Panasonic DMC-TZ3

Malý stabilizovaný ultrazoom do kapsy. To je ve zkratce Panasonic DMC-TZ3. A jaké snímky s ním lze udělat se už dočtete na dalších stránkách. Jako nástupce modelu TZ1, který je na trhu přibližně rok, s ním nakonec nemá mnoho společného. Zůstala snad jen "kapesní" velikost a jednoduché ovládání. Posuďte sami.

Stručná charakteristika

Panasonic DMC-TZ3 je kompaktní 7,2 Mpx fotoaparát s desetinásobným optickým zoomem a je společně s TZ2 nástupcem rok starého modelu TZ1. V základním balení najdete fotoaparát, Li-ion baterii, nabíječku, řemínek na zavěšení na ruku, CD se softwarem a český tištěný manuál. Karta není součástí balení, protože aparát disponuje interní pamětí (cca 12,7 MB). Lze jej zakoupit těsně pod jedenáct tisíc korun. Jde o plně automatický aparát s mnoha scénickými režimy, režimem makro a s režimem natáčení ozvučeného videa. Časy závěrky volí od 8 s do 1/2000 s. Lze však použít čas až 60 s. Při videu nelze použít optický zoom (u TZ1 šlo).

Tělo a ovládání fotoaparátu

Aparát s rozměry cca 105×59×37 mm (bez výstupků) a hmotností 260 gramů (včetně baterie a karty) tvoří vlastně samostatnou kategorii. Já měl k dispozici stříbrnou variantu. Ovládání je velmi jednoduché. Aparát disponuje totiž pouze automatickým režimem, scénickými režimy a režimem „srdíčko“.

Na horní stěně najdete pozměněný hlavní volič režimů, vypínač, spoušť, páčku zoomu a tlačítko pro volbu režimu stabilizace. Také reproduktor s mikrofonem se nachází na vrchní straně aparátu. Hlavní volič má deset pozic – normální snímání, jednoduchý režim (srdíčko), režim makro, dvě pozice scénických režimů, video a přehrávání. Přibyla pozice IISo, přímý tisk a pozice Schránka. Konektor napájení, A/V konektor sdružený s USB 2.0, najdeme na pravé straně pod plastovým krytem. Na dolní straně je prostor pro baterii a SD kartu. TZ3 podporuje i SDHC karty.

Plastový stativový závit je umístěný zcela v kraji dolní stěny, tedy mimo osu objektivu. Zadní straně dominuje 2,5" LCD displej. Další prvky jsou vpravo od něj (celkem sedm tlačítek). Tlačítko DISPLAY pro určení množství zobrazených informací, tlačítko pro mazání snímků a sdružené vícepolohové tlačítko s volbou bracketingu, režimu rychlého prohlížení, režimu blesku a samospouště. Uprostřed nich je tlačítko menu/set. Škoda jen, že tlačítko mazání již neumožňuje volbu sekvenčního focení.

LCD a CCD

3" LCD má rozlišení 230 tisíc bodů. Byl dobře čitelný jak za slunného počasí, tak za sníženého osvětlení. Přímo bych řekl, že je excelentní (měl jsem možnost současně srovnávat se třemi jinými a to i relativně drahými kompakty). Jeho jas lze měnit v menu nebo skokem tlačítkem Display. CCD je 8,5 (7,2 efektivních) Mpx čip velikosti 1/2,35". Zaznamenávat lze v maximálním rozlišení 3072×2304 / 3216×2144 / 3328×1872 v poměru stran 4:3/3:2/16:9 (takže nejde jen o pouhý ořez). V režimu video 848×480 (16:9), 640×480 či 320×240 bodů při maximální frekvenci 30 snímků za sekundu. Hledáčkem aparát nedisponuje.

Objektiv a ostření

V současné době neexistuje fotoaparát s podobným rozsahem s počátečním ohniskem 28mm při relativně „kapesní“ velikosti.

