Fotoaparát.cz

Canon EOS 1Ds Mark III

Canon před nedávnem představil novou verzi své vlajkové lodi v podobě modelu EOS 1Ds Mark III. Jde o fotoaparát nejvyšší třídy s čipem velikosti filmového políčka, velmi vysokým rozlišením a již tradičně mimořádně odolným tělem. Více v obvyklém redakčním článku.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

1. Canon EOS 1Ds Mark III 2. Zadní stěna
3. Horní část

Canon EOS 1Ds Mark III. jde ve stopách svých předchůdců, což je jasně patrné již na první pohled na provedení samotného těla. To je stejně jako předchozí modely postaveno na osvědčené koncepci kovového základního korpusu s úpravou proti stříkající vodě a prachu. Již na první dotek je jasné, že nejde o žádnou lacinou hračku, ale o skutečnou špičku mezi digitálními zrcadlovkami. Tělo dokonale padne především do větší ruky a to jak klasicky horizontálně, tak i vertikálně díky vestavěnému gripu. Také rozmístění ovládacích prvků je koncipováno dle předchozích osvědčených modelů. Vše je tam kde má být a v dokonalém provedení s jasně srozumitelnými popiskami. Nechybí ani geniálně jednoduché a přitom skvěle funkční kolečko s potvrzovacím tlačítkem uprostřed, což je v současné době asi nejlepší řešení pro pohyb v menu a nastavování funkcí. Tradiční výhradu mám jen vůči provedení a umístění hlavního vypínače a někomu snad může chybět i samostatné tlačítko pro vyvážení bílé. Vypínač je však možná jen otázka zvyku a preferencí konkrétních uživatelů a vyvážení bílé už dnes také není až tak využívanou funkcí, protože značná část uživatelů nastavuje vyvážení bílé až jako postproces při zpracování formátu RAW v grafickém editoru.

4. Robustní kovový korpus

K obvyklým řešením patří také dvojice stavových LCD displejů. Jeden na horní straně aparátu a jeden na zadní stěně. Té dominuje 3“ LCD monitor s 230.000 obra­zovými body. Menu zobrazované na tomto monitoru má také tradiční koncepci. Je přehledné, intuitivní a snadno ovladatelné. Také pohled do hledáčku potěší. Hledáček je velký, jasný a také jeho dva displeje zobrazují veškeré myslitelné informace včetně aktuálně nastavené citlivosti ISO. Přímo na matnici se pak zobrazují jednotlivé ostřící body. Výrobce deklaruje přibližně 100% zobrazení fotografované scény, což se mi však v praxi nepotvrdilo. A nejen to, u testovaného kusu byla tato plocha nejen nepatrně menší, ale hlavně excentrická. Když jsem při praktických zkouškách pečlivě komponoval přesně symetrickou kompozici tak na výsledném snímku bylo obrazu o trošku více a nerovnoměrně, na každé straně jinak. To vše s objektivem EF 15mm f/2,8 Fisheye. Pro dosažení původně zamýšlené kompozice jsem pak výsledný snímek musel lehce oříznout, i když opravdu jen nepatrně, subjektivně jen asi o 1 až 2% obrazové plochy, což je vzhledem k rozlišení snímacího čipu téměř zanedbatelné. Naopak dalším plusem hledáčku je vestavěná uzávěrka okuláru, což je praktické při použití samospouště nebo při dálkovém ovládání fotoaparátu.

5. Pohled do útrob aparátu 6. Vlevo o kousek obrazu navíc

Celkově lze mechanické provedení hodnotit jako výborné a odpovídající dané kategorii přístroje. Ocenit lze také fakt, že základní principy i design menu jsou velmi podobné napříč modelovou řadou Canonu, takže případný přechod mezi jednotlivými typy aparátů je tak uživateli do značné míry usnadněn.

Snímací čip

Asi nejdůležitější součástí digitální zrcadlovky je použitý snímací čip. V případě nového modelu Canon EOS 1Ds Mark III je jím senzor typu CMOS s efektivním rozlišením lehce přes 21 Mpix, což je v praxi 5616×3744 obrazových bodů. Tento aparát se tak stává první digitální zrcadlovkou s rozlišením vyšším jak 20 Mpix. Senzor má poměr stran 3:2 a jeho rozměry jsou 36×24 mm, což je přesně rozměr kinofilmového políčka. Čip je vybaven nízkopásmovým filtrem s antistatickou úpravou a hlavně s jednotkou automatického čištění jeho povrchu od prachu. Pořízené snímky lze ukládat ve formátech JPEG nebo RAW (i ve vzájemné kombinaci) na paměťové karty typu CompactFlash nebo SD (včetně SDHC), které mohou být v aparátu použity současně. Zvolit lze také způsob ukládání, co se na kterou kartu má uložit.

