Fotoaparát.cz

Test fotoaparátu Konica Minolta Dimage X1

V dnešním testu se přeneseme od klasických velkých fotopřístrojů k menším. Jeden z nových typů z této skupiny Konica Minolta Dimage X1 je sice velmi podobný ostatním, ale ukrývá v sobě výborné vybavení a funkce, jako třeba čip o rozlišení 8Mpix a systém stabilizátoru Anti-shake. Více v dnešní recenzi.

Konstrukce a ovládání

Tento fotoaparát by se dal zařadit do kategorie „dámský šperk“, nebo možná podle dnešního slovníku „imageový digitál“ podle podobného „imageový mobil“. Rovnou upozorňuji, že z tohoto fotoaparátu se nedá telefonovat a fotky dělá rozhodně lepší. Konstrukce a design jsou ovlivněny snahou o malý, nenápadný a přitom elegantní fotoaparát. Jeho velikost je opravdu kapesní a ani v provozním režimu není nic, co by z fotoaparátu vyčuhovalo, či jinak narušovalo jednoduchý a oblý tvar přístroje. Přiznám se, že jsem nikde nenašel přesnou specifikaci toho, z čeho je tělo vyrobeno, proto uvádím jen přibližný odhad. Tělo je z hliníkové slitiny. Kromě dvířek, u kterých je pravděpodobně použit plast, ale s povrchovou úpravou shodnou se zbytkem těla. Povrchová úprava je jemně matovaná ve třech možných barevných provedeních a to stříbrná, červená a černá. Zadní stěna je téměř celá zakrytá průhlednou deskou z tvrzeného akrylátu, která zakrývá LCD displej. Všechny ovládací tlačítka jsou rovněž kovová, stejně jako závit pro stativ, který ale neleží v jedné ose s objektivem.

Držení přístroje i jeho ovládání lze zvládnout pravou rukou Pokud držíte i levou, musíte dát pozor, abyste si nezakrývali objektiv, který je umístěn mimo osu fotoaparátu, u levého kraje. Tlačítka mají docela dobře jemný a spolehlivý doraz. Rozměry 95 mm šířka x 68 mm výška y 19 mm tloušťka i hmotnost 135g umožňují nosit tento fotoaparát v kapse u saka nebo košile a u dam v malé kabelce.

Hledáček a LCD

Hledáček

Fotoaparát nemá průhledový ani jiný hledáček, vše se tedy děje přes zadní nízkoteplotní TFT LCD displej, jehož úhlopříčka měří úctyhodných 2,5 palce. Displej je opatřen antireflexními vrstvami. Zobrazuje 100 % obrazového pole a to při rozlišení 118000 pixelů. Přes LCD se nastavuje i většina funkcí, které nemají vlastní tlačítko a jsou v Menu. Pokud se vám při slunečním světle zdá tmavý je možné jej jedním stisknutím tlačítka zesvětlit a zvýšit kontrast. Při záznamu se na LCD zobrazuje funkce blesku, rozlišení a kvalita snímku, funkce Anti-Shake, snímání a počet snímků. Trochu překvapením je, že se nezobrazuje expoziční čas a clona. Vychází to pravděpodobně z koncepce fotoaparátu, kdy uživatel není „zatěžován“ takovými informacemi. Samozřejmostí je, že při prohlížení si můžete snímek až 6× zvětšit, vybrat si prohlížení až s 6 náhledy, případně upravit snímek pro email či oříznout. Při prohlížení snímků však nelze prohlížet expoziční informace jako čas, clonu a podobně.

