V nedávné době se ze scény ztratila jedna známá a dlouholetá značka zrcadlovek a nedá se vyloučit, že další budou následovat. Jak to tak ale bývá, tak se hned záhy objevují značky nové. Stejně tak je tomu v případě objektu dnešního testu, ve kterém si představíme první skutečnou digitální zrcadlovku s výměnnými objektivy značky Samsung, postavenou na platformě Pentax a nesoucí typové označení GX-1S.
 |
 |
Tělo – mechanické provedení a ovládání
Tělo aparátu je na první pohled opravdu nápadně podobné zrcadlovkám Pentax a do budoucna se jistě dá očekávat další spolupráce těchto výrobců. Použitým materiálem korpusu je plast v tradičním a decentním černém odstínu. Se svými rozměry 125×93×66 mm je poměrně malé, ale přesto se velmi dobře drží i uživatelům s větší rukou. Bez objektivu a baterií váží pouhých 505g, přesto působí dostatečně robustním dojmem. K tomu přispívá především fakt, že použitý plast je kvalitní a silný, také dobré anatomické tvarování těla a v neposlední řadě i pogumování značné části úchopové partie pod prsty pravé ruky. Tam také na obvyklém místě najdeme spoušť a hlavní vypínač celého přístroje. Ten je podobně jako u aparátů Nikon nebo Sony řešen otočným prstencem kolem spouště. Toto řešení je velmi praktické, protože vypínač nemusíme nikde hledat, protože ukazováček si jej jakoby najde sám. To oceníme především v situaci, kdy je nutná rychlá reakce a zatímco levou rukou třeba držíme brašnu, tak pravou můžeme během jedné nebo dvou vteřin vytáhnout aparát, zapnout, exponovat i vypnout. V končinách dále od civilizace se tímto způsobem dá také značně šetřit cenná energie v bateriích. Při dotažení vypínače úplně na doraz objevíme ještě integrovanou funkci zobrazení hloubky ostrosti zacloněním objektivu na nastavenou hodnotu.
 |
 |
Na horní straně hned za spouští a vypínačem je umístěno tlačítko pro nastavení korekce expozice nebo clony v plně manuálním režimu. Za ním už je LCD displej, který je sice přehledný a logicky uspořádaný, ale není zrovna z největších, není podsvícený a i zobrazovaných informací by mohlo být více. Blíže k uživateli pod palcem pravé ruky je dnes již nepostradatelný otočný volič. Vedle něj pak ještě užitečné tlačítko AE-L pro blokování expozice. Ještě o kousek níže je pak obvyklý křížový přepínač s potvrzovacím tlačítkem uprostřed. Trošku neobvyklé je na zadní straně tlačítko označené “Fn“. Aparát totiž nemá všechny důležité funkce vyvedené do samostatných tlačítek a tuto situaci řeší právě tímto jedním tlačítkem, které vyvolá na LCD monitoru speciální zjednodušené menu, kterým lze velmi rychle listovat pomocí křížového přepínače a nastavit tak režim snímání, citlivost ISO, režim blesku a vyvážení bílé. Toto řešení je dost netradiční, ale přesto je dostatečně rychlé a pohodlné.
Již zmíněný LCD monitor je se svými 2,5“ a 210.000 obrazovými body dostatečně velký a přehledný. Totéž se týká i zobrazovaného menu, samotných fotografií i jejich parametrů. Ovládání a nastavování menu je tak skutečně snadné a velmi intuitivní. Jen mě trošku překvapilo, že dnes již úplně samozřejmou funkci indikace přeexponovaných partií je nutné napřed aktivovat v menu. Pak se již ovšem zobrazuje trvale a to i na velkém náhledu snímku (některé konkurenční aparáty indikují přepaly pouze na zmenšené miniatuře, která se zobrazuje současně s informacemi o snímku). Další informační displej najedeme v hledáčku (vybaveném dioptrickou korekcí). Je tvořen zelenými segmenty na černém pozadí a zobrazuje nejzákladnější hodnoty nastavení přístroje. Za zmínku stojí indikace přepnutí režimu ostření na MF a ikonky kreativních přednastavených expozičních režimů. Aktivní zaostřovací body se pak zobrazují červeně přímo na matnici. Samotný hledáček je středně velký a laickým srovnáním o trošku větší než například u Nikonu D70.
