Dnes si představíme fotografickou tiskárnu formátu A3+, která je svojí koncepcí určena pro profesionální použití. Zajímalo nás tedy, jaké výsledky může od této tiskárny očekávat fotografický nadšenec nebo profesionál, který si tuto tiskárnu pořídí za cenu kolem 28 tisic včetně DPH.
Pro9500 využívá systém 10 barev pigmentových inkoustů „Lucia“, technologii tiskových hlav FINE (Full-photolithography Inkjet Nozzle Engineering) s rozlišením 4800×2400 dpi a velikostí kapiček 3 pikolitry.
![]() |
![]() |
Jak jsme testovali
Snažili jsme se nasimulovat podmínky našeho virtuálního fotografa (profesionálního nadšence), který si může leccos dovolit, ale přece jen peníze nerostou na stromech, takže i jeho možnosti jsou omezené.
Testovaná sada:
- Tiskárna CANON PIXIMA Pro9500 + softwarové vybavení;
- notebook s kalibrací barev displeje pomocí sondy Spyder2PRO (Colorvision);
- osvětlení – stropní zářivky s denním světlem (5000K);
- Photoshop CS2;
- tiskový software Qimage.
Jelikož 9500 umí používat ICC profily, tiskli jsme pomocí softwaru Qimage, který používá ovladače tiskárny, ale doplňuje je o možnosti interpolace několika metodami, které přináší lepší výsledky než bikubická interpolace Photoshopu, a umožňuje přiřazování ICC profilů. Navíc Qimage pozná jaké jsou optimální hodnoty rozlišení tisku vzhledem k architektuře tiskové hlavy tiskárny. V našem případě šlo většinou o rozlišení 300DPI a 600DPI v závislosti na rozlišení tisknuté předlohy.
![]() |
![]() |
Software dodávaný s tiskárnou obsahuje aplikace například pro potisk CD/DVD. Když si budou chtít vytisknout fotografii vaše děti či manželka – ve třech jednoduchých krocích jim s tím pomůže software Easy-PhotoPrint.
![]() |
![]() |
![]() |
Součástí je také šikovný plug-in Easy-PhotoPrint Pro do Photoshopu, který po instalaci najdete v menu Photoshopu. Bohužel do české verze Photoshopu CS2 se mi jej nepodařilo korektně nainstalovat pomocí instalátoru kvůli chybě během instalace.
![]() |
![]() |
Když jsem zkopíroval potřebné soubory ručně do zásuvných modulů CS2, plug-in se sice rozeběhl, ale fotografie se v něm nezobrazovaly. V anglické verzi Photoshopu jsem toto neměl možnost vyzkoušet, ale předpokládám fungování bez problémů (důvodem zřejmě bude počeštění systémových složek české verze CS2). Pokud by měl někdo ten samý problém, vřele doporučuji použít helpdesk ADOBE nebo CANON, kde vám jistě poradí.
Ovladač tiskárny
Ovladač je vcelku intuitivní, rozdělený do několika záložek. Zvláště se mi líbil panel údržby, kde najdete funkce čištění zarovnáváni hlav a další. Jen bych někde uvítal tlačítko, které ukáže stav inkoustů. O ukazatel inkoustů ochuzeni nebudete, ukazuje se vždy během tisku. Na některých místech bych lehce upravil terminologii, ale to je opět otázka spíše vkusu a zvyku.
![]() |
![]() |
![]() |
Co nás nejvíce zajímalo u tisku
- Barevné podání, přechody z tmavých do světlých tónů u barev i ve stupních šedi.
