Všude kolem nás jsou milióny drobných tvorů, kteří většinou unikají našim pohledům. Hmyz je nejpočetnější živočišnou skupinou na Zemi. Na každého člověka připadá více jak 250 miliónů hmyzích jedinců. Samozřejmě i u nás žijí tisíce druhů hmyzu, avšak pokud chcete vidět ty nejbizardnější zástupce hmyzí říše, musíte navštívit tropické oblasti. Při procházce naší přírodou...
… se hmyz ukrývá na nejrůznějších místech, a tak bych vám chtěl v tomto článku některá místa prozradit a poradit kdy a jak který hmyz fotit. Zaměřili bychom se na mravence a na brouky. Berte tento krátký článek jako pomůcku při hledání hmyzu a jak s ním nakládat, když se rozhodneme zachytit jej na digitální, či klasický formát.
Mravenci
Mravenci patří mezi blanokřídlý hmyz a jsou příbuzní např. s včelami, vosami a čmeláky. Setkáme se s nimi téměř na každém kroku a to jak v lese, na louce, ale dokonce i na sídlištích ve městech. Většina mravenců je aktivních od časného jara až do pozdního podzimu a dokonce i v teplých zimních dnech.
Nejčastěji focenými mravenci jsou zástupci rodu Formica, především mravenec lesní (Formica rufa). Dělnice tohoto druhu jsou poměrně velké (4 až 9 mm) a tak se dají pro jejich focení použít objektivy, které nám umožňují fotit se zvětšením 1:2, nebo 1:1. Další nespornou výhodou je, že se jejich hnízda dají poměrně snadno najít.
 |
 |
Pokud máte makro blesk, nebo jakýkoli jiný blesk, můžete vyrazit na mravence téměř kdykoli. K tomu, abychom docílili ostrých záběrů rychle se pohybujících mravenců nám stačí časy kolem 1/200 s. Pokud však nemáme blesk, je focení mravenců poměrně obtížné, někdy až nemožné. Nejvhodnější je vyrazit na mravence v časných ranních hodinách, při zhoršeném počasí nebo dokonce v zimě, kdy jsou mravenci ztuhlí. Mravence rodu Formica, u většiny našich druhů, prozradí kupovité hnízdo. Hnízda můžeme najít na okraji lesa, lesních pasekách a světlinách, na loukách apod.
 |
 |
Mravence je dobré nefotit přímo na mraveništi, ale vyhledat si některé stezky v blízkosti hnízda, nebo i dále od něj, které procházejí místy, kde je řídká nebo téměř žádná vegetace. Je také vhodné pro zajímavější snímky fotografovat mravence z úrovně jejich očí – tedy ne jen pohled zhora. K tomu může velmi dobře posloužit rýžový stativ, který si můžeme umístit na zem poblíž stezky a v klidu čekat na zajímavou situaci. Poblíž stezky je velmi účinné umístit odraznou plochu, která mravence ještě více projasní a také o něco zkrátí časy expozice. Nebojte se desku použít i v případě, že používáte blesk. Pokud však chcete fotit mravence zcela bez použití blesku, je nutné použít vyšší citlivost (např. ISO 400) a i přesto mít poměrně dobré světelné podmínky, aby časy expozice byly alespoň kolem již zmíněné 1/200 s. Při velkém zvětšení je to však problém a můžete se potýkat s velmi malou hloubkou ostrosti. Pokud máte makro blesk, nebo blesk vestavěný, je fotografování mravenců podstatně jednodušší. Při focení také používám manuální ostření a ostrosti objektu dosahuji pohybem celého aparátu.
 |
 |
Pokud byste chtěli fotit i jiné druhy mravenců, hledejte je pod kameny, pod kusy dřeva, v dutinách, v trsech trávy apod. S výjimkou mravenců rodu Camponotus (foto), kteří jsou našimi největšími mravenci a také např. s již zmíněnými mravenci rodu Formica (foto) jde o poměrně malé až velmi malé druhy, které vyžadují vyšší nároky na fotografické vybavení. Samozřejmě můžete použít mezikroužky, nebo close-up předsádky, ale mnohem lepší jsou speciální objektivy jako je např. Canon MPE-65.
