Test Sony Alpha 200

Třetím kouskem v řadě, je nástupce prvního, který je však k druhému blíže než byl první. Zní to možná zmateně, ale je to tak. Tou dnešní DSLR je totiž nástupce Sony Alphy 100 s označením Alpha 200. To, že má blízko k profesionálnější verzi Alpha 700 je zřejmé už z prvního pohledu. A tak se na ní v dnešním testu podívejme trochu blíže…

Konstrukce ovládání

Již na začátku napíši něco, s čím se budu ještě několikrát opakovat. Alpha 200 je sice nástupce za nejzákladnější DSLR A100, ale rozhodně nemá od vyšší A700 tak daleko, jako měla A100. Pokud bych to vyjádřil číselnou stupnicí kde A100 by byla na počátku a A700 na hodnotě 10 tak A200 bude stát okolo hodnoty 7– 8. A to plným právem. Tělo A200 je středně velké, lehce padnoucí do průměrných fotografických rukou. Její design je „sloučeninou“ A100 i A700 a to proto, že je hranatý s výrazným zaoblením. Horní část připomíná spíše „stovku“ spodní část spíše „sedmistovku“. A tak je to u ní se vším. Jako by se konstruktéři právě snažili o jakýsi kompromis mezi oběma DSLR.

Základním materiálem je kvalitní tvrzený plast. s prvky z ocele a hliníku. Povrch má jemně zdrsněnou strukturu s matným provedením černé barvy, kterou „narušují“ pouze výrazné oranžové logo „α“ a kovový široký kroužek bajonetu. Pogumované je pouze masivní madlo z přední strany. I když je prostor nad bajonetem masivní jako u A700, bohužel neskrývá pětiboký skleněný hranol, ale pouze soustavu zrcadel – typ pentamirror. Blesk se nevyklápí ručně, ale pomocí tlačítka na boku. Stejně jako u A700 zůstal na horní části pouze jeden kruhový ovladač na levé straně a funkce z druhého ovladače se přestěhovaly do samostatných tlačítek na horní nebo zadní stěně, případně do menu. Tlačítko přepínání AF je také opět tradičně vpředu pod objektivem, ale bohužel tlačítko kontroly hloubky ostrosti již chybí. Tlačítka na horní i zadní straně mají lehce kulový design a jsou mírně utopená, což může některým uživatelům působit problémy při jejich spínání. Je to ale o cviku a dá se na to zvyknout. Všechny ovládací prvky jsou na dosah prstů levé a zvláště pravé ruky a jejich ovládání se dá velmi rychle naučit bez nutnosti dávat fotoaparát od oka a umožňuje vám tak se plně soustředit na to, co se před objektivem děje.

Na podrobné srovnání těl A100, A200 a A700 se můžete podívat na obrázcích níže.

Stejně jako u A700 je na zadní straně kromě tradičních ovládacích prvků i tlačítko funkce Fn, které u A700 umožňovalo velmi rychlé nastavení a ovládání všech funkcí zobrazených na zadním LCD. U A200 udělali v možnosti ovládání určitou inovaci, která však pro zkušenější fotografy spíše znamená krok vzad. Po zmáčknutí Fn se již nezvýrazní určitá funkce na LCD a možností zadního ovladače přecházet rychle a plynně na ostatní funkce zobrazené okolo, ale objeví se nová obrazovka, kde ve formě tabulky musíte nejdříve vybrat jednu z 6 oblastí, kde je daná funkce, kterou chcete upravit uložená a teprve potom se vám nabídne možnost změny nastavení. Chápu snahu výrobce usnadnit uživateli hledání, protože každá oblast má kromě grafického symbolu i český název, ale po určité době kdy se s fotoaparátem „sžijete“ začne vás tento mezikrok zdržovat.

Tělo je o oproti předcházející A100 sice kratší, ale vyšší. Takže malíček již nesklouzává pod fotoaparát, ale pevně se drží madla, které je dostatečně vysoké i široké, i když lidé s velkými prsty nohou mít trochu problémy. Krytka baterie je ve spodní části a podobně propracovaná jsou i dvířka na pravém boku, pod kterými se schovává slot pro CF kartu a USB konektor. Jediná gumová dvířka jsou pro dálkovou spoušť spouště a konektor pro připojení nabíječky AC-VQ900AM pro dva akumulátory.

Hledáček a LCD

Optický hledáček je dostatečně jasný a je stejně velký jako byl u Alphy 100. Je pro něj použita standardní matnice „Spherical Acute Matte“ známá již od Minolty. Zvětšení je 0,83× se zorným polem pokrývajícím 95% snímané scény. Vzdálenost oka je přibližně 25mm od okuláru, při nastavení dioptrické korekce –1 se změní na 21mm. V hledáčku je vidět 9 zaostřovacích bodů rozmístěných do dvojitého kříže.

Pod hledáčkem se zobrazují údaje o režimu blesku a jeho nastavení i korekcích, údaje o typu AF a jeho aretaci, údaje o expozici a případné korekci na stupnici EV, počet zbývajících snímků pokud je jich méně jak 9, grafický symbol, který vás blikáním upozorní na dlouhé časy, při kterých by mohlo dojít k roztřesení snímku a doporučuje vám tak použít blesk, stativ nebo stabilizátor. Dále je tu ještě stupnice stabilizátoru Anti-Shake. Dioptrická korekce na pravé straně hledáčku umožňuje změnu v rozsahu –2,5 až +1 dioptrie. Z vnější části je hledáček chráněn odnímatelnou gumovou očnicí, která chrání i snímače pod hledáčkem. Tyto snímače, tak jako u Alphy700, vypínají posvícení LCD v okamžiku, kdy přiložíte fotoaparát k oku, aby vás zespodu neoslňoval.

Velikost hledáčku zůstala tedy stejná jako u předchozího typu, ale zato zadní LCD je o něco větší, s úhlopříčkou 6,7cm. Dobu jeho podsvícení je možné ovlivnit v uživatelském nastavení a šetřit tak energii akumulátoru. Fotoaparát automaticky reaguje na polohu přístroje. Pokud tedy fotografujete na výšku, informace o nastavení při záznamu se překlopí o 90° doleva či doprava, tak aby byly vždy vodorovně a tím dobře čitelné. Platí to ale pro zobrazení v režimu záznam, ne pro MENU. Snímky lze prohlížet samotné, s informacemi nebo i s novým RGB histogramem umožňující ověřit expozici kanálů červené /zelené/modré barvy. Při tomto prohlížení se také zobrazují informace o rozložení jasů. Znamená to, že místa, která jsou buďto černá nebo čistě bílá na LCD blikají a vy máte hned přehled o tom jak se snímek povedl.

Při prohlížení naexponovaných snímků si stiskem tlačítka Display na zadní straně fotoaparátu můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Lze zobrazovat 4, 9 nebo 25 náhledů najednou. Můžete si také zobrazit pruh s pěti naposledy pořízenými záběry nad právě zobrazeným záběrem – to je ideální možnost, jak kontrolovat nástřely nebo záběry pořízené sekvenční expozicí.

možnosti zobrazení údajů na LCD

Snímky je možné prohlédnout i na TV obrazovce pomocí video výstupu PAL/NTSC. Snímky lze obracet i zvětšovat pomocí lupy a to až do velikosti 12×, takže máte plnou kontrolu na detaily.

Menu je řešeno stejně jako u A700. Je přehledné, rozdělené na 4 základní skupiny, vyjádřené graficky jako karty: Záznam, prohlížení, uživatelská nastavení a nastavení přístroje. Každá má svoji typickou značku. Přepínání mezi „kartami“ je velmi rychlé a přehledné a vše probíhá stále na jedné stránce a nehrozí bloudění stylu „kde to v tom MENU jen bylo…“.

V ukázce vidíte, jak jednotlivé karty vypadají.

Čip

Snímacím prvkem Alphy 200 je CCD nový čip pro zpracovávání obrazu a řízení expozice – Bionz Image Processor s rozlišením 10,8MPix a s efektivním rozlišením 10,2 megapixelu – 3872×2592 pix. Ten vylepšuje a urychluje zpracovávání obrazu i výpočet expozice a umožňuje používat i speciální funkci Dynamic Range Optimization.