Aparát disponuje stabilizovaným objektivem Leica DC Vario – Elmar a je absolutně jiný, než u objektivu TZ1. Je tvořen jedenácti čočkami v devíti skupinách a obsahuje tři asférické čočky, čtyři asférické plochy a jeden ED člen. A myslím, že je to na výsledných snímcích ve spojení se zpracování obrazu znát. Světelnost je v rozmezí 3,3 – 4,9. Maximální clonové číslo je 8,0 pro nejkratší a 11 pro nejdelší ohnisko. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je 28 mm – 280 mm. Pro dané rozlišení se rozsah zoomu odpovídajícím způsobem mění.

Nejmenší zaostřitelná vzdálenost je cca 5cm od objektivu (režim makro). Na živých snímcích posuďte sami jeho vlastnosti. Mohou se objevit reflexe v přímém protisvětle. Za nejpodstatnější považuji schopnost ostřit velmi rychle a tedy také rychle exponovat. Viz. foto „skluzavka“.

Provozní časy a výdrž fotoaparátu

Na jedno nabití baterie (1000 mAh) jsem nafotil kolem 250 fotografií v obvyklých režimech focení. Stav baterie je výborně indikován na LCD. „Náhlá smrt“ vás nepřekvapí. Při blikání červené kontrolky baterie lze udělat ještě cca 15 snímků.

Provozní časy
Časy jsou zatíženy reakční dobou na podnět, která může být až 0,2 s.

• první snímek do 2,8 s
• bez blesku bez namáčknutí 0,7 s
• bez blesku s namáčknutím 0,2 s
• sekvence je exponována s odstupem cca 0,3 s či 0,5 s podle zvoleného režimu

Za nejpodstatnější považuji fakt, že když jsem fotil dcerku na skluzavce a stiskl spoušť (bez namáčknutí), když byla přesně v zaostřovacím čtverečku, tak při expozici je ještě na ní. Nestihla „odjet“, což není až tak obvyklé.

Blesk

Vestavěný blesk má při ISO Auto a nejširším ohnisku dosah od 60 cm do 4,2 m (při ISO Auto). Lze nastavit všechny běžné režimy – auto, auto s redukcí červených očí, synchronizace na dlouhé časy s redukcí červených očí, nucený záblesk(s redukcí, bez redukce červených očí), vypnutý blesk.

Nastavení a funkce fotoaparátu

Funkce dostupné u aparátu

Na hlavním voliči jsou k dispozici následující volby: automatické snímání, režim makro, režim video, režim přímého tisku, režim Schránka, dvě pozice pro scénické režimy, režim srdíčko, režim přehrávání snímků a posledním je režim inteligentní citlivosti. Scénických režimů je k dispozici dvacet jedna. Za zmínku stojí Hvězdná obloha, která umožňuje vybrat čas 15, 30, 60s. Vysoká citlivost s dostupnou citlivostí ISO3200 nebo třeba režim Dítě. Ten je specifický mimo jiné tím, že lze doplnit o datum narození a na fotografii je rovnou věk.. K dispozici je i podvodní režim. Poslední použitý scénický režim si aparát „pamatuje“ a proto jsou scénické režimy na dvou pozicích voliče. Nejdelší čas volený automatikou je osm sekund a je dostupný v režimu Noční scéna. Při časech delších než jedna sekunda se používá redukce šumu.

Inteligentní citlivost se snaží o správnou volbu času a citlivosti vzhledem k pohybu ve scéně. Cílem je nemít rozmazaný objekt. Režim Schránka snímá fotky v nízkém rozlišení a následně je ukládá do „oddělené“ paměti (vždy do interní), odkud je lze kdykoliv ve stejném režimu vyvolat. Tím rozdělíte běžné fotografie od „fotopoznámek“ a nepletou se mezi sebou.

Režim vysoké citlivosti používá pevně ISO3200 a je učen pro snímky ve velmi nevhodných světelných podmínkách – šeru, tmě. Je částečně zastupitelný režimem IISO. liší se expozičně pravděpodobně jen v použité citlivosti (pevné ISO3200 x maximálně ISO1250).

