Do redakce jsme dostali nástupce fotoaparátu Panasonic DMC-FZ30, který nese označení DMC-FZ50. Jaká vylepšení přináší a jaké snímky nám dovolí tento 10Mpx ultrazoom s dvanáctinásobným optickým zoomem, se dozvíte v následujícím testu, ke kterému nám jej zapůjčila firma Panasonic. Myslím, že budete překvapeni.
V úvodu musím napsat, že fotoaparát nebyl ještě zcela ostrý vzorek. Proto tento test vezměte spíše jako test uživatelský a snímky spolu s komentáři v závěru tomu odpovídají.
Stručná charakteristika
Panasonic DMC-FZ50 je kompaktní 10,1 Mpx (efektivně) fotoaparát s 12× optickým zoomem se stabilizací obrazu, s hledáčkem o rozlišení výborných 235 000 bodů a výklopným a otočným displejem. V základním balení najdete fotoaparát, speciální Li-Ion baterii, nabíječku, řemen na zavěšení na krk, CD se softwarem, tištěný manuál a 32 MB SD kartu. V tuto chvíli není cena stále stanovena (srpen 2006). K dispozici budou v barvě černé a stříbrné.
Zaměřím se na rozdíly mezi FZ30 a FZ50 a především na snímky z této novinky. Jiné je LCD, rozlišení čipu a zpracování obrazu (Venus Engine III).
Tělo a ovládání fotoaparátu
Aparát je v tomto směru prakticky shodný s předchůdcem FZ30. Ovládání je také shodné a více se o něm dočtete v testu FZ30. Zásadní rozdíl je v kompletním počeštění.
Jestliže jsem u FZ30 napsal, že pružinka pro vysunutí baterie ji spíše vyhazuje z těla, pak u tohoto modelu to již neplatí. Vše je, jak má být.
LCD, hledáček a CCD
2" LCD má rozlišení 207 tisíc bodů (tedy méně než FZ30). Jeho
čitelnost odpovídá současným potřebám – je velmi dobrá. A protože
jej lze nejen otáčet, ale i vyklápět v podstatně
větších úhlech než u FZ30, tak neexistují již úhly, při kterých
docházelo k nepříjemným odleskům. Existuje však jisté omezení – při
focení shora je možné si LCD zastínit rukou, což je dáno umístěním
„kloubu“ LCD. Dost mě překvapilo, i když je to rozumná vlastnost, že
nešlo přepínat obraz do hledáčku při vyklopeném LCD. (Musíte nejdřív
LCD dostat k tělu a pak teprve přepnout. Naopak to nelze).
Elektronický hledáček velikosti 0,44" má rozlišení 235 tisíc bodů
(nepodstatné navýšení počtu) a osobně jsem jej používal více než LCD.
Očnice byla přepracována.
Objektiv a ostření
Objektiv je zcela shodný. Přesto zde jeho parametry uvedu. Objektiv Leica se 14 členy v 10 skupinách (3 asférické, 1 ED člen). Světelnost je F2,8-F3,7. Maximální clona je f/11. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je 35 mm – 420 mm. Při použití nižších rozlišení se (díky výřezu z čipu a nikoliv přepočtu z celého políčka čipu) dosahuje optického zvětšení ekvivalentního až 21,4 při 3Mpx rozlišení. Lze říci, že stejného efektu dosáhnete výřezem z plného pole. Optický zoom lze doplnit 4× digitálním. Ten se aktivuje ihned, nikoliv jako doplněk na „konci“ optického. Objektiv má závit o průměru 55 mm.
Nejkratší ostřící vzdálenost (makro) je cca 5cm (W) a cca 2m (T). Nejmenší plocha je tak přibližně 54×41 cm. Veškeré možnosti ostření jsou shodné s FZ30. Standardně je k dispozici sluneční clona, která se na objektiv „nacvakává“ a to pouze v jediné poloze. Na to jsem si nezvykl. Raději bych bajonet, nebo alespoň možnost záměny nahoře-dole.