- Barevně neutrální podání ČB fotek
- Kvalita přechodů, detailů a barevné podání u studiového portrétu
Tisk na lesk i mat
Tiskárna PIXMA Pro9500 umožňuje tisk na lesklé, pololesklé i matné materiály. Matné papíry pro CANON vyrábí německá firma Hahnemühle s dlouholetou tradicí a jde o vysoce kvalitní materiály. Jedinou nevýhodou je nutnost nastavení horního a spodního okraje tisku pro A3 i A4 na 35mm což dost podstatně zmenší možnou tiskovou plochu. Navíc u tužších materiálů jako je Fine Art Paper „Museum Etching“ je nutné změnit na přední podavač (což udělá tiskárna automaticky), otevřít zadní kryt, změnit polohu (výšku) předního krytu a pomocí tlačítka natáhnout papír. Celý tento proces trvá na můj vkus poněkud dlouho, což zejména netrpělivci ponesou těžce, ale budou si muset zvyknout. Koneckonců bavíme se o tiskárně u které potřebujeme, aby tiskla kvalitně a ne rychle.
Při koupi tiskárny je dobré zjistit si jaké typy papírů tiskárna
podporuje, jsou-li k nim i ICC profily.
S tiskárnou CANON PIXIMA Pro9500 jsem tiskl na následující materiály:
- Photo Paper Plus Glosy (PP-101)
- Photo Paper Plus Semi-glos (SG-201)
- Fine Art Paper Photo Rag (FA-PR1)
- Fine Art Paper „Museum Etching“ (FA-ME1)
- Fine Art Paper Premium Matte (FA-PM1)
U fine-artových materiálů jsou ICC profily pojmenované stejně, takže není problém s nastavením, jen ve výběru typu papíru jsou části názvu přeloženy do češtiny, což je na první pohled maličko matoucí. U lesku a pololesku jsou ICC profily pojmenovány SG1, SG3, SP1, SP3, takže si je, tak jako já, budete pro jistotu muset vyzkoušet.
Výsledky barevného tisku
Testovací obrázky dopadly velmi dobře, barevné podání sedělo, gradace barev i stupňů šedi taktéž velmi dobrá. Řekl bych, že matný tisk obstál o něco lépe než lesk. Ten byl celkově o něco tmavší, ale zase díky svému charakteru o trošku brilantnější (kontrastnější). Subjektivně bych mu vytknul snad jen ne stoprocentní neutrální nádech u středně šedých tónů. Což může být způsobeno charakterem podložky – opačně než u Fine Artu, kde bývají tisky o něco teplejší.
![]() |
![]() |
U studiového portrétu dopadl pro změnu o krapet lépe lesk, ikdyž s o něco tvrdším podáním, takže partie ve vlasech se začaly maličko ztrácet. Též barevně skončil o něco lépe lesk. Matný tisk je ale stále v závěsu s malým plus za světlost a malým mínus za barevnost.
![]() |
![]() |
Důležitá poznámka:
Pokud to s tiskem fotek myslíte vážně, pamatujte na to, že většina
běžných sond a softwarů pro kalibrace LCD a CRT umí sice dobře srovnat
barvy, ale zpravidla už vám nenastaví správně gradaci. To uspokojivě
dělají jen ty kvalitnější zařízení, resp. toto je záležitost spíše
softwaru. Takže když vám budou připadat tisky příliš tmavé,
pravděpodobně nemáte správně nastavený monitor vzhledem k tiskárně.
Černobílý tisk
U černobílé fotky při tisku v odstínech šedi (režim Black/White)
vám odpadá korekce barev, protože tisky nebudou mít nádech do nějaké
barvy, respektive nuance budou velmi malé a budou souviset s bělostí papíru
a osvětlením, pod kterým budete tisky pozorovat.
Počítejte s tím, že budete muset udělat nějaké zkoušky a pohrát si
s jasem, kontrastem a gradací, ale výsledky budou stát za to.
![]() |
![]() |
Ilustrační obrázky s výsledky tisku, které zde vidíte, berte částečně s rezervou. Jsou sice skenovány dle pravidel a kvalitně + korigovány tak, aby co nejvíce odpovídaly realitě, ale nemůžou vám plnohodnotně nahradit vaše oči. Navíc rozdíl mezi fotkou na papíře a fotkou v počítači tu bude, už kvůli svému charakteru, vždycky. Pokud budete mít zájem vidět tisky v reálu, můžete mě kontaktovat, nebo budou k vidění na příštím setkaní fotografů.


















