Po poměrně dlouhých přípravách a předvádění různých prototypů a maket, i Sony uvedla na trh digitální zrcadlovku patřící do profi sféry a to nejen označením 9, které již u Minolty znamenalo vrchol zrcadlovek v dané řadě, ale hlavně díky svému formátu. Čip je velikosti kinofilmového políčka s prozatím největším rozlišením, jaké u současných DSLR je, a to 24MPix. Pojďme se na A900 podívat blíže.
Konstrukce a ovládání
Možná, že moje ohlížení se po Minoltě již může připadat otravné a zbytečné, ale Sony převzala „kromě“ celé fotodivize právě i styl označování zrcadlovek, jaký používala ve své době Minolta, řada 3,5,7,9… Byla to třeba řada AF v roce 1985 končící typem AF9000, řada „xi“ končící v roce 1992 Dynax-kou 9×i, řada „si“ 9-tkovou zrcadlovku neměla a nakonec řada Dynax a s ní profi zrcadlovka Dynax9 z roku 1998 a Dynax9Ti v titanové verzi. I když u posledně jmenované řady byla spíše prvním typem v řadě, následovaná dnes již legendární Dynax7. Následujících posledních 5 kinofilmových zrcadlovek do roku 2006 patřilo již do amatérské třídy a ne všechny byly povedené.
 |
 |
 |
 |
Jak tedy Dynax 9D…pardon.. Sony A900 vypadá? (V celém článku je Sony Alpha značena A900). Nejdříve se podívejme na zadní stranu, ta se velmi podobá předchozí poloprofi DSLR A700. Vlastně se dá říci že je identická. Novinkou je trochu jinak tvarovaná pravá strana fotoaparátu, pro lepší „sednutí“ do ruky. Není již tak rovná a plochá jako u A700. Je zde známý pákový ovladač – joystick, který je dominantní pro zadní stranu i celé ovládání funkcí fotoaparátu. V kombinaci s tlačítkem Fn – rychlá navigace – je možné se okamžitě dostat na jakoukoliv funkci, která se zobrazuje na zadním velkém 3“ LCD a rychle ji měnit předním či zadním ovladačem, opět bez nutnosti dávat fotoaparát od oka, protože změna jednotlivých funkcí se kromě zadního displeje paralelně zobrazuje i v hledáčku. Tělo A 900 je výrazně robustní s elegantním zaoblením. Fotoaparát je příjemně těžký a dává tak najevo, že to rozhodně není plastová hračka. Základním materiálem těla je vysokopevnostní hliník a má části ze slitiny hořčíku. Hledáček, sloty na paměťové karty, ovládací prvky a další citlivé oblasti jsou chráněny proti prachu a vlhkosti při fotografování pryžovými těsnícími kryty.
Uvnitř fotoaparátu je protiprachový systém chránící snímač před účinky prachu, který může do aparátu vniknout při výměně objektivu. Povrch má jemně zdrsněnou strukturu s matným provedením černé barvy, kterou „narušuje“ pouze výrazné oranžové logo „A“ a kovový široký kroužek bajonetu. Pogumované je pouze masivní madlo z přední strany a na zadní straně místo, kde se opírá palec pravé ruky. Pogumovaný bok má i horní kruhový ovladač. Kruhový ovladač s možností nastavení expozičních programů je umístěn na levé straně. I v tomto je zde podoba s A700, stejně jako pravá strana horního panelu, která došla jen drobné změny v přesunu tlačítka DRIVE do „řady“ k nastavení korekce. Zbylé místo na horním panelu tak mohlo být použito, k radosti mnoha uživatelů, na umístění malého, dosud chybějící LCD displeje, který zobrazuje mnoho parametrů a je možné si jej i podsvítit jemným oranžovým světlem. Zbylé ovládání je rozmístěno na známých místech na zadní ploše. Tlačítko přepínání AF je také opět tradičně vpředu pod objektivem. Pod logem přibyl konektor pro synchronizaci blesku a místo tlačítka hloubky ostrosti je umístěno nové tlačítko pro kontrolu náhledu snímku. Tlačítka na horní i zadní straně mají plochý design a jsou mírně utopená. U A700 jsem dříve kritizoval tlačítka na horním panelu, ale u A900 mi již nepřišly tak nevhodně umístěny, ba právě naopak. Možná jsem již naučil své prsty ohýbat potřebným stylem. Tělo je dostatečně velké, takže malíček již nesklouzává pod fotoaparát, ale pevně se drží madla, které je dostatečně vysoké a široké i pro lidi s velkými prsty. Krytka baterie je ve spodní části a podobně propracovaná jsou i dvířka na pravém boku, pod kterými se schovává slot pro CF kartu a pro kartu Memory Stick Duo. Tentokráte jsou i další krytky pro USB, HDMI, Remote, DC IN velmi dobře zpracované a masivní, žádné gumové náhražky. A900 je opravdu propracovaná do posledních detailů.