Mezi dostupné příslušenství patří telepředsádka LT55, která má zvětšení 1,7× a širokoúhlá předsádka LW55, která má zvětšení 0,7×. S nimi tedy dosáhnete rozmezí ohniskových vzdáleností 24,5 mm až 714 mm. Jejich hmotnost je 260 g u telepředsádky a 195 g u širokoúhlé předsádky.
Provozní časy a výdrž fotoaparátu
Zde uvedu praktickou zcela nelaboratorní zkušenost. Aparát jsem měl „na krku“ více než dvě hodiny neustále zapnutý, nafotil jsem přes 150 snímků, kde je 1/3 s bleskem a natočil asi deset minut videa. Vše v jeskyních Dëmenovské doliny, kde si díky stabilizaci a délce expozic baterie rozhodně užily své. Ukazatel nabití ukazoval dvě „čárky“ ze tří. Při „neturistickém“ focení jsem nasnímal přes 320 snímků.
Provozní časy
(včetně reakční doby na podnět, která činní přibližně 0,2 s )
- fotografie s namáčknutím 0,2 s
- bez namáčknutí 0,6 s
Doba ukládání snímků závisí na použité kartě a protože jsem měl k dispozici 2GB SD Panasonic Pro High Speed, nepostřehl jsem jakýkoliv problém spojený s případnou rychlostí zpracování dat.
Sekvence je exponována frekvencí 2 sn./s do zaplnění karty nebo frekvencí 1 sn./s podle zvoleného režimu. Ve vysokorychlostním režimu lze exponovat v řadě nejvýše 3 (resp. 5) snímků v kompresi fine (resp. normal). Hodnoty vypadají jako malé, nicméně jde o 10Mpx fotoaparát, kde velikost jednoho snímku v nejvyšší kvalitě jpg dosahuje hodnoty až 5MB.
Rychlost ukládání snímků v nejvyšší kvalitě JPG nijak neomezuje potřebu další rychlé expozice. Rychlost záznamu při pomalé sekvenci (2sn./s) neklesá až do zaplnění karty.
Blesk
Blesk je také shodný s bleskem u FZ30. Má při ISO Auto dosah od 30 cm do 7 m. Lze nastavit všechny běžné režimy – automatický blesk, automatický s redukcí červených očí, vynucený blesk, synchronizaci s dlouhými časy a současně s redukcí červených očí. Tyto možnosti jsou dostupné přímo tlačítkem. K redukci červených očí slouží záblesk (tedy nikoliv osvětlovací dioda). K dispozici je pouze spouštění blesku na první lamelu, tedy při otevření závěrky. Externí blesk se připojuje pomocí patice.
Nastavení a funkce fotoaparátu
Protože bych se zbytečně opakoval, konstatuji, že vyjma absence formátu
TIFF převzal model FZ50 možnosti FZ30, takže RAW formát zůstal. Najdeme
tedy veškeré potřebné funkce – plně manuální expozici,
poloautomatické expozice, kompenzaci expozice i kompenzaci blesku, manuální
vyvážení bílé. Opět zamrzí absence synchronizace blesku na druhé
lamely.
Nově je manuálně k dispozici hodnota až ISO1600 a v režimu Vysoká
citlivost automaticky volená hodnota ISO1600 až ISO3200. Přibyl režim IISO.
Který nastavuje ISO v závislosti na detekci pohybu ve scéně a volí
maximálně hodnotu ISO800 (více jsem nezaznamenal). U IISO aparát volí
prakticky všechny parametry expozice sám (a proto není dostupné
u poloautomatických režimů). Jedno ze dvou nastavení scénických režimů
nahradilo uživatelské nastavení Custom.
Video
I u videa je drobná změna. Najdeme rozlišení 848×480 bodů. Vše ostatní je shodné s FZ30.
Ostatní
Ostatní funkce, které běžně najdete popsané v našich testech jsou shodné s FZ30. Myslím, že jsem žádný podstatný rozdíl nevynechal.
