Nabídka stativů různých konstrukcí a velikostí je široká, pojďme se tedy podívat, z čeho je možné vybírat nový stativ. Na rozdíl od nové zrcadlovky vám totiž dobrý stativ vydrží i desítky let a vybrat ten pravý pro vaše potřeby je důležité.
Na rozdíl od digitálních zrcadlovek, kde výrobce představí každý rok nový model (nemluvě o kompaktech které jsou dnes prakticky sezónní záležitostí), se stativy od svého vzniku příliš nezměnily. V principu mají stále tři nohy, postupně se zlepšuje jen konstrukce a materiály, a proto nezastarávají tak rychle a když koupíte dobrý stativ, bude dobrý vždy. Stativy jsou také „kompatibilní“ prakticky se všemi typy fotoaparátů, a proto není nutné měnit je při změně značky jako objektivy. Koupě stativu je rozhodnutím, které vás může na fotografických toulkách provázet i desítky let.
Chtělo by se říci, že ideální je koupit ten nejlepší, největší a nejstabilnější stativ. Ano, pokud se chcete s takovým stativem tahat a investovat do něj, proč ne. Ale třeba nemáte ambice fotografovat teleobjektivy divou zvěř. Pak je vhodnější vybrat stativ menší a lehčí, který bude dostačující pro vaše potřeby. A díky jeho skladnosti a hmotnosti ho budete i častěji využívat. Vždy je lepší menší stativ, který sice za 5 let vyměníte, ale který využíváte, než výborný profi stativ, který vám bude 5 let ležet ve skříni. Pokud tedy máte digitální zrcadlovku, pokročilý kompakt, nebo i profi přístroj s obřím teleobjektivem, je dobré vybrat stativ, který stačí (a pár let bude stačit) vašim potřebám, ale není zbytečně předimenzovaný.
Stativ totiž není jen pro profesionály, ale využije ho prakticky každý, kdo to s fotografováním myslí trochu vážně. Třeba v makrofotografii je nezbytností, krajina ze stativu nabízí nové obzory a hlavně, když už si dáte práci s postavením stativu, zamyslíte se i nad kompozicí a přestanete jen tak „cvakat od boku“. Na kreativní fotografii využívající delší časy můžete bez stativu rovnou zapomenout.
O technologiích a výbavě stativů si můžete přečíst ve stále aktuálním článku Výber profesionálneho statívu. Dnes se víc než na technické detaily zaměříme na to, co trh nabízí, a k čemu jsou různé druhy stativů dobré.
Různé druhy stativů
Stativy nemají přesně vymezené škatulky jako třeba zrcadlovky, kde je jasná hranice mezi amatérskými, poloprofi a profi modely. Stativů je celá škála od malých po velké, od levných po drahé, od těžkých po lehké a liší se i konstrukcí. Na jednu stranu je to dobře, protože máte široký výběr, na druhou stanu se stativy dají hůře porovnat. Pro výběr stativu je často rozhodující konstrukce a velikost nebo hmotnost.
Stativ – tedy to, na co v terénu postavíte fotoaparát – tvoří většinou dvě části: nohy a hlava. Jejich konstrukce stativ do velké míry předurčuje k různým využitím. Navíc můžete koupit nohy a hlavu zvlášť a postavit tak vlastní stativ. Kreativitě klade meze jen zdravý rozum, protože nohy i hlava mají určitou nosnost, která určuje, jak těžkou výbavu lze nasadit aniž by stativ ztrácel stabilitu. Mělo by tedy platit, že nosnost hlavy je větší, než kolik váží váš fotoaparát (s nasazeným příslušenstvím) a nosnost nohou je větší ještě o hmotnost hlavy. Nemá tedy příliš smysl nasazovat hlavu s nosností 10 kg a hmotností 1 kg na nohy s nosností 5 kg, protože bez ohledu na nosnost hlavy, nosnost celku pro fotoaparát bude jen 4 kg. Samozřejmě čím větší nosnost, tím stabilnější stativ lze předpokládat.
Nohy stativu jsou vždy tři. Pokud má stativ jedinou nohu, není to stativ, ale monopod. Těmi se dnes zabývat nebudeme. Mezi nohama může mít stativ výsuvnou středovou tyč, která ještě o kus zvýší výšku v rozloženém stavu. Jejím vysunutím ale utrpí stabilita. Hlava stativu může být kulová – u té povolením jedné páčky či šroubu uvolníte pohyb fotoaparátu ve všech směrech – nebo dvou či třícestná, kterou lze otáčet kolem každé osy samostatně. Na hlavě bývá u většiny stativů úchyt na rychloupínací destičku, kterou přiděláte šroubem na fotoaparát a celek na stativ jen jednoduše nasazujete.
