Test fotoaparátu Sony SLT A35

Po prvních dvou "vlaštovkách" nového typu digitálních zrcadlovek s označením Single Lens Translucent neboli SLT, kterými byli A33 s 14MPix čipem a A55 s 16MPix čipem, se dnes velmi krátce podíváme na třetí do řady a to A35, která je jejich přímým pokračovatelem se zachovaným designem i funkcemi. Čím se tedy liší?

Zkratku SLT není asi nutné nijak zvlášť představovat, protože předchozí dva typu jsou na trhu již poměrně dlouhou dobu. A za ní si získaly jak příznivce, tak zaryté odpůrce a do dnešní doby se na mnoha internetových fórech vedou vášnivé diskuze o tomto řešení. Prostě jako každá nová nebo „znovu nová“ (abych nezapomněl na dřívější klasický Canon EOS RT) technologie. Sony před několika dny navíc „přilila vodu do ohně“ prohlášením, že v brzké době se tento systém stane jejím standardním a ukončí tak výrobu zrcadlovek s klasickým optickým hledáčkem. Nevím, zda toto prohlášení není předčasné, přece jen není zatím tolik přístrojů s tímto systémem na trhu a může mít své vrtochy, ale čas ukáže, jestli to byl dobrý posun vpřed, či jestli to nebyla slepá ulička vývoje. Osobně mám již určitou zkušenost s předchozí A33, která mne nadchla a tudíž jsem čekal s čím Sony přijde dále.

Vrátím se ale k otázce z úvodu. Čím se nová A35 liší od předchozích A33 a A55? No v podstatě jsem tak trochu na rozpacích. Dle označení a i nastavené ceny bych A35 řadil právě mezi A33 a A55. Tudíž jsem jí porovnával právě s A33, kterou jsem testoval. Hledání novinek a vylepšení je složité. Jelikož tělo je rozměrově i designem totožné s předchozími typy, hledal jsem změny ve vybavení a funkcích. Nevím ale jakým vylepšením je např. zrušení vyklápěcího zadního LCD a nahrazení pevným. Ač předchozí výklopný LCD působil křehkým dojmem, přesto se mi tento krok zdá ne zrovna šťastným řešením.

Celkově se A35 dobře drží, i když její rozměry budou více vyhovovat lidem s malou rukou a i tak si člověk musí zvyknout na to, že malíček pravé ruky už fotoaparát spíše podpírá, než aby jej držel za madlo. Bohužel přídavné ovládání není pro tento typ fotoaparátu zatím v prodeji a otázkou je zda se o jeho výrobě uvažuje.

V porovnání s dosavadní klasickou DSLR jsou všechny rozměry výrazně menší. Rozmístění ovládací prvků zůstalo stejné jako u A33 a A55. Závit pro stativ je kovový a v ose fotoaparátu. Dole jsou dvířka pro baterii a paměťovou SD kartu. Na levé straně jsou pak ještě 3 gumová dvířka pro USB, HDMI, dálkovou spoušť a externí mikrofon. Dvířka pro USB se musí dost vyvracet, aby šel USB konektor zasunout. Zde je otázkou jak dlouho vydrží.

Hledáček, LCD a „živý náhled“

Hledáček

Hledáček zůstal stejný, to jest elektronický s rozlišením 1,4 Mpx a zobrazením 100% pole. Obraz je jasný a kontrastní možná až moc. Jas hledáčku může ovlivnit v nastavení, kontrast ne. Při normálních světelných podmínkách a světle je kresba velmi dobrá a jemná, při zhoršených světelných podmínkách a za šera, je viděl lehký šum. Tak jako u předchozího typu zaráží při pohledu do hledáčku velký šedý okraj okolo obrazu (jako když se film promítá na větší plátno než je ho možné zvětšit), zde má výrobce co dohánět. Zvětšení obrazu by mohlo být větší, vnitřní velikost hledáčku to dovoluje. Velikost zvětšení je udávaná 1,10×, ale např. při porovnání s A200 (0,83×) se zvětšovací očnicí 1,18× = 0,98× je zobrazení stejně velké. V základním nastavení je zapnuté automatické přepínání mezi hledáčkem a LCD.

Zobrazení v hledáčku lze měnit ve 2 variantách, základní pouze s AF body, nebo s grafickým rozhraním. A33 měla 3 varianty – základní, s vodováhou a s histogramem. Zobrazení informací v hledáčku se zredukovalo na expoziční čas a clona, korekce expozice a stav stabilizace SteadyShot INSIDE. Kolečko nastavení dioptrie umožňuje rozsah −4,0 až +4,0 dioptrie.

LCD

LCD je širokoúhlé, 3“ s rozlišením 921kPx. Jak už jsem se zmínil na začátku, je z podivem, proč Sony opustilo tak slibnou konstrukci výklopného LCD jako u předchozí A33 a tentokráte LCD nechalo natvrdo zabudované v těle fotoaparátu. Jeho zobrazení a velikost je dostatečné a kvalitně zobrazuje potřebné informace i fotografovaný předmět. Zobrazení informací je možné v mnoha režimech. Pokud máte nastaveno zobrazení informací „pro hledáček“, je základní zobrazení podobné jako na jiných předchozích DSLR. Další možná zobrazení jsou již spojena s živým náhledem.

