Fotoaparát.cz

Test objektivu Nikkor AF-S 16-85/3,5-5,6G ED DX VR

Spolu s makroobjektivem Nikkor Micro AF-S 60/2,8G ED, jehož recenzi také můžete najít na našem serveru, představila firma Nikon v lednu i nový základní objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností pro digitální zrcadlovky o velikosti čipu APS-C. Jak se Nikkor AF-S 16-85/3,5-5,6G ED DX VR osvědčil v laboratorním i praktickém nasazení, si můžete přečíst na následujících řádcích.

Technická specifikace

Rozsahem 16–85 mm (EQ 24–128 mm) se Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR řadí mezi základní „zoomy“ pro senzor formátu APS-C se středně velkým rozpětím ohniskových vzdáleností. Světelnost objektivu není konstantní a pohybuje se od f3,5 na „širokém konci“ po f5,6 na „dlouhém konci“. Zabudovaný systém stabilizace obrazu druhé generace (VR

  1. spolu s velmi rychlým mechanismem AF (SWM technologie), který umožňuje
manuální zásah do ostření bez přepnutí do MF režimu, pak ukazuje na poměrně vysoké ambice testovaného výrobku.

V ruce působí Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR příjemným „kovovým“ dojmem s dostatečnou robustností. Konstrukce objektivu je složena z kovových a plastových dílů, přičemž nejzranitelnější součásti, jako bajonet nebo vysouvající se části tubusu, jsou vyrobeny z kovu. Poměrně úzký ostřící prstenec je umístěn v zadní a širší „zoomovací“ v přední části objektivu. Žádný z nich nevykazuje jakékoliv vůle. Stejně jako u jiných zástupců této kategorie dochází při změně ohniskové vzdálenosti k vysunutí předního členu (opět bez mechanických vůlí). K jeho rotaci během ostření nedochází, což umožňuje snadnou práci s filtry a filtrovými systémy, pro které je Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR osazen závitem o průměru 67 mm.

Ovládací přepínače (AF/MF; VR on/off; VR normal/active) jsou pohodlně umístěny na levé straně tubusu. Samozřejmostí je ukazatel zaostřené vzdálenosti v metrech a ve stopách. Příjemným překvapením je pak pryžový kroužek pro utěsnění mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Standardní součástí balení je tvarovaná sluneční clona a měkké pouzdro. Celkově můžeme mechanické zpracování Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR, vzhledem k ceně, označit jako velmi dobré až výborné.

Další (pro test nepodstatné) detaily technické specifikace objektivu si můžete najít na českých stránkách výrobce www.nikon.cz. A nyní se pojďme podívat, jak se Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR osvědčil v praxi.

Rozlišení objektivu – MTF 50 v LW/PH

Metodika: jde o laboratorní měření, kterým zjišťujeme rozlišovací schopnost objektivu. Spočívá ve vyfocení speciálního obrazce při rovnoměrném osvětlení. Snímky jsou pak následně zpracovány v počítači a míra rozlišení je uvedena v jednotkách LW/PH neboli „Line Widths per Picture Height“. Číslo tedy udává počet horizontálních čar, které je ještě objektiv schopen vykreslit. Všechny fotografie jsou z formátu RAW převedeny v programu Nikon Capture NX 1.3 s hodnotou doostření „normal“ bez korekce chromatické aberace. Při vyšší intenzitě doostření by sice bylo dosaženo lepších výsledků, ale zároveň by se rozdíly stávaly méně viditelnými a to rozhodně není pro případné porovnávání objektivů vhodné. Maximální hodnota pro Nikon D80 (10 Mpx) je přibližně 2200 LW/PH. Jde ale o jakousi „metu snů“, které prakticky žádný objektiv (pokud budeme brát průměr rozlišovací schopnosti uprostřed a na okraji snímku) nemůže dosáhnout a pokud ano, jedná se o objektiv, který je daným rozlišením omezen. Obecně nad 1700 LW/PH považuji výsledky za velmi dobré a nad 1900 LW/PH za vynikající. Více o této metodě si můžete přečíst na stránkách výrobce softwaru www.imatest.com.

