slibuji, že tu nostalgii pochopím. Vašku, nebuď labuť. :) J

Jirko.
Do svého soukromí Vás nechám nahlédnout.
V

Skoro (možná úplně) po třech letech jsem byla v centru a nestačila se divit, co zmizelo a co je tam nové. Je fajn, když se to dokumentuje. Paměť je někdy krátká. U takovýchto prostor často bývá velký nárok na nájem a po nezájmu a neužívání čas zahlodá tak, že z toho není potom nic.

Je to docela hezký stánek, škoda ho..

Ano, to je, myslím, přesně ono. Lidé si zprivatizovali domy, obchody s cílem, že jim budou snášet zlatá vejce. Jenomže ona počáteční euforie a nenasycený trh už je dávno pryč a dnes začít podnikat v pronajatém prostoru na hlavní třídě v obyčejném krámku je tvrdý oříšek. Na okrajích měst jsou nastavěna obchodní centra, která pohltila všechen sortiment a z vnitřních měst se často stávají města duchů. Naše hlavní třída byla jednou dokonce v televizi jako ukázka vylidněnosti a opuštěnosti obchodů.

Mílo, mohl bych vyfotit celý seriál. Zůstaly jen vzpomínky.

Hmmm - zase smutné.

Ale reálné.