Test digitálního fotoaparátu Panasonic DMC-FX9

Maličký elegantní šestimegapixelový fotoaparát využívající stabilizaci obrazu - Panasonic DMC-FX9 nám k redakčnímu testu zapůjčila firma Panasonic. Pokud hledáte kolibříka do kapsy se schopnostmi mnohem větších fotoaparátů a chcete navíc i kvalitní video, přečtěte si následující test.

Stručná charakteristika

Panasonic DMC-FX9 je kompaktní 6Mpx fotoaparát s trojnásobným optickým zoomem. V základním balení najdete fotoaparát, Li-ion baterii, nabíječku, řemínek na zavěšení na ruku, CD se softwarem, manuál a 16 MB SD kartu. Současná doporučená cena na stránkách firmy Panasonic je 13 995,– (listopad 2005). Nicméně jej lze zakoupit za cenu nižší. Jde o plně automatický aparát s několika scénickými režimy, režimem makro a s režimem natáčení ozvučeného videa. Časy závěrky volí od 8 s do 1/2000 s. Manuálně lze v menu nastavit čas až 60 s. Při videu automaticky používá časy od 1/30 s. Měření expozice nelze ovlivnit.

Tělo a ovládání fotoaparátu

Aparát s rozměry 94×51×24 mm (bez výstupků) a hmotností 155 gramů (včetně baterie a karty) se řadí mezi digitální šperky. Já měl k dispozici stříbrnou variantu. Ovládání je velmi jednoduché. Aparát disponuje totiž pouze automatickými režimy.

Na horní stěně najdete vypínač, spoušť, páčku zoomu a tlačítko pro volbu režimu stabilizace. Také reproduktor s mikrofonem se nachází na vrchní straně aparátu. Volič režimů je vsazen do těla a vyčnívá z něj jen nezbytná část. Nelze jím otáčet kolem dokola, což je při tomto uspořádání myslím výhodné. Má šest pozic – normální snímání, jednoduchý režim, režim makro, scénické režimy, video, přehrávání. Konektor napájení, A/V konektor sdružený s USB 2.0, najdeme na pravé straně pod plastovým krytem. Na dolní straně je prostor pro baterii a SD kartu.

Kovový stativový závit je umístěný zcela v kraji dolní stěny, tedy mimo osu objektivu. To umožňuje výměnu baterií i na stativu. Zadní straně dominuje 2,5" LCD displej. Další prvky jsou vpravo od něj. Tlačítko DISPLAY pro určení množství zobrazených informací, tlačítko pro mazání snímků sloučené s režimem sekvenčního snímání a sdružené vícepolohové tlačítko s volbou bracketingu, režimu rychlého prohlížení, režimu blesku a samospouště. Uprostřed nich je tlačítko menu. Musím říci, že ač jsou tlačítka velikostí malá, tak jsou skvěle hmatem čitelná. K ovládacím prvkům bych tedy neměl u tohoto aparátu naprosto žádné výhrady.

LCD a CCD

2,5" LCD má rozlišení 207 tisíc bodů. Byl dobře čitelný jak za slunného počasí, tak za sníženého osvětlení. Jeho jas lze měnit v menu. CCD je 6,37 (6,0 efektivních) Mpx čip velikosti 1/2,5" s rozlišením 4:3 – 2816×2112 / 2048×1536 / 1600×1200 / 1280×960 / 640×480 // 3:2 – 2816×1880 / 2048×1360 // 16:9 – 2560×1440 / 1920×1080. V režimu video 640×480 či 320×240 bodů při maximální frekvenci 30 snímků za sekundu. Hledáčkem aparát nedisponuje.

Objektiv a ostření

Aparát disponuje objektivem Leica DC Vario – Elmarit. Je tvořen sedmi čočkami v šesti skupinách a obsahuje tři asférické čočky.. Světelnost je v rozmezí 2,8 – 5. Maximální clona je 5,6 pro nejkratší a 10 pro nejdelší ohnisko. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je 35 mm – 105 mm. Pro nižší rozlišení se rozsah zoomu odpovídajícím způsobem zvětšuje.

Následují tabulka ukazuje přibližné rozměry nejmenší snímané plochy při daných podmínkách.

V režimu makro fotoaparát občas ostří na pozadí snímaného objektu. Je nutná kontrola zaostření.

