Objektivy pro Sony Alpha 700 – díl II.

Sonnar 16-80mm & Planar 85mm
V pokračování o Alfa700 si řekneme něco málo o dalších objektivech, kterých je díky bajonetu Minolta "požehnaně". Je tu řada nových od Carl Zeiss. Sony tak výrazně rozšířila okruh objektivů použitelných pro své DSLR Alpha100 i Alpha700, navíc kompatibilita zůstala zachována i pro DSLR Minolta typu Dynax 7D, 5D.

Úvod

Objektivy pro digitální zrcadlovky Sony by se obecně daly rozdělit do tří skupin. První jsou objektivy přímo pod dnešní značkou Sony, kterých je více než dvacet (viz následující tabulka).

Tyto objektivy jsou plně kompatibilní s DSLR Alpha 100 i Alpha 700, stejně tak zůstala zachována kompatibilita pro DSLR Minolta Dynax 7D a 5D. Bezproblémově fungují i na filmových SLR.

Druhou skupinou jsou bývalé objektivy značky Minolta, případně objektivy s bajonetem AF Minolta třetích značek, jako třeba Tokina, Sigma, Tamron. I zde je kompatibilita plně zachována a objektivy lze použít.

Třetí skupinou jsou v podstatě všechny objektivy, na které lze nasadit příslušné redukce mající připojení bajonetu Minolta AF, i když tato redukce bude (v rámci ochrany elektroniky DSLR by měla být) mrtvá a bude nutné ostřit a clonit ručně. Jedná se hlavně o objektivy se závitem M42, případně středoformátové objektivy například s bajonetem pro P-six. I když musíte ručně ostřit a nastavovat clonu na objektivu, jsou DSLR Alpha 700 ( i Alpha 100) schopné správně měřit expozici a exponovat, což jim některé digitální zrcadlovky mohou závidět. Nebo spíše jejich majitelé. Protože někteří výrobci své digitální miláčky vybavili blokací závěrky i měření expozice, pokud na nich není nasazen pouze plně kompatibilní objektiv. Osobně jsem na Alpha 700 a hlavně předchozí Alpha 100 zkoušel staré objektivy, které jsem měl doma, jako třeba Carl Zeiss Flektogon MF 20mm/2,8; Carl Zeiss Sonnar MF 300/4 a jiné.

Dalo by se říci že existuje ještě čtvrtá skupina, ale už by spíše patřila do skupiny domácích kutilů, protože v podstatě cokoli, „čím je vidět skrz“ a má bajonet Minolta AF, je možné použít k vytváření snímků mnohdy abstraktního stylu :o).

V dnešní krátké recenzi „zalovíme“ v první skupině a podíváme se na to, jak teď vypadají objektivy Carl Zeiss, kdysi sen mnoha uživatelů. Sony prozatím zařadila do své nabídky 3 typy, z nichž dva jsou s pevným delším ohniskem a vysokou světelností – Carl Zeiss Planar T* 85/1.4 ZA a Carl Zeiss Sonnar T* 135/1.8 ZA. Třetím je objektiv s proměnným ohniskem Carl Zeiss Vario-Sonnar T* DT 16–80/3.5–4.5 ZA. První a třetí jsem měl možnost krátce vyzkoušet, pojďme se na ně podívat.

Poznámka: „®“ jsou označeny neupravené originální snímky v původním rozlišení. Jejich velikost se blíží deseti megabytům.

Carl Zeiss Vario-Sonnar T* DT 16–80/3.5–4.5 ZA

Konstrukce a ovládání

Objektiv je malé a pevné konstrukce se specificky strohým, ale pěkným designem nové řady objektivů Sony Alpha. Povrch je z tvrzeného plastu se dvěma širokými kroužky bez výrazné vůle, které mají jemně vroubkovanou gumu po obvodu. Kroužek blíže tělu, který slouží ke změně ohniska, jde příjemně ztuha, takže nehrozí samovolné vysunování, když máte fotoaparát přes rameno. Ostřící kroužek jde otáčet lehce, ale boční vůli rozhodně netrpí. Součástí dodávky je i tvarovaná sluneční clona s uchycením bajonetového typu na přední přírubě, která se při ostření neotáčí.