Porovnání Sony A900 a A700, kdy je patrná blízká podobnost obou DSLR
 |
 |
Porovnání velikosti a tvaru další DSLR s čipem velikosti kinofilmového políčka
 |
 |
 |
Při porovnání horních LCD je patrné, že LCD u A900 je poněkud skromnější v počtu zobrazených informací než u Canonu nebo Nikonu, ale i tak je dostatečné pro ty základní informace, jako je clona, čas, počet snímků a kapacita baterie. Dále zobrazuje nastavení korekce expozice, vyvážení bílé, citlivost ISO a režim pohonu.
Hledáček a LCD
Optický hledáček je dostatečně jasný i velký. Je pro něj použita standardní matnice „Spherical Acute Matte“ známá již od Minolty. Zvětšení je 0,74× se zorným polem pokrývajícím 100% snímané scény. Vzdálenost oka je přibližně 20mm od okuláru. V hledáčku je vidět 9 zaostřovacích bodů rozmístěných do dvojitého kříže.
Pod hledáčkem se zobrazují údaje o režimu blesku a jeho nastavení i korekcích, údaje o typu AF a jeho aretaci, údaje o expozici a případné korekci na stupnici EV, počet zbývajících snímků pokud je jich méně jak 9, grafický symbol, který vás blikáním upozorní na dlouhé časy, kdy by mohlo dojít k roztřesení snímku a doporučuje vám tak použít blesk, stativ nebo stabilizátor. Dále je tu ještě stupnice stabilizátoru Anti-Shake a zobrazení panoramatického režimu. Dioptrická korekce na pravé straně hledáčku umožňuje změnu v rozsahu –3 až +1 dioptrie. Z vnější části je hledáček chráněn odnímatelnou gumovou očnicí, která chrání i snímače pod hledáčkem.Tyto snímače, tak jako u A700, vypínají posvícení LCD v okamžiku, kdy přiložíte fotoaparát k oku, aby vás neoslňoval. Velikost hledáčku je plně srovnatelná s kinofilmovými fotoaparáty typu Dynax7, to znamená že místo „malého světla na konci tunelu“ vidíte opravdu velký a jasný pohled na fotografovanou scénu, což oceníte při MF ostření. Jak už jsem se zmínil na začátku A900 má dva LCD displeje, jeden malý horní a velký zadní 3palcový, Xtra Fine LCD o rozlišení 921000 obrazových bodů, které jsou více než dostatečné pro kvalitní zobrazení. Obraz je ostře a jasně vidět i v exteriéru.
 |
 |
 |
 |
K dispozici je možností zobrazení v režimu „index“ zjednodušující výběr nejlepších snímků, úplný RGB histogram a režim zobrazení fotografických informací o snímku. Stisknutím tlačítka přepnete LCD displej do režimu Quick Navi umožňujícího rychle měnit nastavení fotoaparátu „za pochodu“ bez přerušení tvůrčí práce.