Testovací fotografie
Snímky označené ® jsou buď originální, nebo obsahují neupravovaný výřez. Všechny (podstatné) snímky obsahují exif. Nastavení ostrosti atp. je na hodnotě Standard.
Díky kvalitnímu objektivu a vysokému rozlišení je množství detilů na snímcích velmi vysoké (čitelné nápisy). Aberaci zcela potlačily úpravy. Místa, kde se obvykle projevuje, jsou nyní světlejší a přispívají k doostření snímku.
Klasická rodinná fotografie. Bez stabilizátoru by mohla být neostrá.
Porovnání černobílých snímků s barevnými. ČB podání vyznívá obvykle velmi dobře, nicméně se doporučuje převod provádět až v PC. Pokud to nechcete využít, klidně se spolehněte na fotoaparát. Vyvážení bílé u barevných snímků je dobré.
Makro. Snímky z přírody a především jejich výřezy ukazují, že fotoaparát zvládne slušně i snímky malých objektů.
I zde jsou kresba a zachování detailů velmi dobré.
Opět ukázka stabilizace při nejdelším ohnisku. Třetí snímek ukazuje rozdíl mezi nejkratším a nejdelším ohniskem.
I v protisvětle se objektiv chová dobře. Pokud si tmavé výřezy upravíte pomocí úrovní, zjistíte, že obsahují informaci o barvě, i když dost „vyžehlenou“.
Snímky z jeskyní focené z ruky bez jakékoliv opory. Tady nesmíte použít stativ, takže bez stabilizace a vysoké citlivosti nelze udělat použitelný snímek. FZ50 je při použití ISO800 (vyšší hodnotu režim IISO nezvolil) sice na hranici kvality, ale snímky vypadají velmi dobře. (Poznámka autora: za používání fotoaparátu zaplatíte na Slovensku ve zpřístupněných jeskyních 200,– Sk).
Příklad dosahu blesku a zaostření. Vzdálenost k zadní stěně uprostřed snímku je přes deset metrů. Tam jsem také ostřil na zabudovanou žárovku (uprostřed výřezu).
Standardní snímky, na kterých můžete porovnat šum a „odšumovací algoritmy“. Podle mého názoru jsou i při vysokých ISO neobvykle dobré (10Mpx na čipu 1/1,8").
Protože jsem s FZ50 navštívil v rozmezí pár dnů více jeskyní, nedá mi, se zde nepodělit o originální snímky. Myslím, že vzhledem k podmínkám jsou velmi dobré.
Závěr
Aparát jsem používal jako běžný turista. Náběhové časy mě nijak neomezovaly. Výdrž byla velmi dobrá. Velmi mě potěšila nulová aberace. ISO až do hodnoty 400 je pro běžné snímky více než použitelné. Hodnota ISO800 je dobrá. K dobrým snímkům za špatného osvětlení přispívá značnou měrou i účinná stabilizace obrazu a tradičně světelný objektiv. Snímky z jeskyní to potvrzují. V týchž prostorách jsem natáčel video s výborným výsledkem. ISO 1600–3200 v režimu Vysoká citlivost přináší ztrátu detailů, což je v oblasti kompaktních aparátů standardní. Makro není ideální, zobrazená plocha je relativně veliká. Nicméně výřezy vše jistě vynahradí. Panasonic DMC-FZ50 je novinka na trhu, bohužel není zatím na českém trhu a jeho cena nebyla ještě stanovena (srpen 2006).
Klady | Zápory |
rozsah zoomu 35 mm – 420 mm | připevnění sluneční clony |
stabilizátor obrazu | |
jednoduchost ovládání | |
české menu | |
relativně dobrá úroveň šumu |
Snažil jsem se najít nějaké zásadní nedostatky. Nicméně jde stále o kompaktní fotoaparát s čipem velikosti 1/1,8", který se od neultrazoomů liší pouze stabilizací a širokorozsahovým objektivem. Má proto i jejich neduhy. Jen bych dodal, že bych v těle rád viděl čip 4/3.
Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu.