Test digitální zrcadlovky Canon 40D

Canon představil pro předvánoční trh roku 2007 nový model digitální zrcadlovky střední třídy s označením EOS 40D. Jde o přímého nástupce modelu EOS 30D, se kterým má mnoho společného. Jaká jsou vylepšení nového modelu a jak se osvědčil v praxi, o tom se dozvíte více v obvyklém redakčním testu.

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Canon EOS 40D je typickým zástupcem své kategorie. Tělo je již tradičně postaveno na základu tvořeném kovovým korpusem z lehkých slitin na bázi hořčíku a již na první dotek je zjevně velmi robustní a odolné. Výrobce také udává úpravu celého těla se zvýšenou odolností proti stříkající vodě a prachu. O robustnosti celé konstrukce také výmluvně vypovídají firemní snímky samotného kovového šasi, které najdete na ukázkových snímcích č.7 a 8. Uživatel EOS 40D se tak rozhodně nemusí obávat nasazení fotoaparátu i v náročných klimatických podmínkách a to především, když použije také stejně mechanicky provedené a odolné objektivy dnes již téměř legendární série označené velkým červeným “L“. Podobnou úpravu dnes již dokonce nabízí i externí systémový blesk Speedlite 580 EX II.

Tělo fotoaparátu je nejen robustní ale také dobře ergonomicky řešené a výborně padne do každé dlaně a to i těm fotografům, kteří disponují rozměrnější rukou. Pokud se podíváme na rozložení ovládacích prvků celé současné modelové řady digitálních zrcadlovek Canon, tak je zřejmé, že výrobce používá velmi podobná řešení, což lze jen chválit. Pokud se tedy uživatel fotoaparátu Canon rozhodne pro modernizaci své výbavy výměnou těla za vyšší model, tak nemusí mít strach, že by si na ovládání vyššího modelu musel dlouze zvykat. Rozdíly mezi jednotlivými modely samozřejmě jsou, ale základní principy ovládání jsou skutečně velmi podobné a to i z dlouhodobějšího hlediska. Nový Canon EOS 40D je tak z tohoto úhlu pohledu dost podobný svému předchůdci EOS 30D. Přesto však již pouhým okem odhalíme několik změn a vylepšení. Především je to větší LCD monitor, jehož úhlopříčka nyní dosahuje 3“ a má 230.000 obrazových bodů. Je na něm také možno zobrazit informace, které jsou na stavovém displeji a také nastavit režim živého náhledu Live View s možností zobrazení pomocné mřížky a živého histogramu. Zvětšení LCD monitoru bylo zřejmě příčinou, proč se pětice ovládacích tlačítek přesunula z levé strany monitoru pod něj a tlačítko “MENU“ nad něj vpravo. Za větší monitor to jistě stojí, ale mě osobně přijde, že předchozí řešení s tlačítky po straně monitoru u 30D bylo z hlediska ovládání pohodlnější. Je to však jen můj subjektivní dojem a možná je to jen otázka zvyku. Novinkou na zadní straně je také praktické tlačítko pro přímý vstup do nastavení barevného podání parametrů snímku. Vylepšení doznal také otočný volič jednotlivých snímacích režimů na horní straně aparátu, kde jsou navíc 3 nové polohy C1 až C3, do kterých lze uložit uživatelská nastavení aparátu pro různé konkrétní potřeby fotografa.

Dalšího vylepšení doznal hledáček. Velikost je sice stejná (nezaznamenal jsem rozdíl ani v případě, že jsem si dal na jedno oko 30D a na druhé 40D), ale umožňuje výměnu standardní matnice za velmi přesnou matnici Ef-S ale také za matnici Ef-D, která je vybavena pomocnou mřížkou pro snadnější a přesnější kompozici nejen architektonických záběrů. Nejpodstatnější změnou hledáčku je, že se na jeho displeji (a také na stavovém LCD displeji na horní straně aparátu) trvale zobrazuje aktuálně nastavená hodnota citlivosti ISO. Displej hledáčku (i ten stavový) krom celé palety obvyklých informací upozorňuje také na aktivaci černobílého snímacího režimu, zobrazením ikonky s písmeny B/W.
Mimo zmíněných úprav a vylepšení je princip ovládání, popis tlačítek i design menu prakticky stejný jako u předchozích modelů. Celkově bych tedy robustnost, ergonomii těla i systém ovládání aparátu hodnotil na výbornou až na již tradiční výhradu, kterou je umístění hlavního vypínače celého přístroje, jehož ovládání není možné pravou rukou, kterou držíme aparát. Pro jeho aktivaci či deaktivaci je vždy nutno použít levou ruku, což může být často dosti nepraktické, zejména při použití větších a těžších objektivů, které většinou podepírá právě ruka levá.

Objektivy

Jako obvykle musím tuto kapitolu začít připomenutím, že nejdůležitější součástí úplně každého fotoaparátu je použitý objektiv a to i v případě moderních digitálních přístrojů. Žádná elektronická funkce, či vymoženost snímacího čipu, totiž nenahradí kvalitní kresbu kvalitního objektivu. U modelu Canon EOS 40D se dá předpokládat, že jedním z nejčastějších adeptů na funkci základního objektivu bude EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM a proto jsem jej použil pro pořízení většiny ukázkových a testovacích snímků. Několik snímků jsem však pořídil také špičkovým monofokálním objektivem EF 35mm f/1,4 L USM. Použité objektivy najdete na ukázkových snímcích č.12 a 14. Na obrázku č.13 je pak složení optické soustavy objektivu EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM, kterému se budeme věnovat trošku podrobněji.

Objektiv Canon EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM je asi nejoptimálnějším základním zoomem pro EOS 40D a dá se předpokládat, že s ním bude i nabízen v cenově zvýhodněném setu a několik obchodů tuto kombinaci nabízí již nyní. Jde o objektiv kvalitní mechanické konstrukce, vybavený nejmodernějšími prvky. Základem je kovový bajonet typu EF-S (objektiv určený a optimalizovaný pouze pro digitální zrcadlovky s formátem čipu APS-C jako je právě EOS 40D) a dvojice prstenců pro ovládání zoomu a ostření. Prstence nevykazují ani minimální náznak vůle a ostřící prstenec lze používat ručně i při nastavení na ostření automatické, díky ultrazvukovému motoru ostření USM. Manuální doostření pak má přednost před ostřením automatickým. V případě potřeby znovu zaostřit automaticky stačí pustit a znovu namáčknout spoušť fotoaparátu. Díky použití motorku USM je ostření také velmi rychlé, přesné a bezhlučné. Tubus s přední čočkou se při zoomování sice vysouvá ale neotáčí, což usnadňuje použití polarizačního či přechodového filtru. Ani při plném vysunutí pak nevykazuje žádnou vůli, což opět svědčí o kvalitním mechanickém provedení. Objektiv je dále vybaven účinným optickým stabilizátorem obrazu IS, který lze aktivovat i deaktivovat samostatným vypínačem. Vzhledem ke kategorii a hlavně ceně je však mrzuté, že součástí dodávky není obal ale hlavně ani sluneční clona, kterou je bohužel nutno dokoupit zvlášť. Další mrzutostí je, že Canon stále ještě nezačal vyrábět krytky objektivu, se kterými by bylo možno manipulovat i při nasazené sluneční cloně. To je opravdu škoda, protože téměř veškerá konkurence již tyto krytky používá a sluneční clony nabízí i k většině objektivů, včetně těch úplně nejlevnějších základních setových zoomů. Ve své fotografické praxi jsem se tak již mnohokrát setkat s tím, že majitelé objektivů Canon používají krytky jiných výrobců, což vypadá trošku divně a hlavně je to zase nějaká ta zbytečně vynaložená stokoruna navíc. Optická soustava objektivu je složena ze 17 čoček ve 12 skupinách a ekvivalentní rozsah ohniska je v kinofilmové rozsahu cca 28–135mm. Světelnost je f/4 – 5,6 a k dispozici je i makrorežim s minimální ostřící vzdáleností 35cm v celém rozsahu zoomu. Filtrový závit je 67mm. Rozměry jsou 79×92mm a hmotnost 475g.
V praktickém nasazení pak objektiv vynikal skutečně rychlým, spolehlivým a přesným ostřením. Také stabilizátor obrazu se projevil jako výtečně funkční a osvědčil se nejen v horších světelných podmínkách ale také při pořizování makrosnímků s nutností použití vyšších clonových čísel. Ostrost, kresba a bokeh se jevily jako dobré, nikoli však vynikající. Chromatická aberace se občas viditelně vyskytla i při jinak optimální cloně f/8, i když jen v úplných rozích snímků. Pro posouzení optické kvality objektivu i pro posouzení kvality snímků pořízené testovaným fotoaparátem EOS 40D pak poslouží následující série ukázkových snímků č.15 až 20, pořízených v nejvyšším rozlišení a kvalitě formátu JPEG. Poslední snímek č.20 je pak pořízen špičkovým objektivem EF 35mm f/1,4 L USM jako přibližná ukázka maximální kvality výstupu EOS 40D při použití skutečně nekompromisně kvalitního objektivu. Celkově bych pak objektiv EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM hodnotil jako dobrý, i když s drobnými výhradami, které se vztahují i k ceně, která by mohla být při koupi objektivu samostatně mimo zvýhodněný set přeci jen o trošku nižší. Pro EOS 40D bude ale tento objektiv jistě dobrým základním zoomem. Náročnější uživatelé si pak jistě vyberou z bohatého sortimentu objektivů Canon.