Mravenci využívají pro komunikaci chemické látky. Stejně tak používají pachovou stopu pro orientaci v terénu. Každá mravenčí stezka je vlastně „voňavou“ dálnicí. Mravenci se po ní velmi hbitě pohybují a je nesnadné je vyfotit. Existuje však poměrně snadný způsob jak mravence na okamžik zastavit. Vyberete si vhodné místo, kde budete mravence fotit. Nejčastěji stranou od kolonie, někde v polostínu (nikoli na přímém slunci – nebo je možné mravence zastínit) a třeba na vyvýšeném místě, kde můžete dosáhnout rozostřeného pozadí…vhodné jsou např. větvičky apod. V místě kde mravenci očividně sledují jednotnou pachovou stopu ji umažte např. prstem. V místě, kde ji přerušíte se mravenci vždy zastaví a hledají ji. A právě nyní je čas na exponování snímku. Mravenci hledají stopu a často se i několik vteřin pohybují na jednom místě. Po několika vteřinách se však některý z mravenců odhodlá a chybějící stopu doplní. Tuto malou lest můžete využít u všech druhů mravenců. Pokud ovšem mají již vytyčené trasy. Nikoli tedy u samotných jedinců, kteří např. zbloudili, nebo hledají nový zdroj potravy.
 |
 |
Co však dělají mravenci v průběhu zimy? A je vůbec možné je fotit? Určitě ano. Stejně tak jako ve zbytku roku, tak i v průběhu zimy pamatujte na to, že mravenci, resp. zástupci rodu Formica patří mezi chráněné živočichy a tak neničte jejich hnízda. Když udeří silné mrazy stáhnou se mravenci hluboko do mraveniště, kde kolonie přečkává namačkána na sebe. Masa hmyzích těl produkuje teplo a ta udržuje kolonii při životě stejně jako i některé další druhy hmyzu (myrmekofilní hmyz), které toto místo v průběhu zimy také navštěvují. I v průběhu zimy však nastanou teplejší dny, kdy svítí sluníčko, není sníh a teplota vzduchu se pohybuje někde kolem 10 stupňů. Pokud se takové počasí udrží třeba jen pár dní, začnou mravenci vykazovat větší aktivitu a často můžeme na vrcholku hnízda pozorovat velmi pomalu se pohybující dělnice. A právě to je velmi vhodné období pro focení. Samozřejmě se v této době dají mravenci i vyhrabat, ale pokud s tímto nemáte zkušenosti, raději se do toho nepouštějte. V průběhu zimy také můžeme najít přezimující královny některých dalších druhů. Většinu jich najdeme pod kameny, v zetlelém dřevě či pod kůrou stromů. Takto přezimující jedince bychom měli pouze vyfotit a vrátit je na původní místo, pokud je tedy někam přemisťujete. Samozřejmě nezapomínejte vracet obrácené kameny. V komůrkách, kde mravenčí královny přezimují se udržuje mikroklima, které je pro zdárné přežití velmi důležité.
 |
 |
Je asi dobré říci, že mravenci dovedou velmi slušně kousat a mravenci rodu Myrmica vám dokonce mohou dopřát i žihadlo – zde se nezapře blízká příbuznost s vosami a včelami. Avšak při fotografování mravenců musíte s kousanci a žihadly počítat.
Brouci
Na našem území žije téměř 6000 druhů brouků. Je tedy jasné, že se s nimi také setkáme téměř na každém kroku. Avšak velká většina druhů zná způsoby jak naší pozornosti uniknout. Cvičené oko však většinu z nich rychle odhalí. Podobně jako s mravenci, tak i s brouky se můžeme nejčastěji setkat od časného jara až do pozdního podzimu. Mezi brouky jsou však druhy, které žijí velmi skrytým způsobem života. A právě tyto jsou nejzajímavější.
