Fotoaparát Sigma DP-1 je unikátní v mnoha směrech. Na trh přišel poměrně dlouho po svém ohlášení, má pevné ohnisko, jeho čip je zcela odlišný od ostatních - je jím totiž "třívrstvý" Foveon. Jaké snímky lze tímto unikátem nafotit se dočtete v následujícím testu.
Sigma DP-1 je velmi specifickým fotoaparátem. Je to jediný zástupce ve své kategorii. Má tři zvláštnosti. Tou první je velikost čipu, která je 20,7 × 13,8 mm s poměrem stan 3:2. Crop faktor má hodnotu 1,7. Druhou specialitou, tentokrát naprosto výjimečnou, je pevné ohnisko 28 mm (35mm ekv.) se světelností f/4. A třetí zvláštnost je čip samotný. Je jím Foveon X3® Direct Image Sensor (CMOS), který je poprvé použit v kompaktním fotoaparátu.
Běžně se rozlišení čipu uvádí jako jedna z hlavních vlastností fotoaparátu. Zde to však není tak jednoduché, protože běžné fotoaparáty (prakticky všechny ostatní) mají zcela odlišnou strukturu čipu a tak rozlišení Sigmy DP-1 2640 × 1760 bodů je v zásadě pouze technický fakt. A proto zde najdete podrobnější informace o technologii samotné. Kdo se o ně nezajímá, může přeskočit rovnou na snímky.
Trocha teorie k čipům
U klasických CCD a CMOS prvků je před každou světlocitlivou buňku předřazen barevný filtr, který propustí jen jednu ze tří složek RGB. Zbylé dvě barevné složky se dopočítají z okolních buněk. Kvůli barevnému filtru na buňku dopadne jen 1/3 světla (pokud je světlo bílé), zatímco u CMOS čidla Foveon je každá světlocitlivá buňka schopna zpracovat informace o všech třech barvách RGB modelu.
Foveon využívá fyzikálního jevu, kdy světlo o různých vlnových délkách proniká do křemíku do různé hloubky. Horní vrstva získá informaci o modré části barevného spektra, prostřední o zelené a spodní o červené. Díky absenci filtrů dopadá do buňky všechno dostupné světlo a také není nutné barvy dopočítávat, tudíž v obraze téměř nevznikají nežádoucí efekty, např. barevné moaré. Obraz je obvykle barevně věrnější, ostřejší a s více detaily.
Z uvedeného je patrné, že čip nemá ani 14MP ani 4,6MP. První hodnotu uvádí celkem logicky výrobce, druhá je hodnota pixelů v jedné vrstvě. Reálně množství detailů odpovídá spíše cca 8MP zrcadlovce běžného typu. Při převodu z rawu do jpg je exportován 14, 4,6 nebo 1,5MPx obrázek, při snímání do jpg je uložen 4,6MPx snímek.
Tělo a ovládání fotoaparátu
Tělo je prosto jakýchkoliv podstatných výstupků, které by cíleně zlepšovaly držení. Reálně mi však DP-1 držela v ruce přesně tak, jak měla. Rozmístění ovládacích prvků naleznete na připojených snímcích. Jediné, co mi na nich chybělo, je jejich barevný popis – pouhý prolis je při prvním seznamování s aparátem málo. Manuální ostření má také netradiční ovládací prvek. Jak ostření samotné, tak ovládací kolečko ostření, fungovaly dobře.
Přestože je ohnisko objektivu pevných 28mm tak zde najdeme kolébku zoomu – ten je zde pro zvětšení snímku při prohlížení a také pro digitální zoom při focení.
Interní blesk má směrné číslo 6. Vedle funkce redukce červených očí má i synchronizaci na dlouhé časy a také umožňuje zábleskovou kompenzaci v krocích po 1/3 EV. DP-1 disponuje sáňkami na externí blesk (např. EF-140 DG). Lze do nich pořídit také průhledový hledáček Sigma VF-11.
LCD má úhlopříčku 2,5" a rozlišení 230 000 bodů. Jeho kvalita odpovídá současným požadavkům – barevné podání má dobré a je dobře čitelný za všech běžných podmínek.
Drobnou nevýhodou DP-1 je absence češtiny. Její menu je však přehledné a tak absence češtiny nebude vadit. Struktura menu by však mohla upřednostnit jiné funkce. Poslední firmware 2.0 (6.10.2008) to ovšem napravuje a umožňuje přiřadit tlačítkům zoomu vlastní funkce (nezkoušel jsem). Zapůjčený model měl FW ver. 1.02.
Tělo má rozměry 113,3mm x 59,5 mm x 50,3mm, celková hmotnost DP-1 je cca 280 gramů.