Čip

Skutečným srdcem každé digitální zrcadlovky je její snímací čip. V případě modelu Canon EOS 40D je jím senzor typu CMOS formátu APS-C o rozměrech 22,2×14,8 mm. Plocha čipu je menší než plný formát kinofilmového políčka a ohnisko použitého objektivu je tak nutno vynásobit faktorem x1,6 pro získání ekvivalentního rozsahu. Poměr stran je tak obvyklých 3:2 a maximální efektivní rozlišení je 10,1 megapixelu, což je 3888×2592 obrazových bodů. Snímky lze ukládat v obvyklých formátech JPEG a RAW a to i v obou současně a i v různých kombinacích velikosti i kvality. Samotný čip je také vybaven systémem odstraňování prachu, který lze aktivovat ručně a automaticky se aktivuje vždy při vypnutí přístroje. Citlivost čipu lze nastavit v rozmezí ISO 100 až 1600 a uživatelsky lze povolit rozšíření až na ISO 3200. Obraz zpracovává obrazový procesor DIGIC již třetí generace, který mimo jiné umožňuje také pokročilou redukci šumu a to samostatně ve dvou režimech pro vysoké citlivosti ISO a také pro dlouhé expoziční časy. Oba režimy lze vzájemně kombinovat. Jak je na tom tedy čip a s ním i samotný aparát s obrazovou kvalitou a hlavně s úrovní šumu? Na to se podíváme na další sérii testovacích snímků.

Na ukázkovém snímku č.23 je celková tradiční testovací noční scéna, pořízená při citlivosti ISO 100, časem 30 vteřin při cloně f/5,6. Snímek je možno pro podrobnější prozkoumání stáhnout v plném rozlišení. Je spojen ze dvou polovin, pořízených při různém nastavení vyvážení bílé, pro možnost posouzení, jak se automatika vyrovnala s agresivním světlem výbojek pouličního osvětlení. Stejný záběr jsem pak pořídil při všech dostupných citlivostech bez redukce šumu a nejvyšší citlivost pak i s aktivovanými redukcemi šumu a výřezy jsem pak složil do ukázky č.24, kde si lze přehledně udělat obrázek o nárůstu šumu při nárůstu citlivosti ISO. Podobné srovnání jsem provedl také na denních snímcích, které jsem opět přehledně seřadil na ukázce č.25. Z výsledků je patrné, že Canon EOS 40D disponuje skutečně špičkovou obrazovou kvalitou a minimálním rušivým šumem. Znatelnější nárůst šumu je znatelný až při nejvyšší citlivosti ISO 3200 při testování na noční scéně. Ještě lepších výsledků bylo dosaženo na denních snímcích, kde je nárůst šumu znatelný opravdu jen minimálně. Pro ještě lepší možnost posouzení přikládám další snímky č.26 a 27, kde jsou celkové testovací noční a denní snímky při nejvyšší citlivosti ISO 3200 bez aktivace redukce šumu. Na snímku č. 28 je pak ještě ukázka praktického využití vysoké citlivosti i stabilizace obrazu objektivu Canon EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM. Snímek byl pořízen při citlivosti ISO 1600 časem 1/15 vteřiny clonou f/5,6 na nejdelší ohnisko 85mm na klubovém koncertě skupiny Hluboké nedorozumění za slabého osvětlení.

Obrazová kvalita fotoaparátu je skutečně vynikající a uživatel nemusí mít strach používat ani nejvyšší citlivosti snímače. Pořizovat tak lze velmi kvalitní fotografie i při opravdu náročných světelných podmínkách. Kombinace kvality snímků při vysokých citlivostech a stabilizátoru obrazu základního objektivu Canon EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM se tak stává skutečně mocným nástrojem a fotoaparát se mi v tomto ohledu opravdu výjimečně osvědčil i v praktickém nasazení, mimo jiné právě i při fotografování zmíněného klubového koncertu, kde bylo opravdu slabé osvětlení, přičemž jsem ani tak vůbec nemusel použít blesk, který jinak ruší hudebníky i diváky.