Provozní časy a výdrž fotoaparátu

Na jedno nabití baterie (1150 mAh) jsem obvykle nafotil kolem 160 fotografií s občasným použitím blesku, se zapnutým náhledem a častým prohlížením. Stav baterie je výborně indikován na LCD. „Náhlá smrt“ vás nepřekvapí. Celková doba provozu byla cca 2 hodiny.

Provozní časy
Časy jsou zatíženy reakční dobou na podnět, která může být až 0,2 s.

• první snímek do 3,5 s
• bez blesku bez namáčknutí 0,7 s
• bez blesku s namáčknutím 0,3 s
• sekvence je exponována s odstupem cca 0,3 s, 0,5 s či 0,9 s podle zvoleného režimu.

Blesk

Vestavěný blesk má při ISO Auto a nejširším ohnisku dosah od 30 cm do 4 m. při nejdelším pak 0,3 m až 2,2 m (ISO Auto). Lze nastavit všechny běžné režimy – auto, auto s redukcí červených očí, synchronizace na dlouhé časy s redukcí červených očí, nucený záblesk. Vzhledem ke stabilizaci je někdy dobré blesk použít jako doplňkový, případně vůbec ne.

Nastavení a funkce fotoaparátu

Funkce dostupné na těle aparátu

Režimy dostupné na otočném voliči jsou naprosto běžné a běžných vlastností. Je jich šest – normální snímání, jednoduchý režim (je třeba minimálních znalostí pro ovládání), režim makro, scénické režimy, video a režim přehrávání. Scénických režimů je k dispozici čtrnáct – portrét, sport, jídlo, krajina, noční portrét, noční krajina, dítě, jemná pokožka, při svíčkách, párty, ohňostroj, sníh, hvězdné nebe a autoportrét. Při stisku „šipky vlevo“ se ukáže informace o použití zvoleného režimu. Režim dítě je specifický tím, že lze doplnit o datum narození a na fotografii je rovnou věk. Poslední scénický režim si aparát pamatuje (volba v setupu). Režim „hvězdné nebe“ je zajímavý tím, že lze nastavit čas až 60 sekund a LCD zobrazí i velmi tmavou scénu. Je totiž extrémně zvýšené zesílení obrazu a jediné co se zhorší podstatně je odezva LCD. Ta je samozřejmě velmi dlouhá. Nejdelší čas volený automatikou je osm sekund a je dostupný v režimu noční scéna. Při časech od jedné sekundy se používá redukce šumu.

Další důležitou funkcí je kompenzace expozice (+/- 2 EV s krokem 1/3 EV) a volba bracketingu v rozsahu +/- 1 EV s krokem 1/3 EV (je-li vynucený blesk, pak volba bracketingu není možná). Ze sekvenčních režimů lze volit rychlou sekvenci nebo pomalou sekvenci, při nichž se exponují nejvýše tři snímky. Lze využít také nekonečné snímání, to je však znatelně pomalejší. Při použití sekvenčních režimů nelze použít blesk. Dalšími tlačítky lze ovládat blesk, samospoušť (10 s nebo 2 s), či rychlé prohlížení fotografií. Na horní straně je tlačítko pro změnu druhu stabilizace – vypnutá stabilizace, stálá stabilizace, stabilizace od okamžiku namáčknutí spouště. Podle snímků a jejich ostrosti odhaduji, že stabilizátor umožňuje prodloužit časy focené z ruky o dvě až tři clony. Tlačítkem DISPLAY(POWER LCD) lze volit množství zobrazených informací, včetně reálného histogramu či vodících lišt. Při dlouhém stisku tohoto tlačítka se skokem zvýší jas displeje.

