Test digitální zrcadlovky Nikon D40

Fotografujete kompaktním fotoaparátem, uvažujete o přechodu na plnohodnotnou digitální zrcadlovku a hledáte skutečně levný model s jednoduchým ovládáním a bez kompromisu v obrazové kvalitě? Tak právě vám je určen nejnovější model značky Nikon s označením D40, na který se podíváme v obvyklém redakčním testu.

Tělo – mechanické provedení, ovládání a základní funkce

Tělo aparátu je možno zvolit v černém nebo stříbrném provedení a je celoplastové. Je také na Nikon poměrně malé a také lehké – 475 gramů bez baterie. Přesto však, stejně jako všechny digitální zrcadlovky Nikon, působí poměrně robustním dojmem, protože použité plasty jsou kvalitní a dostatečně silné. Kovové jsou samozřejmě všechny důležité spojovací části, jako bajonet objektivu, stativový závit a botka blesku. I přes menší rozměry 126×64×94mm má aparát již tradičně vynikající ergonomii a docela dobře padne i do větší dlaně. Nadšeni však budou spíše uživatelé s menší rukou a také ženy, kterým často připadaly i modely D70s nebo D50 příliš velké a těžké.

Zmenšení rozměrů aparátu bylo umožněno především vynecháním stavového LCD displeje na horní straně aparátu (viz ukázkový snímek č.2) a, podobně jako u konkurentů z dílny Canon a Sony, přenesením jeho funkce na LCD monitor na zadní straně aparátu. Toto řešení má řadu zastánců i odpůrců, zkusme se proto podívat na výhody i nedostatky tohoto řešení. Výhodou je možnost zmenšení, zlevnění a odlehčení celého přístroje. Další nezanedbatelnou výhodou je přehledné a dostatečně velké zobrazení úplně všech nastavení fotoaparátu, například i aktuálně zvolené citlivosti ISO. Při zhoršených světelných podmínkách nebo nočním fotografování není nutné aktivovat podsvícení. Naopak nevýhodou tohoto řešení je především zvýšená spotřeba energie a také nutnost otáčení aparátu při kontrole nastavených údajů. Při nočním fotografování také může dojít k nežádoucímu oslnění LCD monitorem. Samotný LCD monitor byl použit stejný jako u modelů D80 a D200, tedy 2,5“ s rozlišením 230.000 obrazových bodů a pozorovacím úhlem 170°.

Vynecháním stavového LCD displeje se přesunul hlavní volič expozičních programů z obvyklé levé na pravou stranu aparátu. U křížového voliče přibylo potvrzovací tlačítko OK a nechybí ani tlačítko s programovatelnou funkcí. Samotná ovládací tlačítka jsou kulatá a o něco větší. Jinak zůstala koncepce celého aparátu podobná předchozím modelům. Oproti modelu D50 se zvětšil hledáček s dioptrickou korekcí, který nyní dosahuje zvětšení o hodnotě x0,8. Informace zobrazené v hledáčku najdete na ukázce č.6.
Zobrazení informací na LCD monitoru je přehledné a zobrazuje prakticky veškeré potřebné informace. Design tohoto zobrazení je možné uživatelsky změnit ve třech variantách. První základní verze připomíná jen zvětšený LCD displej. Druhá verze je grafická, která zobrazuje i samotné lamely clony, které se otvírají a zavírají podle nastavení aparátu. Také délka expozičního času se zobrazuje nejen číselně ale také graficky, jako sloupec obtočený kolem grafického zobrazení clony. Přepnutím do grafického zobrazení se mírně změní barevné provedení samotného menu aparátu. Poslední variantou je zobrazení připomínající základní plochu počítače, kde je volitelná tapeta, kterou lze nahradit vlastním snímkem. Ukázky jednotlivých možností viz ukázka č.8. Aparát sice není vybaven senzorem pro přiložení oka, ale lze uživatelsky nastavit, zda jsou hodnoty na LCD monitoru zobrazeny trvale, nebo jen po vyvolání tlačítkem hned vedle spouště. Samotné nastavení hodnot je pak realizováno pomocí dalšího tlačítka a následně již jen křížovým voličem s potvrzovacím tlačítkem, přičemž nastavenou hodnotu lze rychleji potvrdit i stiskem křížového voliče směrem vpravo. Aparát je sice vybaven senzorem pro změnu polohy snímání na šířku a na výšku a podle toho i automaticky otáčí pořízené fotografie, ale bohužel už neumí otočit zobrazení nastavení expozičních hodnot na LCD monitoru, jako to umí například zrcadlovky z dílny KonicaMinolta (Sony).

Pro začínající uživatele, kterým je fotoaparát prvotně určen, je k dispozici i nápověda a to jak textová, tak i grafická v podobě fotografií, které zobrazují obvyklé situace, ve kterých je vhodné to které nastavení. Například při volbě citlivosti ISO či způsobu měření expozice jsou k jednotlivým volbám zobrazeny fotografie s konkrétní situací. Při volbě vyvážení bílé se zase ke každé volbě zobrazují snímky s ukázkami zabarvení fotografií dle použitého světla. Podobná názorná nápověda je doplněna třeba i k volbě způsobu snímání. Při nastavování korekcí expozice a korekce záblesku se zase na ukázce zobrazuje vliv nastavení na zesvětlení a ztmavení výsledné fotografie. Při nastavení velikosti nebo komprese snímků zase aparát předem ukáže datový objem snímků, které se při tomto nastavení budou ukládat na paměťovou kartu. Ukázky tohoto menu najdete na snímku č.9. Toto řešení je zatím na trhu neobvyklé. Je však velmi praktické a začátečníkům může opravdu výrazně pomoci a to možná podstatně více, než mnoho stran manuálu.
Mechanické provedení aparátu bych v dané kategorii celkově hodnotil jako tradičně zdařilé, skutečně robustní a s výbornou ergonomií. Také ovládání lze hodnotit mimořádně kladně a to nejen vzhledem ke koncepci a rozmístění ovládacích prvků ale i vzhledem k netradičnímu a velmi modernímu pojetí designu menu, které je pro cílovou skupinu začínajících uživatelů skutečným přínosem.

Objektivy

Velmi podstatnou kapitolou jsou objektivy. Tady došlo k velmi výrazné změně v koncepci aparátu, který umožňuje plné využití pouze u objektivů s vestavěným ultrazvukovým motorem SWM, označovaných také jako AF-S. Důvod tohoto překvapivého řešení je zřejmý – vynecháním motoru včetně nezbytných převodů umístěných v samotném těle došlo k podstatnému zlevnění celého přístroje. Kdo by tak chtěl používat starší AF objektivy osazené elektronikou, může také využívat všech možností aparátu, ale bez možnosti automatického ostření a ostřit pouze ručně. U manuálních objektivů MF bez interní elektroniky pak nelze využít ani měření expozice. Toto řešení je tak poměrně omezující, nicméně aparát je určen především začínajícím uživatelům, u kterých se nepředpokládá rozsáhlá výbava starších objektivů a drtivá většina z nich si vystačí se dvojicí setových objektivů AF-S DX Nikkor 18–55mm/f 3,5–5,6 G ED II. a AF-S DX Nikkor 55–200mm/f 4–5,6 G ED, pokrývajících ekvivalentní rozsah ohniska 27–300mm. Pokud by však majitel tohoto aparátu do budoucna chtěl rozšířit svou výbavu, tak Nikon již nyní nabízí přibližně 20 objektivů vybavených SWM motorem, které dostatečně pokryjí potřeby i náročných uživatelů a to od superširokých objektivů, přes kvalitní makroobjektiv až po silné teleobjektivy. Do budoucna lze také logicky předpokládat, že těchto objektivů bude přibývat.