Velikost čipu je 23,5×15,6 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2, nebo lze přepnout na 16:9. Čip je osazen pružně a kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu přímo v těle a protiprachový systém. Optický stabilizátor obrazu Super SteadyShot v těle fotoaparátu je převzatý od Minolty a umožňuje velmi efektivně využívat optické stabilizace v kombinaci s libovolným objektivem a to i starými nekompatibilními. Stabilizace je prováděna protifázovým pohybem čipu, který tak vyrovnává chvění těla přístroje. Stabilizací lze dosáhnout použití o 2,5 – 3,5 násobku delšího času.

Druhá technologie aplikovaná na čip je mechanismus redukce prachu na CCD čipu. Ta je prováděna dvěma nezávislými způsoby – před vlastním čipem je low-pass filtr opatřený speciálním antistatickým potahem, který pomocí nabitého povrchu odpuzuje prachové částečky (ty jsou většinou nabité kladně). Druhou fází je rozkmitání čipu i s low-pass filtrem pomocí mechanismu pro optickou stabilizaci a tím setřesení prachu, který se přece jen na filtr nachytal. Tato technologie je dosti podobná ultrazvukové ochraně v zrcadlovkách Olympus a Panasonic.

V plném rozlišení má RAW snímek 3880×2600 pixel a to stačí na fotografii o rozměrech 328×218mm v rozlišení 300dpi. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 100 až 3200 ISO. V následujících ukázkách vidíte, jak se velikost ISO projeví na šumu ve snímku v denním i podvečerním světle. První snímek je celková ukázka a další jsou výřezy.

ISO v denním a nočním snímku

Jak je patrné z ukázky u denního snímku, je zrnitost v podstatě neznatelná až do ISO400. Při ISO 800 a více, je vidět, že fotoaparát se snaží udržet ostrost hran na stejné úrovni jako u nízkých ISO i za cenu „vyhlazení“ ploch, zvláště je to patrné u ISO3200. U nočního snímku to tak patrné není, ale použitelnost ISO3200 je i tak více než diskutabilní.

Plné rozlišení pro formát JPG je o pár pixel menší a dělí se na 3 typy, velikost L – 3872×2592 pix, velikost M – 2896×1936 pix a velikost S – 1920×1280 pix. Kvalita JPG je také rozlišena na 3 typy. A to extrémně jemná, jemná a standard. Kromě toho lze ještě využít kombinací RAW+JPG. Ukládat snímky lze na Compact Flash typu I / II / slot MicroDrive. Memory Stick Duo / Memory Stick PRO Duo a MS-PRO HG s volitelným adaptérem.

Čip pracuje s 8 barevnými režimy. Standardní, Živé, Portrét, Krajina, Západ slunce, Noční pohled, Černobílá a AdobeRGB. Sépie tentokrát chybí. Všechny barevné režimy se dají upravit v třech nastaveních – kontrast, sytost, ostrost a to každý v 3 stupních nastavení, což dává poměrně velké množství kombinací.

ukázka nastavení barevných režimů

Režimy expozice

Systém měření expozice je stejný jako u předešlých typů. Jsou tu základní expoziční režimy jako zelená – plná automatika, P – automatická expozice, A – preference clony, S – preference času a M – manuál. Kromě toho je možné využít scénické režimy (portrét, krajina, makro, sport-akční, západ slunce, noční záběr/portrét a režim pro místa kde je zákaz používat blesk). Expozimetr pracuje ve 3 standardních režimech – plné segmentové měření, které využívá 40 segmentů ve tvaru včelí plástve SPC (známý styl od Minolty, která však používala pouze 14 segmentů), kdy fotoaparát získává od systému zaostřování informace o poloze fotografovaného objektu a používá je k volbě odpovídajících segmentů snímače, kterými bude měřit expozici. Při lehkém stisknutí spouště se tedy v hledáčku ukazuje, který segment AF fotoaparát používá k zaostření a zároveň z toho místa měří expozici. Údaje z každého segmentu jsou vyhodnocovány nezávisle a umožňují tak určit úroveň případného protisvětla nebo bodového osvětlení. Při integrálním váhovém měření se měří všemi segmenty a hodnoty se nastavují dle váženého průměru, přičemž údaje ze středových segmentů mají větší váhu. Pro bodové měření expozice se využívá kruh v hledáčku. Změřenou expozici lze aretovat pomocí tlačítka AEL. Korekci expozice lze nastavit v rozsahu +/-2 EV v krocích po 1/3 EV . Rozsah měření expozičních hodnot je 1 až 20 EV (+3 EV až +20 EV při bodovém měření).

Závěrka je elektronicky řízená, plochá s vertikálním pohybem štěrbiny. Rozsah expozičních časů je 1/4000 až 30s a Bulb (trvalé otevření závěrky). Chod zrcátka je středně hlučný a zrcátko je velmi rychlé. Synchronizační čas pro blesk je 1/160s.

Kromě nastavení expozičních programů je možné nastavovat i funkci „Vylepšená optimalizace dynamického rozsahu“ (D-Range Optimizer), která upravuje kontrast a odstín a pomáhá vám pořídit skvěle exponované portréty v protisvětle a podobné těžké záběry s velkým kontrastem. Stupeň optimalizace lze volit v 3 krocích, vypnutá, standard DR a vylepšená DR+.

Na následující ukázce je patrné, jak funkce DR mění fotografovaný obraz. Světlé partie snímku zůstaly zachovány beze změny, tmavé se vyjasnily.

Vyvážení bílé

Možnosti nastavení vyvážení bílé jsou 4. Buďto se spolehnete na automatiku, nebo si vyberete jednu z 6 přednastavených možností (denní světlo, stín, zatažená obloha, žárovka, zářivka a blesk), z nichž každou můžete upravit, případně si nastavíte teplotu chromatičnosti číselně ve Kelvinech a to po 100K od 2500K do 9900K s krokovou korekcí purpurové/zelené barvy. Nebo si ji ručně změříte a nastavíte přes uživatelské nastavení. Můžete i použít funkci „WB bracket“, kdy se při expozici uloží 3 snímky s posunutým vyvážením bílé barvy. Když zvolíte možnost „Lo“ posun bude jemnější – o 10 mired, při nastavení „Hi“ to bude o 20 mired. Pokud vás to zajímá tak „mired“ je jednotka vyjadřující teplotu chromatičnosti podle vztahu mired = 1000000/teplota chromatičnosti v K (teplotě chromatičnosti 2000; 4000; 6000; 8000; 10000 K odpovídá 500; 250; 166,7; 125; 100 mired).. tolik praví naučný slovník. Pro většinu snímků jsem používal automatické nastavení. Na ukázce vidíte, jak jednotlivé přednastavení bílé barvy ovlivňují výsledný obraz.

Zaostřování a režimy snímání

Alpha200 je vybavena 9 bodovým systémem automatického zaostřování a sledování objektů pohybujících se v záběru. Můžete vybrat buď široké zaostřovací pole s automatickým výběrem zaostřovacího bodu, nebo vybrat středový AF, či vybírat ručně ze všech AF bodů pomocí zadního kruhového voliče, což je velmi rychlé. V nabídce je kromě AF pro jednotlivé snímky (AF-S), standardního AF (AF-A) také průběžný AF (AF-C). Pokud snad vám rychlé automatické zaostřování nevyhovuje, není problém přepnout do MF v přední části pod objektivem. Kromě jednotlivých snímků a stupňované expozice lze v režimu snímání exponovat i série snímků s rychlostí 3 snímky/s. Rozsah citlivosti je 0 až +18EV. V případě slabého osvětlení lze použít vestavěný blesk pro přisvětlení s dosahem 5 m.

Stupňovaná expozice je možná v krocích po 1/3 a 2/3 EV v rozsahu 3 snímků a to buď jednotlivě, nebo v sérii. Nastavení oblastí AF a režimů AF jsou nastavitelné přes tlačítko Fn na zadní straně fotoaparátu. Nastavení stupňované expozice a samospouště přes tlačítko na horní straně a následně na LCD.

Snad už jen malá připomínka. Při nepřetržitém snímání je počet snímků bohužel omezen a to na 3 snímky v RAW+JPG, 6 snímků v RAW. Při snímání do JPG není počet snímků omezen, ale po čtvrtém snímku se rychlost zpomalí v důsledku zapisování snímků na kartu.

Vestavěný blesk a externí blesky

Vestavěný blesk se „vysunuje“ pomocí tlačítka na boku. Jeho směrné číslo je 12 a pokrytí zorného pole odpovídá 18mm objektivu. Doba nabíjení cca 4s. Při nastavení různých ISO je dosah blesku od 1m do 24m (při cloně 2,8 a ISO3200), což je ovšem pouze teoretické a platilo by v místnosti. Při použití externích blesků Sony HVL-F36AM a HVL-F56 AM je možná synchronizace i s nejkratším časem. Alpha 200 je plně kompatibilní i se starším bleskem Minolta 5600 HSD.

Blesk se nevyklápí daleko od osy objektivu, proto je třeba si dávat pozor při použití objektivů s velkým průměrem a širokoúhlým záběrem na nebezpečí vrhání stínu do záběru přední částí objektivu. Velmi zde záleží na konstrukci používaného objektivu. Možnosti nastavení blesku jsou: vypnutý, automatický, při každé expozici, v synchronizaci pro dlouhé časy, expozice na druhou lamelu a bezdrátové ovládání s externím bleskem. Pro měření je používán systém ADI (Advanced Distance Integration), kdy se kromě měření za objektivem používá pro výpočet expozice i směrné číslo a změřená vzdálenost. Výkon záblesku je tak méně ovlivňován jasem pozadí či odrazem od fotografovaného objektu. Tento systém je aktivní ale jen v kombinaci s novými objektivy Minolta řady D a objektivy Sony. Při použití blesků jiných výrobců je použito standardní TTL měření.

Korekce expozice s bleskem je –2 EV až +2 EV v krocích po 1/3 EV a není svázána s korekcí expozice. Je možné využít i stupňovanou expozici 3 snímků s krokem 0.3 / 0.7 EV.

Na ukázce vedle vidíte, jaký je rozdíl mezi výškou blesku u starší A100 a nové A200. Nebezpečí vrhání stínu na malé vzdálenosti u objektivů s velkým průměrem je tedy na místě. Druhý snímek je Alpha200 s bleskem Minolta 5600HSD.

Energie a příslušenství

Pro činnost fotoaparátu se používá dobíjecí baterie NP-FM500H s kapacitou: 7,2 V / 11,8 Wh / 1650 mAh. Její nabití trvá cca 175 minut. Plně nabitá vydržela baterie na cca 700 snímků. Záleží však na použitém objektivu a používání blesku. Zbývající výdrž baterie je velmi přehledně vidět na zadním LCD, kde se zobrazují zbývající procenta kapacity.

Součástí balení je kromě těla a objektivu dle setu, popruh, lion akumulátor, nabíječka, návod v češtině a CD se software Sony. Kromě standardní nabíječky je možné dokoupit i nabíječku AC-VQ900AM pro dva akumulátory. Dále je možné dokoupit dálkové kabelové ovládání (RM-S1AM, nebo RM-L1AM), dále je tu video kabel, USB kabel, poutko, závěsný řemínek na rameno, krytky, software + USB driver na CD. K Alpha 200 možné dokoupit vertikální grip VG-B30AM, který nabízí spoušť pro fotografování na výšku (portrétní foto apod.) a ovládací otočná kolečka s plnou sadou dalších tlačítek a možností osazení až dvou sad baterií Li-Ion akumulátory NP-FM500H.

Kompatibilní a nové objektivy

O dalších nových objektivech v tuto chvíli nevím, tak alespoň vás mohu uklidnit, že kompatibilita je plně zaručena kromě objektivů Sony i pro objektivy Minolta s bajonetem Minolta AF a objektivy druhých značek jako Tamron, Sigma, Tokina, které mají bajonet Minolta AF.