Ohebné ministativy
Tato skupina stativů nemá tradiční několikadílné vysouvací nohy, ale z „chapadla“ složená z mnoha malých dílků, případně z jednoho ohebného kusu. V terénu se pak podobný stativ nestaví na zem (vzhledem ke své velikosti by zmizel ve vyšší trávě), ale nohama se omotá například kolem větve, nebo postaví na kámen, kde mu nedělá problém nerovný povrch. Takové řešení samozřejmě není příliš pevné a stabilní, proto se vyrábí v malých velikostech a většina modelů je určena pro kompaktní fotoaparáty. Byť výjimky se najdou a pár modelů by mělo udržet i digitální zrcadlovky. Tento stativ lze doporučit jako skladné cestovní řešení ke kompaktním fotoaparátům, případně ultrazoomům. Plnohodnotný stativ tradiční konstrukce v žádném případě nenahradí, ale jako doplněk na cesty, kde velký stativ vzít nemůžete, může být tento trpaslík užitečný a posloužit i majitelům zrcadlovek. Vzhledem k celkově ohebné konstrukci také nemají tyto stativy tradiční hlavu a fotoaparát se šroubuje přímo na nohy, nebo dodává výrobce vlastní rychloupínací řešení. Nejznámější ohebné stativy vyrábí firma Joby pod názvem Gorillapod – v různých velikostech a s různou nosností, ale na trhu jsou i jiní výrobci. Klon Gorillapodu nabízí třeba Solid.
 |
Ministativy
Nejmenší modely stativů s pevnýma nohama měří desítky centimetrů. Je jasné, že pokud má být stativ stabilní, nelze s takovými rozměry dělat konstrukční zázraky. Přesto i takto malé stativy mají často teleskopické nohy, středovou tyč a najdeme na nich i kulové nebo dvoucestné hlavy s rychloupínacími destičkami. Čím lepší (a dražší) ministativ, tím víc vypadá jako malý klon běžného stativu. Tyto stativy se dobře přenáší a vejdou se třeba do batohu, ale velký stativ nenahradí. Stabilita může být díky pevným nohám větší než u ohebných ministativů, ale použitelnost je menší. Nemůžete je omotat kolem stromu a jejich výška vám neumožní umístit fotoaparát o moc výš, než je nejbližší kámen či zídka. Pokud nic takového v okolí není, budete se při fotografování plazit u země. To, spolu s nosností kolem kilogramu, prakticky vylučuje využití se zrcadlovkou (pokud nefotíte přes živý náhled). Ministativy mohu doporučit jen pro kompakty, kde by vám nošení velkého stativu dělalo problémy. Jejich ceny začínají na několika stokorunách a končí kolem jednoho tisíce. Paleta výrobců je v této kategorii již poměrně široká a vybrat si můžete ministativ od firem Cullmann, Vanguard, Praktica, Novoflex, Slik, Velbon a dalších.
 |
Menší a levnější stativy
I plnohodnotné stativy se liší. Cenou, která začíná kolem 500 korun a končí na 20 000, ale i konstrukcí a samozřejmě kvalitou. Pokud ponecháme stranou kvalitu, protože ta bude předmětem testů v následujících měsících, můžeme rozdělit stativy podle konstrukce (velikosti). Cena s konstrukcí souvisí, protože výrobce levnějšího stativu musel někde šetřit.
Levné a menší stativy v cenách od 500 do několika tisíc korun nejsou žádné zázraky. Použité jsou hlavně levné materiály jako hliník a plast, nohy jsou tenké a výška stativu v rozloženém stavu jen o málo překročí metr, což stále ještě pro pohodlné fotografování ve stoje nestačí, zatímco složený stativ už není žádný drobeček. Problémem pro majitele digitálních zrcadlovek může být nosnost. Ta většinou příliš nepřekročí 2 kg, což pro digitální zrcadlovku s teleobjektivem není ideální. Stabilita tenkých hliníkových nohou také není velká, což výrobci řeší přidáním pomocné konstrukce, která propojuje nohy a často i středovou tyč. Na první pohled dobrý nápad má jednu nevýhodu: úhel nohou nelze měnit samostatně. To není problém ve městě nebo na převážně rovném terénu, kde je možné stativ srovnat různým vysunutím nohou, jakmile se ale dostanete do terénu, jsou možnosti umístění stativu omezené, o pohodlné manipulaci nemluvě. Na stativech často najdete třícestné hlavy, kulové se prakticky nevyskytují a ani nemá smysl nasazovat na základní nohy kvalitní a poměrně těžkou kulovou hlavu. Tyto menší stativy dobře poslouží majitelům kompaktních fotoaparátů, ale pro fotografy se zrcadlovkou, kteří i do fotografického přístroje investovali desítky tisíc, je vhodnější stativ z vyšší cenové kategorie.