Na „krátkém konci“ podává Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR dobrý výkon. Kresba uprostřed snímku je už na f3,5 velmi dobrá, ale v rozích je ještě viditelně horší. Rozdíly mezi středem a okrajem se výrazně zmenší až po zaclonění nad f5,6. Od f8 výše se už začíná projevovat difrakce, přičemž ostrost je velmi dobrá až po f16. Po dalším přiclonění je už kresba nevhodná pro náročnější použití.

Při ohnisku 24 mm je už situace jiná. Již na „plnou díru“ je celková ostrost velmi dobrá a v rozsahu clon f5,6–11 velmi dobrá až vynikající. Navíc rozdíly mezi středem a okrajem snímku jsou velmi malé až zcela zanedbatelné. Na nejvyšších clonových číslech můžete opět vidět negativní vliv difrakce.

Na 35 mm se v laboratorním testu rozlišení Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR prakticky opakovala situace z měření na 24 mm. Pouze došlo k malému zvětšení rozdílu mezi středem a okrajem záběru při odcloněném objektivu a k mírnému zlepšení výkonu v rozsahu f5,6–22.

Při ohniskové vzdálenosti 50 mm byl zaznamenán celkový pokles ostrosti oproti hodnotám na 24 mm a 35 mm. Celková kresba je ale i přesto už na „plnou díru“ velmi dobrá – stejně tak až po f16. Větší rozdíl mezi středem a okrajovými částmi záběru byl naměřen pouze na f5,3. Na nejvyšších clonách je ostrost opět nevhodná pro náročnější účely.

Na „dlouhém konci“ podal Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR v laboratorním testu svůj nejslabší výkon. Kresba uprostřed snímku je již na f5,6 velmi dobrá. V rozích je však výrazně měkčí. K „vyrovnání“ středu a okraje záběru dochází až po větším přiclonění (cca f8–11), ale i tak není tento rozdíl zanedbatelný jako na jiných ohniscích.

V celkovém součtu obstál Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR v testu rozlišení velmi dobře. Mezi jeho přednosti patří především výborný výkon na většině ohniskových vzdáleností. S komplikacemi naopak musíte počítat při 16 mm a hlavně při 85 mm, kdy je ostrost viditelně horší.

Chromatická aberace

Metodika: chromatická aberace je další věc, kterou můžeme přesně změřit na stejném obrazci jako hodnoty rozlišení v LW/PH. Snímky jsou z formátu RAW převedeny stejným způsobem jako u testu rozlišení objektivu. Rozsah vady je měřen v % vzdálenosti středu a rohu snímku (polovina diagonály). Obecně platí, že pokud je vada menší než 0,04% této vzdálenosti, nepředstavuje většinou žádný problém. V rozsahu 0,04 – 0,08% ji nevidíme, pokud ji nehledáme. Pokud překročí velikost 0,08%, stává se již velkým problémem, protože je jasně viditelná a nad 0,15% se už jedná o velmi špatný výsledek. Jelikož bývá chromatická aberace problémem hlavně na okrajích snímku, zaměřil jsem se pouze na tuto část. Je nutné si ale uvědomit, že testovací obrazec není focen v nijak extrémních světelných podmínkách a proto může být chromatická aberace, v závislosti na světelných podmínkách, v terénu mnohem větší.

Chromatická aberace je jedním ze slabších míst Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR. V rozpětí ohniskových vzdáleností 35–50 mm je potlačení vady výborné, když její rozsah nepřekračuje 0,04% vzdálenosti středu a rohu snímku. Při menších a větších ohniscích už ovšem nejsou výsledky tak optimistické. Na 24 mm se ještě naměřené hodnoty pohybují pod hranicí 0,08%, ale na 16 mm už výrazně nad ní. Stejně je tomu i na „dlouhém konci“. Výsledky laboratorního testu chromatické vady se potvrdily i v praktickém nasazení (viz dále).

Zkreslení

Úrovní geometrického zkreslení Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR „drží partu“ se základními „zoomy“. Při 16 mm vykazuje poměrně výrazné soudkovité zkreslení. To už na 24 mm přechází v poduškovité zkreslení, které je nejsilnější na „dlouhém konci“, ale v praktickém nasazení většinou nepředstavuje problém. Celkově tedy můžeme potlačení distorze u testovaného objektivu označit jako nadprůměrné.