Funkce dostupné v menu

Z podstatných funkcí pro režim fotografování lze v menu volit vyvážení bílé a to auto, denní světlo, zataženo a žárovka. Poslední je vlastní nastavení bílé. Každou ze tří pevných hodnot lze jemně doladit (volba pod „šipkou nahoru“). Citlivost lze volit z hodnot 80,100, 200, 400 ISO nebo ji nechat v režimu Auto. Lze změnit režim 16:9 na 4:3 či 3:2. Rozlišení a kvalitu komprese volíme v dalších dvou položkách. Rozlišení odpovídá zvolenému poměru a je možné jej volit od 6 Mpx do VGA. Kvalitu komprese jpg lze vybrat ze dvou možností. Další volbou je automatická zvuková poznámka k pořízenému snímku v délce 5 s. Další volba skrývá systém zaostření (5ti zónové ostření, 3í zónové rychlé ostření, jednozónové rychlé ostření, jednozónové (nikoliv rychlé) ostření a bodové zaostření). Další volbou je zapnutí pomocného osvětlení ostření, volba automaticky voleného nejdelšího času (do 1 s). Časy do maxima aparátu, tedy osm sekund, jsou přístupné pouze v některých režimech. Lze zapnout digitální zoom. Poslední dvě možnosti pokrývají barevné úpravy snímku. Barevné efekty jsou čtyři – studený nádech (COOL) zabarví snímek modře. Teplý nádech (WARM) zabarví snímek červeně. A následují dva klasické režimy – černobílý a sepie. Poslední dvě barevné úpravy pod položkou PICT.ADJ. jsou natural, standard a vivid. Režim natural nastaví ostrost a sytost na minimum, naopak režim vivid na maximu. Kombinace teplého nádechu (warm), živých barev (vivid) a podexpozice vytváří velmi zajímavé snímky.

V Setupu lze nastavit jas displeje v sedmi úrovních, automatické zobrazení po expozici, dobu automatického vypnutí, druh úsporného režimu, zvuky, hlasitost, datum a čas či resetování počitadla snímků. Za nejpodstatnější volbu považuji druh komunikace přes USB – PC nebo PictBridge. Poslední volbou v Setupu je volba jazyka (šest druhů). Čeština však chybí.

Video

Fotoaparát disponuje pro záznam ozvučeného videa ve formátu MOV rozlišením 640×480 a 320×240 bodů s možností volby 30 snímků či 10 snímků za sekundu. Natáčet lze do zaplnění karty. Nelze použít žádný zoom, zůstává ohnisko zvolené v okamžiku počátku záznamu. Na 1 GB kartu lze v nejvyšší kvalitě uložit necelých deset minut záznamu. Barevné efekty pro snímání lze využít i zde.

Prohlížení fotografií

Prohlížení fotografií je intuitivní a velmi jednoduché. V režimu rychlého náhledu po stisku tlačítka REVIEW lze fotografie prohlížet, zvětšit (skokem) či mazat. Prvním stiskem Delete lze smazat jeden snímek. Dalším stiskem se nabídne volba mazání vybraných případně všech snímků. Po volbě prohlížení na hlavním voliči se zobrazí po stisku tlačítka MENU širší možnosti práce se snímky. Obrázky lze otáčet, zmenšit velikost, oříznout, označit je pro tisk (DPOF), nechat je zobrazovat postupně za sebou, nebo k nim přidat zvukovou poznámku. Tato poznámka je pak ve formátu MOV. Množství zobrazených informací ovlivníte tlačítkem DISPLAY. Zobrazit lze mj. histogram.

Připojení k PC a tiskárně

Aparát podporuje režim přímého tisku PictBridge a připojení k PC jako zařízení USB Mass Storage. O propojení se stará rozhraní USB 2.0. Druh zařízení, k němuž se aparát připojuje, se volí v Setupu.

Testovací fotografie

Označení ® znamená, že je k dispozici originální fotografie či 100% výřez. Exif je prakticky u všech. Obsahuje-li fotografie výřez, je uložena s takovou mírou komprese, abych nepozoroval při 200% zvětšení rozdíl mezi původním a ukládaným snímkem. Název fotografie charakterizuje to, co lze na ní zjišťovat především.

Zkreslení objektivu je u obou krajních ohnisek obvyklé – u nejkratšího mírné soudkovité a u nejdelšího prakticky bez zkreslení.

Barevná nastavení a možnosti úprav snímku jsou velmi dobré. Oblíbil jsem si především poslední dvě – COOL a WARM.

Tato ukázka vyvážení bílé je tu jen proto, abychom si uvědomili, že lze barevné varianty ještě rozšířit. Pro dokonalé vyvážení bílé za problematických podmínek použijte manuální vyvážení nebo jemné doladění přednastavených hodnot.

Všechny uvedené fotografie jsou s vynuceným bleskem a v protisvětle. Poslední ukazuje na výřezu míru šumu při ISO 200(automatická volba).