Dobu jeho podsvícení je možné ovlivnit v uživatelském nastavení a šetřit tak energii akumulátoru. Fotoaparát automaticky reaguje na polohu přístroje, informace o nastavení při záznamu se překlopí o 90° doleva či doprava tak, aby byly vždy vodorovně. Platí to ale pro zobrazení v režimu záznam, ne pro MENU. Snímky lze prohlížet samotné, s informacemi nebo i s novým RGB histogramem umožňujícím ověřit expozici kanálů červené /zelené/modré barvy. Při tomto prohlížení se také zobrazují informace o rozložení jasů. Znamená to, že místa, která jsou buďto černá nebo čistě bílá, na LCD blikají a vy máte hned přehled o tom, jak se snímek povedl.
Stiskem tlačítka Display na zadní straně fotoaparátu si můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Lze zobrazovat 4, 9 nebo 25 náhledů najednou. Můžete si také zobrazit pruh s pěti naposledy pořízenými záběry nad právě zobrazeným záběrem – to je ideální možnost, jak kontrolovat nástřely nebo záběry pořízené sekvenční expozicí. Pokud vás nebaví překlikávat na další snímky, je možné si nastavit i automatickou prezentaci s nastavením času pro každý snímek.
Snímky je možné prohlédnout i na TV pomocí video výstupu PAL/NTSC nebo velmi kvalitního rozhraní HDMI. Zkoušel jsem stejně jako předtím A700 na LCD TV s úhlopříčkou 66cm v plném rozlišení 1366×768 bodů a je obrovský rozdíl oproti klasickému video výstupu. Máte pocit jako kdyby jste se dívali na skutečné fotografie na papíře formátu A3-A2. Snímky lze obracet i zvětšovat pomocí lupy a to až do velikosti 13×, takže máte plnou kontrolu na detaily.
 |
 |
 |
 |
Menu je řešeno standardně, jako u předchozích digi přístrojů. Je přehledné, rozdělené na 4 základní skupiny, vyjádřené graficky jako karty: Záznam, prohlížení, uživatelská nastavení a nastavení přístroje. Každá má svoji typickou barvu. Je výhodné, že Sony používá stejný styl jako používala Minolta. Přepínání mezi „kartami“ je velmi rychlé a přehledné a vše probíhá stále na jedné stránce, takže máte neustále přehled, kde se nacházíte a nehrozí bloudění stylu „safra, kde to v tom MENU bylo“. V ukázce vidíte jak jednotlivé karty vypadají.
Čip
Snímacím prvkem A 900 je CMOS snímač Exmor s rozlišením 25,7MPix s efektivním rozlišením 24,6 megapixelu s přímo na čipu integrovanými 12bit A/D převodníky. Extrémně vysoké rozlišení snímače doplňuje technologie Exmor provádějící přímo v čipu A/D konverzi signálu a dvoustupňovou redukci obrazového šumu. O rychlou manipulaci s množstvím obrazových dat generovaných snímačem se stará dvojice procesorů BIONZ. Ještě před konverzí jsou na data ve formátu RAW aplikovány algoritmy redukce šumu, které jsou posléze použity ještě jednou při zpracovávání obrazu.
Velikost čipu je 35,9×24mm. Poměr stran je 3:2 nebo lze přepnout na 16:9. Uchycení čipu kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu přímo v těla a dvojitý systém proti prachu (antistatický povrch a mechanismus pohybu snímače). A900 je také vybavena technologií SteadyShot INSIDE Tento systém vestavěné optické stabilizace nabízí se všemi kompatibilními objektivy až čtyři kroky korekce pohybu aparátu a nabízí tak ještě širší možnosti použití při fotografování z ruky.
V plném rozlišení má RAW snímek 6048×4032 pixel a to stačí na fotografii o rozměrech 51×34cm v rozlišení 300dpi, případně 61×41cm v rozlišení 250 pixel a nebo 77×51cm v rozlišení 200 pixel. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 100 – 6400 ISO ve velmi jemných krocích.