Další důležitou funkcí je kompenzace expozice (+/- 2 EV s krokem 1/3 EV) a volba bracketingu v rozsahu +/- 1 EV s krokem 1/3 EV (je-li vynucený blesk, pak volba bracketingu není možná). Ze sekvenčních režimů lze volit rychlou sekvenci (max. 3 snímky v max. kvalitě s odstupem cca 0,3s) nebo pomalou sekvenci (max. 3 snímky v max. kvalitě s odstupem cca 0,5 s). Lze využít také nekonečné snímání, které je s odstupem cca 0,5 s . Při použití sekvenčních režimů nelze použít blesk. Dalšími tlačítky lze ovládat blesk, samospoušť (10 s nebo 2 s), či rychlé prohlížení fotografií. Na horní straně je tlačítko pro změnu druhu stabilizace – vypnutá stabilizace, stálá stabilizace, stabilizace od okamžiku namáčknutí spouště. Podle snímků a jejich ostrosti odhaduji, že stabilizátor umožňuje prodloužit časy focené z ruky o tři clony. Tlačítkem DISPLAY(LCD Mode) lze volit množství zobrazených informací, včetně reálného histogramu či vodících lišt (volba v Setupu). Při dlouhém stisku tohoto tlačítka se skokem zvýší jas displeje nebo jej přepnete do režimu pro pohled „nad hlavou“.

Z podstatných funkcí pro režim fotografování lze v menu volit vyvážení bílé a to auto, denní světlo, zataženo, stín a žárovka. Poslední je vlastní nastavení bílé. Každou z pevných hodnot lze jemně doladit (třetí volba pod „šipkou nahoru“). Citlivost lze volit z hodnot 100, 200, 400, 800, 1250 ISO nebo ji nechat v režimu Auto. Lze změnit režim 16:9 na 4:3 či 3:2. Rozlišení a kvalitu komprese volíme v dalších dvou položkách. Rozlišení odpovídá zvolenému poměru a je možné jej volit od 7 Mpx do VGA. Kvalitu komprese jpg lze vybrat ze dvou možností. Další volbou je automatická zvuková poznámka k pořízenému snímku v délce 5 s, kterou nelze zkrátit. Další volba skrývá režim měření (celoplošné, se zdůrazněným středem, bodové), systém zaostření (9ti zónové ostření, 3í zónové rychlé ostření, jednozónové rychlé ostření, jednozónové (nikoliv rychlé) ostření a bodové zaostření). Následuje sériové snímání a další volbou je zapnutí kontinuálního ostření a pomocného osvětlení ostření. Následuje volba automaticky voleného nejdelšího času (do 1 s). Časy do maxima aparátu, tedy osm sekund, jsou přístupné pouze v některých scénických režimech režimech. Lze zapnout digitální zoom. Další dvě možnosti pokrývají barevné úpravy snímku – standard, natural, vivid, cool, warm, b/w, sepia. Studený nádech zabarví snímek modře. Teplý nádech zabarví snímek červeně. Režim natural nastaví ostrost a sytost na minimum, naopak režim vivid na maximu.

V Setupu lze z podstatnějších funkcí nastavit jas displeje v sedmi úrovních, automatické zobrazení po expozici, dobu automatického vypnutí, druh úsporného režimu, zvuky, hlasitost, datum a čas či resetování počitadla snímků. najdete zde i možnost nechat zobrazovat při snímání mřížku a histogram. Poslední volbou v Setupu je volba jazyka. Čeština nechybí. .

Video

Fotoaparát disponuje pro záznam ozvučeného videa ve formátu MOV rozlišením 848×480, 640×480 a 320×240 bodů s možností volby 30 snímků či 10 snímků za sekundu. Natáčet lze do zaplnění karty. Bohužel již nelze použít optický a a ni digitální zoom. Barevné efekty pro snímání lze využít i zde.

Prohlížení fotografií

Prohlížení fotografií je intuitivní a velmi jednoduché. V režimu rychlého náhledu po stisku tlačítka REVIEW lze fotografie prohlížet, zvětšit (skokem) či mazat. Hodně zajímavá je možnost prohlížet nezávisle na sobě dva různé snímky. Prvním stiskem Delete lze smazat jeden snímek. Dalším stiskem se nabídne volba mazání vybraných případně všech snímků. Po volbě prohlížení na hlavním voliči se zobrazí po stisku tlačítka MENU širší možnosti práce se snímky. Páčkou zoomu lze zobrazit více snímků (kalendář), či výřez. Obrázky lze otáčet, zmenšit velikost, oříznout, označit je pro tisk (DPOF), nechat je zobrazovat postupně za sebou, nebo k nim přidat zvukovou poznámku. Tato poznámka je pak ve formátu MOV. Množství zobrazených informací ovlivníte tlačítkem DISPLAY. Zobrazit lze mj. histogram.