Nejpodstatnější změny ve FW 1.03 – 2.0
Přidáno ISO 50
Tlačítkům zoomu lze přiřadit jednu z 15 funkcí
Funkce
Standardní režimy P,S,A,M jsou doplněny režimem videa a režimem nahrávání zvuku (diktafon). 1/4000 – 30s jsou dostupné časy. Video lze natáčet v maximálním rozlišení 320×240 bodů, jde tedy evidentně o okrajovou funkci. Makrorežimem DP-1 nedisponuje – ostřit lze od cca 50 cm, při použití předsádky v rozmezí cca 30cm až 50 cm. Ostřit lze manuálně. Poměr stran snímků lze vybrat 3:2, 4:3, 16:9. Dostupná je v současné době hodnota ISO 50–1600 (rozšířený mód).
Snímat lze do RAWu i jpg. Histogram při snímání budete hledat marně.
Slabinou fotoaparátu je jeho pohotovost a rychlost. První snímek je schopen pořídit za zhruba 6s od zapnutí, což je velmi dlouhá doba. Snímek bez namáčknutí se exponuje po více než jedné sekundě (cca 1,3s). I snímek s namáčknutím se exponuje po více než 0,2s (cca 0,25s). Uložení snímku trvá cca 4–8s (podle kvality).
Sigma Photo Pro
Jde o firemní SW pro převod rawů (X3F) do jpg. Jde o jednoduchý, laikovi blízký software, kterým lze vytvořit přesně takový snímek z rawu, jaký chceme. Jeho použití lze doporučit. Mezi testovacími snímky naleznete náhledy.
Příslušenství (volitelné)
K dostupnému příslušenství patří již zmíněný průhledový hledáček VF-11, sluneční clona HA-11, která slouží současně jako adaptér na filtry o průměru 46mm, blesk EF-140 DG (směrné číslo 14). Více najdete na stránkách www.sigma-foto.cz.
Laboratorní výsledky
Následují výsledky laboratorních testů prováděných v testovací laboratoři asociace DIWA, které je FotoAparát.cz členem. K porovnání jsem vybral Panasonic LX3, který sám o sobě je špičkovým fotoaparátem. (Pro zvětšení grafů na ně klikněte).
Srovnání míry šumu
Do ISO 400 je DP-1 ve výsledcích lepší, je však patrný rozdíl pro
jednotlivé barevné kanály (pouze u jpg), což je u LX3 eliminováno.
Odstup obrazového signálu od šumu
Zde se situace opakuje. Z uvedeného je patrné, že u Sigmy se v jpg bude
objevovat sice nižší šum, ale barevný a tedy rušivější.
Dynamický rozsah
V zásadě jsou oba aparáty stejné.
Další informace o Sigmě DP-1 v grafické podobě naleznete na stránkách laboratoře DIWA.
Testovací snímky I
Některé fotografie jsou k dispozici v originální velikosti a kvalitě (označení ®), pod zvětšenými náhledy je na ně odkaz. Exif je prakticky u všech snímků. Výřezy jsou 100% a jsou uloženy s takovou mírou komprese, abych nepozoroval rozdíl mezi původním a ukládaným snímkem.
Příklady zpracování ve firemním SW.
Následující snímek ukazuje úpravu podle nastavení fotoaparátu – maximální saturace.
A zde posuďte, jaký vliv má na ostrost a detaily rozlišení snímku při převodu z raw do jpg. Množství detailů je rozhodně vyšší než by odpovídalo 4Mpx aparátu a blíží se spíše 10Mpx (nápis na značcce můžete posoudit napříč zdejšími testy).
Následuje prakticky správně neexponovatelný snímek. Přesto (snímáno pouze do jpg) lze ze stínů ještě „hodně vytáhnout“.
Testovací snímky II
Kresba, detaily
Pozor na protisvětlo.
S focením hmyzu si DP-1 neporadí.
S externím bleskem, ostřeno manuálně odhadem-stupnice vzdálenosti na ostřícím kolečku to skvěle umožňuje.
Snímek do jpg, podexponováno.
Různé převody z rawu do jpg.
Krajinky a další…
Šum. Převodem z rawu lze vhodným nastavením barevný šum značně potlačit – viz. poslední výřez. Ostatní výřezy jsou z originálního jpg.
Závěr
Snímky mají výbornou kresbu. Aberaci naleznete pouze při zvýšené barevnosti snímků, což platí i pro zpracování z rawů. V přímém protisvětle se můžete dočkat velmi nepěkných reflexí. Přenos kontrastu je vynikající. Z uvedených snímků také plyne, že i expoziční rozsah Foveonu je nadstandardní. Současná cena se reálně pohybuje mírně nad hranicí 18tisíc Kč. Pokud vám bude stačit pevné ohnisko 28mm a pro focení máte dostatek času, pak do svého výběru jistě zahrnete i Sigmu DP-1, obrazové výsledky za to stojí.
Klady | Zápory |
Celková kvalita snímků | Rychlost |
Dynamický rozsah použitelný především při práci s RAW | Snímky v protisvětle |
Dostupné příslušenství | Video pouze 320×240 |
Děkuji firmě Hama, která je zastupuje značku Sigma na českém trhu za zapůjčení aparátu Sigma DP-1 a příslušenství k redakčnímu testu.