 |
Běžné stativy
Přibližně od 3000kč se začínají objevovat stativy, o kterých už mohou uvažovat i majitelé zrcadlovek. Cenové rozpětí je velké a k dostání jsou i modely za 10 000 korun. To je dáno hlavně použitými materiály a pak samozřejmě kvalitou konstrukce. Cena je často dobrým ukazatelem kvality. Stativy v této skupině dosahují v rozloženém stavu i výšek kolem 170cm, což umožňuje fotografovat pohodlně ve stoje. Hlavním rozdílem je ale nosnost, která už na zrcadlovky stačí. Také nohy nejsou propojené a lze tak jejich úhel nastavovat nezávisle. Důležitým parametrem se pak stává minimální výška stativu – totiž jak nízko nad zemí lze mít fotoaparát umístěný (například pro makro). U některých stativů je možné rozložit nohy do roviny, demontovat středovou tyč, nebo jí umístit obráceně. Jiné stativy středovou tyč vůbec nemají. Pokud pořizujete stativ z této skupiny, vyplatí se už uvažovat o nohách a hlavě zvlášť a celek si případně sestavit. V horní polovině cenového spektra se nachází stativy z lepších materiálů, hlavně z uhlíkových vláken, ty mají výrazně lepší poměr hmotnost / nosnost a pokud si je můžete dovolit, neváhejte. Často výrobce nabízí téměř totožný stativ v kovovém i karbonovém provedení, kde je rozdílem právě jen hmotnost (a cena). Investice do stativu z uhlíkových vláken se vyplatí, protože při stejných parametrech sníží hmotnost třeba o půl kila – a to na tůře poznáte. V případě, že jste se rozhodli pořídit stativ k běžné zrcadlovce a pro běžné fotografování, v této skupině stativů vybírejte. Svého favorita si pak jděte vyzkoušet do prodejny, jen tak zjistíte, zda vám opravdu bude vyhovovat.
 |
Profesionální stativy
Nejvyšší kategorií, a to jak obrazně, tak často doslova, jsou profesionální stativy. Ty seženete klidně i za 20 000 korun. V této cenové hladině se vyskytují hlavně videostativy, které musí být velmi stabilní, mají zesílené nohy a speciální videohlavu. Také zde najdete stativy určené do studia. Protože ve studiu není potřeba nastavovat nohy do krkolomných pozic, pro zvýšení stability se znovu objevují propojení nohou a středové tyče. Některé stativy za desítky tisíc nevypadají výjimečně, ale mají zvýšenou odolnost proti nepřízni počasí, jiné zase nosnost třeba 18 kg (Gitzo GK3580QR). Špičkové zpracování a materiály jsou samozřejmostí. Pokud nefotíte profesionálně a nepotřebujete stativ s extrémními parametry, je zbytečné kupovat takto drahou výbavu. Do terénu se s ní nevydáte.
 |
Speciální „stativy“
Zcela mimo kategorie se nachází pár dalších zajímavých produktů. Takzvaný rýžový stativ (vyrábí např. Bask, Lagris…), který koupíte v potravinách, tu popisovat nebudu. V prodejnách fototechniky můžete sehnat třeba strunový stativ SteadePod. Pod tajemným názvem se skrývá krabička s lankem, které přišlápnete, na druhý konec připevníte fotoaparát a pokud táhnete, vznikne cosi jako monopod. Další extrémní stativ vyrábí Manfrotto. Kovovou placičku velikosti přívěšku na klíče rozložíte na malinký „stativ“ pro kompaktní fotoaparát. Vzhledem k minimálním možnostem polohování je to ale spíš stojánek než stativ.
Snad vám tento stručný přehled přiblížil rozmanitost a širokou nabídku stativů. Jednotlivým kategoriím se budeme věnovat v dalších měsících, kdy vybrané modely projdou naší redakcí a na FotoAparátu.cz najdete jejich test, který vám třeba pomůže i s výběrem vašeho nového stativu. Pokud máte zájem o recenzi konkrétního modelu (o jehož koupi právě uvažujete), můžete nám napsat do redakce na mail fotoaparat@fotoaparat.cz, nebo zde do komentářů.