7. Snímací čip aparátu

Zásadním parametrem snímacího čipu je použitelný rozsah ekvivalentní citlivosti ISO. V základním nastavení lze citlivost nastavit v rozmezí ISO 100 až 1600. V uživa­telských funkcích lze povolit rozšíření tohoto rozsahu o jeden stupeň na obě strany, tedy na rozsah ISO 50 až 3200. V případě potřeby lze samozřejmě také aktivovat redukci šumu. Tato funkce je rozdělena do dvou samostatných částí. Na redukci šumu pro dlouhé expoziční časy a na redukci šumu vznikajícího při použití vysokých citlivostí ISO. Obě funkce pak lze aktivovat i současně. Teď se však podívejme, jak je na tom snímací čip s mírou šumu při jednotlivých citlivostech. Na ukázkovém snímku č.8 je napřed celková testovací noční scéna pořízená nejnižší možnou citlivostí ISO 50 zcela bez úprav v původním rozlišení. Byla pouze složena ze dvou polovin, pořízených při odlišném nastavení vyvážení bílé. Snímek byl pořízen (stejně jako ostatní testovací snímky) osvědčeným objektivem Canon EF 24–70mm f/2,8 L USM časem 30“ při cloně f/4.

8. Pohled na testovací noční scénu 9. Srovnání úrovně šumu
10. Ukázka redukce šumu 11. Testovací snímek

Na ukázce č.9 jsou pak 100% výřezy z jednotlivých testovacích snímků pořízených jednotlivými citlivostmi ISO. Z výsledku je patrné, že výsledek sice nedosahuje kvalit „stájového kolegy“ EOS 1D Mark III (ten má u Canonu zatím asi nejvyšší kvalitu obrazu), ale ten má podstatně nižší rozlišení a tím i snazší pozici. Rozdíl však není velký a vzhledem k rozlišení, jaké EOS 1Ds Mark III má, je výsledek skutečně vynikající. Zajímavý je i pohled na výsledky snímků, kde byly aplikovány redukce šumu. Zvláště redukce šumu vznikajícího při vysokých citlivostech je velmi účinná a prakticky likviduje cizorodé barevné spektrum šumu, což byl často problém dost zásadní. Tuto redukci proto rozhodně doporučuji využívat ve všech situacích, kdy je nutno použít citlivost ISO 800 nebo vyšší. Na vysoké obrazové kvalitě se také podepsalo vynikající zpracování obrazu hned dvojicí obrazových procesorů DiGIC třetí generace se 14-ti bitovým zpracováním obrazu. Pro zajímavost ještě přikládám snímek č.11, kde najdete testovací snímek v plném rozlišení při citlivosti ISO 3200 bez aplikace redukce šumu.

12. Objektiv EF 15mm f/2,8 Fisheye
13. Objektiv EF 24-70mm f/2,8 L USM 14. Objektiv EF 24-70mm
15. Objektiv EF 24-70mm 16. Objektiv EF 14mm f/2,8 L USM II.

Na závěr ještě přikládám pětici snímků č.12 až 16, které si můžete stáhnout a prohlédnout v plném rozlišení. Pořízeny byly v různých světelných situacích a vesměs při vysokých citlivostech ISO. Můžete si na nich doslova vychutnat špičkovou obrazovou kvalitu a to nejen s ohledem na míru úrovně šumu, ale také vzhledem k velmi věrnému barevnému podání, vyvážení bílé barvy a u snímku č.15 také vzhledem k velmi slušnému dynamickému rozsahu, který mě osobně velmi mile překvapil. O ostrosti a vykreslení detailů fotografií ani nemluvě – opět zvláště snímek č.15 ukazuje, co všechno dokáže profesionální objektiv EF 24–70mm f/2,8 L USM při optimálním nastavení vykreslit na extrémně vysokém rozlišení 21 milionů obrazových bodů. Povšimněte si u něj až neuvěřitelných detailů větví proti jasné obloze.