V následující ukázce vidíte jak se velikost ISO projeví na šumu při denním snímku. První snímek je celková ukázka při ISO 100 a druhý.. o tom si řekneme za chvíli.
 |
 |
Další výřezy jsou z jednotlivých nastavení ISO.
 |
 |
Při nízkých ISO (100 – 400) není rozdíl žádný. Při citlivosti ISO 1000 je šum již patrný, ale není rušivý, při ISO 1250 je o něco výraznější. U ISO 1600 se již projevil automatická (pokud jí máte zapnutou) redukce šumu a snažila se šum vyhladit, při ještě zachování detailů. Od ISO 2000 začíná docházet k vyhlazování drobných detailů. Na čísle SPZ to ještě patrné není, ale tráva již ztrácí kresbu. Postupně je vyhlazování výraznější, kdy při ISO 4000 je problém určit číslo SPZ a při ISO 5000 již dochází k degradaci kresby jako takové, u ISO6400 ještě více. Poslední dva výřezy dokumentují, jak moc do obrazu zasáhlo vyhlazování.
Musím konstatovat, že šum je u A 900 u vyšších ISO horší než jsem čekal. Jakousi výhodou je vysoké rozlišení DSLR, protože tím, že šum je často ve velikosti jednoho nebo dvou pixelů, je tu jistá možnost šum „eliminovat“ snížením rozlišení. Tím je třeba druhá fotografie v této sérii fotek (se žlutým spodním rohem), kdy se jedná o fotografii při ISO 1250 zmenšenou na rozlišení cca 12MPix. Šum se tím potlačil. Stejně jako v následující poslední denní fotografii, kdy se jedná o ISO 3200 zmenšenou na rozlišení 10MPix.
 |
 |
Další ukázka je u nočních snímků. Nejprve ukázka celé fotky. Z důvodu velikosti zmenšená na 25%. Další jsou jednotlivé výřezy 1:1 při všech citlivostech. Tentokráte jsem vypnul automatické vyhlazování šumu, až u ISO 6400 je ukázka, co tato redukce s nočním snímkem udělá. Výsledek je stejný jako u denních snímků.
 |
 |
 |
 |
Další možnosti nastavení rozlišení po L(24Mpix) je M(13Mpix) a S(6Mpix). Tyto tři velikosti lze nastavit i při používání poměru stran 16:9 (21, 11 a 5 Mpix). Poslední možností je nastavit rozměr na formát APS-C při velikosti ( 11 nebo 5,6 a 2,6 Mpix). Při tomto nastavení lze používat objektivy určené pouze pro APS-C formát bez nebezpečí že budete mít černé rohy. Kvalita JPG je také rozlišena na 3 typy a to extrémně jemná, jemná a standard. V plné velikosti a nejlepší kvalitě JPG má snímek okolo 18–20MB. Kromě toho lze ještě využít kombinací cRAW (komprimovaný RAW), RAW+JPG a cRAW + JPG. Ukládat snímky lze na CF kartu a kartu Memory Stick Duo.
Čip pracuje se 14 barevnými režimy. Standardní, Živé, Neutrální, Adobe® RGB, Jasné, Temné, Světlo, Portrét, Krajina, Západ slunce, Noční pohled, Podzim, Černobílá, Sépie. Všechny barevné režimy se dále dají upravit v pěti nastaveních – contrast, saturation, sharpness, brightness a zone matching a to každý v 6 stupních nastavení, což dává obrovské množství kombinací v nastavení.
Režimy expozice
Rozepisovat se více o systému měření expozice nemá mnoho významu, protože Sony používá u současných DSLR stejný pro všechny modely. Jsou tu základní expoziční režimy jako zelená – plná automatika, P – automatická expozice, A – preference clony, S – preference času a M – manuál. Nastavení MR je pro uložení a vyvolání 3 nastavení z externí paměti fotoaparátu. Expozimetr pracuje ve 3 standardních režimech a to plné segmentové měření, které využívá 40 segmentů ve tvaru včelí plástve SPC kdy fotoaparát získává od zaostřování informace o poloze objektu a používá je k volbě odpovídajících segmentů snímače, kterými bude měřit expozici. Při namáčknutí spouště se tedy v hledáčku ukazuje, který segment AF se používá k zaostření a zároveň z toho místa měří expozici. Údaje z každého segmentu jsou vyhodnocovány nezávisle a umožňují tak určit úroveň případného protisvětla nebo bodového osvětlení. Při integrálním váhovém měření se měří všemi segmenty a hodnoty se nastavují dle váženého průměru, přičemž údaje ze středových segmentů mají větší váhu. Pro bodové měření expozice se využívá kruh v hledáčku. Změřenou expozici lze aretovat pomocí tlačítka AEL. Korekci expozice lze nastavit v rozsahu +/-3 EV. Rozsah měření expozičních hodnot je 0 až 10 EV (+2 EV až +20 EV při bodovém měření).