Vraťme se zpět ke dvěma již zmíněným setovým objektivům, u kterých předpokládám, že budou využívány v drtivé většině případů. Najdeme je na ukázkových snímcích č.10 a 11. Oba jsou vybaveny ultrazvukovým motorem ostření SWM, který ale bohužel neumožňuje manuální doostřování bez nutnosti přepínání AF/MF, jako je tomu u vyšších modelů, například u velmi známého a osvědčeného modelu AF-S DX Nikkor 18–70mm/f 3,5–4,5 G IF-ED. Jejich optická konstrukce je velmi moderní a využívá jak asférických čoček, tak čoček ze speciálního ED skla s extrémně nízkým rozptylem světla. Do útrob základního zoomu můžete nahlédnout na ukázce č.12, kde najdete řez mechanickou i optickou soustavou. Oba také nesou označení DX, které znamená optimalizaci pro použití na digitálních zrcadlovkách s čipem formátu APS-C. Oba jsou malé a lehké a mají i shodný průměr filtrového závitu 52mm, což je velmi výhodné při nákupu filtrů, kdy je možno použít filtr na oba objektivy bez nutnosti redukce. Příruba základního objektivu se při ostření otáčí a proto lze využít pouze kruhovou sluneční clonu, která není součástí dodávky. U teleobjektivu se neotáčí, takže lze využít účinnější tvarovanou sluneční clonu, která je navíc zahrnuta v ceně. Daní za nízkou cenu a hmotnost je 100% použití plastů v jejich mechanické konstrukci a to bohužel včetně jejich upínacích bajonetů. Přesto je však jejich optická kvalita tradičně velmi dobrá. To jak z pohledu ostrosti, tak i rozlišení a sférického zkreslení. Také obávaná chromatická vada je úspěšně minimalizována použitím ED skla. Občas se při minimální cloně vyskytne pouze mírně nižší ostrost v rozích oproti středu, což však u této třídy objektivů není nic neobvyklého. Pro posouzení optické kvality objektivu si můžete prohlédnout ukázkové snímky č.13 až 17, které si také můžete stáhnout v plném rozlišení a zcela bez úprav v nejvyšší kvalitě formátu JPG testovaného fotoaparátu.

Čip

U digitálních fotoaparátů je základní součástkou jejich snímací čip. Nikon v tomto případě sáhnul po velmi osvědčeném a nyní také modifikovaném CCD snímači s rozlišením 6 Mpix. Maximální velikost snímku je tak 3008×2000 obrazových bodů. Snímky lze ukládat na paměťovou kartu typu SD ve formátu JPEG ve třech různých velikostech a kompresích. K dispozici je také obrazový formát RAW (NEF) a případně možnost ukládat v obou formátech současně. Citlivost snímacího čipu je nastavitelná v rozmezí 200 až 3200 ISO, přičemž základní rozsah je 200–1600 ISO a citlivost 3200 je již označena jako uživatelská “HI 1“. Velmi sledovaným parametrem je úroveň nežádoucího digitálního šumu při jednotlivých citlivostech. Pro posouzení úrovně šumu jsem opět zvolil noční scénu. Náhled noční scény pořízený při ISO 200, časem 20 vteřin a clonou f/5,6 si můžete prohlédnout na ukázce č.19. Snímek si můžete stáhnout v plném rozlišení bez úprav, je pouze složen ze dvou polovin, každá vznikla při jiném nastavení vyvážení bílé.

Na ukázce č.20 jsou již přehledně uspořádány 100% výřezy fotografií pořízených při všech dostupných citlivostech. Z výsledku je patrné, že čip a zpracování obrazu byly skutečně modifikovány, protože výsledek je o něco lepší, než u předchozích modelů se stejným rozlišením. V rozmezí 200 až 800 ISO je obraz čistý a nárůst šumu na hranici znatelnosti. Při hodnotě 1600 ISO je již sice nárůst viditelný, ale pořád na výborné úrovni. Skutečně znatelný nárůst je až při hodnotě 3200 ISO, což je však mezní uživatelská hodnota, kde se nárůst dá očekávat. Přesto je i zde na velmi dobré úrovni. Konečný výsledek lze ještě dále vylepšit aktivací redukce šumu. Pro lepší posouzení ještě přikládám ukázku č.21, na které je snímek v plném rozlišení při citlivosti 1600 ISO a s vypnutou funkcí redukce šumu.