Na zadní stěně vlevo od LCD monitoru najdeme čtveřici ovládacích tlačítek, které slouží pro vstup do podrobného menu, mazání snímků, zobrazení expozičních dat a spuštění přehrávání pořízených snímků. O kousek výš nad nimi je ještě tlačítko pro vysunutí interního blesku. Jeho směrné číslo je 15,6 při nejnižší hodnotě citlivosti snímače ISO 200. Nastavit lze všechny obvyklé režimy, včetně samostatné korekce zábleskové expozice (pro kterou však již musíme do menu). Nenajdeme bohužel synchronizaci na druhou lamelu. Přes klasickou botku můžeme samozřejmě připojit externí systémový blesk (například nový originální model Samsung SEF-36PZF). Botka je opatřena praktickou krytkou. Vedle ní je pak otočný volič expozičních režimů, kde najdeme všechny obvyklé varianty od plné automatiky přes poloautomatické režimy až po plně manuální režim. Manuální režim lze nastavit i v ostření přepínačem na přední straně. Tamtéž nechybí ani senzor pro příjem signálu z volitelného IR bezdrátového dálkového ovládání. Po stranách nejdeme slot na paměťové karty SD, který je pod pravou rukou a je pěkně a bezpečně provedený, včetně uvolňovacího tlačítka. Na protější straně pak najdeme konektory pro připojení kabelové spouště, počítače a externího zdroje. Krytka tohoto prostoru však působí trošku laciněji a méně bezpečněji než krytka slotu pro SD kartu. Častěji používaná bude krytka prostoru pro baterie na spodní straně, která je také dostatečně kvalitní a navíc skrývá jedno malé překvapení – přístroj totiž není napájen obvyklejší Li-ion baterií, ale čtveřicí tužkových článků. Zda to lze považovat za výhodu či nevýhodu lze těžko říct a tohle asi bude dost individuální záležitost podle nároků konkrétního uživatele. Já jsem při testu používal dobíjecí články o kapacitě 2500mAh a subjektivně mohu říct, že výdrž byla srovnatelná s kterýmkoli jiným aparátem této kategorie používajícím Li-ion baterie (snad jen s výjimkou téměř neutahatelného Nikonu D70). Zapomenout nesmím ani na klasický stativový kovový závit umístěný v optické ose objektivu.
 |
 |
Po mechanické stránce provedení těla a jeho ovládání musím Samsung GX-1S hodnotit jako velmi zdařilý a designově sympatický. Drobné mušky v ovládání se sice najdou, ale jinak v tomhle ohledu snese srovnání s kterýmkoli z podobných aparátů tradičních výrobců a v mechanické robustnosti dle mého názoru některé dokonce mírně předčí.
Objektivy
Jak již bylo mnohokrát řečeno, nejdůležitější součástí úplně každého aparátu je jeho objektiv. Při výrobě těla se Samsung spojil s Pentaxem a z toho vychází i bajonet pro objektiv. Kdo by však čekal, že tomu tak bude i s objektivy samotnými, bude asi velmi překvapen. Samsung GX-1S je sice samozřejmě 100% kompatibilní s objektivy Pentax, ale primárně je dodáván s novými objektivy s označením Samsung D-XENON, jejichž výrobcem je uznávaný německý výrobce objektivů Schneider-Kreuznach. Testovaný aparát lze zakoupit v cenově zvýhodněném setu právě s jedním z těchto objektivů, kterým je základní “setový“ zoom D-XENON 18–55mm f/3,5–5,6 poskytující obvyklý ekvivalentní rozsah 27–82,5mm. Dá se očekávat, že právě tento objektiv bude na GX-1S nejpoužívanějším a navíc jsem jej dostal zároveň s aparátem k testu, takže se na něj podíváme trošku podrobněji.
 |
 |
Objektiv si můžete podrobně prohlédnout na ukázkových snímcích č.7 až 9. Úvodem bych se chtěl zmínit o mechanickému provedení, protože v tom mě objektiv velmi mile překvapil. Na první pohled jde sice o klasickou “setovou“ koncepci na bázi plastu, ale při podrobnějším zkoumání jsem odhalil řadu zajímavých detailů, které rozhodně stojí za zmínku. Jako první zaujme asi solidní kovový bajonet, který je v této cenové kategorii opravdovou výjimkou. Zbytek objektivu už je sice plastový, ale použitý plast je opět kvalitní a ostřící i zoomovací prstenec má jen zcela minimální vůle. To ještě pořád není vše, objektiv se při zoomování sice trošku vysouvá, ale jeho přední příruba se neotáčí, takže je velmi usnadněno použití především polarizačního filtru a tato konstrukce umožňuje i použití účinné tvarované bajonetové sluneční clony, která je dokonce součástí výbavy v ceně aparátu. Příjemným detailem je také otevíratelné okénko na sluneční cloně, kterým lze pohodlně otáčet polarizačním filtrem i když je clona nasazena na objektiv. Škoda, že takhle dotažená není i krytka objektivu, která se s nasazenou sluneční clonou nasazuje i sundává trošku nešikovně. Po mechanické stránce je tedy objektiv vzhledem k ceně velmi solidní a příklad by si z této mechanické konstrukce mohli vzít i konkurenti.
Teď už se pojďme podívat na optické vlastnosti objektivu. Ty jsou obecně vzato přesně takové, jaké lze u objektivu této kategorie očekávat – sice neoslní, ale ani neurazí. Kresba je poměrně slušná v celé obrazové ploše, chromatická aberace se sice občas objeví, ale nepřesahuje obvyklou mez. Sférické zkreslení se objeví na obou koncích rozsahu zoomu, ale opět v míře zcela obvyklé u tohoto typu objektivů bez ohledu na značku. Totéž platí i o vinětaci. Ta se sice projeví spíše jen na nejširším konci zoomu a při hodně odcloněném objektivu, ale zato trošku intenzivněji. Pokud byste tedy uvažovali o nějakém tom fotografickém filtru (třeba o oblíbeném polarizačním), tak rozhodně doporučuji používat verzi “SLIM“ se sníženou výškou obroučky a případně se při jeho použití snažit vyhýbat úplnému odclonění a nejširšímu ohnisku. Pokud by to nešlo, tak se dá také v tomto ohledu hodně napravit úpravou v počítači. Po optické stránce bych tedy základní setový zoom hodnotil jako obvyklý standard. Nejsem příliš velkým zastáncem sterilních testovacích obrazců a proto jako ukázku přikládám několik zcela běžných fotografií, které si můžete stáhnout v původní podobě a plném rozlišení. Pořízeny byly při nejvyšší kvalitě formátu JPEG.