Připojení k PC a tiskárně

Aparát podporuje režim přímého tisku PictBridge a připojení k PC jako zařízení USB Mass Storage. O propojení se stará rozhraní USB 2.0. K tiskárně se připojuje s volbou přímého tisku na hlavním voliči. Jinak se automaticky vyhledává připojení k PC.

Testovací fotografie

Automatické vyvážení bílé funguje velmi dobře. První snímek WB Auto, druhý manuálně žárovka. První odpovídá skutečnosti.

Ukázka zoomu. Minimální, maximální optický a poslední včetně max. digi. Druhý je 1/15s – stabilizace funguje velmi dobře.

Poměr stran a rozdíl v reálných úhlech záběru při nejkratším ohnisku.

Přímé protisvětlo. Reflexe se vyskytují běžně.

Krajinky. Krátké ohnisko je skutečně znát.

Zahrada Františkánského kláštera v Kadani. Couvat není kam, za zády mám zeď. Poměr stran 4:3, takže pokud bych chtěl širší záběr stačí zvolit 16:9.

Zřícenina hradu Egerberg. Kresba je dokonce i v „okně“.

Originální snímky pro posouzení aberace a kresby. Aberaci prakticky nenajdete.

Ani při maximálním ohnisku není aberace patrná..

I zde je kresba všude.

Opět originální snímky.

Rodinné snímky (bez blesku při bočním světle).

V textu zmíněná „skluzavka“.

Rodinné snímky v interiéru s bleskem. První ISO100, druhý ISO500 (Auto) a max. zoom.

Šum. Od ISO 400 dochází ke ztrátě detailů a běžnému „rozmývání“. Nicméně zachycený okamžik máme… Poslední snímek je v režimu Vysoká citlivost, takže je „natvrdo“ exponován při ISO3200. Rozhodně výsledky považuji za dobré. Je třeba vzít v úvahu, kde a čím jsme fotili a k čemu snímky použijeme.

Makro. Někteří jistě poznají, že zde najdete několik velmi vzácných „kytiček“. Ta poslední (pochybek severní) je prý již jen na jediném místě v ČR. První je orchidej – vstavač nachový. Bodové měření expozice, bodové ostření, korekce expozice, makro jako takové – to vše umožní udělat dobrý dokumentární snímek.

Oblíbené „kýčofky“ se dají udělat také. Poslední dvě ukazují rozdíl v použití teplého a studeného nádechu.

Závěr

Fotoaparát Panasonic TZ3 slouží k běžnému zaznamenávání dějů kolem nás. A to umí velmi dobře. Je reálně rychlejší než většina běžných kompaktů. Na snímání v interiéru a focení krajinek se hodí především díky 28mm ohnisku („nejširší je objektiv“ při poměru stran 16:9, viz. foto). Má kovové tělo, dostačující výdrž baterie. Vzhledem k rozsahu objektivu má i velmi dobrou obrazovou kvalitu. Se šumem zápolí stejně jako každý jiný kompakt – „zrcadlovkáři“ ho budou považovat za nepoužitelný, kompaktisté (a v tomto se řadím k nim) jsou rádi, že tam, kde před dvěma lety nešlo fotit, mají použitelnou fotografii (viz. snímky). V dané kategorii (čip, zoom, velikost těla, cílová skupina uživatelů) jsem nenalezl žádnou obrazovou vadu, dokonce ani podstatnou nepříjemnou vlastnost. Jedině mě zamrzela absence zoomu při snímání videa. Vyšší je cena – ta je těsně pod jedenácti tisíci korunami.

A komu je tedy TZ3 určen? Každému, kdo chce zachytit rychle okamžik, který se nemusí opakovat. Každému, kdo chce co nejširší ohnisko, jeho velký rozsah a současně fotoaparát do kapsy. A pokud vím, tak tyto požadavky v současné době (květen 2007) mnoho fotoaparátů nesplňuje.

Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu k testu.