Další funkce aparátu

Fotoaparát Nikon D40 je vybaven novým modulem pro automatické ostření. Zjevným záměrem výrobce bylo snížit cenu přístroje a proto je vybaven pouhými třemi zaostřovacími body. Ty však jsou dostatečně roztaženy do šířky a dobře tak pokrývají obrazové pole. Také jejich funkčnost je spolehlivá a bezproblémová i při zhoršených světelných podmínkách. Navíc je k dispozici i pomocný paprsek, který se v nepříznivých podmínkách automaticky aktivuje. Vzhledem k faktu, že aparát využívá pouze objektivy SWM, je ostření velmi rychlé, přesné a bezhlučné. Použití výhradně objektivů s SWM také výrazně snižuje spotřebu energie z baterií, čímž se dostatečně kompenzuje zvýšená spotřeba daná častějším použitím LCD monitoru. V případě nutnosti úspory energie se navíc dá LCD monitor vypnout a díky výbornému umístění hlavního vypínače u spouště s okamžitým startem stačí na proces zapnutí, expozice a vypnutí někdy i jen 2 až 3 vteřiny. Maximální rychlost sériového snímání je pak cca 2,5 snímku za vteřinu a to časy 1/4000 až 30 vteřin, Zvolit lze také trvale otevřenou závěrku. Synchronizační čas pro blesk je pak 1/500s. Snímat lze po jednotlivých snímcích nebo kontinuálně. Při kontinuálním režimu snímání lze volit ostření, kdy se zaostří při prvním snímku a zaostření je až do puštění spouště blokováno nebo lze zvolit režim průběžného zaostřování. Novinkou je také automatický režim, který sám rozezná, zda se fotografovaný motiv pohybuje či nikoli a podle toho použije vhodný režim ostření.

Na otočném voliči najdeme všechny obvyklé režimy od plné automatiky, přes motivové programy a režimy předvolby času nebo clony až po plně manuální režim. Nechybí ani možnost korekce expozice vyvedená do samostatných tlačítek a to odděleně pro expozici samotnou (v rozsahu ±5 EV) a pro korekci záblesku. Najdeme zde i tlačítko pro zablokování expozice, které je možné nastavit v různých kombinacích s blokováním ostření. Mnohem zajímavější je implantovaná funkce D-lighting (někdy také označovaná jako tzv. digitální blesk), která ve třech krocích umožňuje prosvětlování velmi tmavých partií snímku. Praktickou ukázku najdete na snímku č.22. Upravený snímek se pak ukládá zvlášť a originál tak zůstává nezměněn. Další zajímavou funkcí je možnost použití digitálních filtrů, které imitují použití oteplujícího nebo Sky filtru. Barevné tónování prakticky do jakéhokoli odstínu lze provádět pomocí posunu kurzoru v barevném spektru. Ukázku najdete na snímku č.23 a menu jeho použití na č.25. Snímky lze přímo v aparátu zmenšovat nebo převádět do černobílé, přičemž lze tyto snímky tónovat i do sépiového či cyanotype odstínu s volitelným stupněm intenzity zabarvení. Praktická ukázka je na snímku č.24. Velmi zajímavá je také funkce elektronického podpisu snímku, kdy lze do exifu uložit až 36 znaků – viz ukázka č.25. Jednou z nejzajímavějších funkcí je pak automatická volba citlivosti ISO. Zde aparátu zadáme, v jakém rozsahu může citlivost ISO zvyšovat a také jaký expoziční čas považujeme za kritický a od kterého aparát začne citlivost zvyšovat, pro jeho zkrácení. Například zadáme, že aparát může používat citlivosti 200–800 ISO a kritický čas 1/30 vteřiny. Jakmile by expoziční automatika vyhodnotila situaci tak, že vzhledem k ostatním nastavením (především v oblíbeném režimu předvolby clony) by expoziční čas byl delší jak 1/30, tak začne automaticky zvyšovat citlivost v povoleném rozsahu tak, aby k prodloužení času nedošlo. Teprve až v případě, že by nestačila ani maximální povolená hranice citlivosti, aparát použije tuto maximální povolenou citlivost a následně i prodlužovat expoziční čas. Při prohlížení snímků na LCD monitoru je pak citlivost ISO zobrazena červeně, jestliže byla automaticky navýšena automatikou aparátu. Tato funkce se mi velmi osvědčila a je skutečně praktická zejména v situacích, kdy fotografujeme rychlé děje a není čas na manuální změnu citlivosti.