Vinětace

Metodika: normální vinětaci objektivu můžeme velmi dobře demonstrovat na rovnoměrně nasvíceném „puntíkovaném“ obrazci. Všechny snímky jsou vyfoceny s korekcí expozice 0EV a následně bez jakýchkoliv úprav histogramu převedeny do formátu JPG. V počítači je pak v úrovních nastaven bílý bod na střed snímku, čímž je vinětace ještě zvýrazněna pro pohodlnější srovnávání objektivů mezi sebou. Druhou částí je ověření praktické vinětace (úprava snímků je stejná jako u normální vinětace). Hlavní myšlenkou této metody je skutečnost, že v některých žánrech fotografie (např. krajinářská fotografie) se málokdy obejdeme bez použití obroučkových filtrů (např. CPL), filtrových systémů (např. tolik rozšířený Cokin P-systém) nebo obojího naráz. Obecně platí, že s nasazeným klasickým (ne slim verze!) CPL by objektiv neměl vinětovat, pokud se nepohybuje v ultraširokoúhlých ohniscích. U Cokin P-sytému je hlavním kritériem ohnisková vzdálenost 28 mm (EQ pro kinofilm), od které je Cokin P-systém doporučen. Nasazení CPL spolu s Cokin P-systémem je pak už jen jakousi „bonusovou zkouškou“ schopností testovaného objektivu. Ve všech měřeních je držák Cokin P-systému otočen do své nejchoulostivější polohy a to do náklonu cca 45°.

Testovaný objektiv je svou konstrukcí přizpůsoben pro senzor formátu APS-C, což znamená, že v rovině čipu vykresluje menší kruh než kinofilmové objektivy. To se obecně projevuje zvýšenou úrovní vinětace. Normální vinětace se u Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR může rušivě projevit zejména při odcloněném objektivu a to v celém rozsahu ohniskových vzdáleností. Nejnápadnější je však na 16 mm, kdy k jejímu výraznému potlačení pro reálné nasazení v terénu dochází až po přiclonění nad f5,6 – její projevy však byly naměřeny na všech clonách. Testovaný kus navíc vykazoval slabou vinětaci v levém dolním a pravém horním rohu v některých případech. Ta ovšem nebyla v praktickém použití patrná.

Test praktické vinětace se u Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR neobešel bez potíží. Použití polarizačního filtru je kromě mírného zvýšení úrovně vinětace bezproblémové. To už ovšem neplatí s nasazeným držákem Cokin P-systému. Ten se do záběru může dostat na „širokém konci“. Jeho hodnota 16 mm (EQ 24 mm) ale neodpovídá hraniční hodnotě pro měření s Cokin P-systémem (EQ 28 mm). Na ohnisku cca 18,5 mm (EQ 28 mm) už však držák do záběru „nelezl“. Při současném použití CPL a Cokin P-systému musíte počítat s komplikacemi a to až do ohniskové vzdálenosti cca 24 mm. V konečném součtu můžeme zvládnutí normální i praktické vinětace u Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR ohodnotit jako průměrné.

Ovládání v praxi

Ovladatelnost spolu s pohotovostí patří mezi nejsilnější vlastnosti Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR. V AF režimu pracuje objektiv velmi rychle a tiše. Navíc díky SWM technologii můžeme kdykoliv do procesu ostření zasáhnout manuálně bez toho, abychom museli přepínat do MF módu. Přesnost AF byla ve spojení s tělem Nikon D80 v průběhu celého testu výborná.

U manuálního ostření je rozsah zaostřitelných vzdáleností (0,38 m – ∞) dostatečně „roztažen“ i pro velmi jemnou práci. Jedinou výtku bych měl k relativně malé šíři ostřícího prstence, který by bez pochyby zasloužil více místa. Navíc můžeme využít ukazatel zaostřené vzdálenosti v metrech a ve stopách.

Velmi platnou věcí se v horších světelných podmínkách ukázal zabudovaný stabilizátor obrazu druhé generace (VR II). Jeho účinnost je podle výrobce až 3 expoziční stupně (8× delší čas závěrky). Objektiv nabízí možnost volby dvou režimů – normálního nebo aktivního. Normální mód je vhodný především při „klasickém“ focení nebo při sledování objektu ve vodorovné rovině. Aktivní naopak přichází vhod v situacích, kdy stojíme na nestabilním podkladu (např. fotografie z jedoucího auta aj.). Neexistuje metoda, kterou bychom mohli zcela objektivně posoudit stabilizaci, protože svou roli hraje také zručnost fotografa a jiné faktory. Podle mých zkušeností během testu je výrobcem udávaná účinnost stabilizátoru pravdivá. V praxi bylo možno v ruce udržet (při maximálním soustředění) až 10× delší časy závěrky (běžně 4–8×). VR technologie druhé generace najde své uplatnění hlavně za slabšího osvětlení, kdy díky ní můžeme využít větší hloubku ostrosti (zvýšením clonového čísla) nebo nižší citlivosti ISO pro menší úroveň šumu.

Ostrost v praxi

Na „krátkém konci“ byla v praktickém nasazení středová ostrost už na f3,5 velmi dobrá – v rozích horší. Ke zlepšení kresby okrajových částí snímku došlo – podobně jako v laboratorním testu – až po přiclonění nad f5,6. Od f16 výše se už začala projevovat difrakce, která při f22 již omezuje použití testovaného objektivu.

Při ohniskové vzdálenosti 24 mm je situace také srovnatelná s laboratorními výsledky. Pouze na nejnižších clonách můžeme pozorovat nepatrně horší úroveň ostrosti na okraji záběru. Opět si můžete povšimnout výrazného omezení kresby na nejvyšších clonách.

Na 35 mm potvrdil Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR výborný výkon na testovacím obrazci. Celková ostrost je už na „plnou díru“ velmi dobrá až výborná a v rozsahu clon f5,6 – f11 skutečně vynikající, pokud uvážíme, že se jedná o objektiv s proměnlivou ohniskovou vzdáleností.

O ohnisku 50 mm můžeme prohlásit, že dopadlo v reálném nasazení ještě lépe než v laboratoři. Úroveň ostrosti je už od f5,3 až do f11 velmi dobrá až výborná bez výraznějších rozdílů mezi středem a okrajem snímku. Po dalším přiclonění se opět ukazuje difrakce jako limitující fyzikální faktor.

Na 85 mm podal Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR v reálném použití podprůměrný výkon. Kresba uprostřed záběru je už na „plnou díru“ velmi dobrá a to až do f11. V rozích ale výrazně ztrácí v celém rozpětí clon. K výraznějšímu zlepšení dochází až po zaclonění na f11. Zároveň si můžete povšimnout výrazné chromatické vady na „dlouhém konci“ u testovaného objektivu.

V konečné bilanci potvrdil Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR v praktickém testu ostrosti velmi dobrou reputaci z laboratorního měření. Jako nejsilnější místa se opět ukázala kresba v rozpětí ohniskových vzdáleností 24 – 50 mm a jako slabiny ohniska 85 mm a 16 mm na nejnižších clonách.

Chování v protisvětle

V přímém slunečním protisvětle není chování Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR dobré. Dochází jak k výrazné ztrátě kontrastu a to hlavně v okolí zdroje světla, tak k tvorbě mnoha reflexí. Ty jsou mnohdy natolik výrazné, že jejich případná retuš je velmi obtížná až takřka nemožná.

S nepřímým protisvětlem si už testovaný objektiv poradil o poznání lépe. Kromě malé změny barevného podání nevykazují snímky po osvícení předního členu bez zásahu zdroje světla do záběru žádné vady na kráse. Ztráta kontrastu je zcela nepostřehnutelná.

Někde na pomezí mezi výkony v přímém a nepřímém protisvětle stojí výsledek s pouličním osvětlením při noční fotografii. Ztráta kontrastu je pozorovatelná pouze v blízkosti zdroje světla a také tvorba reflexí je relativně dobře potlačena. Sečteno podtrženo si Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR v této části testu vede podprůměrně a to hlavně díky slabému výkonu se sluncem v záběru. Na druhé straně zvládnutí nepřímého protisvětla je výborné.

Bokeh

Výrazem bokeh se označují estetické kvality částí snímku, nacházejících se mimo hloubku ostrosti (DOF). Vzhled a tvar rozptylových kroužků (míst, do nichž se zobrazí nezaostřený bod) ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění. Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji („krémový bokeh“), rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím menší clonu použijeme, tím jsou rozptylové kroužky větší.

Na přiloženém obrázku si můžete prohlédnout, jak Nikkor AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR podává oblasti před a za DOF. Rozptylové kroužky si i po větším přiclonění zachovávají příjemný kruhový tvar. Na druhé straně vykazují už na „plnou díru“ poměrně výrazné okraje, které dosti ruší výsledný dojem. Celkově tedy můžeme mluvit o lehce nadprůměrném výkonu. Další fotografie s využitím hloubky ostrosti si můžete stáhnout v plném rozlišení v ukázkových snímcích.

Ukázkové snímky

Všechny snímky jsou k dispozici v plném rozlišení ke stažení. Při převodu z RAW do JPG formátu v programu Nikon Capture NX 1.3 bylo provedeno pouze vyvážení bílé a doostření na hodnotě „normal“. Korekce chromatické aberace byla vypnuta. Poté byly fotografie komprimovány na takovou úroveň, aby nebyl poznat rozdíl mezi originálem a komprimovaným snímkem.

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/200 s
clona: f10
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 28 mm (EQ 42 mm)
komentář: velmi dobrá až výborná kresba v celém snímku; dobrá korekce chromatické vady

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/250 s
clona: f8
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 35 mm (EQ 53 mm)
komentář: výborná ostrost a potlačení chromatické aberace v celém rozsahu záběru

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/1000 s
clona: f3,5
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 16 mm (EQ 24 mm)
komentář: velmi dobrá úroveň ostrosti uprostřed fotografie; citelně horší kresba v okrajových částech; výrazná chromatická aberace; výrazná vinětace

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/200 s
clona: f5,3
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 58 mm (EQ 87 mm)
komentář: velmi dobrá kresba; průměrná kvalita bokehu (příliš výrazné okraje rozptylových kroužků)

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/800 s
clona: f5
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 46 mm (EQ 69 mm)
komentář: výborná ostrost ve středu snímku – na okrajích relativně horší; velmi malá chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 20 s
clona: f14
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 16 mm (EQ 24 mm)
komentář: velmi dobrá kresba v celém rozsahu záběru; místy výrazná chromatická aberace na okrajích snímku; relativně dobře zvládnuté protisvětlo z pouličního osvětlení

fotoaparát: Nikon D80
čas: 30 s
clona: f16
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 24 mm (EQ 36 mm)
komentář: velmi dobrá celková ostrost; dobře potlačená chromatická vada; dobré zvládnutí protisvětla pouličních lamp 

fotoaparát: Nikon D80
čas: 30 s
clona: f20
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 72 mm (EQ 108 mm)
komentář: viditelně měkčí podání detailů vlivem difrakce; místy výrazná chromatická aberace; dobré zlvádnutí protisvětla

fotoaparát: Nikon D80
čas: 18 s
clona: f10
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 16 mm (EQ 24 mm)
komentář: velmi dobrá až výborná ostrost v celém rozsahu záběru; místy výraznější chromatická vada; celkem dobré zvládnutí slabšího protisvětla

fotoaparát: Nikon D80
čas: 8 s
clona: f8
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 52 mm (EQ 78 mm)
komentář: velmi dobrá až vynikající celková ostrost; prakticky nulová chromatická aberace; velmi dobře zvládnuté protisvětlo

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/400 s
clona: f4,8
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 34 mm (EQ 51 mm)
komentář: vynikající ostrost v celém záběru; zcela nepatrná chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/400 s
clona: f4,2
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 25 mm (EQ 38 mm)
komentář: velmi dobrá až výborná kresba v celém snímku; místy zřetelná chromatická aberace

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/60 s
clona: f18
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 16 mm (EQ 24 mm)
komentář: relativně měkčí kresba po vyšším přiclonění; místy viditelná chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/500 s
clona: f6,3
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 19 mm (EQ 29 mm)
komentář: výborná kresba v celém rozsahu záběru (spodní okraj fotografie je mimo DOF); velmi dobře potlačená chromatická aberace

