Vím, cvak s bleskem. Ale ten moment.. Skoro dvoukilový Ara zelenokřídlý, který nemá problém zobákem zdolat skořápku para ořechu, projevuje něžnost svému majiteli.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Tož ten blesk vyšel ještě docela dobře :)
Já bych se spíš bál bejt majitelem. Ale asi toho papoucha zná :)
No ma dobry sverak :-) Dobra momentka.
I když bych byl majitelem toho papoucha, asi bych předse jen měl obavu takto se s ním "líbat"... :-)
Výborná momentka. Blesk nevadí.
ÚŽASNÉ...
Kura to je ptáčisko teeda :o))
*
jj, to je fakt, člověk musí papoucha znát. Ostatně zvířata se na rozdíl od člověka neumí přetvařovat a svůj úmysl dávají jasně najevo řečí těla. Jenom někdy může být problém v tom, že interval mezi jasně vyjádřeným úmyslem kousnout a samotným činem je na lidské poměry poněkud krátký ;).
Velikost papouška přitom není až tak rozhodující veličina pro důsledky jeho útoku. Z mé osobní zkušenosti (něco málo doma chováme, aktuální stav necelých 30 kusů) vím, že velké zobáky dělají spíš podlitiny, ale menší zobáky dokážou koncentrovat tlak na menší plochu a potom teče krev. Ale stejně jako včelař nevnímá bodnutí včely tak tragicky jak normální smrtelník, u papouškářů je práh bolesti posunut taky někam trošku jinam a našim miláčkům nějaký ten šrám na ruce rádi odpustíme.
Díky za komentáře i bodíky, pěkný den a dobré světlo všem na FA!
ach ta laska