Objektiv a čip

Fotoaparát je vybaven zoomovým objektivem o rozsahu ohniska 37 – 111 mm . Světelnost je od 3,5 až 3,8 podle ohniska. Konstrukce objektivu a jeho umístění je poněkud zvláštní. Je umístěný vertikálně se snímáním přes zrcadlo. Výhodou tohoto systému je, že objektiv je plně chráněn uvnitř těla přístroje, nevysouvá se a tím nehrozí jeho poškození. Stejně tak se nemění plochý tvar těla při snímání. Rozsah zoomu je možné ještě digitálně 4× zvětšit na celkové ohnisko 444 mm.
Čip u tohoto fotoaparátu je tak trochu překvapením. Nebývá zvykem, aby u takového malého přístroje byl čip s tak velkým rozlišením. Je to typ 1/1,8 palce prokládaný, pracující v primárních barvách v celkovém rozlišení 8Mpix, přesněji 3264×2448 pixelů s poměrem stran 4:3. Toto rozlišení vám postačuje na fotografie velkých formátů jako třeba 20×30 cm v rozlišení 290dpi nebo 30×45cm s rozlišením 190dpi. Výrobce píše, že se jedná o nový typ čipu, kdy vyšší rozlišení není oproti předchozím typům dáno zmenšováním bodů na snímači, ale zmenšování mezer mezi nimi. Výrobce chce touto metodou dosáhnout nižšího šumu, což se mu myslím podařilo. Rozsah snímače je však celkem malý. Kromě možnosti AUTO je tu možnost nastavit snímač ručně na citlivost 50, 100 a 200 ISO, více ne. Podívejme se na několik fotografií. První dva snímky ukazují rozsah optického zoomu. První 37 mm a druhý 111 mm.

Ohnisko: 37 mm
Expoziční čas: 1/160 s
Clona: 7,1
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 1,2 MB

Ohnisko: 111 mm
Expoziční čas: 1/160 s
Clona: 7,1
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 1,6 MB

Následující ukázka je použití digitálního zoomu a to v rozsahu 2× a 4×.

Ohnisko: 111 mm + 2×
Expoziční čas: 1/125 s
Clona: 8
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 1,2 MB

Ohnisko: 111 + 4× mm
Expoziční čas: 1/125 s
Clona: 8
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 0,9 MB

Již několikrát jsem se vyjadřoval ke kvalitě digitálního zoomu a řekl bych, že výsledky jsou pořád stejné. Digitální zvětšení je na slušné úrovni do hodnoty 2×. Při vyšším zvětšení je již kvalita menší a stejného nebo podobného výsledku se dosáhne i při zvětšení původního snímku pomocí počítačových programů, jak je patrné na následující ukázce, kde jsou výřezy z 4× digitálního zoomu, 2× digitálního zoomu a poslední výřez ukazuje maximální optický zoom s následným zvětšením pomocí počítačového programu. Z důvodu porovnatelnosti byly výřezy z ohniska 111 mm a ohniska 111 mm + 2× digitální zvětšeny pomocí PC na stejnou velikost jako 4× digitální zoom. Na závěr ještě jedna poznámka. Čím větší rozlišení má originální soubor tím je logicky i digitální zoom kvalitnější, protože má více informací pro vytvoření zvětšeného ohniska. Proto digitální zoom u 8Mpix bude pravděpodobně kvalitnější než digitální zoom u třeba 3Mpix čipu.

Výřezy z 4× digitální zoom, 2× digitální zoom a největší optický zoom následně zvětšený v PC. Pro porovnání použit objekt ve vzdálenosti cca 1km.

Následující ukázka je porovnání různých nastavení ISO. Kromě již zmiňovaných tří hodnot 50, 100 a 200 ISO, které lze nastavit manuálně, používá automatický režim ještě ISO 80 a 160. Z ukázky je patrné že při ISO 50 a 100 je kvalita výborná, ale při ISO 200 již obsahuje velký podíl digitálního šumu, který by u fotek většího formátu byl již asi patrný. Testované fotografie vznikly v odpoledních hodinách ve stínu stromů.