I při prohlížení snímků si stiskem tlačítka Disp. můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Můžete si snímek zobrazit buď čistý, nebo s údaji o expozici, případně zobrazení s histogramem. Lze zobrazit 1 snímek nebo až 12 náhledů najednou. Snímek lze zvětšit až 12×. Více informací o schopnostech a různých nastavení LCD si můžete přečíst u předchozího testu A33, zde zůstalo vše stejné až na to, že zmizela volba zobrazení vodováhy. Bohužel i příliš lesklý povrch plastu který LCD kryje. Zde by se hodila nějaká ta antireflexní vrstva.

Při stisku tlačítka Fn se zobrazí nabídky nastavení ostatních funkcí, které nemají samostatné tlačítko. Pro výběr funkce slouží zadní křížový volič a předním voličem expozice (pod spouští), můžete přímo vybírat nastavené zvolené funkce. Pokud u navolené funkce chcete změnit její dílčí nastavení, stisknete středový AF a opět předním voličem nastavíte příslušnou hodnotu.

Ještě jeden postřeh pro LCD a vlastně i pro hledáček. Při sledování pohybujících se předmětů není problém udržet AF bod, ale dochází k nemilému rozmazání (roztrojení) obrazu ve směru pohybu.

Čip a ISO

Snímacím prvkem je snímač CMOS Exmor™ APS HD s rozlišením 16,2 MPx (4912×3264 pixel) stejný jako u A55. Velikost čipu je 23,5×15,7 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2, ale lze přepnout na 16:9 (rozlišení 4912×2760 pixel). Čip je osazen pružně a kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu a protiprachový systém. Optický stabilizátor obrazu Super SteadyShot INSIDE umožňuje využívat optické stabilizace v kombinaci s libovolným objektivem. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12800 a 25600 ISO. V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímku v ranním světle a večer. ISO 25600 jako jediné ISO kombinuje 6 snímků dohromady v jedné expozici ze které udělá průměr.

V plném rozlišení má RAW i JPG snímek 4912×3264 pixel, což stačí na fotografii o rozměrech 42×28 cm v rozlišení 300dpi, případně 63×42 cm při rozlišení cca 200dpi. Kvalita JPG je rozlišena na 2 typy a to jemná a standard. Kromě toho lze ještě využít kombinací RAW+JPG. Ukládat snímky lze na SD, SDHC, SDXC karty, Memory Stick PRO Duo a Memory Stick PRO-HG Duo (4GB, 8GB, 16GB a 32GB). Následující tabulka ukazuje, kolik lze uložit přibližně snímků na paměťovou kartu příslušné velikosti.

Režimy expozice a vyvážení bílé

Systém měření expozice je stejný jako u předešlých typů, zde se nic nového neobjevuje. Základní zelená – plná automatika, P – programová automatika, A – preference clony, S – preference času a M – manuál. Scénické režimy: portrét, krajina, makro, sport-akční, západ slunce, noční záběr/portrét. Expozimetr pracuje ve 3 režimech, 1200zónové maticové měření, se zvýrazněným středem a bodové. Korekci expozice lze nastavit v rozsahu +/-2 EV v krocích po 1/3 EV. Není třeba více rozebírat. Možnosti vyvážení bílé jsou stejné jako u dalších předchozích typů, zde není nutné se více rozepisovat. Více je možné si přečíst v technické specifikaci na stránkách Sony.

Na další fotografii je malá ukázka funkce DRO (D-Range Optimizer – optimalizace dynamického rozsahu) a HDR ( High Dynamic Range – Vysoký dynamický rozsah).

Jak je patrné při použití funkce DRO, tentokrát nastavení „auto" nedalo výsledek o mnoho lepší než při vypnutém stavu. Při nastavení Lv3 a max. nastavení Lv5 je úprava snímku již patrná.

Fotoaparát využívá pro HDR algoritmy pro kombinování a optimalizaci dvou následných snímků (vrstev). Výsledkem je jediný HDR snímek, snažící se napodobit přirozený rozsah odstínů lidského vidění. Lidově řečeno: po zmáčknutí spouště dojde k rychlé dvojí expozici s různým nastavením a sečtení snímku do jednoho. Není tedy radno používat tuto funkci na velmi rychlé akce, kdy by došlo k posunutí objektu na druhém snímku.

A ještě upozornění jako v minulém testu, že tyto funkce nejsou spasitelné a nemusí vám dát vždy výsledek s jakým budete spokojeni. U některých scén se zachovají jako u této, u jiných ale třeba jinak. Co bych doporučil, to je trvale zapnutá funkce DRO na hodnotu Auto, tím nic nepokazíte. Pokud nebude stačit a budete používat DRO v hodnotách větších jak Lv3, pak bude vhodná korekce expozice v rozsahu –0,3 až –1EV (je třeba vyzkoušet). Je také třeba mít na paměti, že při vysokém stupni DRO (Lv4,Lv5) dochází k nárůstu šumu. Osobně bych více jak Lv3 nepoužíval, pokud chcete velké zvětšeniny. V případě použití pouze pro zobrazení na počítači či internetu je to jedno. U HDR kupodivu k nárůstu šumu nedochází ani při nejvyšším stupni 6,0 EV a fotografie je o mnoho kvalitnější.