Závěrka je elektronicky řízená, plochá s vertikálním pohybem štěrbiny. Rozsah expozičních časů je 1/8000 až 30s a Bulb (trvalé otevření závěrky). Chod zrcátka je tichý a zrcátko je velmi rychlé. Synchronizační čas pro blesk je slušných 1/250s bez použití stabilizátoru a 1/200s se zapnutým stabilizátorem.
Funkce „Optimalizace dynamického rozsahu“ (DRO), která upravuje kontrast a odstín je známa i u A200 a A700, ale mám pocit že teprve u A900 pracuje naprosto super, a tak udělat přepálenou fotku je fakt jen extrémní případ. Osobně bych ale nedoporučoval nastavovat nejvyšší stupeň 5, který je již dost extrémní. Zvláště u tmavých ploch je dost nešetrný a „vybělí“ vám i tmavý mramorový náhrobek i když ten je ve skutečnosti černý jak bota. A také roste šum snímku. Takže všeho z rozvahou a raději nejdříve vyzkoušet.
 |
 |
 |
 |
Pokud jsi nejste jistí zda je změřená expozice v pořádku a jak bude vypadat snímek, má A900 jednu zajímavou novinku a tou je ukázka před expozicí. Tlačítko najdete v místě, kde nedávno bylo tlačítko hloubky ostrosti. Po jeho zmáčknutí se vytvoří náhledový snímek, který se hned zobrazí na zadním LCD s vyobrazením histogramu a možností okamžitě upravit clonu, čas, korekci expozice, optimalizaci dynamického rozsahu a vyvážení bílé, takže můžete hned znovu exponovat s upravenými hodnotami a neztrácíte čas. Náhledový snímek se neukládá.
 |
 |
Vyvážení bílé
Možnosti nastavení vyvážení bílé jsou 4. Buďto se spolehnete na automatiku, nebo si vyberete jednu z 6 přednastavených možností (denní světlo, stín, zatažená obloha, žárovka, zářivka a blesk) z nichž každou můžete upravit v 6 intenzitách nastavení, případně si nastavíte teplotu chromatičnosti číselně v Kelvinech a to po 100K od 2500K do 9900K s 19 krokovou korekcí purpurové/zelené barvy. A nebo si ji ručně změříte a nastavíte přes uživatelské nastavení. Pro většinu snímků jsem používal automatické nastavení.
 |
 |
Zaostřování a režimy snímání
A 900 je vybavena 9 bodovým systémem AF s centrálním duálním křížem a v případě, že máte nastaveno zaostřovací pole na širší se aktivuje ještě dalších 10 bodů, které pomohou pokrýt celé AF pole, tyto body se však v hledáčku nezobrazují. Kromě toho můžete vybrat středový AF a nebo vybírat ručně ze všech AF bodů pomocí zadního joysticku, což je velmi rychlé. V nabídce je kromě AF pro jednotlivé snímky (AF-S), standardního AF (AF-A) i průběžné AF (AF-C) nebo DMF (ruční doostření po AF). Pokud snad vám rychlé automatické zaostřování nevyhovuje, není problém přepnout do MF. Kromě jednotlivých snímků a stupňované expozice lze v režimu snímání exponovat i série snímků s rychlostí 5 snímků/s. Rozsah citlivosti je 0 až +18EV.