Další ukázkou jsou fotografie, kde jsem se zaměřil na chromatickou vadu, která je u snímků na velmi dobré úrovni. První snímek je širokým ohniskem 37 mm a druhý při maximálním ohnisku 111 mm. Ve středu snímku se aberace prakticky nevyskytuje a při okrajích jen ve velmi malém případě a s malou intenzitou.

ohnisko 37mm ohnisko 111mm

Následuje test na zkreslení při nastavení na nejkratší a nejdelší optický zoom. Použil jsem tradičně knihu a tím i horší podmínky při snímání na blízké předměty. Černý okraj ukazuje ideální vodorovné a horizontální linie. Při krajích kresby jsou na knize vidět bílá místa, podle toho jestli se projevila soudkovitost nebo poduškovitost. Zde objektiv výrazně zklamal. Soudkovité zkreslení při nejkratším ohnisku i poduškovité zkreslení při nejdelším optickém ohnisku jsou dost viditelné a degradující pro obraz s pravoúhlými liniemi. Proto nastavení těchto ohnisek není moc vhodné pro focení třeba architektury. Oba nešvary nejsou patrné v rozsahu cca 50 mm až 90 mm.

levý snímek – ohnisko 37 mm, pravý snímek – ohnisko 111 mm

Následuje ukázka z vinětace objektivu, která je stejná jak při normální expozici tak při použití s bleskem. V širokém nastavení je patrná, v nejdelším již není vidět.

ohnisko 37mm ohnisko 111mm

Objektiv se sice v krajích nechová dobře k pravoúhlým liniím, ale v protisvětle jsou jeho vlastnosti velmi dobré, žádné zobrazení „prasátek“ v obraze, nebo výrazně přepálená nebo černá místa. I při multisegmentovém měření jsou fotky barevně i světelně v pořádku. Problém občas nastává jen při zaostřování, kdy v některých momentech už AF ani při velmi silném světle nechtěl ostřit.
Dimage X1 umožňuje i záznam videosekvencí s rozlišením 640×480 bodů s frekvencí 20 snímků /s. Délka záznamu je omezena pouze velikostí záznamové SD karty. Zaznamenávané video mělo slušnou kvalitu. Je také možnost použít funkce noční video a používat zoom. Doporučuji ale změnit nastavení vyvážení bílé z režimu AUTO na přednastavené. Případná automatická změna vyvážení v průběhu natáčení je totiž při prohlížení znatelná. Kromě videa je možné zaznamenávat i krátké 15sekundové poznámky ke každé fotografii nebo samostatný zvuk ve formátu WAVE a to při použití 256 MB karty až v délce 3hodin. Zde však je třeba použít síťový adaptér. Akumulátor by tak dlouhou dobu asi nevydržel.
Nasnímané fotky lze ukládat na SD a MMC karty v různých velikostech ve třech kvalitách JPG – vysoká, standardní a ekonomická. Bohužel i při vysoké kvalitě snímků je komprese na můj vkus velká a je patrná na výsledném obraze. Snímek v plné velikosti 8Mpix a nejvyšší kvalitě má cca 1,8 až 3 MB.

Expozice a zaostřování

Možnost měření expozice je ve dvou režimech, multisegmentové (300 segmentů) a bodové. Snímat lze pomocí závěrky, která je elektronická na snímači CCD a mechanická a pracuje v rozsahu 1 s – 1/1250 s s možností korekce +/- 2EV po krocích 0,3 EV. Základní multisegmentové měření je velmi přesné a většinu snímků změří s výborným výsledkem. Přesto za určitých situací, třeba v silném protisvětle, máte možnost použít korekci, která se velmi rychle nastavuje pomocí čtyřpolohového ovladače na zadní straně. Není nutné ji tak zdlouhavě hledat v MENU.
Fotografy používající expoziční programy A, S a M musím zklamat. Tyto možnosti X1 nemá. Má pouze automatickou programovou expozici P. Vše pravděpodobně vychází z koncepce fotoaparátu jako přístroje, který „nemá zdržovat uživatele přílišným nastavováním.“ Pro hovoří to, že režim P je kvalitní a dobře a rychle měří potřebnou expozici. Jedinou možností jak ovlivnit případné nastavení přístroje je již zmiňovaná korekce expozice. Další možností je použít jeden z 7 přednastavených expozičních programů jako je Portrét, Krajina, Makro, Noční snímky, Noční portrét, Soumrak a Text, který dává výrazně kontrastnější fotografie a předpokládá se na používání při fotodokumentaci a kopírování z papírových předloh.