Funkce, praktická zkušenost

K základní výbavě funkcemi patří například vyvážení bílé. To je možné měřit automaticky, nebo použít některou z předvoleb. Nastavit barevnou teplotu lze přímo v Kelvinech nebo ručně změřit podle referenčního objektu. Pro nejčastěji využívané funkce lze vyvážení bílé uložit do paměti a to v pěti variantách. V praktickém nasazení se automatika sice nevyrovnala úplně ideálně s agresivním světlem oranžových výbojek (viz ukázka č.8). ale ve většině ostatních, běžnějších situacích si poradila více než dobře. V praxi se tak lze na automatiku nebo přednastavené předvolby spolehnout a v grafickém editoru pak ani není nutné výsledek příliš korigovat.

Další základní funkcí je měření expozice. To je realizováno hned ve čtyřech režimech – v režimu 63 zónového poměrového měření, v režimu částečného měření z plochy zhruba 8,5% ve středu snímků, v režimu celoplošného měření se zdůrazněným středem a také v bodovém režimu z plochy cca 2,4% ve středu hledáčku. Nabídka režimů je tak dostatečně vyčerpávající a je snad jen škoda, že měření bodové nelze spřáhnout s aktivním zaostřovacím bodem. V praktickém nasazení se však v naprosté většině situací osvědčil základní 63 zónový systém měření, který neošálily ani složitější světelné situace a k použití korekcí expozice jsem tak musel sáhnout pouze ve skutečně extrémních světelných podmínkách.

17. Ukázka některých položek menu 18. Ukázka položek menu

Velmi důležitý je i systém automatického zaostřování. V případě testovaného fotoaparátu je jím vylepšený 45 bodový systém s 19 křížovými body. Předchozí model aparátu používal také 45 bodový systém, ale jen se 7 křížovými body. Při praktickém fotografování fungovalo zaostřování zcela bezchybně a výborně si poradilo i za špatných světelných podmínek. Stejně dobře se vypořádalo i s monochroma­tickými plochami, takže jej nelze vyhodnotit jinak, než jako vynikající. Jedinou drobnou výhradu snad lze mít pouze k rozmístění ostřících bodů v obrazovém poli, protože jsem dost nahuštěné kolem středu a nejednomu uživateli by jistě více vyhovovalo roztažení vysokého počtu bodů do větší plochy.

19. 63 zónový čip pro měření expozice 20. Čip 45 bodového autofokusu
21. Jednotka WFT-E2

Canon EOS 1Ds Mark III disponuje také režimem živého náhledu. Ve své praxi se relativně často setkávám s názorem, že tato funkce je téměř k ničemu, že zrcadlovka je přece především od toho, abychom mohli fotografovanou scénu sledovat hledáčkem přímo přes objektiv. To je sice pravda, ale přesto bych režim živého náhledu nezatracoval, protože je řada situací, kdy se opravdu velmi hodí. Nejde jen o to, že se dobře využije v situacích, kdy nemůžeme mít aparát přiložen přímo u oka – jako třeba při akčních reportážích, v tlačenici v davu a podobně. Jde i o to, že se výborně hodí při dálkovém ovládání aparátu. Například při studiové fotografii můžeme aparát umístit na stativ a sledovat scénu na monitoru počítače. Máme tak nejen volné ruce, ale také třeba více prostoru pro komunikaci s modelem či asistentem. Velmi dobré využití může mít třeba při fotografování volně žijících zvířat, kdy můžeme aparát umístit na stativ poblíž hnízda či nory a pohodlně jej ovládat ze vzdáleného krytu, aniž bychom zvířata rušili svou přítomností. K tomu nám pomůže nejen propojovací kabel, ale v náročnějších podmínkách pro ještě lepší komfort třeba i bezdrátové Wi-Fi rozhraní. V režimu živého náhledu bohužel nelze využívat automatické zaostřování, takže je nutno mít předostřeno ručně. Na druhou stranu pro skutečně přesné ruční zaostření je možné si obraz 5× nebo 10× zvětšit.

Pro nastavení expozice fotoaparát používá elektronicky řízenou závěrku ve fokální rovině s rozsahem časů 30 vteřin až 1/8000 vteřiny. K dispozici je i trvale otevřená závěrka a také režim časosběrného snímání. Životnost závěrky byla testována na 300.000 cyklů. Standardní čas pro synchronizaci s bleskem je 1/250 vteřiny, s firemními systémovými blesky lze ale použít libovolný čas v celém pracovním rozsahu závěrky. Zábleskovou expozici lze samostatně kompenzovat v rozsahu +/-3 expoziční stupně. Aparát podporuje také bezdrátovou komunikaci zábleskových jednotek. Rychlost sériového snímání je 5 snímků za vteřinu a uživatelsky ji lze snížit na 3 snímky za vteřinu. Vyrovnávací paměť přitom v sérii pojme maximálně 56 snímků formátu JPEG a nebo 12 snímků formátu RAW. To se na první pohled nezdá mnoho, ale vzhledem k velmi vysokému rozlišení je to velmi dobrý výsledek.

