Fotoaparát.cz

Hodnocení „S tebou mne baví svět“.

Lednové téma seriálu "Okem profesionála" hodnotí profesionální fotograf Milan Šusta v následujícím článku. Jak jste zpracovali toto celkem nenáročné téma "S tebou mě baví svět" si přečtěte a prohlédněte na Vámi poslaných fotografiích.

Seriál Okem profesionála vám nabízí možnost zpracovat fotograficky zadané téma a nechat si své snímky zhodnotit profesionálním fotografem. Každý měsíc je vypsáno nové téma a je jen na vás, jakým způsobem ho ztvárníte. Hodnotí se především nápad, kreativita a originální pojetí.

Téma na únor 2008: „Moje druhé já“.
Hodnotí profesionální fotograf Kamil Varga.
Fotografie na únorové téma zasílejte do 29. února 2008, 24:00 na adresu: fotoinstitut@fo­toaparat.cz (max 500Kb, max 800 pxl delší strana). Více najdete zde.

Zpracování minulých témat seriálu Okem profesionála /> říjen 2007: „Cestou domů“
listopad 2007: „Ani ryba, ani rak“
prosinec 2007: „Káva nebo čaj?“

Připravujeme:
Téma na březen 2008: „Živelná pohroma“.

Milí kolegové,foto­grafové,

dobře víte, že fotografie je umění, ale na rozdíl od malířství nebo sochařství nutně potřebuje pro svůj vznik kromě osoby fotografa a fotopřístroje ještě světlo, neboť bez světla nemůže fotografie vzniknout a co je neméně důležité, reálnou předlohu, to, čemu říkáme objektivní realita. Fotograf nemůže ztvárnit něco abstraktního, nemůže zaznamenat pocity, stav duše. To takový malíř to má snazší, postaví se před čisté plátno a vystřihne abstraktní obraz. Nebo spisovatel lehce popíše, jak jej bolí koleno. Fotograf ne. Ten musí vycházet z objektivní reality, kterou svými výrazovými prostředky může přetvářet.

S daným tématem “S tebou mne baví svět“ to bylo podobné. Někdo si jej mohl vyložit jako s tebou chci žít, tebe mám rád, jiný mohl zaměnit osobu za sobě milou věc nebo událost. A to se již nechá fotograficky vyjádřit různou formou a různým přístupem. Od reportážního pojetí přes stylizovanou fotografii až po různé druhy počítačového zpracování. Vím, že to nebylo jednoduché, každá tvorba je bolestivá, ale byla to určitá výzva k něčemu novému. K několika z Vašich fotografií se pokusím vyjádřit.

Kdyby...

Fotografie s názvem „Kdyby“. Z lehce neostrého pozadí vystupuje hlavní prvek snímku, dívka v barevném oblečení. Umístěním téměř dokonale do zlatého řezu na sebe upoutává pozornost, která je umocněna jasně červenou barvou šátku. Druhým prvkem obrazu je muž, který ji pozoruje. I když zabírá poměrně velikou část plochy fotografie, není v obraze dominantní a velice vhodně doplňuje celkovou atmosféru. Je již jenom na nás, abychom se rozhodli, jak celá situace dál probíhala.

Druhá fotografie je podobná pouze tím, že také zobrazuje dva prvky v obraze. Zde není zcela jasné, který je pro dané téma dominantní. Vyplazený jazyk, který měl snad evokovat žertovnou atmosféru, posouvá tuto fotografii spíše do kategorie snímků pro rodinné album.

Baví ju to, baví.

Velice mne zaujal tento snímek, který vyčníval nad ostatní. Na skoro monochromatické fotografii je reportážním způsobem zachycena určitá nálada svědčící o autorově pohotovosti a smyslu pro humor. Právě ten jednotný barevný tón spolu s odrazy v oknech vagonu dodaly fotografii tajemný akcent. I při poměrně hodně členitou plochu obrazu z ní hlavní motiv jasně vyčnívá. Možná bych trochu upravil výřez, v pravém okraji lehce ruší něco, co je tam asi navíc.

Drogy

Černobílá fotografie s názvem „Drogy“. Tady si autorka vzala trochu větší sousto. Dobré zpracování tak závažné problematiky nutně vyžaduje, aby na konečném výsledku byl vidět určitý názor autora. Není podstatné zda kladný či záporný. Budu-li zpracovávat fotograficky drogovou závislost jako zakázku pro narkomafii (mám li na to žaludek), musí být z konečného výsledku zřejmé, že drogy jsou dobré. Při zakázce pro Ministerstvo zdravotnictví zase zdůrazním škodlivost drogy. Bez názoru mohu udělat jenom popisnou instruktážní fotografii pro učebnici jak injekčně aplikovat. Na této fotografii nic takového nenajdeme. Dokonale klidné pozadí, uklizený stůl, necitlivě uříznutá pravá ruka, neviditelný obličej modelu, který mohl alespoň částečně navodit nějaké pocity, mluví o tom, že by bylo dobré na tématu ještě pracovat.

Tři fotografie krásného dítěte nedodržují zadání, neboť se autoři měli prezentovat jedním snímkem. Přesto, líbivé reportážní portréty, ale poskládané bez rozmyslu. Podle mého názoru situace začíná obrázkem vpravo dole, pokračuje levou fotografií a vrcholí šťastným úsměvem nad dobře vykonanou prací, vpravo nahoře. Při prezentaci více fotografií je opravdu důležité vědět, jak situace začíná, vyvíjí se a vrcholí. Je škoda, že autor fotografoval pouze několik vteřin a dál se tématem přestal zabývat. Napadá mne fotografie veliké bubliny, ve které se zrcadlí celé okolí nebo něco podobného. Zkuste to ještě.

Velice dobře působí na diváka tato fotografie. Linie obchodu rozděluje plochu obrazu na 2 poloviny, dolní tmavší, jednolitou a proto působící jako těžší a větší, horní se světlejší oblohou. Z levého rámu fotografie vystupuje výrazná postava a upoutává na sebe pozornost. Zcela správně bylo vybráno místo první pozornosti. Nápis Globus potom upřesňuje lokalitu. Rytmicky se opakující stožáry a informační nápisy potom umocňují hloubku a prostor. Celý obraz působí vyváženě, klidné velké plochy správně rozrušuje postava muže, která v sobě ukrývá určité napětí.

A pak následuje pusa

Bohužel přišlo i několik takových fotografií. Zde je příklad toho, čemu se říká cvaknout a hotovo. Fotografie bez použití jakékoliv znalosti o stavbě a skladbě obrazu, bez promyšlení záměru a kompozice. Zcela prázdná a nic neříkající pravá třetina fotografie, ukrojená polovina levého psa. Část ruky, nohy a černé boty jsou zcela rušivé a zmatečné prvky, které fotografii degradují. Fotografovat neznamená jenom namířit přístroj a exponovat. Při vážnějším zájmu o fotografii je třeba přemýšlet, sledovat jiné fotografie, vzdělávat se.

A máme fotografii poslední. Vlastně přišla jako první, ale já jsem nad ní dlouho přemýšlel. Nejprve se zmíním o chybách. Kdyby autor ukročil o malý kousek doprava, určitě by slečně nerostl dům z nohy. Také stín v levém dolním rohu je nefunkční a proto nadbytečný. Neostré popředí působí většinou jako chybný odhad hloubky ostrosti. Zajímavé protisvětlo pod rukou působí naopak velice příjemně a navozuje pocit tepla. To, že hlavní prvek, tedy slečna, je komponován do horní části obrazu, zvyšuje jeho dominantní roli a sevřená pěst téměř ve středu formátu působí dokonalou agresivitou. Jestli to byl záměr autora, tak se mu povedl výborně. Jak dívka vehementně svírá v ruce kámen, svědčí o tom, že nerosty sbírá jenom proto, aby mohla fotografy kamenovat. Přesto i tak TĚ BAVÍ SVĚT.

Doufám, že jsem Vám svým povídáním nezošklivil Vaši krásnou zálibu, že budete o to pilněji ve fotografování pokračovat a pevně věřím, že ještě uvidím mnoho krásných fotografií z vaší autorské dílny.

Zdraví Milan Šusta