Barevné režimy

Vyvážení bílé je možné buď automaticky, nebo přednastavené ze 4 typů ( slunečno, zataženo, žárovka a zářivka. Na ukázce jednoho záběru vidíte, jak se na výsledné fotografii projevují. Obecně mi přišlo, že automatické nastavení pracuje více do „oblíbenějších“ teplejších odstínů. Vyvážení lze použít i pro záznam videosekvencí. Následují ukázky jsou z interiéru při použití žárovkového osvětlení s nastavením vyvážení buď na auto, nebo na vyvážení pro žárovku. První ukázky jsou přímo ze zdroje světla a druhé z nasvícení objektu tímto světlem. Nastavení na žárovku fungovalo výborně, automatické vyhodnotilo situaci trochu odlišně.

vyvážení AUTO vyvážení žárovka
vyvážení AUTO vyvážení žárovka

Autofokus používá systém Video AF a je možné si vybrat buďto široké 5bodové zaostřovací pole nebo bodové zaostřovací pole. Manuální ostření není možné. Minimální zaostřovací vzdálenost je 10 cm pro široké ohnisko 37 mm a 40 cm pro nejdelší ohnisko 111 mm. Největšího zvětšení při normálním režimu lze dosáhnout při ohnisku 60 mm a vzdálenosti 10 cm, kdy velikost snímaného pole je 61×46 mm. Při nastavení na Makro je při širokém ohnisku 37 mm minimální zaostřitelná vzdálenost 5 cm. Největšího zvětšení při makro režimu lze dosáhnout při ohnisku 60 mm, kdy snímaná plocha má rozměr 34×25 mm.

Ohnisko: makro – 62 mm
Expoziční čas: 1/60 s
Clona: 7,1
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 2,2 MB

Ohnisko: makro – 62 mm
Expoziční čas: 1/60 s
Clona: 3,5
ISO: 125
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 3 MB

Kapitolu o zaostřování bych uzavřel ještě jednou poznámkou. I když nevidíte, jaký čas fotoaparát pro snímek nastavil, ukazuje vám, že by mohlo dojít k rozmazání snímku. A to lze buď pomocí stativu nebo pomocí funkce Anti-Shake, která je druhou věcí, kterou je tento fotoaparát výjimečný a odlišný od přístrojů podobného typu. Funkce Anti-Shake je známá u větších fotoaparátů jako Dimage A2, Z6 či DSLR Dynax7D a Dynax5D. U nové Dimage X1 je však použit nový typ tohoto optického stabilizátoru. Vzhledem k velikosti čipu a těla přístroje není stabilizátor spojený jen s čipem, ale se stabilizátorem je spojena celá jednotka čipu i s objektivem.

Blesk

Vestavěný blesk je součástí těla, pevný, nevysouvá se ani nevyklápí. Používá standardní měření TTL a jeho směrné číslo je 6,5, což není mnoho. Pro makro snímky se snímací vzdáleností okolo 10cm je však velmi dobrý. Výkon blesku je možné korigovat v rozmezí +/- 2 EV. Při použití blesku je omezeno automatické ISO na hodnoty 50 – 160. Hlavnímu záblesku předchází měřící záblesk, proto případné použití externích blesků odpalovaných zábleskem blesku fotoaparátu není možné. Na následující ukázce vidíte použití blesku při nejkratším a nejdelším ohnisku. Jak je patrné pro široké ohnisko, zvládl scénu dobře osvítit, pro dlouhé ohnisko je však již výkon při cloně 3,8 slabší.

Ohnisko: 37 mm
Expoziční čas: 1/40 s
Clona: 3,5
ISO: 160
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Ohnisko: 111 mm
Expoziční čas: 1/100 s
Clona: 3,8
ISO: 160
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Při velmi malých vzdálenostech lze blesk a jeho poměrně nízký výkon velmi dobře využít pro přisvícení a třeba tak oddělit hlavní objekt od pozadí. Vím, že snímky nejsou ideální, ale pro ukázku postačí.