Stupňovaná expozice je možná v krocích po 0,3 / 0,5 / 0,7 EV v rozsahu 3 nebo 5 snímků a to buď jednotlivě nebo v sérii. Tlačítko pro rychlou změnu AF na MF, známé u Dynax 7D, je přímo pod palec pravé ruky. Stejně tak otočný volič režimu AF na přední straně přístroje. Nastavení oblastí AF i stupňované expozice a samospouště jsou nastavitelné přes tlačítko Fn na zadní straně fotoaparátu. Rychlost AF je výborná a přesná, objektiv zbytečně nepřeostřuje.
 |
 |
 |
 |
Vestavěný blesk a externí blesky
Pro ty, kteří si myslí, že velký hranol ukrývá i něco jiného, tak je musím zklamat, že ne, že se jedná opravdu jen o velký hranol. Vestavěný blesk u tohoto přístroje opravdu není, stejně tak jako nebýval u žádné předchozí zrcadlovky, která patřila k nejvyšším „devítkovým“ řadám.
Pokud tedy potřebujete, tak můžete, nebo tedy musíte, použít některý z externích blesků. Sony HVL-F36AM a HVL-F56 AM, případně z nové řady Sony HVL-F42 AM a Sony HVL-F58 AM. Z osobní zkušenosti je možné dodat, že A900 je i kompatibilní s bleskem Minolta 5600 HSD. Také je tu ještě možnost použít nový adaptér FAHS1AM Hot Shoe, který umožňuje připojení blesků se standardními sáňkami.
 |
 |
 |
 |
Nový blesk HVL-F58AM má kromě vysokého výkonu i jednu zvláštnost a to, že lze jeho zadní část s LCD a bleskovou jednotkou otáčet. Oficiální text praví, že „Díky jedinečné konstrukci „Quick Shift Bounce“ lze hlavu blesku při fotografování na výšku snadno a rychle otočit a zachovat potřebný směr odrazu pro krásné a přirozené osvětlení fotografovaného objektu.“
 |
 |
 |
 |
Výkon blesku je opravdu velmi vysoký a dostatečný pro nasvícený velkého prostoru. Ukázková fotografie je z velkého sálu kulturního domu, kde osvětlení v některých okamžicích zajišťovalo pouze několik barevných reflektorů. Blesk HVL-F58AM s tím ovšem neměl problémy. Ve spojení s A900 bylo rychle zaostřeno a exponováno odrazem o strop. Konstrukce tohoto blesku mně osobně ale moc nenadchla. Je výrazně větší než původní Sony 56 (vyšší, hlubší) a nemožnost otočit samotnou hlavu blesku v horizontálním směru mi poněkud chybí.
Laboratorní testy – grafy
Podívejme se na laboratorní testy, konkrétně výsledky míry úrovně šumu, odstupu signálu od šumu a také celkový dostupný dynamický rozsah fotografií. Pro lepší srovnání jsem vybral k porovnání výsledky dvojice podobných modelů a sice Canon EOS5 Mark II a Nikon D700. První ukázka porovnání míry šumu na použité citlivosti ISO.
 |
 |
Je patrné že Sony má bohužel poměrně nevyrovnané výsledky s ohledem na jednotlivé barevné kanály. Další je vývoj odstupu signálu od šumu v závislosti na použité citlivosti ISO.
 |
 |
Zde jsou výsledky pro Sony o něco lepší. A posledním porovnáním je test dynamického rozsahu v závislosti na použité citlivosti ISO.
 |
 |
Zde jsou výsledky opět poměrně vyrovnané. Podrobnější detaily a další testy i jiných značek si můžete prohlédnout na stránkách laboratoře DIWA.
Energie a příslušenství
Pro činnost fotoaparátu se používá dobíjecí baterie NP-FM500H. Má kapacitu: 7,2 V / 11,8 Wh / 1650 mAh. Dle výrobce vydrží baterie na 880 snímků. Záleží však na použitém objektivu a používání blesku. Zbývající výdrž baterie je velmi přehledně vidět na zadním LCD, kde se zobrazují zbývající procenta kapacity. Plné dobití pomocí přiložené nabíječky by mělo být za cca 235 min, což jsou zhruba 4 hodiny.
