Ve 2000 m n. m. chráněné území s přísným dohledem na chování návštěvníků, včetně kontroly příručního zavazadla - žádné jídlo, žádná láhve. Aspoň jsem to tak zažila, ale neskutečná krása.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Nějaké vybledlé barvy.
No jo. Vždyť je to z února a ještě osm let stará fotka.
Tak proto. :-)
Asi to není vhodné pro cykloturisty. :-)
V
Nostalgie někdy provádí zatemnění, takže ano, ale stejně díky za zastavení a cykloturisti – ani náhodou! (tenkrát)
"Nostalgie někdy provádí zatemnění, takže ano, ale stejně díky za zastavení..." - zobrazit celý komentář
Ty schody tomu napovídají, že by to nešlo. Jen směrem dolů. .-)
Jo v pohodě. Měj se.
V
Asi trochu drsnější kraj.
Mahu, ty schody jsou naprosto magické, jak se táhnou (na Tvé fotce) do nedohledna. Co bylo na konci? Tvůj komentář tu fotografii ještě ozvláštňuje a umocňuje jedinečnost té liduprázdné a tajuplné krajiny. A přece je tam člověk přítomen – zprostředkovaně, právě v těch schodech, které kdysi vznikly lidskýma rukama. Cesty, stezky, schody, mosty, ale i dveře a průchody, jsou mými velice oblíbenými motivy. Nejen pro svoji krásu, ale pro svojí hlubokou symboliku. Nejsou to jen komunikace, ale hlavně spojnice mezi námi. Není to nádherná inspirace i pro nás, co tak rádi mačkáme spoušť? Jirka
To se prostě musí zažít!
"Nějaké vybledlé barvy. No jo. Vždyť je to z února a ještě osm let stará..." - zobrazit celý komentář