Ohnisko: 50 mm
Expoziční čas: 1/80 s
Clona: 7,1
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Ohnisko: 50 mm
Expoziční čas: 1/160 s
Clona: 7,1
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Funkce

Dimage X1 umožňuje volbu 3 barevných režimů. Barevný, černobílý a sépia. Jak se projeví na jednotlivých záběrech, vidíte na následujících ukázkách.

Ohnisko: 37 mm
Expoziční čas: 1/60 s
Clona: 3,5
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Dále je možné ovlivnit ostrost a kontrast jednotlivých snímků a to ve třech úrovních. Dimage X1 je také kompatibilní s tiskovým standardem PictBridge pro přímý tisk rovnou z fotoaparátu bez nutnosti použití počítače.
Energii dodává lithium-ionový akumulátor s výdrží asi 150 snímků s použitím blesku v polovině případů.

Příslušenství

Mezi dodávané příslušenství s fotoaparátem patří „kolébka“, která je nutná pro přenos fotografií do počítače, bez ní to nejde. Samotný fotoaparát nemá USB slot. Kolébka je propojena s počítačem klasickým kabelem USB, který je součástí dodávky.

Pomocí této kolébky se dobíjí i akumulátor a to buď samostatně, nebo ho můžete nechat ve fotoaparátu a dobíjet v něm. Na následujícím prvním obrázku vidíte, co vše je ještě součástí dodávky.

Dalším již volitelným příslušenstvím je i vodotěsné pouzdro pro snímky pod vodu a to až do hloubky 40 m. Ukázku takového focení dokumentuje snímek, který jsem převzal ze stránek www.camerasunderwater.co.uk, kde je nabídka pouzder i pro jiné fotoaparáty řady Z.

V nabídce pro Dimage X1 je i řada pouzder pro klasické nošení „po souši“. A jak se sluší, pro dámy je velký výběr barev, takže si ke svému Ferrari mohou pořídit i červenou Dimage X1 s červeným pouzdrem.

Na stránce firmy KonicaMinolta si můžete stáhnout i nový firmware.

Na závěr ještě několik fotografií:

Ohnisko: 37 mm
Expoziční čas: 1/40 s
Clona: 3,5
ISO: 80
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Ohnisko: 37 mm
Expoziční čas: 1/160 s
Clona: 3,5
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové

Ohnisko: 111 mm
Expoziční čas: 1/100 s
Clona: 3,8
ISO: 50
Vyvážení bílé: auto
Měření expozice: multisegmentové
Velikost: 1,9 MB

Závěr

Dimage X1 je ryze stylový fotoaparát a tomu je plně podřízena konstrukce i ovládání. Díky malé velikosti a hmotnosti se hodí jako záznamník pro akce a všude tam, kde není možné nebo vhodné brát s sebou velký fotoaparát. Rozlišení 8 Mpix a funkce Anti-Shake ho odlišuje od podobných fotoaparátů téhož druhu. Co bych vytkl, je pravděpodobně přílišná komprese JPG i v nejvyšší kvalitě, která se při bližším zkoumání projevuje na výsledném obraze. Je také možné, že samotná schopnost rozlišení optické soustavy je na své hranici a rozlišení čipu ji předčilo. V porovnání s fotkou z 6 Mpix zrcadlovky Dynax 5D se setovým objektivem, byla fotka z Dimage X1 horší v rozlišení detailů a i v kompresi obrazu v JPG. To jasně ukazuje, že jenom ve vysokém rozlišení kvalita fotky není. Lze ale předpokládat, a předpokládá to asi i výrobce, že potencionální uživatelé tohoto fotoaparátu nebudou dělat velké zvětšeniny a na fotkách do velikosti cca 15×20cm nebude patrný žádný významný rozdíl. Potom je však otázkou, zda je nutné vysoké rozlišení 8 Mpix.
Cena fotoaparátu se pohybuje (10/2005) okolo 11 500 Kč.
Rád bych upozornil čtenáře na existenci stránek věnované právě modelu Konica Minolta DIMAGE X1, které budou v brzké době i v českém jazyce.
Další technické i jiné informace najdete na stránkách výrobce Konica Minolta www.konicaminolta.cz.