 |
 |
 |
 |
Čip
U digitální zrcadlovky je velmi důležitým kritériem a parametrem také použitý snímací čip. V případě testovaného aparátu je to RGB snímač typu CCD o rozměrech 23,5×15,7mm (crop factor x1,5) s rozlišením 6,1 efektivních Mpix. Na jednu stranu hned jistě někdo namítne, že je toto rozlišení už malé, protože konkurenční Canon nebo Olympus už běžně vyrábí i v nejnižší třídě zrcadlovek přístroje s rozlišením 8 Mpix. To je sice pravda a nějaký ten megapixel navíc by se asi hodil, ale na druhou stranu pro cílovou skupinu, pro kterou je GX-1S určen, je toto rozlišení dostatečné. Navíc dle neoficiálních údajů je v aparátu použit tentýž snímací čip Sony, který již známe například z aparátů Nikon D70, KonicaMinolta Dynax 5D nebo Pentax *ist D, kde se velmi dobře osvědčil. Krom rozlišení se tedy ještě podívejme alespoň na několik dalších základních údajů. Maximální rozměr snímku je 3008×2000 bodů (lze jej uložit na paměťovou kartu SD ve formátech JPEG nebo RAW v barevném prostoru RGB nebo sRGB) a je možno nastavit jeho citlivost v ekvivalentu jednotek ISO 200, 400, 800, 1600 a 3200. Tím se hned dostáváme k dalšímu hodnotícímu kritériu, kterým je úroveň nežádoucího obrazového šumu při jednotlivých citlivostech.
 |
 |
Na ukázkovém snímku č.14 je celkový pohled na tradiční testovací noční scénu. Snímek byl pořízen při nastavení citlivosti na minimální hodnotu ISO 200. Levá polovina je pořízena při nastavení vyvážení bílé na předvolbu pro žárovkové světlo a pravá při ponechání vyvážení bílé na automatice. Můžete si zde srovnat, jak se systém popral s agresivním světlem žlutých výbojek v pouličních lampách. Z výsledku je patrné, že výsledek je při nastavení na žárovkové světlo podstatně lepší. Kromě spojení dvou polovin snímku a doplnění popisek je foto zcela bez úprav a je možno je stáhnout v plném rozlišení. Z dalších testovacích snímků jsem již pro lepší přehlednost použil jen výřezy z obvyklé partie přechodu silného světla na tmavé pozadí. Porovnáme-li výřezy při jednotlivých citlivostech, tak dojdeme k závěru, že úroveň šumu je prakticky stejná jako u kterékoli jiné digitální zrcadlovky této třídy a opět to trošku podporuje teorii o stejných čipech v 6 Mpix D-SLR různých značek. Na rozdíl od některých konkurentů má GX-1S také citlivost ISO 3200. Ta se může často hodit, ale je třeba tuto maximální hodnotu používat s rozvahou a lépe také se zapnutou redukcí šumu. Celkově bych tedy obrazovou kvalitu použitého čipu hodnotil jako velmi dobrou a naprosto rovnocennou s kterýmkoli přímým konkurentem. Možná trošku chybí možnost nastavení citlivosti nižší než ISO 200 což částečně vyvažuje vysoká hodnota ISO 3200.
Funkce
Samsung GX-1S je samozřejmě vybaven celou řadou obvyklých funkcí. Snímat je možno rychlostí 2,8 snímků za vteřinu, přičemž vyrovnávací paměť pojme 8 snímků ve formátu JPEG nebo 5 snímků ve formátu RAW. Měření expozice je zajištěno ve třech nezávislých režimech. Buď můžete zvolit měření multisegmentové (16 zónové) nebo měření se zvýhodněným středem, případně měření bodové, které lze dokonce svázat s aktivním ostřícím bodem. Podstatnou informací je také fakt, že aparát bez problémů měří expozici i bez objektivu, takže lze nejen přes redukci používat MF objektivy (například stále oblíbené M42), ale lze toho využít i při experimentech – například s dírkovou fotografií. Expoziční časy jsou od 1/4000 až po 30 vteřin nebo trvale otevřenou závěrku. Synchronizační čas závěrky s bleskem je 1/180 vteřiny. Vyvážení bílé je možné nastavit na některou ze sedmi předvolených hodnot, nebo nechat měření na automatice. Případně si vyvážení bílé změřit a uložit uživatelsky. Systém automatického ostření je jedenáctibodový a aktivní ostřící body se červeně zobrazují přímo na matnici. K dispozici jsou také uživatelské funkce, kterými lze nastavit další užitečné drobnosti dle potřeb konkrétního uživatele. Kromě obvyklých možností jako je nastavení kroků po 1/2 nebo 1/3EV, úrovně saturace, redukce šumu, barevného prostoru a dalších je k dispozici i oblíbená funkce předsklopení zrcátka před expozicí.
V praktickém nasazení se mi automatické ostření velmi dobře osvědčilo i v nepříznivých světelných podmínkách, výhradu lze mít snad jen k tomu, že jako pomocný paprsek autofokusu ve skutečně tmavých prostorách je použito stroboskopických záblesků interního blesku, které může být při fotografování osob dotyčným na obtíž. Mnohem vhodnější by bylo použití například vysoce svítivé LED diody. Měření expozice také fungovalo k naprosté spokojenosti a jen občas mělo sklon k mírné podexpozici, což lze hodnotit spíše kladně s ohledem na omezení možnosti výskytu nežádoucích přeexponovaných míst. Vyvážení bílé už pracovalo o poznání hůř, ale pořád ještě na hranici obvyklého stavu. Snad jen ve složitějších světelných situacích bych doporučil používat přednastavené předvolby nebo uživatelské změření. Využít lze také ideálně formátu RAW a vyvážení bílé jemně doladit až doma v PC. Celkově bych vybavení funkcemi, jejich reálnou funkčnost a rychlost celého systému vyhodnotil jako velmi dobré. Oproti některým konkurentům je třeba ocenit možnost měření s MF objektivy, případně úplně bez objektivu, dále bodové měření svázané s aktivním ostřícím bodem a také funkci předsklopení zrcadla. Naopak mě nenapadá nic, co by v tomhle ohledu aparátu chybělo.
 |
 |
Příslušenství, cena a závěr
Samsung s digitálními zrcadlovkami teprve začíná a proto nabídka příslušenství není zase až tak široká, jako u největších výrobců. Přesto již teď nabízí například kvalitní externí systémový blesk SEF-36PZF, bezdrátové IR dálkové ovládání, kabelovou spoušť, originální pouzdro a další drobnosti. Na trhu se také brzy objeví další objektiv série D-XENON s označením Schneider-Kreuznach 50–200mm f/4–5,6 a jistě přijdou i další. Nesmíme zapomenout, že lze použít také kterýkoli objektiv značky Pentax a přes příslušnou redukci prakticky jakýkoli jiný, včetně manuálních. O tom, že to Samsung myslí se vstupem na trh s digitálními zrcadlovkami vážně svědčí i fakt, že současně s uvedení modelu GX-1S byl na trh uvedena i levnější varianta v podobě modelu GX-1L. Rozdíl je kromě nižší ceny také v provedení hledáčku, kde je místo pentagonálního optického hranolu použita soustava zrcadel, čímž se zmenšilo zvětšení z x0,95 na x0,85, počet ostřících bodů je snížen na 5, vyrovnávací paměť je snížena na 5 snímků JPEG nebo 3 RAW a nižší je i hmotnost 470g bez baterií a objektivu. Nejnovější informací je vedení pokročilého poloprofesionálního modelu GX-2 s rozlišením 10 Mpix.
Celkově bych tedy testovaný model GX-1S hodnotil jako velmi dobrý aparát, který snese srovnání s kterýmkoli konkurentem své kategorie. Trošku pokulhává snad jen v rozsahu sortimentu originálního příslušenství, ale to částečně vyrovnává velmi dobrou kompatibilitou s Pentaxem a s neoriginálním příslušenstvím. Oficiální doporučená prodejní cena je 24.490,– Kč včetně DPH za tělo se základním objektivem D-XENON 18–55mm f/3,5–5,6. V reálném prodeji se dá očekávat, že cena bude především v internetových obchodech o poznání nižší a asi nějaký čas potrvá, než se úplně ustálí. Už teď lze říci, že cena je přiměřená – aparát sice není vysloveně levný, ale není ani nijak předražený.