Stále nejsou vaše fotografie dostatečně ostré? Článek Andreje Macenauera probírá všechny faktory, které ovlivňují ostrost snímků. Pokud se vám podaří všechny tyto věci dodržet, budete i z kinofilmu moci dělat zvětšeniny mnohem větší než 20 x 30 cm.
Tento článek je určen především vám, kteří používáte běžné kinofilmové zrcadlovky a chcete si ze svých nejlepších snímků udělat velkou zvětšeninu „nad postel“.
V posledním období došlo k zlepšení rozlišovací schopnosti optiky a zejména k vývoji jemnozrnných filmových emulzí. To nám umožňuje používat kinofilm rozměrů 24×36 mm k výrobě zvětšenin, které byly před deseti lety pouze výsadou filmů středního formátu (45×60 mm a větších). Udělat kvalitní ostrou zvětšeninu rozměrů 50×60 cm však vyžaduje technicky perfektně exponovaný snímek. U kinofilmu je to ve skutečnosti mnohem důležitější než u středního formátu, nebotˇ při stejných rozměrech výsledné fotografie je zde relativní zvětšení větší než u středního formátu. Chyba rozlišení se při zvětšování násobí.
A. Snížení ostrosti mechanickým roztřesením
Mnoho lidí investuje do koupě kvalitních objektivů s rozlišením až 100 lp/mm (setina milimetru) a poté ztrácí tuto kvalitu mechanickým roztřesením snímku. To bývá nejčastější příčinou zhoršení kvality. Následující tři technické pomůcky umožní tento vliv významně eliminovat.
1. Stativ
V okamžiku, kdy chcete udělat velkou zvětšeninu z kinofilmu, je třeba
zpřísnit již uváděné pravidlo pro používání stativu.
Pro ilustraci, proč je stativ tak důležitý, zvažte následující
příklad. Dr.Atkins na photo.net uvádí, že pohyb spojený s vaším
srdečním pulzem je asi 0.2 mm v průběhu desetiny vteřiny. Tento pohyb
u objektivu s rozlišením 100 lpm způsobí při expozici 1/250 pokles
rozlišení na 78 lp/mm (ztráta 22%) , při expozici 1/60s klesne rozlišení
na 30 lp/mm. Pokusy s fotografováním z ruky ukázaly, že skutečné
ztráty ostrosti způsobené pohybem ruky bývají ještě mnohem horší.
V článku stativy si můžete přečíst další podrobnosti.
2. Kabelová spoušť
Z vlastní zkušenosti musím potvrdit, že jsem již pár záběrů roztřásl i při fotografování ze stativu, který stál na docela tvrdém podkladu. Vibrace způsobilo vlastní mačkání spouště. Od té doby zásadně fotografuji důležité snímky samospouští. Ta má nevýhodu v případě rychle měnících se scén. Proto je optimálním řešením kabelová spoušť.
3. Otevření závěrky po utlumení vibrace zrcadla (mirror lock-up)
Otočení zrcadla v jednooké zrcadlovce způsobuje vibrace, které zhoršují ostrost snímků. Týká se to zejména intervalu expozičních časů 1/30 až 1/2s. Toto rozostření se více projeví u teleobjektivů s ohniskovou vzdáleností nad 300 mm a u makrofotografie.
Možnost počkat s otevřením závěrky až po utlumení vibrací po
otočení zrcadla (MLU) mají pouze drahé profesionální modely (Nikon F4, F5,
Canon EOS-1n, Minolta Dynax 9). Pro Pentax Z-1p zlí jazykové tvrdí, že MLU
je nutnost.
O MLU uvažujte až v případě, že již používáte kvalitní stativ a
kabelovou spouť a stále ještě nejste s ostrostí snímku spokojeni.
B. Rychlost závěrky
S rostoucí rychlostí závěrky klesá vliv pohybové neostrosti. Pokud fotografuji z ruky, snažím se mít čas závěrky co nejkratší. Pokud nemám speciální požadavek na větší hloubku ostrosti, spokojím se s clonovým číslem dva stupně nad plně otevřenou clonou.
Musíte samozřejmě počítat s tím, že se pohybují i objekty, které fotografujete. Čím větší plochu na vašem snímku zaujímají pohybující se objekty, tím větší bude ztráta ostrosti na jejich hranách. Proto bývá větrné počasí velmi nepříjemné zejména při fotografování krajinných detailů. V případě, že používáte zoom, buďte opatrní při rychlém prodloužení ohniskové vzdálenosti t.j. přiblížení objektu. Je to nebezpečné zejména u univerzálních zoomů jako Tokina 35 – 300 mm.
C. Správné zaostření
Doporučuji používat automatické ostření , neboť většina z nás má už z různých důvodů trochu zničené oči. U Minolty 800si jsem s přesností autofokusu velmi spokojen. Je to dáno algoritmem a počtem ostřících elementů. Částečně se za to platí trochu nižší rychlostí ostření.
U makrofotografie, kde je vám většinou autofokus k ničemu, je výhodné pro přesné zaostření použít speciální matnici. S těmi bývá u levnějších elektronických těl problém.
D. Objektiv
Snažte se volit expozici tak, aby clonová čísla ležela v rozsahu, kde má váš objektiv nejlepší ostrost a přenos kontrastu. Tomuto problému je věnován článek zlaté okno objektivu.
Uvědomte si, že cokoliv vložíte před objektiv, bude to částečně zhoršovat ostrost. To je případ filtrů. Proto se na jejich kvalitě nedá šetřit. Je samozřejmé, že špinavý filtr s otisky prstů ostrosti nepřidá. Proto si přečtěte doporučení Jak čistit objektivy.
Je třeba nezapomínat na nasazení sluneční clony, která z velké míry
eliminuje nepříjemné reflexy na snímcích a zlepší přenos kontrastu.
Rovněž telekonvertory, které prodlouží ohniskovou vzdálenost, snižují
hranovou ostrost.
E. Film
Maximální ostrosti dosahujeme s inverzními materiály nízké citlivosti s velmi jemným zrnem. Více informací najdete v článku Filmy.
F. Světlo a expozice
Ostrost objektů na fotografii je ovlivněna i světlem, kterému je na Fotoaparát.cz věnován zvláštní článek Světlo. Objekty osvětlené bočním nebo čelním světlem vypadají ostřeji.
Je třeba nezapomenout na přesnou expozici, popřípadě její správnou korekci, o které si můžete přečíst v článku Korekce expozice.