Příslušenství, cena a závěr

K aparátu Nikon D40 je k dispozici také řada příslušenství. Jako první nás jistě napadnou již zmíněné objektivy. Za všechny bych jmenoval alespoň nový makroobjektiv AF-S VR Nikkor 105mm/f 2,8 G ED, který najdete na ukázce č.26. Unikátní je svou velmi moderní konstrukcí a jako první makroobjektiv na světě je vybaven nejen ultrazvukovým motorem ostření SWM ale také stabilizátorem obrazu VR druhé generace. Dále obsahuje čočky z ED skla a nejmodernější antireflexní vrstvy “Nano Crystal Coat“. Při ostření se přední část objektivu neotáčí ani nevysouvá. Dalším velmi oblíbeným příslušenstvím jsou výkonné externí blesky. Kromě špičkových modelů Nikon SB-600 a SB-800 je tu také nový blesk SB-400, jež byl uveden na trh současně právě s aparátem D40, pro který je prvotně určen. Jde o menší, kompaktní blesk ideálně vhodný právě pro začínající fotoamatéry. Jeho směrné číslo je 30 (pro ISO 200 a ohnisko 35mm), je napájen dvěma tužkovými AA bateriemi a jeho hmotnost je pouhých 127g. Zábleskovou hlavu lze vyklápět ve vertikálním směru, a přestože jde o nejlevnější model blesku Nikon je i on vybaven kovovou botkou pro nasazení na aparát. Z příslušenství musím zmínit ještě možnost použití IR bezdrátového dálkového ovládání ML-L3, kterým lze ovládat spoušť až na vzdálenost několika metrů.
Součástí dodávky aparátu je samozřejmě Li-ion baterie EN-EL9 s kapacitou 1000mAh a nabíječka. Její výdrž se mi zdála jako velmi slušná a to i přes častější využití LCD monitoru. V balení dále najdeme krytku těla, krytku botky blesku, gumovou očnici a krytku očnice, pěkný měkký popruh a USB kabel. Dále podrobný manuál a také zkrácený obrázkový návod a dvojici CD-ROM s prohlížečem Picture Project s možností základních úprav a cizojazyčné návody v PDF.
Současná (12/2006) doporučená prodejní cena aparátu pak byla dovozcem stanoven na 18.190 Kč včetně DPH za set s objektivem AF-S DX Nikkor 18–55mm/f 3,5–5,6 G ED II., reálná prodejní cena na pultech obchodů se však dá očekávat o poznání nižší. Za tuto velmi příznivou cenu je tak k dispozici plnohodnotná digitální zrcadlovka, která sice není vybavena vymoženostmi, které nabízejí někteří dražší konkurenti v podobě integrovaného čištění čipu nebo stabilizátoru obrazu, ale zato je skvěle ergonomicky řešena, je dostatečně robustní i odolná, má skvělé reakční časy, výbornou obrazovou kvalitu a nabídku především editačních funkcí a hlavně je dokonale uzpůsobena pro cílovou skupinu uživatelů, kterými jsou především začínající fotografové, nebo ti kteří uvažují o přechodu z kompaktních přístrojů na zrcadlovku.

Závěrem bych chtěl poděkovat českému zastoupení, firmě Nikon CZ s.r.o. za zapůjčení fotoaparátu. Na jejich webových stránkách najdete další, nejen technické informace. Zakoupené aparáty zde lze i zaregistrovat, což může být velmi užitečné při jejich ztrátě či krádeži. Značkový servis vám také v případě potřeby kdykoli a 10× zcela zdarma odborně vyčistí snímací čip.