Funkce

Fotoaparát je samozřejmě také vybaven celou řadou funkcí. Důležité funkce jsou vyvedeny do samostatných tlačítek a zbytek je možné nastavovat přes menu. Ovládání menu pomocí velkého kolečka na zadní stěně je u Canonu již standardem. Tento způsob ovládání je až geniálně jednoduchý a hlavně intuitivní. Design samotného menu je také unifikovaný napříč modelovými řadami Canon a menu je také velmi přehledné a intuitivní. Ukázku designu menu najdete na ukázce č.29. Jednou ze základních funkcí je vyvážení bílé. Ovládání je vyvedeno do samostatného tlačítka a k dispozici je automatika, šestice předvoleb, manuální změření s uložením do paměti a také přímá volba teploty ve stupních Kelvina. Automatické vyvážení sice funguje dobře, ale v řadě situací se vyplatí (stejně jako u každého jiného digitálního aparátu) používat předvoleb, či manuálního měření. Pokud fotografujete do formátu RAW, tak můžete vyvážení bílé měnit a nastavovat až v grafickém editoru. Při běžném denním světle je nejmarkantnější rozdíl asi právě mezi automatikou a předvolbou při fotografování při zatažené obloze. Ukázku srovnání najdete na ukázkovém snímku č.30. Další důležitou základní funkcí je automatické ostření. Tady doznal model EOS 40D oproti svému předchůdci EOS 30D zcela zásadního vylepšení. Počet ostřících bodů (9) i jejich rozložení zůstalo sice stejné, ale u předchozího modelu byl jen jeden křížový, kdežto u EOS 40D je všech 9 bodů zdvojených, tedy křížových. To se ihned projevilo na daleko spolehlivějším i rychlejším ostření. Aparát si tak snadno poradí i za značně ztížených světelných podmínek. Pokud se už ale prostředí skutečně blíží tmě a je málo kontrastní, tak si aparát pomůže přisvětlením pomocí stroboskopického blikání vestavěného blesku. Toto řešení ale není nejšťastnější a blikání blesku je dost rušivé, zejména při fotografování osob. Obvyklá žárovička či LED dioda by byla mnohem decentnější. Ještě že přisvětlení není díky 9 křížovým senzorům příliš často potřeba. Rychlost ostření je důležitá také při rychlém sériovém snímání. EOS 40D umožňuje fotografovat rychlostí 6,5 snímku za vteřinu, nebo lze tuto rychlost uživatelsky redukovat na 3 snímky za vteřinu. Ve vyšší rychlosti lze pořídit sérii přibližně 75 snímků v nejvyšší kvalitě JPEG, než dojde k zaplnění vyrovnávací paměti a zpomalení rychlosti.

K zajímavým funkcím patří také velmi detailní nastavení barevného podání snímků, které se dočkalo dokonce samostatného tlačítka a ještě tří uživatelských předvoleb. Přednastavené jsou varianty pro standardní zobrazení, portréty, krajiny, neutrální nastavení, nastavení pro maximální věrnost s předlohou a monochromatický režim. U všech režimů lze ještě dále detailně donastavit řadu parametrů, kterými jsou ostrost, kontrast, saturace a tónování. Ještě propracovanější je černobílý režim, který umožňuje kolorování černobílých snímků do čtyř odstínů a aplikovat lze také čtveřici digitálních filtrů, které dokonale imitují použití klasických filtrů pro černobílou fotografii. Ukázky praktického využití těchto detailních funkcí monochromatického režimu naleznete na ukázkových snímcích č.31 a 32.
Zajímavým je také již zmíněný režim Live View, který kromě živého náhledu a histogramu umožňuje také fotografování pomocí počítače. Aparát se s počítačem propojí USB kabelem a živý náhled se pak zobrazuje přímo na obrazovce počítače, odkud lze i nastavovat parametry a také fotografovat. Toto řešení může nalézt praktické využití například ve větším studiu, či při dálkovém fotografování plachých zvířat z pohodlí krytu. Pomocí bezdrátového vysílače WFT-E3 pak lze spoušť ovládat i dálkově bez nutnosti kabeláže.