Objektiv se skládá ze 14 čoček v 10 skupinách, z nichž 2 jsou asférické. Kruhová clona má 7 lamel. Rozsah objektivu je 16 – 80 mm (ekvivalent pro kinofilm je 24 – 120mm), světelnost je f3,5 – f22 při širokém, a f4,5 – f29 při dlouhém ohnisku. Jak už je zřejmé z označení objektivu, jedná se o konstrukci DT (Digital Technology), která je právě určena výhradně pro DSLR s čipem APS-C a crop faktorem 1,5×. Pokud tedy použijete objektiv na klasické kinofilmové zrcadlovce (bajonet to samozřejmě umožňuje), budete mít sice rozsah ohniska 16–80mm, ale v rozsahu 16–25mm bude v rozích snímku vidět okrajová příruba objektivu. Písmeno T* v názvu znamená, že zadní člen objektivu je opatřen speciální antireflexní vrstvou. Závit pro filtry je 62mm. Hmotnost objektivu je 445g.

Změna ohniska a zaostřování

Jak ukazuje snímek, při změně ohniska dochází ke změně délky objektivu. V základní délce při ohnisku 16mm měří cca 83mm a při nastavení na ohnisko 80mm je délka zhruba o 6cm delší. Tubus objektivu je stabilní a bez bočních vůlí.

Minimální zaostřovací vzdálenost je 35cm. Objektiv sice využívá vnitřního ostření, ale přední ostřící kroužek se při ostření pohybuje, což není moc vhodné. Ostřící kroužek je při AF ostření blokován, ale při použití s Alpha 700 je možné využít funkci DMF (direct manual focus), kdy je možné po AF zaostření ručně doostřovat. AF ostření je poměrně rychlé a přesné.

Rozsah zoomu a kvalita zobrazení

Jak je vidět z fotografií, záběr zoomu je celkem slušný od širokého ohniska 24mm (35mm ekv.) až po mírný teleobjektiv s ohniskem 120mm (35mm ekv.). Objektiv trpí nectnostmi typickými pro zoomy levnější třídy. Jak je vidět na následujících snímcích při širokém ohnisku, pokud máme při krajích snímku rovné linie, dochází k viditelnému soudkovitému efektu. Při dlouhém ohnisku je lehce patrný poduškovitý efekt. Při středním ohnisku okolo 24mm (36mm ekv.) je obraz bez deformace. Pokud bych porovnával s některým ze starších objektivů Minolta, tak třeba jeden z posledních 17–35/2,8–4 takové soudkovité zkreslení neměl.

Co se týká chromatické aberace, jsem trochu v rozpacích. U některých snímků je a u jiných naopak není. Rozhodně však pokud je, tak je viditelná a to v rozsahu až 5 pixelů ve vodorovném směru. Např. u prvního snímku v této kapitole je patrná aberace u obrysu věže kostela v levém rohu a rohů budov v levém spodní rohu snímku – viz. následující snímky (výřezy 1:1).

Objektiv kreslí ostře a jeho kontrast je velmi dobrý, jak je vidět z následujících ukázek, které jsou neupravenými výřezy ze středu i kraje snímku. Vinětace je celkem slabá (ale viditelná) při ohnisku 16mm, při prodlužování ohniska se rychle ztrácí. I když je ostrost velmi dobrá, řekl bych, že při plně otevřené cloně je nejslabší při širokém ohnisku a zlepšuje se směrem k delšímu ohnisku. Při zaclonění o dvě clonová čísla je již ostrost prakticky stejná v celém rozsahu.

Z ostrosti se ještě přesuneme na „druhý konec“, a to na rozostřené pozadí neboli bokeh. V následujících snímcích je ukázka bokehu u nejširšího a nejdelšího ohniska při minimálních clonách. I když clony 3,5 a 4,5 nejsou zrovna nejmenší, je bokeh velmi pěkný. Zvláště při ohnisku 80mm se dá objektiv použít jako dobré portrétní sklo.

A ukázka MTF křivek. V poslední ukázce je vidět kvalita zobrazení při ohnisku 16mm a 80mm a zaclonění na jednotlivé clony od f/3,5 až po clonu f/29. Je patrné, že při otevřené cloně a plně zavřené je kresba výrazně měkčí.

A ještě dvě fotografie v plné velikosti:

Carl Zeiss Planar T* 85/1.4 ZA

Druhým objektivem, který jsem měl možnost krátce vyzkoušet, byl vysoce světelný teleobjektiv Carl Zeiss Planar T* 85mm/1,4 ZA. Uvedení tohoto objektivu bylo možná trochu překvapením. Mnozí očekávali, že Sony převezme velmi kvalitní objektiv od Minolty 85mm/1,4 z ex­celentní G řady, ale nestalo se tak. Doufejme tedy, že tento Zeiss naplní očekávání fotografů zvláště proto, že se jedná o úplně novou konstrukci Planaru.