Zajímavou funkcí je také režim Highlight Tone Priority (Priorita světlých tónů), který zvyšuje dynamický rozsah světlých oblastí snímků při použití citlivosti ISO 200 nebo vyšší. Toto nastavení zlepšuje prokreslení nejsvětlejších partií snímků, například bílých oblaků na obloze, či jiných velmi světlých objektů, kde jinak bývá zachování detailů problematické.

Aparát umožňuje celou řadu dalších uživatelských nastavení, jejichž rozsah je však natolik obsáhlý, že by se snad do této obvyklé redakční recenze ani nevešly. Pro představu jen ještě doplním, že jde celkem o 57 uživatelských funkcí ve čtyřech kategoriích. Výbornou pomůckou je také možnost vytvoření uživatelského menu pro rychlou dostupnost nejčastěji používaných položek. Některé novější druhy příslušenství pak lze také ovládat přímo přes menu aparátu, jako například u nový blesk Speedlite 580 EX II nebo u bezdrátové Wi-Fi rozhraní WFT-E2.

Příslušenství, cena a závěr

Důležitým aspektem je také rozsah a variabilita volitelného příslušenství. V případě fotoaparátu Canon EOS 1Ds Mark III je to především velmi široký sortiment kvalitních objektivů Canon EF a to především již téměř legendární nejvyšší série “L“. O tom, že šíře nabídky těchto objektivů pokryje nároky snad každého uživatele netřeba diskutovat, ale za zmínku stojí alespoň uvedení několika nových objektivů. Například velmi zajímavý superširokoúhlý objektiv EF 14mm f/2,8 L USM II, který byl uveden současně s tímto fotoaparátem. Nejnověji pak byly představeny nové teleobjektivy nejvyšší třídy – EF 200mm f/2 L IS USM a EF 800mm f/5,6 L IS USM. Také nabídka systémových blesků je široká, ale pro EOS 1Ds Mark III bude asi nejpoužívanějším nejvyšší model Canon Speedlite 580 EX II, který je vlajkovou lodí zábleskové techniky Canon. Zajímavý je také již zmíněný bezdrátový vysílač WFT-E2 umožňující mimo jiné i bezdrátový přenos pořízených snímků přímo do počítače. Zapomenout nesmíme ani na velmi širokou nabídku fotografických tiskáren Canon a to od malých domácích stolních tiskáren, přes profesionální modely s formátem tisku A3+ až po velkoplošné plotry, vhodné pro zhotovování skutečně obřích zvětšenin.

22. Nabídka objektivů Canon 23. Canon EF 14mm f/2,8 L USM II.
24. Systémový blesk 25. Fotografické tiskárny Canon

V základním balení aparátu najdeme obvyklé vybavení v podobě kabeláže, nabíječky, popruhu, CD se softwarem a také baterie Li-ion LP-E4 s kapacitou 2300 mAh. Ta má skutečně velkou výdrž a v průběhu testu jsem ani nepořídil tolik fotografií, abych mohl posoudit na kolik snímků vystačí. Výrobce však uvádí kolem 2000 snímků (v závislosti na konkrétním použití a také okolní teplotě) a myslím, že tomuto údaji lze bez problému věřit a to možná i s rezervou.

Nesmíme však zapomenout ani na cenu, která je v mnoha případech jedním z předních kritérií pro pořízení nového fotoaparátu. Cena za tělo Canon EOS 1Ds Mark III se v současné době (02/2008) pohybuje okolo 200.000 Kč včetně DPH. To je sice cena skutečně značná, ale je nutno vzít v úvahu, že jde o špičkový a nekompromisní profesionální model fotoaparátu.

Další technické informace a podrobné specifikace o aparátu samotném či o jeho příslušenství můžete najít také na stránkách firmy Canon CZ, které bych chtěl tímto zároveň poděkovat za zapůjčení přístroje pro potřebu redakčního testu.

Pokud vás zajímají konkrétní snímky pořízené tímto aparátem, tak je najdete v naší FotoGalerii.