Potěšující je, že i nadále je možné používat objektivy, které kompatibilní nejsou, ale je možné je přes redukci na tělo nasadit. Jen s tím rozdílem, že již nelze použít expoziční programy P,A,S, kdy je závěrka blokována. V režimu M – manuální expozice, je závěrka odblokována a plně funkční expozimetr zajistí přesnou expozici. Sám jsem toto úspěšně vyzkoušel na objektivu carl zeiss MF 200/2,8 Sonnar.

Laboratorní testy – grafy

Nyní se podívejme na výsledky laboratorních testů obrazové kvality, provedené v laboratoři asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Porovnejeme je s výsledky Nikonu D40×, který spolu s objektivem spadá do podobné cenové kategorie.

Graf míry šumu v závislosti na citlivosti ISO pro Sony Alpha 200 a Nikon D40×

Graf odstupu signálu od šumu v závislosti na citlivosti ISO pro Sony Alpha 200 a Nikon D40×

Graf dynamického rozsahu v závislosti na citlivosti ISO pro Sony Alpha 200 a Nikon D40×

Pokud vás zajímá srovnání s ostatními modely či další podrobnější detaily výsledků, navštivte speciální stránky laboratoře DIWA.

Testovací snímky

objektiv: Sony 50mm/1,4
ohnisko: 50mm
clona: 4
čas: 1/1000s
ISO: 100

objektiv: Sony DT 18–70mm/3,5–5,6
ohnisko: 20mm
clona: 10
čas: 1/125s
ISO: 100
vestavěný blesk

objektiv: Sony 50mm/1,4
ohnisko: 50mm
clona: 2,2
čas: 1/2000s
ISO: 100

objektiv: Tokina 17mm/3,5
ohnisko: 17mm
clona: 4
čas: 1/2000s
ISO: 100

objektiv: Tokina 17mm/3,5
ohnisko: 17mm
clona: 8
čas: 8s
ISO: 100

objektiv: Tokina 17mm/3,5
ohnisko: 17mm
clona: 8
čas: 1/640s
ISO: 100

objektiv: Carl Zeiss 16–80mm/3,5–4,5
ohnisko: 16mm
clona: 8
čas: 1/320s
ISO: 200
(Alpha 700)

Poslední snímek není z Alphy 200, ale z Alphy 700. Našel jsem tento podobný snímek pro lehké, ale opravdu lehké vzájemné posouzení dvou snímků z různých fotoaparátů s podobným tématem, podobným nastavením ohniska ( i když pevného objektivu a zoomu) a clony.

Závěr

O nové Alpha 200 se dá říci, že je to fotoaparát, který velmi překvapil a plně zaplnil a nebo řekněme stáhnul velkou mezeru, která přece jen mezi Alpha 100 a Alpha 700 byla. Tak trochu bych jí nazval „plastovou“ Alpha 700.

Nevím, co bych této DSLR vytknul. Za tu krátkou dobu, co jsem měl tu možnost si jí vyzkoušet, pracovala bezvadně a exponovala fotografie skutečně velmi dobré úrovně. Velkým lákadlem jistě bude současná cenová politiky Sony. Např. Alpha 100 ve své době stávala přes 20.000 Kč a její nástupce Alpha 200 se dá v současné době v ČR koupit za cenu 12.500 Kč i se setovým objektivem 18–70/3,5–5,6 DT. Touto nízkou cenou je opravdu schopná konkurovat jiným značkám velmi dobře. Dokonce bych řekl, že si výrobce touto cenou tak trochu sám sobě udělal čáru přes rozpočet, protože když se Alpha 700 se setovým objektivem v tuto chvíli dá na českém trhu koupit za cenu 32.500 Kč (asi nejnižší cena v ČR) a Alpha 200, která je svými schopnostmi v těsném závěsu, za cenu o 20.000 Kč nižší, bude část fotografů, kteří stále čekají na snížení ceny A700 na cenu podobnou té v zahraničí, zvažovat, jestli raději nekoupit DSLR Alpha 200.