Pokrytí bleskem postupně při vzdálenosti cca dva metry a čtyři metry pro obě krajní hodnoty ohniskové vzdálenosti. Pro nejkratší ohnisko je zde patrná vinětace, která je znatelná i u jiných snímků. Při všech expozicích aparát ostřil s pomocným přisvícením prakticky za tmy a velmi dobře.

Automatické vyvážení bílé při současné aktivaci blesku je velmi dobré. První snímek je při ISO 250 (automatická volba) a ač zde není k dispozici kontrolní výřez, konstatuji, že zde vyšší ISO neznamenalo nijakou újmu na kvalitě snímku.

Aberace se projevuje na velmi kontrastních přechodech (více, než u modelu FX8). Snímky v protisvětle ani v přímém protisvětle nejsou prakticky problémem. Pouze za specifických poloh objektivu a zdroje světla naleznete reflexe (poslední snímek).

Ostrost a kresba snímku se směrem k okrajům snižuje jen nepodstatně. Aberace se však projevuje (poslední snímek).

První snímek je při maximálním čtyřnásobném digitálním zoomu. Pokud bychom zvětšili snímek s maximálním optickým zoomem, byla by kvalita horší především kvůli jiné expozici. Zde tedy digitální zoom poskytuje srovnatelné nebo i lepší výsledky.

Míra šumu je při denním světle skutečně minimální a kompresní algoritmy si s ním poradí velmi dobře. Asi právě proto, jak dokazují výřezy, je při ISO 400 již patrná ztráta detailů (ornamenty na fasádě).

Míra šumu při nočním osvětlení je také minimální. První snímek tvoří 100% výřezy snímků, které jsou pořízeny v režimu „hvězdná obloha“ při časech 60 s, 15 s a 8 s . Vždy ISO 80 a clona 4,4. Ani při dlouhých expozicích, které korigovala redukce šumu, není na snímcích patrný šum. Výjimkou je první snímek (60 s), který je již evidentně přeexponován. Je u něj navíc patrný negativní vliv bočního světla lampy – reflexe a "paprsky"od lampy (ty při tomto výřezu nejsou příliš patrné, nacházejí se totiž více v kraji originálního snímku).

Zatímco při denním světle se s rostoucím ISO datová velikost snímku spíše klesala a pro ISO 400 byla nejnižší (2,8 MB – 2,5 MB), pro noční snímky to je jinak. Poslední uvedené snímky mají v originále postupně 1MB, 1,1 MB, 1,8 MB a 2,5 MB. Snímky byly exponovány bez redukce šumu, neboť automatika volila relativně krátké časy.

Typický snímek, který ukazuje účinnost stabilizátoru. 1/15 s , F5, f 105 mm. Přesto bych, je-li to možné, doporučil vypnout stabilizaci a použít stativ. Není-li to možné, pak stabilizátor jistě velmi oceníte.

První snímek s bleskem, 1/60 s, F 2,8, ISO 250. Druhý bez blesku, 1/20 s, F 2,8, ISO 100. V obou případech je zapnutá stabilizace. Snímky dokumentují výhodnost stabilizace – použije se nižší ISO.

V makroroežimu jsem měl při ostření potíže především při nejmenších vzdálenostech. Je nutné sledovat, kam fotoaparát zaostří a případně se pokoušet o nápravu. Při snímání je vhodné využít korekci expozice (první snímek by bylo dobré mírně podexponovat). Nicméně makro je tradičně na dobré úrovni a je prostě fakt, že nelze ovlivňovat hloubku ostrosti – aparát je plně automatický.

Závěr

Z uvedených fotografií je zřejmé, že aparát umí kvalitní snímky. Šum je podstatný až u ISO 400 a i to spíše především kvůli ztrátě detailů. Reflexe najdete jen při velmi specifických polohách zdroje světla a objektivu. Umí bez vad prakticky vše – od makra po běžné scény. Panasonic DMC-FX9 je fotoaparát s jednoduchým a kvalitním ovládáním, který zvládne vše, co si fotograf od dané kategorie aparátů může přát. Kdo hledá fotografický záznamník minimálních rozměrů s vyšším rozlišením, větším LCD a chce i dobré video, jistě po tomto aparátu při výběru sáhne.

Děkuji firmě Panasonic za zapůjčení fotoaparátu.