Osobně mi obě funkce přijdou svými vlastnostmi blízko u sebe, a lepší výsledky podává HDR.

Zaostřování a režimy snímání

Základní přepínání AF, MF je na přední straně, na zadní pak křížový volič pro výběr AF bodů. A450 je vybavena 15 bodovým systémem AF. Standardní je výběr z širokého zaostřovacího pole, středového AF, či vybírat ručně ze všech AF bodů. Standardní je i výběr z AF-S (statické AF) AF-C (kontinuální AF) a AF-A (automatické přepínání mezi AF-S a AF-C). Rozsah citlivosti je –1 až +18EV. V případě slabého osvětlení lze použít vestavěný blesk pro přisvětlení s dosahem 5 m. AF ostření u testovaného kusu bylo přesné a je možné se na něj plně spolehnout. Jeho rychlost je slušná a závislá od objektivu. Kromě jednotlivých snímků a stupňované expozice lze v režimu snímání exponovat i série s rychlostí až 7 snímků/s.

Tak jako u předchozí A33 je možné využít funkci panorama kdy fotoaparát snímá v rychlém sledu snímky a ve výsledku vytvoří jeden snímek. Velikost snímku: běžný na šířku: 8192×1856 (135°/120°) / na výšku: 3872×2160 (101°/90°). Velikost snímku: širokoúhlý na šířku: 12 416×1856 (202°/180°) / na výšku: 5536×2160 (142°/126°). Oproti předchozímu A33 testovaná A35 zvládala větší počet panoramat bez chyb v napojování.

Vestavěný blesk a externí blesky

Vestavěný blesk se vyklopí pomocí tlačítka na boku, při expozičním režimu AUTO se vyklápí sám. Jeho konstrukce je masivní s kovovou výztuhou. Směrné číslo je 10 a pokrytí zorného pole odpovídá 18mm objektivu. Doba nabíjení je cca 4s. Při nastavení různých ISO je dosah blesku od 1m do 5m. Při použití externích blesků Sony je možná synchronizace i s nejkratším časem. A35 je plně kompatibilní i se starším bleskem Minolta 5600 HSD. Možnosti nastavení blesku jsou: vypnutý, automatický, při každé expozici, pomalá synchronizace, pozdní synchronizace a bezdrátové ovládání s externím bleskem. Pro měření je používán systém ADI. Při použití blesků jiných výrobců je použito standardní TTL měření. Korekce expozice s bleskem je –2 EV až +2 EV v krocích po 1/3 EV a není svázaná s korekcí expozice.

Záznam videa

Záznam videa je možný ve dvou formátech a to mp4 v HD rozlišení (1440×1080) s 25sn./s., progresivní s přibližnou velikostí 12Mb/s. a nebo formát AVCHD v rozlišení fullHD (1920×1080) s 50s n/s prokládaný s přibližnou velikostí 17Mb/s. Komprese videa H.264 nebo MPEG-4 AVC. Formát záznamu zvuku Dolby® Digital (AC-3) / MPEG-4 AAC-LC. Malá ukázka videa v plném rozlišení, velikost cca 34MB. Použit byl objektiv Sony 18–55mm/3,5–5,6.

Zkušební video si můžete stáhnout zde.

Energie a příslušenství

Fotoaparát využívá dobíjecí baterii NP-FW50 s kapacitou: 7,2 V / 1020 mAh. Plně nabitá vydržela cca 270 snímků při používání hledáčku a při použití „živého náhledu“ cca 340 snímků. Záleží také na použitém objektivu a používání blesku. Zbývající výdrž baterie v procentech je zobrazena na zadním LCD. Pro ty, kdo chtějí větší výdrž, je tu pouze možnost zakoupit další baterie, prozatím se o gripu nemluví.

Závěr

Nová A35 je jistě zajímavý fotoaparát, který dokáže podat vynikající výkon a lze jen doporučit. Co stále tak trochu trvá, je zlepšení kvality zobrazení při vysokých ISO, alespoň tak jako to dokáže Sony A580. Oproti předchozí A33, která je ve stejné cenové hladině (cca 12000kč), má sice nový čip s vyšším rozlišením, ale zamrzí zrušení výklopného LCD.

Testovací snímky

objektiv: Tamron 90mm/2,8
ohnisko: 90mm
čas: 1/40
clona: 4
ISO: 200

objektiv: Sigma 10–20mm/4,5–5,6
ohnisko: 10mm
čas: 1/400
clona: 11
ISO: 400

objektiv: Tamron 90mm/2,8
ohnisko: 90mm
čas: 1/100
clona: 4
ISO: 800

objektiv: Sony 18–55/3,5–4,5
ohnisko: 22mm
čas: 1/40
clona: 11
ISO: 100

objektiv: Minolta 100–200/4,5
ohnisko: 100mm
čas: 1/500
clona: 5
ISO: 200