Součástí balení je kromě těla a objektivu dle setu, popruh, lion akumulátor a nabíječka, návod v češtině a CD se software Sony. V balení je i bezdrátový dálkový ovladač RMT-DSLR1 (tlačítko závěrky, samospouště, prohlížení snímků, přepínání displeje, histogramu, menu, tisku, směrových tlačítek a dalších funkcí). Dokoupit je možno i kabelové (RM-S1AM, nebo RM-L1AM) a přístroj lze ovládat i z počítače (pomocí dodávaného softwaru). Dále je tu video kabel, USB kabel, poutko, řemínek na rameno, krytky, remote commander klip a software + USB driver na CD.V balení je program Image Data Lightbox SR pro správu knihovny snímků až po tisk, Image Data Converter SR Ver. 2 pro prohlížení a úpravu souborů RAW a dálkové ovládání fotoaparátu (Remote Camera Control pro PC/Mac) pro práci ve studiu.
Dále je možné dokoupit battery grip VG-C90AM, který umožňuje stabilní a pohodlnou manipulaci s aparátem při orientaci na výšku i na šířku. Pro delší fotografování pojme dva vysokokapacitní akumulátory a obsahuje všechny hlavní ovládací prvky, takže jsou snadno dostupné při vertikálním držení fotoaparátu. Grip je ze stejně kvalitního materiálu jako samotná A900: slitina hořčíku s pryžovými částmi.
 |
 |
K dispozici je poměrně široká nabídka kompatibilních objektivů. Vedle všech současných objektivů Sony pro kinofilmové políčko lze použít i objektivy pro APS-C systém (v hledáčku je vyznačen rozměr). Zachována zůstala kompatibilita objektivů Minolta AF i třetích značek (Sigma, Tokina, Tamron) s bajonetem Minolta AF. A nakonec lze použít i objektivy, které kompatibilní nejsou, ale je možné je přes redukce na tělo nasadit, jako na předchozím obrázku, kdy je přes redukci nasazen středoformátový Carl Zeiss 50mm/4. Měření expozice funguje, pouze je nutné přepnout na M režim a expozici nastavit dle expozimetru (ukazuje v hledáčku). Mezi nedávné novinky mezi objektivy Sony patří:
16–35 mm/2,8 ZA SSM
Carl Zeiss® Vario-Sonnar® T*
17 čoček ve 13 skupinách, 3 asférické/2 z
ED skla
min.vzdálenost 0,28m, filtr 77mm
24–70 mm/2,8 ZA SSM
Carl Zeiss® Vario-Sonnar® T*
17 čoček ve 13 skupinách, 2 asférické/2 z
ED skla
min.vzdálenost 0,34m, filtr 77mm
70–400 mm/4–5,6 G SSM
18 čoček ve 12 skupinách, 3 asférické/2 z ED skla
min.vzdálenost 1,5m, filtr 77mm
Mezi novinky pro letošní rok se chystá:
AF 500mm/f4,5 G SSM
AF 28–75mm/f2,8
DT 50mm/f1,8
DT 30mm/f2,8 Macro
DT 18–55mm/f3,5–5,6
Ukázkové fotografie
objektiv: Tokina 17mm/3,5
ohnisko: 17mm
clona: 8
čas: 1/320s
ISO: 100
objektiv: 24–70 mm/2,8 ZA SSM Carl Zeiss
ohnisko: 70mm
clona: 3,2
čas: 1/160s
ISO: 100
objektiv: MF 200/2,8 Carl Zeiss Sonnar
ohnisko: 200mm
clona: 6,3
čas: 1/1620s
ISO: 100
objektiv: Tamron 90mm/2,8 Di
ohnisko: 90mm
clona: 4
čas: 1/25s
ISO: 160
objektiv: Tamron 90/2,8 Di
ohnisko:90mm
clona: 4
čas: 1/640s
ISO: 100