Za zmínku stojí také funkce “Priorita světlých tónů“, která vylepšuje prokreslení detailů ve světlech rozšířením dynamického rozsahu od neutrálně šedé k nejvyšším jasům. Při aktivaci této funkce je omezen rozsah citlivosti ISO na 200 až 1600. Osobně mi připadne, že tato funkce je něco mezi SW rozšířením dynamického rozsahu, jaké používá Fuji a digitálním bleskem D-Lighting, které používá Nikon. Účinek je však velmi decentní, takže na náhledech je jen málo patrný. Viditelnější rozdíl je zřejmý pouze při rychlém vystřídání fotografií na obrazovce ve velkém rozlišení. To však neznamená, že by tato funkce byla bezvýznamná, jen není tak zřejmá na první pohled. Mnoho fotografů ji jistě bude mít trvale aktivovanou.
Další zajímavou funkcí je uživatelská aktivace funkce “Automatické zaostřování/sní­mání“, kterou ocení zejména ti fotografové, kteří hojně používají delší teleobjektivy pro fotografování pohybujících se objektů. Pokud totiž fotografovaný objekt “vyběhne“ ze zaostření a aparát je nucen znovu zaostřit, tak tato funkce zabrání tomu, aby objektiv přeostřoval zbytečně dlouhý rozsah vzdáleností a udržel pokud možno objekt v oblasti ostrosti i když AF ještě nestihl znovu přesně zaostřit. I tuto funkci bude jistě mít mnoho fotografů trvale aktivovanou.

Příslušenství, cena a závěr

Nakonec se musím zmínit také o možnostech a nabídce příslušenství. Canon jako největší výrobce fototechniky nabízí příslušně rozsáhlou (a asi bezkonkurenční) škálu příslušenství, kde najdete velkou paletu objektivů Canon EF i EF-S, několik systémových externích blesků, makroblesků, dálkových ovladačů a dalších užitečných zařízení či doplňků. Celá mapa systému je ale natolik obsáhlá, že její popis by zabral neúměrně mnoho místa a proto zájemce o podrobnější popis rozsahu příslušenství rovnou odkáži na stránky výrobce. Přesto bych rád zmínil alespoň již probíraný bezdrátový vysílač WFT-E3, kabelové dálkové ovládání TC-80N3 či bateriový grip BG-E2N. Jako velmi užitečné příslušenství musím uvést i celou rozsáhlou řadu fotografických inkoustových tiskáren série Canon Pixma, které jsou skvělým doplňkem každého digitálního fotoaparátu a se kterými mám jen ty nejlepší zkušenosti. Z nabídky si také jistě vybere prakticky každý, v nabídce jsou od levných čtyř až osmibarevných A4 modelů, přes profesionální desetibarevné A3+ tiskárny až po studiové velkoplošné plotry, kde je rozměr tisku limitován pouze šířkou použitého papíru, která může být i o hodně víc než 1 metr.
Závěrem je také nutno zmínit se o ceně fotoaparátu, která je jistě pro celou řadu zájemců jedním z nejdůležitějších kritérií. V tomto ohledu Canon velmi příjemně překvapil a cenu mohu komentovat snad jediným možným výrazem – prostě super. Již nyní je EOS 40D objevuje v cenících řady prodejců a nejlepší současné (9/2007) ceny se pohybují těsně nad hranicí 31.000 Kč včetně DPH za samotné tělo. To je zpráva skutečně velmi příjemná a osobně jsem očekával cenu podstatně vyšší. Navíc se dá předpokládat, že po nasycení lačného vánočního trhu cena ještě mírně klesne. Pokud by jste se pak rozhodli pro set se zmíněným objektivem EF-S 17–85mm f/4,5–5,6 IS USM, budete si muset cca 10.000 Kč včetně DPH připlatit, což je rozdíl za objektiv s vestavěným stabilizátorem, kvalitním mechanickým provedením, výhodným rozsahem ohniska a slušnou obrazovou kvalitou rozhodně přijatelný. Přesto si však neodpustím negativní poznámku, že cena kolem 700,– Kč za sluneční clonu k tomu objektivu je opravdu dost. Bohatě ji však vyváží velmi příjemná cena samotného aparátu i setu.
Nový Canon 40D na mě osobně udělal hodně dobrý dojem, především svou kvalitou provedení, robustností a hlavně obrazovou kvalitou a v neposlední řadě také velmi příjemnou cenou. Žádné skutečně podstatné nedostatky se mi odhalit nepodařilo a všem zájemcům o koupi digitální zrcadlovky jej mohu jen doporučit.

Aktuální cenovou situaci můžete průběžně sledovat v naší aplikaci Porovnej ceny.

Snímky pořízené aparátem Canon EOS 40D najdete v naší FotoGalerii.

Českému zastoupení Canon CZ bych chtěl poděkovat za zapůjčení fotoaparátu.