Při procházce lesem pozorně prohlížejte např. stojící suché stromy. Sledujte především osluněné strany kmenů, kde se vyhřívá spousta hmyzích druhů. Na odvrácené straně u paty stromu jsou pak často druhy noční, které se zde ukrývají. Fotit je můžete buď přímo na stromě, nebo si je odnést na místo s lepšími světelnými podmínkami. Dejte však pozor, kde jste brouka našli. Pokud byl např. na dubu, snažte se jej vyfotit opět na dubu. Nejde vlastně jen o brouka, ale i o jeho životní prostředí, rostlinu či strom ve kterém se vyvíjí. Při neznalosti bionomie se můžete dostat do komické situace, kdy si druh, který je nočním dřevním broukem posadíte na kopretinu…samozřejmě je to komické především pro entomologa, ale i tak by měla fotografie doplňovat prostý obrázek hmyzu i o biotop, kde se vyskytuje. Hmyzí druhy na kmenech často při vyrušení padají na zem, kde se rychle ukrývají v podrostu, nebo v trávě. Na kmenech a stojících stromech můžeme fotit v jarních a letních měsících především tesaříky, kovaříky, nebo jiné druhy dřevokazného hmyzu. Vyvarujte se však toho, aby jste na ně vrhli např. stín, nebo měli velmi kontrastní oblečení. Určitě si neberte světlou kšiltovku ani světlé tričko, či bundu.
Velmi zajímavé druhy brouků můžete najít na spodní straně různých kmenů, na stromových či zemních houbách, na trusu zvěře apod. U většiny druhů však dbejte na to, že brouci často velmi rychle mizí. Pohybujte se tak velmi opatrně a pokud možno ne v poledních hodinách, kdy je hmyz při slunečném počasí neuvěřitelně čilý a hbitý. Při procházce lesem sledujte také osluněné listy rostlin a stromů na světlinách, pasekách nebo na lesních okrajích. V časně ranních hodinách se zde zdržuje velké množství hmyzu, který čeká na první sluneční paprsky. Navíc je hmyz v této chvíli ztuhlý a vhodný pro fotografování. Právě v těchto chvílích mohou vzniknout zajímavé snímky orosených brouků, much či motýlů. Při focení ráno je však nutné používat vyšší citlivost a samozřejmě stativ. Při světelných podmínkách, které v ranních hodinách vládnou, je také dobré použít odraznou desku. Já používám nejčastěji manuální režim a např. při cloně 9 se časy pohybují okolo 1/10 vteřiny. Pokud není bezvětří, není možné s úspěchem snímek exponovat. Sebemenší záchvěv je na snímku velmi patrný. Nejčastěji tak nafotíme různé druhy nosatců, mandelinek apod.
Velmi bohaté na brouky jsou louky. Především v květnu až září můžeme na nejrůznějších rostlinách najít celou řadu velmi zajímavých druhů. Prohlížejte jak květy, tak stonky rostlin. Při fotografování hmyzu v trávě dejte velký pozor na to abyste hmyz nevyplašili. Velkou výhodou jsou objektivy s ohniskem větším jak 100mm. Především hmyz v trávě reaguje na jemné otřesy a doteky okamžitým odletem, nebo pádem do trávy, kde se většinou umí rychle ukrýt. Pokud však budete trpěliví, hmyz po nějaké době opět vyleze vzhůru na rostlinu. Je proto vhodné sledovat především zarostlé okraje polí a cest, kde máme k hmyzu snadnější přístup a máme i prostor pro stativ. Z cesty se mnohem lépe fotí a při umisťování stativu nedochází ke kontaktu s trávou, nebo rostlinou na které hmyz právě sedí.
Důležité také je, jaký výsledek od fotografie očekáváte. Pokud však chcete, aby byl snímek zajímavý, nabídl něco víc, než je dokumentační fotografie, musíte zvolit netradiční pohled – např. pohled z úrovně hmyzích očí, nejen tedy pouhý pohled zhora, či využití velmi malé hloubky ostrosti.
Třetí díl seriálu Makro bude brzy následovat…