Konstrukce a ovládání

Objektiv je masivní a pevné konstrukce se specificky strohým a rovným, ale pěkným designem nové řady objektivů Sony Alpha. Už na první pohled je jasné, že se jedná o objektiv vyšší třídy. Povrch je z kovu se širokým kroužkem bez boční vůle, který má jemně vroubkovanou gumu po obvodu. Ostřící kroužek u testované kusu šel otáčet trochu ztuha, ale bez boční vůle. Součástí dodávky je i kruhová sluneční clona, taktéž z kovu. Její vnitřní části je vylepená černým sametem, uchycení má bajonetového typu na přední přírubě, která se při ostření neotáčí. Proto celkem nechápu, proč je sluneční clona kruhová a ne tvarovaná.

Objektiv se skládá z 8 čoček v 7 skupinách. Kruhová clona má 9 lamel. Objektiv je s pevným ohniskem 85mm se světelností 1,4 až 22. Objektiv je konstruovaný pro plný kinofilmový formát, takže jeho ohnisko při použití s dosavadními DSLR Sony a Minolta se nám 1,5× „prodlouží“ a „vznikne“ nám tak objektiv s parametry 127mm/1,4. V ki­nofilmové éře objektiv s takovými parametry myslím ani neexistoval. Závit pro filtry má průměr 72mm, hmotnost je 640g.

Zaostřování a kvalita zobrazení

Při ostření se přední příruba ani ostřící kroužek neotáčí, objektiv mění svou délku – vysunuje se a to cca o 2cm. Minimální zaostřovací vzdálenost je 85cm. Maximální zvětšení je 1:7,8. Objektiv sice nepodporuje funkci SSM (super sonic motor) známou z objektivu Minolta 70–200/2,8, ale to mu nebrání v rychlém a přesném zaostření.

Po stránce kvality je těžké hodnotit a těžké něco vytknout. Zkreslení je v podstatě nulové, vinětace žádná, chromatická aberace, pokud se vůbec objeví, je minimální, viditelná je pouze v bokehu v rozích snímku, ale i tak nepřekračuje velikost 3 pixelů. A to vše už od minimální clony, kdy už je i ostrost velmi dobrá. Velmi dobrá kresba bez „měkčení“ je i u vysokých clon typu 22. Tento objektiv zasluhuje opravdu velkou pochvalu.

Jak je patrné z předchozích dvou stejných snímků, při cloně 1,4 (první snímek) se občas objeví zelený nádech kontur v bokehu. Tento nádech však mizí již u clony 2,8.

Z předcházejících fotografií je patrné, že ostrost je výborná při všech clonách, i když samozřejmě při cloně 8 je patrný vyšší kontrast.

A ještě jedna ukázka stejné fotografie v různých clonách…

Pro ty, kteří ještě chtějí přesné měření, je tu ukázka MTF křivek.

A ještě pár fotografií na závěr:

Závěr

Pokud budu hodnotit subjektivně, tak se přiznám, že objektiv Carl Zeiss Vario-Sonnar T* DT 16–80/3.5–4.5 ZA mne neoslnil. Čekal jsem od objektivu této značky daleko více. Kvalitní ostrost s kontrastem a minimální aberaci i zkreslení. To první se potvrdilo, to druhé bohužel ne. Také nedávné zprávy na internetu, které naznačují určitou nestálost kvality sestavení u těchto objektivů, nejsou moc potěšující. I přes celkem dobrou mechanickou stavbu a ostrost s dobrým přenosem kontrastu je cena okolo 23.000,–Kč za průměrný základní zoom postavená dosti vysoko. V porovnání se staršími objektivy Minolta tento zoom nahrazuje svým rozsahem dva objektivy a to 17–35/2,8–4 a 28–75/2,8. Co se týče kvality zobrazení a světelnosti je však rozhodně nepřevyšuje.

U Carl Zeiss Planaru 85/1,4 ZA je to však jiné. Tento objektiv je „skutečný Zeiss“ a dokazuje, že tato značka patří mezi nejlepší. Objektivu v podstatě není co vytknout. Vysoká kvalita zobrazení, ostrosti a výborný přenos kontrastu, žádné zkreslení a žádná vinětace. To vše u něj najdeme. Jedinou vadou na kráse tohoto objektivu je možná jeho cena 43.500,–Kč. Je s podivem, že v Rakousku nebo Německu se cena objektivu i s daní pohybuje okolo 1200 Euro.