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/250 s
clona: f7,1
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 38 mm (EQ 57 mm)
komentář: velmi dobrá až výborná úroveň ostrosti; nulová chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/250 s
clona: f5,6
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 85 mm (EQ 128 mm)
komentář: dobrá až velmi dobrá kresba; horší kvalita bokehu

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/50 s
clona: f20
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 40 mm (EQ 60 mm)
komentář: relativně špatná ostrost po velkém zaclonění; výborné potlačení chromatické aberace

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/640 s
clona: f7,1
ISO: 200
ohnisková vzdálenost: 85 mm (EQ 128 mm)
komentář: velmi dobrá středová kresba – výrazně neostré rohy; výrazná chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/200 s
clona: f7,1
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 35 mm (EQ 53 mm)
komentář: vynikající ostrost v celém záběru; zcela nepatrná chromatická vada

fotoaparát: Nikon D80
čas: 1/640 s
clona: f5
ISO: 100
ohnisková vzdálenost: 24 mm (EQ 36 mm)
komentář: velmi dobrá až výborná ostrost; velmi malá chromatická aberace

Shrnutí a závěr

Na samotný závěr článku už zbývá uvést jen poslední parametr Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR a tím je cena. Ta se v současnosti na internetových obchodech pohybuje kolem 15 000 korun. Před konečným verdiktem neuškodí malé shrnutí.

Mechanické provedení Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR je vzhledem k ceně velmi slušné bez výraznějších slabin. Jedinou drobnou výtku bych měl k možná až příliš úzkému ostřícímu prstenci. Ovladatelnost spolu s pohotovostí patří rovněž mezi silné přednosti testovaného výrobku. Díky SWM technologii nabízí testovaný objektiv velmi rychlé a přesné ostření s možností manuálního zásahu do AF bez nutnosti přepnutí do MF režimu. Velkou výhodou je navíc zabudovaný stabilizátor obrazu druhé generace (VR II), díky kterému je možné (při maximálním soustředění) prodloužit expoziční čas až 10×. Ostrost snímků je celkově velmi dobrá. Za zmínku stojí hlavně výborný výkon v rozsahu 24–50 mm. S komplikacemi musíte naopak počítat na „dlouhém konci“ – na „krátkém konci“ pouze při nejnižších clonách. Chromatická aberace je pak spíše slabším místem Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR a to hlavně na krajních hodnotách rozsahu ohniskových vzdáleností. Úrovní geometrického zkreslení zapadá testovaný objektiv do kategorie základních „zoomů“ a není mu možno v tomto ohledu nic zásadního vytknout. Potlačení vinětace jak samotného objektivu, tak při použití filtrů a filtrových systémů je spíše průměrné. Rušivou se normální vinětace stává především při odcloněném objektivu a to hlavně na ohnisku 16 mm. Použití polarizačního filtru je bezproblémové, ale s potížemi musíte počítat při použití CPL spolu s Cokin P-systémem. Chování v protisvětle je jednou ze slabin Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR. Zatímco s nepřímým protisvětlem si poradí výborně, u přímého slunečního protisvětla má problémy. S pouličním osvětlením se objektiv vypořádal relativně dobře. Kvalita bokehu je pak lehce nadprůměrná. Rozptylové kroužky si zachovávají velmi dobrý tvar i po větším zaclonění, byť vykazují až příliš výrazné okraje.

Na otázku, jak je to s poměrem cena/výkon u Nikkoru AF-S 16–85/3,5–5,6G ED DX VR, neexistuje jednoznačná odpověď. Svou roli hraje především to, že testovaný objektiv je svou technickou specifikací v podstatě kategorií sám pro sebe a prakticky nemá přímého konkurenta s bajonetem Nikon. Osobně si myslím, že za danou cenu odvede objektiv velmi dobrou práci, ale na druhou stranu od něj nemůžete čekat „zázraky“. Jako jeho hlavní přednosti vidím velmi dobrou kresbu, která se na některých ohniscích dokáže vyrovnat i objektivům s pevnou ohniskovou vzdáleností, spolu s velmi solidním mechanickým provedením a ovladatelností.

Závěrem bych chtěl poděkovat firmě Nikon (www.nikon.cz) za zapůjčení objektivu k redakčnímu testu.